1083

Bubati = bumbati (o dětech). Ostrav. Tč.

Bubek, bka, m., os. jm. Šd., Let. Mt. S.
IX. 1. 46.

Bubela, y, m., os. jm. Vck., Tč.

Buben. Vz KP. II. 296., S. N., Šrc. 134.,
Kram. Slov. 51., Mkl. Etym. 18. B., tym-
panum. Ž. wit. 80 3. Hořejší dno, der Schlag-
boden, strunové dno, der Saitenboden. Čsk.
Obruč, kroužek, mosaz, kůže, palička k bubnu,
koza na b., der Trommelsattel. Čsk. B. ko-
stelní. KP. II. 296. Z šalmějí, z bubnóv
zvučný šal. Alx. H. v. 32. (HP. 60.) Pře-
stala radosť bubnóv; V bubniech a húslech
(in tympanis et cytbaris); Držiece b. a húsle.
BO. Nektorí sprostí ľudia podobajú sa bubnu :
zdnuky sú prázni, ale veľký lomoz robia.
Zátur. Priat. III. 96. Ty šaty beru jen na
slavnosti k bubnům (když se v kostele bub-
nuje, zřídka). U Žamb. Dbv. Vz Bubnovací.
Uhodili na b. poplachem. Skl. 326. A pak
lítaly vztekle paličky po bubnu, až hrčivý
zvuk daleko za brány zalétal. Sk. 98. Ne-
budzem dobrý, nebudzem, aj až ma odrú na
b.; Dal si udělať z kódele b., a z mrkvy
husličky a z řepy cimbál, tak sobě cingal,
z cibule paličky; Až nám budú hudci na
bubny bubnovať. Sš. P. 673., 683., 783. Tlouci
na veliký b., die grosse Trommel schlagen.
Dch. Vše nám dají na b. (dražbou prodají).
Čch. L. k. 68. Na b. přijíti, na bubnu býti
= na mizině, ježto se dražbou vše prodá,
což se bubnem ohlašuje. Us. Rjšk. Dáti kůži
na b. (špatně pochoditi). Lpř. Má se k tomu,
jako zajíc k bubnu. Brt. — Bubínek v uchu.
Vz Schd. II. 348., KP. II. 291., Čs. lk. III.
380., Slov. zdrav. 41. — B. (kolo cevní,
kruhlák), der Drehling bei der Brettsäge;
b. (lub), die Riementrommel; b. obdělávací,
obráběcí, die Bearbeitungstrommel; bubínek
k měření, die Messtrommel; b. prací, die
Wasehtrommel, b., perovnice, das Federhaus;
oběžný b., umgehendes Federhaus ; péro v bu-
bínku se vymknulo, ist ausgerückt; b. laťový,
die Lattentrommel; b. laťový nesmí hluboko
ve vodě státi; b. odstředivý, die Centrifugal-.
Šp. B. na praní bramborů (ve škrobárně).
Zpr. arch. VIII. 88. B. = válcovitá podporná
sed kupoly; b. sítový; b. prací (k vypírání
látek bavlněných). NA. I. 83., IV. 32., 50.
Bubínek rostlinářský, botanický (torba b.),
die Botauisirtrommel. Dch. B. větrný. ZČ. I.
491. Veliké sloupy sestrojují se z kusů, které
bubny (Trommeln) slují. Lehner. B. = ta-
berna na př. v některých klášteřích otáčí
se b. a v něm objevují se jídla pro chudé.
Us. Rjšk. — B., das Trommelschloss, hrad
u Touškova. Vz S. N., Tk. IV. 377. — B.,
bna, m., os. jm. B. z Leštné. Sdl. Hrd. IV.
325.

Buben, bně, f., Dreitrommel, ves u Chru-
dimě.

Bubenář, e, m. = bubnař. Šm.

Bubeneč, nče, m., Bubentsch, pivovár
u Plzně; samota u Pacova; B. = Ovenec.
Tk. I. 32.

Bubének, nku, m. = malý buben.

Bubenice, e, f., die Trommeischlägerin.
Šm.

Bubenický, Trommelschläger-. Šm.

Bubenictví, n., die Trommelschlägerei.

Bubenka, y, m. B. Jonáš, kněz. 1685.
Vz Jir. Ruk. I. 105.

Bubenník, a, m. Hr. rk. 279.

Bubertka, buberta, y, f. = sušírna les-
ního semene, das Dörrhaus. Mor. Škd.

Bubínek, nku, m., malý buben.

Bubinka, y, f. = vřídek, das Blätterlein.
Slov. Bern.

Bubinkati = bumbati (o dětech). Ostrav.
Tč.

Bubínkovati, trommeln, wirbeln. Šm.

Bubla, y, m. B. Mart. Jir. Ruk. I. 105.

Bublač, vz Bubla. — B , die Trommel-
taube. Sl. les. Vz násl.

Bublák, vz Bubla. — B., die Trommel-
taube. Jmt. Vz Bublač, Bubnovák.

Bublal, a, m. = bublák. Us. Ssk.

Bubláň, a, m. = bubla Slov. Ssk.

Bublání, n., das Murmeln, Murren, Ge-
brödel (vření), Gemurmel. B. potoka. Čch.
B. trnie zapáleného (praskání, sonitus spi-
narum ardentium). BO.

Bublanice, e, f. = bublání. Přes celý
den b ci dává (buble). Dh. 164.

Bublanina švestková, třešňová (třešňák).
Dch., Hnsg.

Bublánky = šišky dubové, alapsa, galia.
Byl.

Bublati. Vz Listy filolog. VII. 16. —
abs. Potůček buble. Us. — co. Řeka kolé-
bavku bublá. Kká. K sl. j. 149. — kde.
Pod skalou v mechu to bublá zpod skrýše.
Kká.

Bublavosť, i, f., die Brummigkeit.

Bublavý. Dostaneš b-vou(dudlavou) ženu.
Kol. ván. 41. Nesedej na konev, budeš míti
b-vého muže (rozejdou se ti vdavky; říkají
staré ženy mladým dívkám). U Žamb. Dbv.

Bublem teče vodička (blblajíc). Nár. bibl.
V. 142.

Bublenka, y, f., červ. B. ušatá, noto-
mata aurita, obecná, hydatina senta). Vz Frč.
58., Brm. IV. 2. 103. — B. = duhovka, du-
binka, duběnka, dubová kulka, způsobená
píchnutím žlabatky (cynips). Rstp. 1396.
Vz Bublina.

Bublík, a, m., os. jm. Šd.

Bublina. Vz Šrc. 129., Mkl. Etym. 18.
B. parní, das Dampfbläschen, Šp., vzduchová,
die Luftblase, vodíková, ZČ., plynová, Gas-
blase. Šp. B-ny dělati, Blasen werfen. Dch.
Nadul se jak b. vodní, rozplznul se a byl
ničím. Lpř. Tento skutek konečně sťa prázná
b. mydlinová splasnul. Lipa 250. Poznal b-nu.
Vz Opilý. B. v bot. = díl dutý, nafouklý,
plyn obsahující na stélce mnohých chaluho-
vitých, vesicula, die Luftblase. Rst. 401. —
B., bublinka = upolín západní, trollius euro-
paeus, die Trollblume, Rstp. 16.; silénka
nadmutá, silene inflata, rostl. Slb. 625.

Bublinatka, utricularia, der Wasser-
schlauch, rostl. B. obecná, u. vulgaris. Vz
Rstp. 1227., Slb. 292., Čl. Kv. 265., FB. 65.,
Rosc. 136.

Bublinatkovitý. B. rostliny, lentibula-
rieae: tučnice, bublinatka. Vz Rstp. 1226.,
Slb. 292., Rosc. 136.

Bublinatosť, i, f., die Blasigkeit.

Bublinatý. Slb. XL. B. železo, luckiges
Eisen, Bc; b. a struskovitý sloh (zemin).