1084

Krč. G. 188., Frč. G. 166. B. = bublinu
jednu n. množitou mající nebo z bublin
složený, vesiculosus, blasig. Rst. 401. Vz
Bublina.

Bublinčeti = bubleněti.

Bubliník, u, m. B. lomivý, cystopteris
fragilis, druh kapradí. Let. Mt. S. VIII. 1. 16.

Bubliniti, il, ění, Blasen werfen. Slov.
Ssk.

Bublinkovati, Blasen werfen Šm.

Bublinkový, Blasen-; Gall-. Šm.

Bublinný = bublinatý. Slov. Ssk.

Bublinovitý, blasenartig. Šm., Rst. 401.

Bublinový = jako bublina slabý. B. bu-
dova. Osv. I. 347.

Bublomet, u, m., thelebolus, der Warzen-
schneller, houba. B. hnojní, t. stercoreus.
Vz Rstp. 1960.

Bubloň, ě, m. = blbla. Loos.

Bublončiti, il, ení, Blasen werfen. Šm.

Bubloun, vz Blbla.

Bubná, é, f. Žofka rozená z Bubné. Vz
Blk. Kfsk. 125.

1. Bubník, u, m., ein Weinfass von 20
Mass, Tonne. Šm.

2. Bubník, a, m., os. jm. Tk. V. 137., 192.
Bubno. Z Bubna, rodina šlechtická. Vz

Sdl. Hrd. I. 252., II. 275., III. 301., Žer. Záp.
II. 182., Tf. Odp. 24., Blk. Kfsk. 1289., S. N.

Bubnov, a, m., Bubenetz, ves u Žam-
berka.

Bubnovací šat = sváteční. Vz Buben.
U Nezamyslic. Bkř.

Bubnovák, a, m. = bublák, die Trommel-
taube. Plk.

Bubnovati. — abs. Už tambor bubnuje,
šohaj mašíruje. Sš. P. 573. — kam: do
kostela (aby se šlo do kostela). Us. Čsk.
Jak mu tam bude dráb na záda b. Sš. P.
512. — kdy. Běhoun při mletí bubnuje
(o spodek tluče). NA. IV. 28. — k čemu:
k modlení, k defilování, k poklusu, k útoku,
k požáru, k pochodu. Čsk. — na koho.
Keď na mňa budú bubnovać, ešče jim budu
hubovać. Sš. P. 673. — nač. Na dva bubny
b-li. Er. P. 183. b. — komu. Už mu budou
brzo b. (věci dražbou mu prodají). Us. Tč.
Slyšela tam hráti, bubny b., komu to bub-
nujú? Sš. P. 146. — kde. Ve vsi k stádu
bubnují aneb sviněm k jich jídlu. BN.

Bubnový, Trommel-, B. pergament, Šp.,
vodní dmychadlo. ZČ. I. 326.

Bubny Malé, Klein-Bubna, ves u Prahy.
Tk. I. 603., II. 533., III. 643., IV. 723. V.
236., VI. 60., Tf. Odp. 286., Blk. Kfsk. 768.,
Tk. Ž. 43.

Bubo, a, m. = bubák. Odrezal mu bubo
cicí. Slov. Rr. Sb. vz Bubák. — B., vz Bu-
bon.

Bůbol, vz Boubel.

Bubolec, lce, m., die Beule. Má b-lce od
komára. Ostrav. Tč.

Bubon, u, m. = buben. Slov, Ssk. Šabla
mi zazvoní, ai b. meděnný, keď sa moja
duša od těla oddělí. Koll. Zp. 1. 37. — B.
= dýmej, výr, tříslnice, eie Beule, Leisten-
beule. S. N. X. 203., I. 935., Slov. zdrav. 41.

Bubotati = blbotati. Voda buboce. Rr.
Sb. Vz Listy filolog. VII. 22.

Bubovice, dle Budějovice, ves u Břez-
nice a u Berouna (n Ber. také = Bukovice).
PL., Tk. V. 152., Sdl. Hrd. III. 236.

Bubovický potok, přítok Berounky. Vz
Bubovice, Kv. 1885. 642.

Bubr, u, m. = bobr, veliký hrách. Ovsa,
bubru, vičky pro take koničky, to jím ona
dava. Sš. P. 753.

Bubření, n., das Blähen. Bc.

Bubřeti, 3. pl. bubří.

Bubřivosť, i, f., turgescence. Hg.

Bubu = bumbu. Chceš bubu? Ostrav. Tč.

Bubububu, Bubák ide: bubububu (tak
strašívají malé děti). Na Mor. Šd.

Bubulka, y, f. = husa (v dětské řeči).
Mor. Brt.

Bůc, e, m. B. Jan, 1770. Vz Jir. Ruk. I.
111.

Bucati, bucnouti, ul, ut, utí = udeřiti.
U Místka. Škd. V dětské řeči = lehnouti,
spáti, sich legen. Na Mor. a Slov. Bucni si.
Šd., Vck., Rr. Sb.

Buccinator, u, m., lat. = jeden z četných
v líci se prostírajících svalů. Slov. zdrav. 41.

Bucek. — B., cku, m. = pucek, der
Patzen. B. jest na hřídel připájený. Šp.

Bucefal, a, m. = známý kůň Alexandrův.
Vz S. N. A král na svém Bucefale. Alx.
B. v. 78. (HP. 74.).

Bucel, clu, m., der Butzel. Šm.

Bucida, y, f., der Manglesbaum. Šm.

V Bucilách, samota u Dobříše. PL.

Bucinka, y, f. = pusinka, hubička. Vz
Bucka. U Místka. Tč.

Bucka, y, m., os. jm. Arch. I. 417. —
B., y, f. = hubička. Mor. Tč.

Bucklandit, u, m., nerost. Bř. N. 173.

Bucko, a, m. = buco. Slov. Ssk. — B.,

a, n., krajina okolo buckého rybníka u Řen-
čova.

Buckov, a, m., městečko u Středokluk.

Buclaťounký, hübsch vollwangig. Vz
Buclatý. Us.

Buclatý. B. tvář. Osv. I. 83., Hrts.

Buclice, e, f. B. nalévací, Giesbuckel.
Šm.

Buclík. — B. = malý člověk, Bürzel.
Dch. — B., u, m., der Putzen. B. kyva-
delní, der Pendelputzen, b. hlubiče, der Senk-;

b. stavítkový, das Stellungsfässchen; vest-
falské b-ky, westphälische Ballbäuschchen.
Šp.

Bucloušek, ška, m. = buclaté dítě. Dch.

Bucnatosť, i, f., die Dicke, Vollwangig-
keit. Bern.

Bucnatý, vollwangig, dick, buclatý. Slov.
Ssk.

Buco, a, m., der Vollwangige, Dickbauch.
Slov. Ssk.

Bucok, cka, m. = buco. Slov. Ssk.

Bucol, clu, m., der Butzer, Flocken. Slov.
Ssk.

Buč, e, f., Budetsch, čes. také Budeč,
ves u Dol. Kralovic. Vz Blk. Kfsk. 905.
B. tvrz. Žer. Záp. I. 143.

Buča, e, f. = bučina. Slov. Ssk.

Bučák, u, m. = houba, druh hřibu. Na
jihových. Mor. Brt. LN. II. 117.

Bučan. Vz Nová Ves.

Bučanka, y, f., samota u Nuslí.