1087

(z vládyk) od nás anebo od budúcich našich
k takovému soudu vybráni byli. Zř. F. I.

A. X. 2. Kupuje domy sobě a budúcim. Sob.
157. B. věci — v boží moci. Sb. uč.

Budoucno, a, n. — budoucnost. Daň na
b. platiti odepřel. Mus. 1880. 99. Do b-cna
hleděti. Us.

Budoucnosť. Na b., ins Künftige. Dch.
Předpovídání tuto vztahuje se k b-sti po-
smrtné. Sš. II. 63. V b. srdce nehledívá
mladé, v lásku i osud čáku stejnou klade.
Brodz. Kdyby lidé i b. znali, jednali by
tak, jakoby jí neznali. Hnš.

Budov, a, m. (od Buda. Pal. Rdh. I.136.),
něm. Buda, ves u Buchova; Budau, dvůr
u Čáslavě; Pudowe o. Pudowa, ves u Ústí
nad Lab. PL. Vz Blk. Kfs. 1290.

Budova státní, církevní, světská, Mus.
1880. 85., okrouhlá, centralní, obdelní atd.
Šmb. S. I. 457., 464.

Budování, n. = stavění. Němc. IV. 412.

B. soustavy sluneční. Stě. Zem. 173.
Budovati co: loďstvo. Šmb. S. II. 29. —

kde: na pevných základech. Us. Pdl. —
se = dům si stavěti, chalupu. Brt. P. 26.,
Brt D. Na druhej dolině žena sa buduje.
Na co (= proč), ženuško, na co sa buduješ?
Brt. P. — B. = připraviti, nakoupiti, zje-
dnati, zurichten, ankaufen. — co komu.
Mám synkovi všelico b. Mor. Vck., Zmš.
Nabudováł si šatů, náčiňá a p. Brt. D. 201.

Budovcová z Budova. Vz Blk. Kfsk.
1290.

Budovec, vce, m. B. z Budova Václ. Vz
Mus. 1884. 109.—115. Slavín I. 224., Pal.
Děj. V. 2.164., S. N., Jir. Ruk. I.106.—110.,
Jg. H. 1. 2. vyd. 538., Šb. H. 1. 2. vyd. 232.,
Sbn. 887., 889., Blk. Kfsk. 1290., Tf. Odp.
56., Sdl. Hrd. I. 252., II. 275., III. 165., 270.

Budovečka, y, f. = malá budova. Kos.
v Km.

Budovice, od Budy. Pal. Rdh. I. 136.

Budovka, y, f. = malá budova. Osv. I.
84.

Budovní, Bau-. B. pozemek. Dch.

Budovnice, e, f., die Bauhütte. Us. Dch.

Budovnictví, n. = stavitelství. Štúr.

Budovnictvo, a, n. = stavitelstvo. Slov.
Ssk.

Budovník, a, m. = stavitel. Slez. Šd.
Slov. Ssk.

Budra, y, f. = poponec obecný, zádušník,
glechoma hederacea, díe Gundelrebe, rostl.
Vz Rstp. 1180., Slb. 341.

Budský mlýn, rybník u Řenčova.

Budúc, Na budúc = na vždy. Val. Brt.
D. 201.

Budúcek, cku, m. = budoucnosť. Slov.

Budúcký = budoucí. Šm.

Budúcnota, y, f. = budoucnost. Slov.
Hol. 249.

Budulínek, nka, m., jm. z pohádky. Holk.

Budunek, nku, m. = budova. Brt. D.
Vybudovati si murovaný b. Na Ostrav. Tč.
U Místka. Škd. U Opavy. Zkl. Vz Buduňk,
Budynek.

Buduňk, u, m. = budunek. Je povinen
na b. obecní 40 širokých tolarů obložiti.
Kn. těš. 1833. U Frenštátu. Dšk.

Budy, samota u Dobříše; něm. Buda, vsi
u Mnich. Hradiště, u Uhlíř. Janovic (vz Blk.
Kfsk. 703.), u Čimelic a u Křivoklátu ; Budin,
samota u Uhlíř. Janovic; sam. u Křelovic;
B. Černé, Schwarz-Buda, ves u Uhlíř. Janovic.
Vz Sdl. II. 275.

Budyně, ě, f. (od Budy, Pal. Rdh. I.
134., 136.), něm. Budin, ves u Vodňan, vz
Blk. Kfsk. 1195. — B, něm. Budin, mě.
v Slánsku v Čech. Vz Blk. Kfsk. 1290.
V B-ni nad Ohří mají před radnicí vycpa-
ného draka. Proč? Vz Sbtk. Krat. h. 19.
Cf. S. N., Tk. VII. 410., I. 603., II. 533., III.
154., IV. 723., V. 215., Tf. Odp. 77.

Budynek, nku, m., das Gebäude, die
Hütte; b. letní, das Sommerhaus. Šm. Vz
Budunek, Mkl. Etym. 23.

Budynice, dle Budějovice, Budenitz, ves
u Slaného. Arch. II. 476. Vz S. N., Bude-
ničky, Blk. Kfsk. 180.

Budrogan, u, m. = palice, kyj. Slov.
Němc. VII. 46., Slav., Lipa 36. Cf. Busdy-
kan.

Budžet, u, m., vz Budget.

Bufandle. Která čepec nenosí, ve vlasech
se honosí, proč b. na bok hladí? Koll. Zp.?

Bufthalm-us, u, m., z řec. = rozšíření
rohovky v podobě polokoule. Vz Slov. zdrav.
41.

Bugán, a, m. = hrubián, hulvát. Slov.
Němc. VII 179.

Bugaň, u, m., grosser Erdapfel. Slov.
Ssk.

Bugel, glu, m. = preclík. Bern.

Bugr, u, m. = veliký bob, eine grosse
Bohne. U Písku. Šg. — B., a, m. = šváb.
Ib. Šg.

Bugsovati = loď lanem n. jinou lodí
táhnouti. Vz S. N.

Bůh. Bogô, suskr. bhaga. Glück, Herr.
Mkl. aL. 272. B. odvozuje se od kořene ba
(bhâ), jenž znamená stkvěti se. Slovo to
znamenalo tedy původně světlo. Šmb. S. L
289. Cf. Mus. 1863. 144., S. N., Enc. paed.
I. 803.— 807. B. zní na Zlínsku bů (pámbu,
pambíček).Brt. Bohové pohanští. Dal. 33.
U bozie. Z. wit. 55. 11. Člověk z Boha
(dobročinný). U Brušp. Mtl. Aby sto bohů
do toho (udeřilo)! Us. Šd. Dej nám pán
Bůh, dejž to pan Bůh (říká se o tom, kdo
vše stále odkládá). U N. Bydž. Kšť. Neví,
je-li pán Bůh, není-li pán Bůh (neví jistoty).
U Rychn. Grth. Nevěřiti v Boha je jako dí-
vati se na hodiny a nevěřiti v hodináře.
Šmil. v Osv. 1880. 138. Ba, jako že B. nade
mnou, Ja, so mir Gott. Bez Boha nikdo
blažen. Lucian. Dáme to huž na Boha. Kv.
1884. 564. Dostanete 500 zl. za ovoce a já
dostanu Boha (m. čerta, eufemismus). Na
Zlínsku. Brt. Kdo hledá upřímně Boha, najde
ho i v pekle. Hnš. Chudým lidem pro Bůh
dávati. Reš. Na ty bohy = na štěstí. Vz
Zbohy. Val. Vck. Pro Bůh něco činiti, Hr.
rk. 11., trpěti. Dal. 50 Kosíř a dcera jeho
pohánějí Šutera, že její věno drží bez Boha
a bez práva, wider Recht und Gewiesen.
Sd. kn. opav. Z Boha člověk = dobrý. Mor.
Brt. D. 201. Pán Bůh náš, my jsme jeho
děti, bude-li nás tu chcet mít, musí nás
živiti. Sš. P, 611. Žalobník žaluje k Bohu