1095

M. o. der Psilomelan, jehlancový, pyrami-
dales M. o. der Hausmannit. Nz. Ct. Šfk.
229., KP. III. 64., S. N., Schd. I. 346., KP.
IV. 695., Šfk. Poč. 334., Slov. zdrav. 42.

Buřeň. Vz Mkl. Etym. 24. B. bují. Dch.
Lesní b. (plevel), das Forstunkraut. Sl. les.
Víra křesťanská má jimi všelikou b. bludů
ničiti. Sš. IL 218. — Vz S. N.

Buřena, y, f. = buřeň, das Unkraut.
Šm.

Buření, n. = buřeň. S. N.

Buřenice, Buřenitz, ves u Čechtic. Pal.
Děj. IL 1. 227. Vz S. N., Tk. III. 643., IV.
723., V. 237., Blk. Kfsk. 20., Sdl. Hrd. IV.
368.

Búreniny, pl., f. = pobuřování, die Auf-
wiegelung. Panslavistické b. v nitranskej
stolici. Slov. Rtk. 1.

Burežina, y, f., das Zistoxyd. Šm.

Bürgel, gla, m. B. Karel, Dr. a advokat,
naroz. 1841. Vz Tf. H. 1. 184.

Burger Kaj. 1745. B. Vojt. 1730. Vz Jg.
H. 1. 2. vyd. 538., Jir. Ruk. I. 111.

Burgerstein, a, m. B. Jos. 1817—1873.
Vz Tf. H. 1. 129., Jg. H. 1. 2. vyd. 538.,
Šb. H. 1. 2. vyd. 232.

Burgundka. Vz KP. III. 264.

Burgundsko, a, n. Vz S. N.

Burgundský. B. punč, ocet, Šp., dub
(cer), quercus cerris, die Zerreiche. Sl. les.

Burguš, e, m., der Murrkopf. Šm.

Burgyň, ě, f. = burda, burgundka. U Olom.
Sd.

Burgyňový, Zuckerrüben-. Vz Burgyň.
U Olom. Sd.

Burian, a, m. B. z Kornic. Sbn. 857.,
866., 910., 913. — B. doktor. Jir. Ruk. II.
111. — B. Tom., prof. čes. řeči v novo-
městské vojenské akademii, major a spisov.,
nar. 1802. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 539 ,
Šb. II. 1. 2. vyd. 232., Enc. paed. I. 822.-824.
— B., u, m., die Hauptglocke. Slov. Ssk.

Buriánka, y, f., mlýn u Karlina.

Buriánková, é, f., samota u Karlina.

Buřice, "Aquvuxi. Lšk.

Buřič, os. jm. B. Jan. Tk. IV. 648.

Buřička, y, f., die Aufwieglerin etc. Vz
Buřič. Posp.

Buřičný, Polter-. Šm.

Burík, a, m.? Dám vám na cestu ka-
ždému jednoho buríka, abyste nemuseli
všady peši chodiť. Dbš. Sl. pov. I. 324.

Buřík = mangan, jermík, das Mangan.
Nz., Schd. I. 346.

Búriky, pl., m. = vrbové kočičky. Slov.
Rr. Sb.

Buřimsko, Buřinsko, a, n., ves u Mnich.
Hradiště.

Burina, y, f. = cvikla obecná, burák,
burgundská cukrovka, beta vulgaris, die
Runkelrübe. Sl. les.

Burina, y, f., chalturus, rostl. Vz Čl.
Kv. 261., Mllr. 66., FB. 63.

Buřinec, nce, m. = kobaltnatý arsenid,
der Speiskobald: Co As. Vz Šfk. 263.

Buřincový, Kobalt-. Šm.

Buřinsko, vz Buřimsko.

Buřištít, u, m. = ałyk, hrozný štít Diův,
hromem, bleskem a temnotou omračující,
bouřivý štít. Lšk., Lpř. Sl. I. 16.

Búřiti = bouřiti. BN., Sš. P. 768. B. na
dveři = hřmotně tlouci. Mor. Brt. D. 202.

Buri-us, a, m. B. Jan Krupinský, kněz.
1689. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 539., Jir. Ruk.
l. 111.

Buřivec, vce, m. = buřič. Sš. II. 111.

Buřivládce, e, m., alylo/oc. Lšk.

Buřivoj, e, m., ungestümer Mensch. Šm.
— B., os. jm. BN.

Burjan, a, m. Mnozí ctie sv. Jana Svět-
lého, jemuž sú B. vzděli, aby krúpy nebily.
Št. Kn. š. 109.

Burjanovský Adam. Blk. Kfsk. 1045.

Burka, y, m., os. jm. Šp. — B. Ant.
1842. Jg. H. 1. 2. vyd. 539. — B., y, f. =
kožišný pláštík zevně huňatý, rauher Pelz-
mantel. Dch., Světz. 1871.

Búrka, y, f. = bouřka. Slov. Ssk.

Bůrka, pl., n., les u Klatov. BPk.

Burkovaný = dlážděný. B. silnice. U
Opav. Zkl.

Burkrabí, n., Burggraf. Půh. II. 88.

Burkuš, e, m. = chlapec složitý a silný.
Ve vých. Čech. Jir.

Burlák, a, m.— pltník. K. Adámek.

Burlesk (burlesque) = šaškovský, fr. Vz
S. N., Jg Slnosť. 157.

Búrlica, e, f. = sněhová bouře. Slov.
Hdk. C. 210.

Burlingtonit, u. m. = odrůda meteoro-
vého železa. Osv. V. 11.

Burmistr, a, m. = půlmistr. Slov. Tč.

Buřňák, a, m. = kdo dělá bouři, ruší
pokoj, bouřitel, der Unruhestifter. Bkř., Čch.
Dg. — B., pták rackovitý. B. obecný, thal-
lassigroma pelagica, šedý, procellaria glaci-
alis. Vz Frč. 344.—345., Schd. II. 475.,
Kram. Slov. 52., Vega I. 61. — B., u, m. =
jednání o rozvedení manželství. Ddk. V. 55.

Buřňákův, -ova, -ovo, dem Sturmvogel
gehörig. B-ova peruť. Kká. Td. 6.

Burnavý, vz Burný. Šd.

Burně, burně = bouřlivě. Prsa burně
rozechvělá. Čch. Petrkl. 47., Čch. Sl. 65.

Burnetování dříví = umění dřevo proti
zevnějším škodným vlivům jmenovitě proti
vlhku chrániti (vynalezené Burnekem). S. N.
XI. 352.

Burný, buřný. Burný vítr, Čch. Bs. 61.,
hněv, Čch. Dg., koleso, Čch. Mch. 67.,
rána hromu. Ib. 74. V skrytu búřném. Ž.
Gloss. 80. 8. Má buřnou. Vz Opilý. Us. Sm.
V tomto burném čase. Koll. Zp. I. 870. —
B. = bujný. Na Policku. Kšá. — Burný =
burnavý, kyprý, sypký, locker. Cf. Búr, 1.
Slov. Hdž. Čít.

Buřoch, a, m., der Brummbär. Mor. a
slez. Brt., Šd.

Buron, u, m. = burnus, zimní kabát.
U Kraskova. Brnt.

Buron, ě, m. = býk, der Stier. Na mor.
Val. Brt., Vck.

Buronosný, sturmerregend. Dch.

Buroš, e, m. = načervenavý vůl. Mor.
Brt.

Buřov, a, m., les u Rožnova.

Bursa. Mistři učili také ve svých pří-
bytcích, ve kterých měli studenty v nájmu
a ve stravě, což nazývalo se bursou. Ta-
koví studující sluli bursarii. Tk. III. 280.,