1096

Sbn. 291. Cf. také Enc. paed. I. 825.—826.
— B. = hlučná zábava. U Března. Němc.
IV. 446.

Burschenschaft (vz Bursa). Vz Enc.
paed. I. 826.

Bursovati = divokým radostem se od-
dávati. — kde. Na vinicích jeho divě jste
b li. Hdk. C. 377.
Bursovní, vz Bursovný, S. N.
Bursovnictví, n., das Börsenwesen. Rk.
Buršák, a, m., vz Burš.
Buršice, ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk.
668.

Buršikosně = nedbale, mladicky ne-
způsobně. S. N.

Buršín, a, m., Burschen, ves u Hodko-
vic.

Burta, y, f. = vlček, der Ruderring. Loď,
na které veslaři na lavicích při burtách
sedíce a vodu vesly bijíce veslují. Kom.
Orb.

Burtať, burtovať = bourati, rozhazovati.
Slov. Vľkolák pribehne, obzerá sa na všetky
strany a keď ju nikde nemohol vyzrieť, od
jedu (zlosti) začal tie kopy burtať. Dbš. Sl.
pov. I. 202.

Burý = hnědý (více do siva), tmavosivý,
dunkeigrau, braun. Na mor. Val Vck., Kld.
L 46. Na Slov. Pokr. Vlasy sú na starosť
buré, šedé, šedivé. Hdž. Čít. 213. B. hali-
enka. Chlpk. Sp. 111., Č. Čt. I. 260. B.
vlna = bílá prorostlá chlupy černými do
ryšava. Val. Brt. D. 202. — B. = pestrý,
pestrobarevný, bunt. B. šátek. U Vsetína.
Vck. — B., os. jm. Mor. Šd.

Burýk, a, m. = tlustý člověk, ein feister
Mensch. U Ostrav. Wrch.

Burýš, e, m. = burý kabát. Vz Burý.
Val. Brt. D. — B., psí jm. Mor. Brt.
Bús, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Busarka, y, f., slez. nadávka. Vz Bo-
sarka. Šd.

Busín, u, m., druh vína, der Busin. Šp.,
Škd. — B., a, m., ves v Táborsku. Tf.
Odp. 287.

Búskati. Slov. A duša jeho svätým
ohňom zplápolala a meč v jeho pravici
strašnějšie sä zvíja; bľeskom búska na
vraha (udeřuje, bije?), hromom ho zabíja.
Chlpk. Sp. 10.
Buskov, a, m., Buskau, ves u Hluboké.
Busola, vz Bussola.
Busový. B. dřevo = zimostrázové, bu-
zové. Ves. IV. 251.

Bussola, y, f., die Boussole. B. hor-
nická, sinusová, tangentová, KP. II. 189.,
230., 231., Schd. I. 154., Stč. Zem. 56., Mj.
414., 415., přilicovací, orientovací, die Orien-
tirboussole. Sl. les.

Bůsti, zastr. bósti, přech. boda, ouc. Vz
Gb. v Listech paedag. 1883. 111. — abs.
Kráva bode (trká). Slez. Šd. — kam (čím).
Jako ostrý meč v jejie srdce bodieše. Hr.
rk. 257. Strach bodal ji do duše břitkými
noži. Osv. I. 380. — koho, po kom čím.
Někoho zrakem b. Čch. Petrkl. 10. Káza
psa ostnem bósti. Dal. 19. Po někom očima
b. Dch. — kde. Bude boden v svém sve-
domí jako mečem. BO. Dva zlaté nože na-
lezla, jeden bodla v pravém boce, druhý

bodla proti srdce. Sš. P. 84. — na koho
čím. Bodeta na sě kopíma. Alx. V. v. 161.
b. — jak. Do krve bodnul koně. Vrch.

Bůstka. Kolár modrými b-mi vyšívaný.
Schlz.

Bůstkoví, n., der Glasschmelz. Ssk.

Bůstkový, Schmelz-. B. pletení. Dch.

Bustrofedon, u, m. = způsob psaní (volo-
brázdný. Koll. St. 311.), prvá řádka píše
se od pravé k levé, druhá od levé k pravé
atd., jako postupuje vůl při orání, odkudž
název. KP. I. 299., Koll. St. 311.

Buš, e, m. = Bohuslav.

Bušák. — B., a, m., ein Ochs mit nach
vorn gebogenen Hörnern. Slov. Ssk.

Bušanovice, dle Budějovice, ves u Vo-
lyně.

Bušceves, vsi, f., od Buška. Pal Rdh.

I. 136. Vz Buštěves.

Buše, pl., Busch, ves u Mníška. Arch.

II. 450.

Bušek, ška, m., os. jm. Tk. V. 237.

Bušení, n. = kování, das Hämmern. Šp.
B. lnu, das Ausklopfen. NA. IV. 90. B.
srdce. Vz Slov. zdráv. 42.

Bušidlo, a, n., der Hammer. Lpř.

Bušín, a, m., ves u Zábřehu a u Mohel-
nice. — B. v Táborsku, vz Blk. Kfsk. 1222.

Bušiti, hämmern, pochen. Mkl. Etym.
23. Cf. Buch. — kam čím. Na něčí svě-
domí b. Dch. Kamenem v svá ňadra bušil.
Vrch. B. pěstma do zad, Kos., kladivem do
železa. Us. — čím oč: o zem. Us. Pdl. —
kde. Každá žilka v něm buší (o nedočka-
vém, rozjitřeném atd.). Sá. — odkud kudy.
Z dálky po skalách to buší. Kká. K sl. j.
48. — jak. Srdce jeho hlasitě bušilo. Vlč.,
Ntr. VI. 310. — se do koho = zamilovati
se. Slov. Rr. Sb.

Buška, y, f., jm. feny. Škd.

Bnškovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 237.

Buškovice, dle Budějovice, Puschwitz,
městečko u Podbořan. Vz S. N., Blk. Kfsk.
620., 727.

Buskovský, ého, m., dvůr u Panenské
Týnice; mlýn u Sobotky.

Bušmani. Vz Krč. G. 1033., S. N., Šrc.
509., 396., 397.

Bušný, Schlag-. B. mlýn, die Bockmühle.
Nz. B. povaha = rázná. U Žamb. Dbv.

Bušov, a, m., ves. Arch. II. 463.

Bušovce, pl., Butschafka, ves u Krnova.

Býšovec, vce, m. B. z Býšova. Vz Sdl.
Hrd. 196, 259.

Bušovice, dle Budějovice, Buschowitz,
ves u Plzně. PL. Vz Blk. Kfsk. 491.

Bušpan, u, m., der Buchsbaum, buxus.
Napišiž na bušpanu. BO.

Buštěhrad, od Buška. Pal. Rdh. I. 136.
Cf. Bušceves, S. N., Blk. Kfsk. 12. 91., Sdl.
Hrd. III. 13.

Buštěves, vsi, f., vz Buštěhrad, Tk. II.
533., VI. 346.

Buštinový květ = volový jazyk, anchusa
officinalis, Ochsenzungenkraut, n. Mllr. 12.

Bút, u, m. = bota. U Místka. Škd., Ostrav.
Tč.

Buta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Buťa, dle Bača = hlupák. Us. Kšť.

Bůta, y, m. = buta. BPk.