Předchozí (1096)  Strana:1097  Další (1098)
1097
Butalanin, u, m., v lučbě. Šfk. Poč.
485.
Buťatý holub = s peřím na nohou. Jnt.
Butek, tku, m., pl. butky = botky, Stief-
letten. Hanácky a slez. Šd.
Butel, e, f. = butelka. Ostrav. Tč.
Butelkový. B. sklo (hlinitovápenatodra-
selnaté), das Buteillenglas. Šp.
Butkáč, e, m., grosser Milchtopf. Slov.
Ssk.
Bůtkář, e, m = kdo dělá bůty, der
Barschuhmacher. Šm.
Butky, vz Butek.
Bútľavina, y, f. = zpuchřenina. Slov.
Phld. IV. 55.
Bútleti, el, ení = puchřeti, práchnivěti,
morsch werden. Slov. Hdž. Čít. 164.
Bútlý = butlavý. B. peň. Phld. V. 54.,
Šyt. Tab. 251. Či sä už vyžila ako bútla
jedlä tá slovenská sila? Chlpk. Sp. 103.—
B. = měkký, weich. Slov. Ssk.
Butoh, u, m. = kabela z hrubého ko-
nopného plátna. Na Slovácku. Cf. Batoh.
Džl.
Butorek, rku, m., les na Vsacku. Vck.
Bntory, pl., m. = veliké špatné boty.
Ostrav. Tč.
Butov, a, m., Wuttau, ves u Stříbra.
Butoves, vsi, f., ves u Miličovsi.
Batovice, dle Budějovice, Bothenwald,
ves u Studenky; Butowitz, ves u Smíchova.
Vz S. N., Tk. I. 603., II. 533., III. 50., 121.,
IV. 171., Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 432.
Butovo, a, n., ves v Plzeňsku. Vz Blk.
Kfsk. 1212.
Butr, u, m. = butyra. Na Třeboňsku.
Mrk.
Butrovka, y, f., das Brahmaputrahuhn.
Šp.
Buturov, a, m., ves na Slov. Phld. IV.
260.
Butvík, a, m., myxotrichum, die Schleim-
flocke, rostl. B. papírový, m. chartarum. Vz
Rstp. 1979.
Buty, pl, f. = boty. Cf. Butky. Na Hané.
Šd.
Bůty, pl., f. = bačkory. U Loun a j. Ks.
Butyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 452.
Butylen, u, m. C8H8. Zpr. arch., Šfk.
508.
Butylový, Butyl-. B. alkohol. Sl. les.
Butyral, u, m., v lučbě, něm. Butyral.
Šp., Šfk. Poč. 452.
Butyran, u, m., v lučbě, das Butyren
Šp.
Butyrin, u, m., v lučbě. Šfk. 490.
Butyrum antimonii, v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 203.
Butyryl, u, m., v lučbě, das Butyryl.
Šp.
Buvati = spáti. Slov. a mor. Sš. P. 511.
Vz Buvičkati.
Buvičkati = buvati. kde. A keď
ružička v rose buvičká, sanft schlummert.
Slov. Ntr. V. 59. V tých hájoch tichá noc
b-ká. Kyt. 1876. 15.
Buvinkati = buvičkati, spinkati. Slov.
Phld. III. 3. 235.
Bůvol. V bůvol jen dle zvyku jest
ů m. ú. Grb. Hl. 73. Vm. (Pravop. slovník)
a Wenzl (Pravop. ukazatel) doporučují jen:
buvol. Dle Mkl. Etym. 27 z řec. ßovßakoc,
z toho vzniklo bůvol. Cf. Schd. II. 436.,
S. N., Kram. Slov. 52.
Buvole, buvole, ete, m., das Büffelkalb.
Šp.
Buvolice, bůvolice, e, f., die Büffelkuh.
Šp·, Loos.
Buvolovice, bůvolovice, e, f., die Büffel-
haut, -leder. Šp.
Buvolovina, bůvolovina, y, f. = bůvolí
maso.
Buvolský, Büffel-. Rk.
Bjúz, u, m. = vous. Cf. Búzy. Šedivý b.
Č. Čt. II. 146. Nepuojdem za teba, ty starý
vdovčisko, mrdal bys búzami, ako kocú-
risko. Koll. Zp. I. 270. — B., a, m., os.
jm. Pal. Rdh. I. 18., Tk. I. 119.
Búzalka, y, f. = vrbové poupě, jehněd.
Slov. Hdk. C. 377., Němc. 243.
Búzati = bouchati, tlouci, klapati nač.
No búzaj! Slez. Šd.
Búzatý = tenký jako vlákno, dünn,
schwach. Cf. Búz, Búzy. Kto na nova (me-
siaca) mrkev seje bude mu b-tá. Slov.
Dbš. Obyč. 59.
Buzdaře, pl., ves u Středokluk.
Buzdovan, vz Buzogáň. Mkl. Etym. 20.
Slov. Té.
Buzek, zka, m. B. Bonifác, kněz, prof.,
spisov, † 1839. Vz Enc paed. I. 829.-832.,
S. N. B. panoše. Tk. IV. 392. B. kanovník.
Tk. V. 123., 135.
Buzený; -en, a, o, vz Buditi. Elektřina
b-ná teplem, dotýkáním. Sl. les.
Búzeti, búzěju, búzieš. Vz Buditi, Listy
filolog. 1884. 69.
Buzice, Busitz, ves u Blatné. PL., Sdl.
Hrd. IV. 86.
Buzici, staročes. panský rod. Vz S. N.,
Sdl. Hrd. III. 301., IV. 368.
Buzický, ého, m., osob. jm. Mus. 1880.
105.
Buzigan, u, m. = busdykan. Ziak.
Buzík, u, m. Sbtk. Rostl. 126. Vz Bu-
žíky.
Buzikan, u, m. = busdykan. Koll. St.
33., 781.
Buzna, y, m., os. jm. Na Slov. Šd.
Buzogáň, a, m. = busdykan. Chytil b.
a na devät miľ ho nazpet zalúčil. Dbš. Sl.
pov. 100. — Hdk. C. 149. Ze slovenského
posekáň, podsekáň povstal maďärský budzo-
gány a z toho juhoslovanský budzovan. Chlpk.
Sp. 196.
Búzov, a, m., Busau, mestečko u Mohel-
nice. Vz S. N. Jak si zaznamenal hospodský
v Búzově dluh panáčka a jeho kostelníka?
Vz Sbtk. Krat. h. 150.
Buzra = od zadu, bouzra (beim Billard-
spiel). Šp.
Búzy, vz Búz.
Bužehrad, u, m., samota u Loun.
Bužek, žka, m., mlýn u Plánice.
Bůžek, žka, m., os. jm.
Buženov, a, m. B. Horní a Dolní, Ober-,
Unter-Buselle, vsi u Mohelnice. PL.
Bužice, dle Budějovice, od Buže (= Bu-
zice?). Pal. Rdh. I. 134.
Předchozí (1096)  Strana:1097  Další (1098)