1099

Bydľovati = bydleti. Vz toto.

Býdov, a, m., Waidhofen, osada v Ra-
kousích. Šb. Lit. I. 42.

Bydžov. Od Bydža oprav v: od Bydže
(nom. Bydža). Cf. Pal. Rdh. I. 136. Cf. S. N.,
Tk. I. 467., II. 533., Kf. 78., IV. 723., V.
237., VI. 181., Tf. Odp. 286, Blk. Kfsk.
1291., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 252., II.275.
Nový B. byl znám zbrklostí svých ševců.
Vz Sbtk. Krat. h. 270.

Bydžovský, ého, m. B. Mat. z Aventina
† 1590.; B. Mar., prof., 1540.—1612.; B.
Pavel, v 16. stol. Vz S. N., Tf. H. 1. 67.,
Jg. H. 1. 2. vyd. 539., Šb. H. 1. 2. vyd. 232.,
Sbn. 544., 936. B. Frant. 1756.; B Václ.
1570. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 540. O všech vz
v Jir. Ruk. I. 112.—118. B. Havel. Vz Blk.
Kfsk. 1093.

Bygan, a, m. = hlupák. Mor. Brt.

Byhar, u, m. = druh červených hroznů.
Plk. — B., městečko v Uhřích.

Býchory, dle Dolany, Beichor, ves u Ko-
lína. Cf. Tk. II. 175 , III. 94., V. 114., Sdl.
Hrd. I. 248.

Býk, od korene bu (onomatop.). Vz Šrc.
27.—28., Mkl. Etym. 27. Vz Buroň, Burdák,
Holan. B. mamře. Mor. Brt. B. ke skoku,
der Sprungstier, k chovu, der Zuchtstier.
Dch. Mračí se jako panský b. Us. Býku
nesmíš lézti pod nohy. Cchch. — B. =
souhvězdí. Schd. I. 218., Stč. Zem. 24

Byka, y, f., luzula, die Hainsimse. B. be-
lavá, 1. albida, das Hirschgras, rostl. Sl. les.

Bykaň, ě, f., ves u Kutné Hory. Arch.
I. 500., Blk. Kfsk. 1063.

Bykanec, nce, m., samota u Kutné Hory.
PL.

Bykanecký z Lipan. Vz Blk. Kfsk. 1064.

Býkař, e, m., der Stierhirt. Ssk., Loos

Býkev, kve, f., Beikew, ves u Mělníka.
PL. Vz Blk. Kfsk. 9.

Býko, a, m. = býk. Slov. Slav.

Býkopust (!), u, m. = doba večerní, kdy
býci se vypřáhají. Lšk.

Bykoš, e, m., Bikosch, ves u Berouna.
Tk. f. 603., III. 54., 60., V. 134., Blk. Kfsk.
1291.

Býkov, a. m., Pickau, ves u Sosnové ve
Slezsku. S. N. XI. 177.

Bykovati = býkati. Jak bykoval (opilec),
sem i tam ťažkýma sa nohma potáčal. Hol.
333.

Býkovcovati = býkovcem býti, šlehati,
mir, dem Ochsenziemer peitschen. Šd.

Býkovcový, Ochsenziemer-. Šm.

Býkové, ého, n., das Stier-, Springgeld.
Ssk.

Býkovec. — B. = louka určená ku krmení
obecného býka. U Olom. Sd.

Býkovice. — B., Beikowitz, ves u Be-
nešova; B. Nepomucká či Svatý Jan, St.
Johann Nepomuk, samota u Benešova v Bu-
dějov.

Býkovina, y, f. = býčí maso, das Stier-
fleisch. Prk. Přisp. 28., Hr. rk. 407.

Býkový. B. maso (býkovina). Ž. Kl.,
Ž. wit. 49. 3. Býkovými biči bičováni byli
(býkovci). BO. B. sbor, congregatio tauro-
rum. Ž. wit. 67. 31., 49. 13. — B. bylina =

květel, záraza, orobanche, die Sommerwurzel.
Mllr. 74.

Byksa, y, m., kněz Černobogův. Vz Hol.
III. 32., 37.

Bykut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Byl', u, m. = stéblo, der Halin. Slov.

Býl. — B. = býlí. Dal. Za teba, suchý
býl, růžu som pustila. Sl. spv. 167.

Byla, y, f., der Stengel. Cf. Bylka. Slov.
Loos, — B. = zblo, maličkost. Na Slov. Ne-
berte nič nikomu, ani len tej byľe. Hdž.
Šlb. 29. Dones mi so dve byle (byľky) pe-
vašinu. Zátur. — B. (Bělá), něm. Biela, ves
u Podmokel.

Bylany, dle Dolany. Bilan, vsi u Kutné
Hory a u Kroměříže; Billan, vsi u Heřma-
nova Městce a u Čes. Brodu; Püllna, ves
u Mostu. PL. Vz S. N., Tk. I. 362., III. 35.,
Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. 1. 252.

Býlé, n. = býlí. Dal., Sš. P. 190., Št.
Kn. š. 97.

Býlí, bílé, n., Unkraut; rostlina, die Pflanze;
rostlinstvo, die Pflanzen, Pflanzenwelt. Cf.
Bž. 23., Mkl. Etym. 26. Bujné bejlí. Hdk.
L. kv. 62. — Pro jeden kúsek býlého musím
opustiti milého. Sš. P. 190. Kozy, jenž ostře
vidie, zdravé býlé ku pokrmu sobě obierají.
Hus III. 74. Dštěm rodí se všeliké bylé
z země. Bj. Pátý den dřieve i všecko býlé
z sebe krvavú rosu pustí. Pass. 14. stol.
To býlé (byliny) nemocné uzdravovalo. Pass.
mus. 380. Zlé b. nejplennější. Č. M. 34.

Bylice e, f., Chrysanthemum, die Gold-
blume, rostl. B. oseništní, ch. segetum, b.
zlateň, ch. coronarium. Vz Rstp. 902., Slb.
429., S. N., Mllr. 33.

Bylina. Vz Mkl. Etym. 26. B. = dvouletá
rostlina. Vz Rst. 309., 401. B. česneková, vz
Česnáček (Rstp. 81.); hlízní, vz Hlaváč oby-
čejný (Rstp. 852); hvězdová, vz Hvězdník
(Rstp. 865.); b. sv. Jana, vz Třezalka obecná
(Rstp. 193., Mllr. 17., 55., Čl. Kv. 319., Slb.
423.); slunečná, Vz Rosnatka okrouhlolistá
(Rstp. 107.); syřišťová, vz Svízel syřišťový
(Rstp. 842.); trojičná, vz Violka trojice
(Rstp. 104.); zubová, vz Kyčelnice cibulo-
nosná (Rstp. 74.); býková, vz Záraza větev-
natá (Rstp. 1158.); dnavá, vz Podléska obecná
(Rstp. 1228.); hroznová, vz Merlík hroznový
(Rstp. 1279.); mrtvičná, vz Podléska obecná
(Rstp. 1228.); penízkooá, vz Bazanovec pe-
nízkový (Rstp. 1235.); skelní, vz Drnavec
obecný (Rstp. 1259.); sladká hořká, vz Lilek
sladkohořký (Rstp. 1122.); šlakovní, vz Pod-
léska obecná (Rstp. 1228.). B. jedovatá, die
Giftpflanze, lesní, das Forstkraut, travní,
Graspflanze. Sl. les. B. masná, sedum tele-
phinum, všivá, pedicularis palustris. Slov.
Bartol. Göm. B-ny přádné, barvorodé, ko-
řenné, olejné, fabričné či tovární. NA. IV.
87. Cf. Krč. G 573. Polívka z bylinek. Dch.
B-ny buď celkem buď v nadzemních lody-
hách na konci doby vzrostné hynou na rozdíl
od keřů trvajících a jen květních stopek po-
zbývajících. S. N. Cf. Rosc. 7. Není na
světě Bylina, aby pro něco nebyla. Brt.
Anth. 67., Bž. exc. Děvečka mladá po poli
chodí, hledá bylinečku, hlava ju bolí. Sš.
P. 580.



	1099

	Bydľovati = bydleti. Vz toto. Býdov, a, m., Waidhofen, osada v Ra- kousích. Šb. Lit. I. 42. Bydžov. Od Bydža oprav v: od Bydže (nom. Bydža). Cf. Pal. Rdh. I. 136. Cf. S. N., Tk. I. 467., II. 533., Kf. 78., IV. 723., V. 237., VI. 181., Tf. Odp. 286, Blk. Kfsk. 1291., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 252., II.275. Nový B. byl znám zbrklostí svých ševců. Vz Sbtk. Krat. h. 270. Bydžovský, ého, m. B. Mat. z Aventina † 1590.; B. Mar., prof., 1540.—1612.; B. Pavel, v 16. stol. Vz S. N., Tf. H. 1. 67., Jg. H. 1. 2. vyd. 539., Šb. H. 1. 2. vyd. 232., Sbn. 544., 936. B. Frant. 1756.; B Václ. 1570. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 540. O všech vz v Jir. Ruk. I. 112.—118. B. Havel. Vz Blk. Kfsk. 1093. Bygan, a, m. = hlupák. Mor. Brt. Byhar, u, m. = druh červených hroznů. Plk. — B., městečko v Uhřích. Býchory, dle Dolany, Beichor, ves u Ko- lína. Cf. Tk. II. 175 , III. 94., V. 114., Sdl. Hrd. I. 248. Býk, od korene bu (onomatop.). Vz Šrc. 27.—28., Mkl. Etym. 27. Vz Buroň, Burdák, Holan. B. mamře. Mor. Brt. B. ke skoku, der Sprungstier, k chovu, der Zuchtstier. Dch. Mračí se jako panský b. Us. Býku nesmíš lézti pod nohy. Cchch. — B. = souhvězdí. Schd. I. 218., Stč. Zem. 24 Byka, y, f., luzula, die Hainsimse. B. be- lavá, 1. albida, das Hirschgras, rostl. Sl. les. Bykaň, ě, f., ves u Kutné Hory. Arch. I. 500., Blk. Kfsk. 1063. Bykanec, nce, m., samota u Kutné Hory. PL. Bykanecký z Lipan. Vz Blk. Kfsk. 1064. Býkař, e, m., der Stierhirt. Ssk., Loos Býkev, kve, f., Beikew, ves u Mělníka. PL. Vz Blk. Kfsk. 9. Býko, a, m. = býk. Slov. Slav. Býkopust (!), u, m. = doba večerní, kdy býci se vypřáhají. Lšk. Bykoš, e, m., Bikosch, ves u Berouna. Tk. f. 603., III. 54., 60., V. 134., Blk. Kfsk. 1291. Býkov, a. m., Pickau, ves u Sosnové ve Slezsku. S. N. XI. 177. Bykovati = býkati. Jak bykoval (opilec), sem i tam ťažkýma sa nohma potáčal. Hol. 333. Býkovcovati = býkovcem býti, šlehati, mir, dem Ochsenziemer peitschen. Šd. Býkovcový, Ochsenziemer-. Šm. Býkové, ého, n., das Stier-, Springgeld. Ssk. Býkovec. — B. = louka určená ku krmení obecného býka. U Olom. Sd. Býkovice. — B., Beikowitz, ves u Be- nešova; B. Nepomucká či Svatý Jan, St. Johann Nepomuk, samota u Benešova v Bu- dějov. Býkovina, y, f. = býčí maso, das Stier- fleisch. Prk. Přisp. 28., Hr. rk. 407. Býkový. B. maso (býkovina). Ž. Kl., Ž. wit. 49. 3. Býkovými biči bičováni byli (býkovci). BO. B. sbor, congregatio tauro- rum. Ž. wit. 67. 31., 49. 13. — B. bylina =	květel, záraza, orobanche, die Sommerwurzel. Mllr. 74. Byksa, y, m., kněz Černobogův. Vz Hol. III. 32., 37. Bykut, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Byl', u, m. = stéblo, der Halin. Slov. Býl. — B. = býlí. Dal. Za teba, suchý býl, růžu som pustila. Sl. spv. 167. Byla, y, f., der Stengel. Cf. Bylka. Slov. Loos, — B. = zblo, maličkost. Na Slov. Ne- berte nič nikomu, ani len tej byľe. Hdž. Šlb. 29. Dones mi so dve byle (byľky) pe- vašinu. Zátur. — B. (Bělá), něm. Biela, ves u Podmokel. Bylany, dle Dolany. Bilan, vsi u Kutné Hory a u Kroměříže; Billan, vsi u Heřma- nova Městce a u Čes. Brodu; Püllna, ves u Mostu. PL. Vz S. N., Tk. I. 362., III. 35., Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. 1. 252. Býlé, n. = býlí. Dal., Sš. P. 190., Št. Kn. š. 97. Býlí, bílé, n., Unkraut; rostlina, die Pflanze; rostlinstvo, die Pflanzen, Pflanzenwelt. Cf. Bž. 23., Mkl. Etym. 26. Bujné bejlí. Hdk. L. kv. 62. — Pro jeden kúsek býlého musím opustiti milého. Sš. P. 190. Kozy, jenž ostře vidie, zdravé býlé ku pokrmu sobě obierají. Hus III. 74. Dštěm rodí se všeliké bylé z země. Bj. Pátý den dřieve i všecko býlé z sebe krvavú rosu pustí. Pass. 14. stol. To býlé (byliny) nemocné uzdravovalo. Pass. mus. 380. Zlé b. nejplennější. Č. M. 34. Bylice e, f., Chrysanthemum, die Gold- blume, rostl. B. oseništní, ch. segetum, b. zlateň, ch. coronarium. Vz Rstp. 902., Slb. 429., S. N., Mllr. 33. Bylina. Vz Mkl. Etym. 26. B. = dvouletá rostlina. Vz Rst. 309., 401. B. česneková, vz Česnáček (Rstp. 81.); hlízní, vz Hlaváč oby- čejný (Rstp. 852); hvězdová, vz Hvězdník (Rstp. 865.); b. sv. Jana, vz Třezalka obecná (Rstp. 193., Mllr. 17., 55., Čl. Kv. 319., Slb. 423.); slunečná, Vz Rosnatka okrouhlolistá (Rstp. 107.); syřišťová, vz Svízel syřišťový (Rstp. 842.); trojičná, vz Violka trojice (Rstp. 104.); zubová, vz Kyčelnice cibulo- nosná (Rstp. 74.); býková, vz Záraza větev- natá (Rstp. 1158.); dnavá, vz Podléska obecná (Rstp. 1228.); hroznová, vz Merlík hroznový (Rstp. 1279.); mrtvičná, vz Podléska obecná (Rstp. 1228.); penízkooá, vz Bazanovec pe- nízkový (Rstp. 1235.); skelní, vz Drnavec obecný (Rstp. 1259.); sladká hořká, vz Lilek sladkohořký (Rstp. 1122.); šlakovní, vz Pod- léska obecná (Rstp. 1228.). B. jedovatá, die Giftpflanze, lesní, das Forstkraut, travní, Graspflanze. Sl. les. B. masná, sedum tele- phinum, všivá, pedicularis palustris. Slov. Bartol. Göm. B-ny přádné, barvorodé, ko- řenné, olejné, fabričné či tovární. NA. IV. 87. Cf. Krč. G 573. Polívka z bylinek. Dch. B-ny buď celkem buď v nadzemních lody- hách na konci doby vzrostné hynou na rozdíl od keřů trvajících a jen květních stopek po- zbývajících. S. N. Cf. Rosc. 7. Není na světě Bylina, aby pro něco nebyla. Brt. Anth. 67., Bž. exc. Děvečka mladá po poli chodí, hledá bylinečku, hlava ju bolí. Sš. P. 580.