1100

Byliňák, u, m., der Kräuterwein. Slov.
Ssk.

Bylinář = herbář t. j. seznam bylin;
sbírka bylin. — B. = hadač, kouzelník. Exc.

Bylinářství. Vz Sbn. 381., 928.
Bylinatka, y, f., corallina, die Koralline.
Šm.

Bylinatý, pflanzenreich. Sl. les.

Bylinica, e, f., botanische Tasche. Slov.
Ssk.

Bylinkový, Kräuter-. B. med, polívka.
Dch.

Bylinnica, e, f., botanischer Garten. Slov.
Ssk. Cf. Bylnica.

Bylinník, a, m., der Botaniker. Slov.
Ssk.

Bylinný. B. mýdlo, šťáva, Dch., míza,
Sl. les., ornament. SP. II 21. Vz Rostlinný.

Bylinové, rodina knihtiskařská v Praze,
od 1620. Vz Jir. Ruk. I. 118.

Bylinovitý, krautartig. Šm.

Bylka, y, f. = bylinka. Slov. Koll. I. 40.
I b. sa darmo nepohne. Mt. S. I. 127. Ani
b. bez vetra sa nepohne. Č. Čt. I. 3. —
B., vz Byla.

Bylnica, e, f. = bylinnica. Slov. Sak.

Byľôčka, y, f. = stéblo. Vz Byľ. Slov.

Bylochov, a, m., Wallach, ves u Medonos.
Blk. Kfsk. 240.

Býlokam, u, m., phytolithus, versteinerte
Pflanze. Šm.

Bylosť = bývalosť. Ačkoli pak b. různých
plemen v Čechách a na Moravě zjištěna jest.
Bdl.

Býlovice, dle Budějovice, Pilletitz, ves
u Chvalšin. PL.

Býlový, Pflanzen-. Rk.

Býložilec. Osv. I. 558.

Býložilství, n., das Leben von Pflanzen.
Osv. I. 636.

Býložravec, vce, m. = býložralec.

Býložravý. Osv. I. 557.

Bylý, gewesen. — B., anwesend. A při
tom b. Perla dcera její k tomu se zná. NB.
Tč. 52.

Bym = bych. Slov. Hoc bym ja nejedla,
hoc bym ja nepila, lem keby ja mala za
diku (na vůli) frajera. Sb. sl. ps. II. 1. 38.
Keby dali ešče raz vybirac, znala by ja,
kemu mam ručku dac. Nedala bym doma
hovanemu (chovanému), lem bym dala sveta
zkušenemu. Sb. sl. ps. II. 1. 65.

Bynice, dle Budějovice, Benitz, ves u
Neveklova. Cf. Tk. II. 418., 440., III. 125.,
IV. 170., Blk. Kfsk. 1291.

Byňov, a, m., Binnove, ves u Ústí nad
Lab.

Byňovec, vce, m. (= ze vsi Byňova).
Tk. Ž. 6.—8.

Byňovice, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 243.

Byrda, y, f. = biřic. Brt. Vz Birda.

Byretta, y, f., náčiní chemické. Vz KP.
IV. 447., V. 172.

Byrokracie, e, f. = libovláda úředníkův,
die Bureaukratie.

Byrokrat, a, m. = přívrženec, člen byro-
kratie, der Bureaukrat.

Byrokratický, bureaukratisch.

Byronista, y, m., pl. -sté = ctitel By-
ronův. Šml. I. 46.

Bys, vz Byss.

Bysel, slu, m., hymendea, das Flussharz.
Šm.

Byseň, sně, f., něm. Bisen, ves u Slaného.
Hašek z Bysně. Arch. III. 504., Blk. Kfsk.
430., 431.

Byss. U purpuře a u bysu, tociš v drahém
rúše chodil. Št. Kn. š. 164.

Byssolith, u, m. = asbest. S. N.

Byssovitý, byssusartig. Sl. les.

Byssový = z byssu, aus Byssus gemacht.
Vz Byss. Lpř., Vlš. 175.

Bysta, y, f. = poprsí, řec. lat. bustum,
z hlíny pálený obraz. Koll. III. 350., 113.

Bystrá, é, f., Bistra, ves u Lomnice v Jič.;
Bistrau, městečko u Poličky; Bistray, ves
u Bělice; Bistrey, ves u Čes. Lípy. PL. Vz
Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. III. 103.

Bystřany, dle Dolany, Wisterschan, ves
u Teplice. Vz Blk. Kfsk. 862., 863.

Bystře kráčeti, Osv. I. 274., viděti. Us.
Pdl.

Bystré, ého, n., něm. Bistra, ves u Něm.
Brodu; Bistrau (= Bystrá), městečko u Po-
ličky; Bistrey, vsi u Nov. Města nad Met.
a u Humpolce; Bistry, ves u Klatov;
Waltersdorf, ves u Landškrouna; Wüstrey,
ves u Police. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1291.,
Sdl. Hrd. I. 252.

Bystřec. — B., Bisterz, ves u Brna:
Bystřitz, ves u Chrudimě. PL., Sdl. Hrd. I.
55, 61., II. 275.

Bystření, n., die Schärfung. B. mysli,
Šim. 87., rozumu. Us.

Bystřený; -en, a, o, geschärft.

Bystřeti, 3. pl. -ejí.

Bystřica, e, f., Bystřitz, ves u Uher.
Brodu; B. Hrubá, Gross-B., ves u Rožnova;
B· Malá, Klein-B., ves u Val. Meziříčí. PL.

Bystřice, e, f., Bystřitz, městečko u Be-
nešova; mě. v Brněnsku; vsi u Libáně u
Chrudimě ; B. nad Jihlavou, B. an der Angel;
B., něm. Bystřitz am Hostein; městečko v Ho-
lešovsku na Mor. — O B-ci na Mor. v Brn.:
Bystřičtí soukeníci se hněvají, řekneš-li jim :
Tu je chloupek. A ševci, řekneš-li jim:
Ukrutníci. Jistý švec utopil tam svorník.
Do B. chodí se pro pejchu. Vz Sbtk. Krat.
h. 151. V B-ci nad Hostýnem nesmí se nikdo
ptáti, kde krmili bystřické volky máčkou.
Vz Sbtk. Krat. h. 151. — Cf. Tk. III. 428.,
IV. 724., V· 237., Tf. Odp. 35., Blk. Kfsk.
1291., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 252., III.
301., IV. 368. — B. Dušnická, Reinertzer
Weistritz, říčka, přítok Nisy, v severových.
Čech. Krč. B. Hamerská, Weistritz, Kressen-
bach, přítok Nisy. Krč. — B., řeka na Mor.
Km.

Bystřický. B. hory, das Habelschwerter
Gebirge, rulový hřbet mezi Divokou Orlicí
a řekou Nisou v severových. Čech. Vz Osv.
1855. 311., Krč. v Osv. 1855. 200. — Cf.
S. N. — B. panství. Žer. Záp. I. 148. B.
Jindř. Vz Blk. Kfsk. 473. B. ze Studnic.
Sdl. Hrd. I. 236.

Bystřička, y, f., ves u Vsetína. — B.,
potok tamtéž. Vck. — B-ky = karlátka.
U Klobouk. Bka. Na Slov. Ssk.

Bystrík, u, m. = kvapík? Slov. Vz
Zvŕtati.



	1100

	Byliňák, u, m., der Kräuterwein. Slov. Ssk. Bylinář = herbář t. j. seznam bylin; sbírka bylin. — B. = hadač, kouzelník. Exc. Bylinářství. Vz Sbn. 381., 928. Bylinatka, y, f., corallina, die Koralline. Šm. Bylinatý, pflanzenreich. Sl. les. Bylinica, e, f., botanische Tasche. Slov. Ssk. Bylinkový, Kräuter-. B. med, polívka. Dch. Bylinnica, e, f., botanischer Garten. Slov. Ssk. Cf. Bylnica. Bylinník, a, m., der Botaniker. Slov. Ssk. Bylinný. B. mýdlo, šťáva, Dch., míza, Sl. les., ornament. SP. II 21. Vz Rostlinný. Bylinové, rodina knihtiskařská v Praze, od 1620. Vz Jir. Ruk. I. 118. Bylinovitý, krautartig. Šm. Bylka, y, f. = bylinka. Slov. Koll. I. 40. I b. sa darmo nepohne. Mt. S. I. 127. Ani b. bez vetra sa nepohne. Č. Čt. I. 3. — B., vz Byla. Bylnica, e, f. = bylinnica. Slov. Sak. Byľôčka, y, f. = stéblo. Vz Byľ. Slov. Bylochov, a, m., Wallach, ves u Medonos. Blk. Kfsk. 240. Býlokam, u, m., phytolithus, versteinerte Pflanze. Šm. Bylosť = bývalosť. Ačkoli pak b. různých plemen v Čechách a na Moravě zjištěna jest. Bdl. Býlovice, dle Budějovice, Pilletitz, ves u Chvalšin. PL. Býlový, Pflanzen-. Rk. Býložilec. Osv. I. 558. Býložilství, n., das Leben von Pflanzen. Osv. I. 636. Býložravec, vce, m. = býložralec. Býložravý. Osv. I. 557. Bylý, gewesen. — B., anwesend. A při tom b. Perla dcera její k tomu se zná. NB. Tč. 52. Bym = bych. Slov. Hoc bym ja nejedla, hoc bym ja nepila, lem keby ja mala za diku (na vůli) frajera. Sb. sl. ps. II. 1. 38. Keby dali ešče raz vybirac, znala by ja, kemu mam ručku dac. Nedala bym doma hovanemu (chovanému), lem bym dala sveta zkušenemu. Sb. sl. ps. II. 1. 65. Bynice, dle Budějovice, Benitz, ves u Neveklova. Cf. Tk. II. 418., 440., III. 125., IV. 170., Blk. Kfsk. 1291. Byňov, a, m., Binnove, ves u Ústí nad Lab. Byňovec, vce, m. (= ze vsi Byňova). Tk. Ž. 6.—8. Byňovice, míst. jm. Sdl. Hrd. II. 243. Byrda, y, f. = biřic. Brt. Vz Birda. Byretta, y, f., náčiní chemické. Vz KP. IV. 447., V. 172. Byrokracie, e, f. = libovláda úředníkův, die Bureaukratie. Byrokrat, a, m. = přívrženec, člen byro- kratie, der Bureaukrat. Byrokratický, bureaukratisch. Byronista, y, m., pl. -sté = ctitel By- ronův. Šml. I. 46.	Bys, vz Byss. Bysel, slu, m., hymendea, das Flussharz. Šm. Byseň, sně, f., něm. Bisen, ves u Slaného. Hašek z Bysně. Arch. III. 504., Blk. Kfsk. 430., 431. Byss. U purpuře a u bysu, tociš v drahém rúše chodil. Št. Kn. š. 164. Byssolith, u, m. = asbest. S. N. Byssovitý, byssusartig. Sl. les. Byssový = z byssu, aus Byssus gemacht. Vz Byss. Lpř., Vlš. 175. Bysta, y, f. = poprsí, řec. lat. bustum, z hlíny pálený obraz. Koll. III. 350., 113. Bystrá, é, f., Bistra, ves u Lomnice v Jič.; Bistrau, městečko u Poličky; Bistray, ves u Bělice; Bistrey, ves u Čes. Lípy. PL. Vz Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. III. 103. Bystřany, dle Dolany, Wisterschan, ves u Teplice. Vz Blk. Kfsk. 862., 863. Bystře kráčeti, Osv. I. 274., viděti. Us. Pdl. Bystré, ého, n., něm. Bistra, ves u Něm. Brodu; Bistrau (= Bystrá), městečko u Po- ličky; Bistrey, vsi u Nov. Města nad Met. a u Humpolce; Bistry, ves u Klatov; Waltersdorf, ves u Landškrouna; Wüstrey, ves u Police. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. I. 252. Bystřec. — B., Bisterz, ves u Brna: Bystřitz, ves u Chrudimě. PL., Sdl. Hrd. I. 55, 61., II. 275. Bystření, n., die Schärfung. B. mysli, Šim. 87., rozumu. Us. Bystřený; -en, a, o, geschärft. Bystřeti, 3. pl. -ejí. Bystřica, e, f., Bystřitz, ves u Uher. Brodu; B. Hrubá, Gross-B., ves u Rožnova; B· Malá, Klein-B., ves u Val. Meziříčí. PL. Bystřice, e, f., Bystřitz, městečko u Be- nešova; mě. v Brněnsku; vsi u Libáně u Chrudimě ; B. nad Jihlavou, B. an der Angel; B., něm. Bystřitz am Hostein; městečko v Ho- lešovsku na Mor. — O B-ci na Mor. v Brn.: Bystřičtí soukeníci se hněvají, řekneš-li jim : Tu je chloupek. A ševci, řekneš-li jim: Ukrutníci. Jistý švec utopil tam svorník. Do B. chodí se pro pejchu. Vz Sbtk. Krat. h. 151. V B-ci nad Hostýnem nesmí se nikdo ptáti, kde krmili bystřické volky máčkou. Vz Sbtk. Krat. h. 151. — Cf. Tk. III. 428., IV. 724., V· 237., Tf. Odp. 35., Blk. Kfsk. 1291., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd. I. 252., III. 301., IV. 368. — B. Dušnická, Reinertzer Weistritz, říčka, přítok Nisy, v severových. Čech. Krč. B. Hamerská, Weistritz, Kressen- bach, přítok Nisy. Krč. — B., řeka na Mor. Km. Bystřický. B. hory, das Habelschwerter Gebirge, rulový hřbet mezi Divokou Orlicí a řekou Nisou v severových. Čech. Vz Osv. 1855. 311., Krč. v Osv. 1855. 200. — Cf. S. N. — B. panství. Žer. Záp. I. 148. B. Jindř. Vz Blk. Kfsk. 473. B. ze Studnic. Sdl. Hrd. I. 236. Bystřička, y, f., ves u Vsetína. — B., potok tamtéž. Vck. — B-ky = karlátka. U Klobouk. Bka. Na Slov. Ssk. Bystrík, u, m. = kvapík? Slov. Vz Zvŕtati.