1090

Bujice, e, f. Jahodník b., fragaria elatior,
rostl. Vz Slb. 499.

Bujiti, il, en, ení, feist machen. Ostrav.
Té.

Bujivý, wuchernd. B. zeleň. Osv. V. 760.

Bujna, y, m., os. jm. Šd.

Bujně krmený, vyrostlý. Lpř. Slov. I.
69. Strom b. se zelená. Us. Pod ním kuoň
jeho b. plesáše; Na svém koni sě bujně to-
číše. Výb. II. 44., 45.

Bujněti, ěl, ění = bujeti. — čím. Volové
pastvami bujní. Kom. Vz Bujeti.

Bujnice. — B., eine Art grosser Erd-
beeren. Slov. Plk.

Bujnina, y, f., die Wucherung. Kuří oko
jest b., která . . . Us. Vlk.

Bujno. Z bujna kvésti. Us. Vk. B. zvo-
láše Čstmír na voje. Rkk. 17.

Bujnoch, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Bujnokvětý, üppig blühend. Dk.

Bujnomyslnosť, i, f., die Uippigkeit der
Gedanken. Srn.

Bujnomyslný, gedankenüppig; muth-
willig. Loos., Šm.

Bujnooký, frisch, lebhaft blickend, ßloov-

iiMKiq. Lpř.

Bujnorodný, fruchtbar. Šm., Loos.

Bujnorostlý, üppig gewachsen. Šm.,
Lpř.

Bujnosť. B. těla, Nrd., Hus III. 31., rost-
linstva, Stč. Zem. 704., fantasie. Hrts. Cf.
Sdl. Hrd. III. 34.

Bujnota, vz Bujnosť.

Bujný = čerstvý. Mkl. Etym. 24. B. zeleň
luk, tráva, vegetace, Us. Pdl., světel plání.
Vrch., háj, Hdk. řeka, ples, Kká., síla, Lpř.,
kadeř, nožka, Čch. Bs. 177., Osv. V. 636.,
obrazotvornosť, Stč. Zem. 140., slza, květena.
Lpř. — B = svévolný. B. mysl, Us., zpěvy.
Vrch., skoky, Čch., šprým, Hlk. S. I. 49. —
čím: pýchou. Kom. — B. = vilný atd. Kšch.
B. tělo, Hrts., rozkoše, ňádra, vnady, úsměv,
chtění. Čch. Bs. 43., 45., 56., 113., 142.—
B. = příliš rostoucí. B. hříva, vlas, vegetace,
vzrůst, Us. Pdl., býlí, Vrch., trávník, Vlč.,
rostlina. Sl. les.

Bojo, a, m. = býk, buják. Slov. Ssk.

Buk, fagus. MV. B. obecný, f. silvatica,
rezavý, f. ferruginea. Vz Rstp. 1392. B. ka-
deřavý, f. crispa, strakatý, f. variegata. Sl.
les. B. krvavý, f. purpurea, die Blutbuche,
odvislý, f. pendula, Hänge-. Škd. exc. Cf.
Slb. 282., Kk. 139., 141., Čl. 118., Čl. Kv.
138., KP. III. 308., 309., FB. 27., Schd. II.
278., Sbtk. Rostl. 117.—118., S. N., Rosc.
118., Kram. Slov. 51., Mllr. 46. B., ascalonia,
rostl. 1402. Je silný jako b., ale s hladkou
kůrou (ale vlídný, uctivý). U Žamb. Dbv.
Kým nepohneš bukum, toho strč podavákum.
Mor. Pk. — B., vz Boko. — B., a, m. =
střeček, ovad, die Bremse. Na Mor. a ve
Slez. Mtl., Škd., Brt., Klš. U Mořkova búk,
u Opavy také bunk. Brt. Cf. Bunek. Má
buka v nosu = cosi za lubem (chytrák).
U Místka. Škd. — B., n, m., vsi u Milína,
u Přerova; něm. Buchen, vsi u Jindř. Hradce
au Vimberka. PL., Tk. III. 50., 75., V. 151.,
Sdl. Hrd. IV. 33., 55. — B., a, m., os. jm.
B. Michal, nar. 1804., B. Jak., nar. 1825.,
lužičtí kněží a spisovatelé. Vz S. N.

Búk, a, m., vz Buk.

Buka, y, m., os. jm. Žer. Zap. I. 253.

Bukač, ardea (volavka). B. veliký, ardea
stellaris. Schd. II. 468., S. N., Kram. Slov.
51. Dle Sl. les. botaurus stellaris, die Rohr-
drommel. B. noční, nycticorax griseus, der
Nachtreiher. — B. = vlk, dětská hra. Psgr.
— B., vz Bukál, 2.

Bukačov, a, m., mlýn u Kouřimě.

Bukačový, Rohrdrommel-. Šm.

Búkati sa = boukati se (o sviních). Slov.
Dbš.

Buko, a, n., bocho, buk, keř na podhoří
dobronadějském v Africe. Vz Rstp. 278.—279.,
Mllr. 41.

Bukohojný, buchenreich. Ntr.

Bakol, e, f., ves u Veltrus. Tk. I. 440.,
III. 643., IV. 172., V. 151., VI. 5., Blk. Kfsk.
36. Také Bukolí. Mezi B-lí a protějším Luž-
cem (u Mělníka) panuje odvěké nepřátelství.
Vz v Sbtk. Krat. h. 20. Bukolští také ne-
rádi slyší, řekne-li se jim: Telecí hlavičky.
Ib.

Bukolický. B. básnictví. Vz S. N.

Bukov, a, m., myslivna u Zbirova; Muk-
hof, ves u Jechnic; Pokau, ves u Ústí nad
Lab.; B. Český, Böhmisch-Pokau, ves u Ne-
štědic. PL. Arch, III. 573. Tk. V. 159.,
Blk. Kfsk. 1290. O Bukovských vz Sbtk.
Krat. h. 297. — B., lesní vrch ve Zbirovsku.
Krč.

Buková, é, f., Buggau, ves u Nových
Hradů v Budějov.; Bukan, samota u Jihlavy,
vsi u Přibislavě a u Třeště; Bukowa, vsi
u Ml. Vožice, u Čechtic, u Březnice, u Do-
bříše, u Boskovic, u Přeštic, u Klatov;
Buková Nová, Neu-B., ves u Batelova; B.
Veliká, Gross-B., ves u Křivoklátu ; B. Malá,
Klein-B., ves u Křivoklátu; Dreibuchen, ves
u Mohelnice; Mukowa, ves u Horšova Týna.
PL. Vz S. N., Tk. III. 38., Blk. Kfsk. 1290.,
Sdl. Hrd. III. 301., IV. 368.

Bukovanský, ého, m., os. jm. Žer. Záp.
I. 249., Blk. Kfsk. 1290.

Bukovany, dle Dolany, Bukowan, vsi
u Dnespek, Zalužan, Kyjova a u Olomouce.
PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1290., Sdl. Hrd.
I. 226., II. 243.

Bukovec, vce, m., Bukholz, samota u
Dubé; Bukowetz, ves u Plzně (vz Blk. Kfsk.
331.), samoty u Budějovic a u Dobříše, my-
slivna u Křelovic; Mogolzen, ves u Staň-
kova; Pokolitz. ves u Dubé. PL. Cf Sdl.
Hrd. IV. 203., Šf. Str. II. 609.

Bukovice, e, f. = petrklíč, rostl. Ve vých.
a již. Čech. Kal. — B., Bubowitz, ves u Be-
rouna ; Buchelsdorf, ves u Losiny na Mor.;
Bukawitz, ves u Police; Bukovitz, ves u
Teplice (vz Blk. Kfsk. 1290.), u Tišňova,
u Zábřehu a u Těšína; Bukwitz. ves u Svín
(vz Blk. Kfsk. 1290.). PL., Tk. III. 90., Sdl.
Hrd. II. 192. B. les. Tk. III. 41.

Bukoviči, n., die Buehenstaude, das
Buchenholz. Ssk.

Bukovina, y, f. = bučí, bukový les, der
Buchenwald. Kká. K sl. j. 180. — B. =
bukové větví. Val. Brt. — B., Bokwen, ves
u Haydy; Bukwa, ves u Podbořan; Buko-
win, dvůr u Chlumce v Jič.; B. Hrubá,
Gross-Bukowin, ves u Brna; B. Malá, Klein-



	1090

	Bujice, e, f. Jahodník b., fragaria elatior, rostl. Vz Slb. 499. Bujiti, il, en, ení, feist machen. Ostrav. Té. Bujivý, wuchernd. B. zeleň. Osv. V. 760. Bujna, y, m., os. jm. Šd. Bujně krmený, vyrostlý. Lpř. Slov. I. 69. Strom b. se zelená. Us. Pod ním kuoň jeho b. plesáše; Na svém koni sě bujně to- číše. Výb. II. 44., 45. Bujněti, ěl, ění = bujeti. — čím. Volové pastvami bujní. Kom. Vz Bujeti. Bujnice. — B., eine Art grosser Erd- beeren. Slov. Plk. Bujnina, y, f., die Wucherung. Kuří oko jest b., která . . . Us. Vlk. Bujno. Z bujna kvésti. Us. Vk. B. zvo- láše Čstmír na voje. Rkk. 17. Bujnoch, a, m., os. jm. Mor. Šd. Bujnokvětý, üppig blühend. Dk. Bujnomyslnosť, i, f., die Uippigkeit der Gedanken. Srn. Bujnomyslný, gedankenüppig; muth- willig. Loos., Šm. Bujnooký, frisch, lebhaft blickend, ßloov- iiMKiq. Lpř. Bujnorodný, fruchtbar. Šm., Loos. Bujnorostlý, üppig gewachsen. Šm., Lpř. Bujnosť. B. těla, Nrd., Hus III. 31., rost- linstva, Stč. Zem. 704., fantasie. Hrts. Cf. Sdl. Hrd. III. 34. Bujnota, vz Bujnosť. Bujný = čerstvý. Mkl. Etym. 24. B. zeleň luk, tráva, vegetace, Us. Pdl., světel plání. Vrch., háj, Hdk. řeka, ples, Kká., síla, Lpř., kadeř, nožka, Čch. Bs. 177., Osv. V. 636., obrazotvornosť, Stč. Zem. 140., slza, květena. Lpř. — B = svévolný. B. mysl, Us., zpěvy. Vrch., skoky, Čch., šprým, Hlk. S. I. 49. — čím: pýchou. Kom. — B. = vilný atd. Kšch. B. tělo, Hrts., rozkoše, ňádra, vnady, úsměv, chtění. Čch. Bs. 43., 45., 56., 113., 142.— B. = příliš rostoucí. B. hříva, vlas, vegetace, vzrůst, Us. Pdl., býlí, Vrch., trávník, Vlč., rostlina. Sl. les. Bojo, a, m. = býk, buják. Slov. Ssk. Buk, fagus. MV. B. obecný, f. silvatica, rezavý, f. ferruginea. Vz Rstp. 1392. B. ka- deřavý, f. crispa, strakatý, f. variegata. Sl. les. B. krvavý, f. purpurea, die Blutbuche, odvislý, f. pendula, Hänge-. Škd. exc. Cf. Slb. 282., Kk. 139., 141., Čl. 118., Čl. Kv. 138., KP. III. 308., 309., FB. 27., Schd. II. 278., Sbtk. Rostl. 117.—118., S. N., Rosc. 118., Kram. Slov. 51., Mllr. 46. B., ascalonia, rostl. 1402. Je silný jako b., ale s hladkou kůrou (ale vlídný, uctivý). U Žamb. Dbv. Kým nepohneš bukum, toho strč podavákum. Mor. Pk. — B., vz Boko. — B., a, m. = střeček, ovad, die Bremse. Na Mor. a ve Slez. Mtl., Škd., Brt., Klš. U Mořkova búk, u Opavy také bunk. Brt. Cf. Bunek. Má buka v nosu = cosi za lubem (chytrák). U Místka. Škd. — B., n, m., vsi u Milína, u Přerova; něm. Buchen, vsi u Jindř. Hradce au Vimberka. PL., Tk. III. 50., 75., V. 151., Sdl. Hrd. IV. 33., 55. — B., a, m., os. jm. B. Michal, nar. 1804., B. Jak., nar. 1825., lužičtí kněží a spisovatelé. Vz S. N.	Búk, a, m., vz Buk. Buka, y, m., os. jm. Žer. Zap. I. 253. Bukač, ardea (volavka). B. veliký, ardea stellaris. Schd. II. 468., S. N., Kram. Slov. 51. Dle Sl. les. botaurus stellaris, die Rohr- drommel. B. noční, nycticorax griseus, der Nachtreiher. — B. = vlk, dětská hra. Psgr. — B., vz Bukál, 2. Bukačov, a, m., mlýn u Kouřimě. Bukačový, Rohrdrommel-. Šm. Búkati sa = boukati se (o sviních). Slov. Dbš. Buko, a, n., bocho, buk, keř na podhoří dobronadějském v Africe. Vz Rstp. 278.—279., Mllr. 41. Bukohojný, buchenreich. Ntr. Bakol, e, f., ves u Veltrus. Tk. I. 440., III. 643., IV. 172., V. 151., VI. 5., Blk. Kfsk. 36. Také Bukolí. Mezi B-lí a protějším Luž- cem (u Mělníka) panuje odvěké nepřátelství. Vz v Sbtk. Krat. h. 20. Bukolští také ne- rádi slyší, řekne-li se jim: Telecí hlavičky. Ib. Bukolický. B. básnictví. Vz S. N. Bukov, a, m., myslivna u Zbirova; Muk- hof, ves u Jechnic; Pokau, ves u Ústí nad Lab.; B. Český, Böhmisch-Pokau, ves u Ne- štědic. PL. Arch, III. 573. Tk. V. 159., Blk. Kfsk. 1290. O Bukovských vz Sbtk. Krat. h. 297. — B., lesní vrch ve Zbirovsku. Krč. Buková, é, f., Buggau, ves u Nových Hradů v Budějov.; Bukan, samota u Jihlavy, vsi u Přibislavě a u Třeště; Bukowa, vsi u Ml. Vožice, u Čechtic, u Březnice, u Do- bříše, u Boskovic, u Přeštic, u Klatov; Buková Nová, Neu-B., ves u Batelova; B. Veliká, Gross-B., ves u Křivoklátu ; B. Malá, Klein-B., ves u Křivoklátu; Dreibuchen, ves u Mohelnice; Mukowa, ves u Horšova Týna. PL. Vz S. N., Tk. III. 38., Blk. Kfsk. 1290., Sdl. Hrd. III. 301., IV. 368. Bukovanský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. I. 249., Blk. Kfsk. 1290. Bukovany, dle Dolany, Bukowan, vsi u Dnespek, Zalužan, Kyjova a u Olomouce. PL. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1290., Sdl. Hrd. I. 226., II. 243. Bukovec, vce, m., Bukholz, samota u Dubé; Bukowetz, ves u Plzně (vz Blk. Kfsk. 331.), samoty u Budějovic a u Dobříše, my- slivna u Křelovic; Mogolzen, ves u Staň- kova; Pokolitz. ves u Dubé. PL. Cf Sdl. Hrd. IV. 203., Šf. Str. II. 609. Bukovice, e, f. = petrklíč, rostl. Ve vých. a již. Čech. Kal. — B., Bubowitz, ves u Be- rouna ; Buchelsdorf, ves u Losiny na Mor.; Bukawitz, ves u Police; Bukovitz, ves u Teplice (vz Blk. Kfsk. 1290.), u Tišňova, u Zábřehu a u Těšína; Bukwitz. ves u Svín (vz Blk. Kfsk. 1290.). PL., Tk. III. 90., Sdl. Hrd. II. 192. B. les. Tk. III. 41. Bukoviči, n., die Buehenstaude, das Buchenholz. Ssk. Bukovina, y, f. = bučí, bukový les, der Buchenwald. Kká. K sl. j. 180. — B. = bukové větví. Val. Brt. — B., Bokwen, ves u Haydy; Bukwa, ves u Podbořan; Buko- win, dvůr u Chlumce v Jič.; B. Hrubá, Gross-Bukowin, ves u Brna; B. Malá, Klein-