1108

Bytůstka, y, f., ein kleines Wesen. Dch.

Byvak, u, m. (z bivouac = bivak) =
byt, das Quartier. Slov. (Koně) posielajú
na dediny do b-ku. Phld. II 2. 140. (144.)

Byvakovati, Quartier halten. Slov. —
kde jak dlouho. Tri dni potom b-li sme
v . . . Phld. III. 2. 140.

Bývalec, lce, m. Bývalec! Byl třikrát
na Bezkydech a po čtvrté na Tatrách zbí-
jel. Č. M. 488.

Bývalosť, i, f. = bylosť. Teď jest to
lepší proti b-sti, gegen sonst. Dch.

Bývalý, ehemalig. Za b. doby, zn Olim's
Zeiten. Dch. Čestně b. = vysloužilý, eme-
ritirt. Sl. les. B. věci. Mezi Šváby 9 hrabí
b-lých bieše. Dal. 166. — B. = zkušený.
Kšch. Lidé b-lí v ukazování věcí stalých.
Ler.

Bývám, n. = byt, obydlí. Val. Vck.

Bývati. — abs. A ja som si vyvolila
sokola, zajtra pôjdem k němu bývať z ko-
stola. Sl. spv. 137. — kde. Nemohl b. v Li-
tomyšli, ale krýti se musil. Aug. 8. Keby
ja vedela, kde ja buděm bývať, veru bych
si išla ližičky umývať. Sl. ps. 210. Sama
bývam v šírém poli. Koll. Zp. I. 185. Nikdě
nečtem, by tak vělie bývalo v světě veselie
Alx. Anth. Jir. 1. 3. vyd. XLVIII. Bývajú
krajní dům od mlýna. Brt. D. — komu
Už mi tak něbudě, jak mi bývávalo. Sš. P.
249. — nad kým. Žádný mistr židovský
aby nad nimi nebýval. 1497. — s kým
(jak). Jak bys ty to, má milá, věděla, dys
ty se mnú málo bývávala?; Děkuju vám
na stokrát, že ste se mnó dobře bévávali.
Sš. P. 293., 452.

Byvný, bewohnbar. Slov. Ssk.

Byvol = buvol. Slov. Bern.

Byvolica, e, f., die Büffelkuh. Slov. Bern.

Byvolisko, a, n., ein grosser Büffel.
Slov. Bern.

Byvolský, Büffel-. Slov. Bern.

Byzantism-us, u, m. = duch Římu od-
porný. Btk.

Byzantský. B. sloh, říše, vz S. N., KP.
I. 129., sloup. KP. I. 130.

Byzrac, e, m. Sdl. Hrd. II. 275.

Bz bz bz. Vz Bzikati. Tak dráždívají
v létě dobytek chtiece, aby střečkoval. Na
již. Mor. Brt.

Bzděč, e, m., der Furzer.

Bzdech, u, m. = bzdina. Slov. Ssk.,
Loos.

Bzdel, a, m. = bzděc. Slov. Ssk., Loos.

Bzdění, n., das Farzen. Us. Ssk., Loos.

Bzděti, vz Bzdíti.

Bzdice, e, f., die Furzerin. Loos.

Bzdíček, čka, m. = ein kleiner Furzer.
Sníček bzdíček = sen a bzdina sú rodina
(nevěř na sny). Slov. Zátur.

Bzdina. — B. = špatná věc ku př. karta.
Syn.: pšuta, pimela, plimera. U N. Kdyně.
Rgl. Peníze slina a bez nich bzdina (nic).
Č. M. 162.

Bzdinavec, vce, m., der Feister. Šm.

Bzdinka, y, f., vz Bzdina. — B., os.
jm. Hvězda (Bzdinka) z Vícemilic Jan. Tk.
IV. 727., V. 237., Tk. Ž. 220., Sdl. Hrd.
III. 129., 209.

Bzdinec, nce. m., der Farz. A je po tom
b.! Čo že? Ba b.; Ty b. víš (nic nevíš).
Mor. Šd. Dostaneš bzdinec = nic. Tč. —
B., der Farzort. Slov. Ssk., Loos. — B =
malá, úzká světnice, eine kleine, schmale
Stube. Slov. Ssk.

Bzdino, a, n. = studená světnice, ein
kaltes Zimmer. V Třeboníně. Olv.

Bzdinský. B. víno, der Furzwein. Bern.

Bzdíti, vz Mkl. Etym. 271. — jak. Bzdí,
jen koly láme. U Nové Kdyně. Rgl. — po
čem kdy. Rozumí, po čem v pátek koza
bzdí (ničemu). U Dobruš. Vk.

Bzdívati, vz Bzdíti.

Bzdocha, y, f., stinkender Käfer, die
Stinkfliege. Slov. Ssk.

Bzduch, a, m., os. jm. Slov. Šd.

Bzdún, a, m. = bzděc. Slov. Ssk.

Bzdúr, a, m., os. jm. v 16. stol. Šd.

Bzdura, y, f. = vzdora, der Trotz. Dělá
samé b-ry. Ostrav. Tč. — B., die Läpperei.
— B., y, m., der Spassvogel; Schafskopf.
Šm.

Bzdurák, a, m. = člověk vzdorovitý.
Laň. Brt. D. 202.

Bzdúriť = navádzať. Slov. Ssk.

Bzdurný = vzdorný, trotzig. Ostrav. Tč.

Bzdurovati = vzdorovati. Ostrav. Té.

Bzdurovitý = bzdurný. Ostrav. Tč.

Bzdušek, ška, m., osob. jm. Slov. Cf.
Bzduch.

Bzeňáky, druh sviňských zemčat. Na
Slov.

Bzenec. Vz S. N., Bzenecký, Tk. V. 141.,
Žer. Záp. II. 182.

Bzenecký, Bisenzer. Vz Bzenec. Bze-
nečtí rozvážejí zeleninu po okolních mě-
stech na trakařích. Jede-li jich několik,
pokřikují na ně, kde budou krmiť. Vz Sbtk.
Krat. h. 151. — B. Václ., spisov. v 17. stol.
Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vyd. 540., Šb. H. 1.
2. vyd. 232., Jir. Ruk. I. 118. — B. Václ.,
řečený Bartošek, 1385. Jir. Ruk. I. 118.

Bzení, n., das Summen; der Muthwille.
Slov. Ssk. Cf. Bzíti.

Bzenská Magd. Vz Blk. Kfsk. 1291.

Bzí, n., Bzy, ves u Bukovska a u Blovic;
něm. Nabsel, ves u Něm. Brodu. Vz S. N.,
Blk. Kfsk. 1291., Sdl. Hrd. III. 301. — B. =
bez, Holunder. Šm.

Bzičeti, el, ení, schnurren. Šm.

Bzí Hora u Blovic. Tk. IV. 10.

Bzikač, e, m., wer läuft wie von einer
Bremse gestochen. Šm.

Bzikačka. y, f. = bzikavka.
Bzikalky, pl., f., eine Art Sackpfeife.
Šm.

Bzikavka, tabanus bovinus. B. dešťová,
haematopota pluvialis. Frč. 158., Odb. path.
III. 924., Schd. II. 517. B. zlatooka, chry-
sops coecutiens. Odb. path. III. 924., Kram.
Slov. 53.

Bziknouti, vz Bzikati, Mkl. Etym. 26.

Bzíkota, y. f., čes. tanec. Škd.

Bzina. — B. = bzdina? Motáš se jako
b. v latarni. Slez. Šd.

Bzince, ves na Slov. u Javoriny. Pokr.
Pot. I. 98.

Bzíti. Mkl. Etym. 26. — se, muthwillig
sich benehmen. Slov. Ssk.