1111

Cafor, u, m. = druh jablek. Mor. Brt.

Cafúr, u, m. = žalář. Val. Brt. D. 202.

Cagala, y, f. = vyspělý kluk. Na Zlinsku.
Brt. D. 202.

Cagan-araky (kumys) = v Asii opojný
nápoj z mléčného cukru. Schd. I. 416.

Cagel, glu, m., der Splitter. Slov. Šd.

Cagoň = větší děcko, které by se ještě
rádo pěstovalo; nesvedené děcko. Mor. Brt.
D. Cf. Orgoň. Také Slov. Ssk.

Cahati. Jak ce (tě), moja milá, tvoja my-
šel caha, či by ši (si) proci mne indej ručku
dala? Sl. sp. 196. Cf. Cahnouti.

Cahel. — C. = poslední hl. ve hře chla-
pecké. Mor. Tč, Lpř. — C. = cagán. Mor.
Brt. Cf. Cahún. — C. = povalovač. Val. Brt.
D. 202.

Cahera, y, m os. jm. Pal. Děj. V. 2.
450. C. Hav. ze Žatce, farář, 1516. Vz Jir.
Ruk. I. 119., Sbn. 857., 865.

Cáhlov, a, m., Freistat, mě v Rakousích.
Tk. II. 498., Sdl. Hr. III. 284., 285., IV. 56.

Cahnouti = toužiti, bažiti, sich sehnen.
Cf. Cáhati. Ani nichto nevybahne, za kym
mojo serco cahne. Slov. Sl. spv. V. 199.

Cáhnouti = zasáhnouti, udeřiti. — koho
čím: prutem, kyjem. Na již. Mor. Šd.

Cahnov, a, m., Hehenau, mě v Rakous.

Cahoun, a, m. = vytáhlý, suchý, neote-
saný mladík, chasník (s příhanóu), der Kla-
chel. Mor. Bkř, Vck., Škd., Brt. Cf. Ogar,
Cahel. — C. = povalovač. Val. Brt. D. 202.

Cahous, pl. cahousy = končina polností,
vl. jméno posledních polí ke vsi příslušných.
Mor. Brt.

Cáhovitý= tuhý, vláknitý, z něm. zäh.
C. maso — C = otužilý, nepoddajný. C. člo-
věk. U N. Kdyně. Rgl.

Ćahŕňať = valiti (hnáti se) někam. Slo-
vacky. Brt. D. 202.

Cahula, y, f. = mladá, vyrostlá dívčina,
ausgewachsenes Mädchen. Val. Vck.

Cahún, vz Cahoun.

Cachati jak. Cachej pěšky. Us.

Cachmati = česati (vlasy s příhanou),
kämmen. Val. Vck. — C. = mačkati. Mor.
Brt. D. 202.

Cachexie, e, f., vysilení. Vz Slov. zdrav.
I. 43., Kram. Slov., Čs. lk.

Cachnov, a, m., ves v Rakousích.

Cachov, a, m. Stanislav z Cachova. Arch.
IV. 378.

Cachta, y, f. = mnoho bláta. U Chrudimě.
Brv.

Cachulec, lce, m., os. jm. NB. Tč.

Cáchy. Tk. I 494., II. 533., III. 643., IV.
373., 37., V. 237.. VI. 99.. Slov. zdrav. I.
43, Mkl. Etym. 27.

Caillit, u, m., odrůda meteorového železa.
Osv. V. 11.

Cajbrovati = toulati se. Jinýho by ne-
ďála než takhle c. V Kunv. Msk.

Cajčka, y, f. = spodní sukně z cajku. Na
Poličsku. Kšá- U Náchoda. Hrš. Cf. Tištěnka.

Cajdrnožka, y, f. = chatrná spodní sukně.
U Kral. Hrad. Kšt.

Cajeputový olej. Vz Slov. zdrav. I. 43.

Cajgar, u, m. = podlouhlé kyselé jablko.
Mor. Brt.

Cajch, u, m. = marka na pivo nebo dal-li
kdo co do barvy. Na Zlinsku. Brt. v Mtc.

Cajchovačka, y, f. = cejchovačka, der
Waldhammer. Slov. Rr. Sb.

Cajk = tkanina. Hk., Brt. — C. = pořá-
dek. Dej to do cajku. U Něm. Brodu. Holk.

Cajka, y, f. = čejka. Slov. Ssk.

Cajkati =jíti (čtveračivě, o dětech). Caj-
kaj (jdi)! Val. Vck.

Cajkovice = oblek, nohavice cajkové. Mor.
Brt.

Cajkový = z cajku. C. kytle. Němc.

Cajly (Cejly), byla ves u Rychnova. Tk.
III. 36., 45.

Cajn, u, m. = cán. Šm.

Cajtrovati = sem tam běhati.

Cák? = co pak? was denn? Us. ve vých.
Čech., u Rakovníka, u Domažlic, u Jičína
a j. Kšá., BPk., Hlk., Ltk., Slm. I c. vás
vede?; Máte nouzi, c. mi z toho ? Us. u Rychn.

Cákal, a, m. = kdo cáká.

Cákati. — C. koho = udeřiti. U Bydž.
Kšť. — kam koho čím = pěstí, holí do
hlavy. Us. Semr. Na Plaště a u Klatov. BPk.
— C. = nerozvážně mluviti, urážlivě, nesty-
datě. — C = domlouvati. — komu. Us.
Rjšk.

Cákl, a, m. Sdl. Hr. III. 45.—46.

Cáknutý = nacáknutý, opilý. Us. Sd.

Cakov, a, m., Zakow, ves u Litovle. PL.
Cakovští mají poledne o půl hodiny později;
Tam kolovrat nepřede; Jak tam tahali klády
s kopce? Vz Sbtk. Krat. h. 152.

Cakulajda, vz Vamberk (v dodat.)

Cakule, pl. = těžké, okované boty, hl. boty
vozků. U Žamb. Dbv.

Cakryš = cakra, saprlot. Mor. Hrb.

Cálaba, y, m., os. jm. Tč.

Calabarový bob. Vz Slov. zdrav. I. 44.

Calábek, bka, m., os. jm. Šd.

Calach, u, m. = bláto. To je tam calach.
U N. Kdyně. Rgl.

Calachocení, n. To je při tom ňákýho c.
(přívesků). V Kunv. Msk.

Calangovať = toulati se. Slov. Ssk.

Calapanda, y, f. = sladká hnětenka. U Kla-
tov. Dšk.

Calapatka, y, f. = calapatina.

Calapina, vz Calapatina.

Calapka, y, f. Mluvíš jako nebožka C.
před smrtí = hloupě. U Litomyšle. Bda.

Calcant, vz Kalkant.

Calcit, u, m. Krč. G. 71.

Calci-um, a, n. (Ca. = 39.9.), kov. Vz
Šfk. Poč. 254., Schd. I. 332., KP. IV. 369.

Calec, lce, m. = tvrdá, ještě nedotknutá
země. Hř. 5.

Caledonit, u, m., vzácný nerost. Vz Bř.
N. 199., S. N.

Caletka, y, f. = podlouhlá, nízká buchta
ze žitné mouky. U Uh. Hrad. Tč.

Calico, vz Kaliko.

Calizna, y, f. = celina (= celé, neroz-
dělané pole, unverritztes Feld); celík, pilíř,
der Pfeiler. V horn. Hř. 5.

Calomel, u, m., praeparat rtuťový. Slov.
zdrav. 1. 44., S. N.

Caloň, ě, m. = čaloun. Mor. Vck., Bkř.

Calorimetr. u, m. = nástroj, jímž se
množství tepla těles měří. Vz S. N.