1114

Carcinoma = rakovina. Čs. lk.

Carcinosa, y, f. = rakovina. Čs. lk.

Carda, y, f., das Mädchen, Mensch. To
je stará c. U Místka. Škd. — C., y, m.
C. Václav. Tk. IV. 724., V. 42., 75., VI. 9.,
196 Tk. Žk. 150. C. z Petrovic. Vz Sdl.
Hr. 369. Dr. C. Vojt. Vz S. N.

Cardati (se) = cmírati se. U Olom. Sd.

Cardialgie, e, f. = bolesť srdeční.

Carditis, zánět srdce.

Cárek, rku, m. = malá jizba. Na Val. Vck.

Carchegi-us, a, m. C. Jan. 1614. Vz Jg.
H. 1. 540. — C. Mart. 1602. Vz Jg. H. I.
2. vyd. 540.

Caří = cařský. C. purpur. Kká. K sl. j.
141.

Caricin, a, o = cařičin. Šlechetné srdce
caricino. Slov. Zbr. Lžd. 182.

Caries, lat. = hniloba.

Cařihrad. Cař znamená rus. císaře a sul-
tána. Mkl. Etym. 28.

Cárik, a, m. = cař. Slov. Zdá se, že sám
c. nemá žiadnej (nadejel Zbr. Lžd. 209.

Carion, a, m. C. Václ. 1614. Jg. H. 1.
2. vyd. 540.

Cárka, y, f, Zarch, ves u Žatče. Blk.
Kfsk. 290.

Carminativa = léky plyny ze střev vy-
puzující. Vz S. N.

Carmoisin, vz Karmazin, Karmín, S. N.

Carnallit, u, m. (= vodnatý chlorid ho-
řečnatodraselnatý), obyčejně kysličníkem že-
lezitým červeně zbarvený. Krč. G. 58.

Carnin, u, m.: C₇ H₈ N₄ O₃. Vz Šfk. Poč.
523.

Carnon, carnix, u, m. = keltická trouba.
Vz KP. II. 311.

Carok, u, m. = prieprava v maštali, kde
seno držia. Slov. (gemer.). Rr. Sb.

Carolid-es, a, m., 1579.—1612. Vz Tf.
H. 1. 3. vyd. 43., Jg. H. 1. 540.

Cárovna = cárevna.

Cárovnice, e, f. = žena sem tam chodící,
žádného stání nikde nemající. U Kostelce
nad Orl. Ktk.

Carpus = zápěstí.

Carraghen = karraghen.

Carreův stroj v lučbě. Vz Šfk. Poč. 51., 59.

Cárstvovati = (jako cař) vládnouti. Pu
stota a tišina cárstvuje okolo. Phld. III. 3.
301. Už cárstvoval mesiac. Zbr. Lžd. 4. —
Hrbň. Rkps.

Cartel, vz Kartel.

Carthamin, u, m.: C₁₄H₁₆O₇. Vz Šfk.
Poč. 588., Kram. Slov.

Cartle, Zartlesdorf, ves u Kaplice. Cf.
Sdl. Hr. III. 301.

Carton, vz Karton.

Cas. Také na Slov. Ssk.

Cásati čím. Cásal jsem jeho knírem. Kos.
Mnou psové budou c. Lpř. Sl. I. 42. —
koho zač. Děvče cásalo psa za uši. Kmk.
— se = tancovati. Anka, poď se c. Mor.
Knrz.

Casca, y, f. = krátký, volný kabátec bez
šosů. Us. na Poličsku. Kšá.

Cascarilla, y, f., hořský prostředek. Slov.
zdrav.

Casna, y, f. = poběhlice. Zábřehu. Kck.

Casnoch, a, m. = sápavý člověk. Cf. Cá-

savý. Mor. Vck. — C. = člověk, který vlastní

vinou nechodí v slušném oděvu. Na Hané.
Bkř. — C. = nestálý člověk. U Nezamyslic.
Bkř.

Casnovati = cásati, tahati, smýkati. Slov.
Ssk. Mor. Brt., Bkř., Knrz., Ktk., Kčr. Kráva
na řetězu sebou (se) casnovala. Šd. = se
s kým. Brt. D. 202.

Casnucha, y, m. kdo se rád rve, cas-
nuje, rváč, der Raufer. U Prostěj. Dch.

Cásnutý = trknutý, napilý. Je c-tý. Us.
na Mor. a ve Slez. Šd., Brt. D. 202.

Casný také nedočkavý, chtivý. Lpř, Jv.

Cassinický. C. čáry (sfaerické). Vnč. 46.,
97.

Castagnetta, it., castagnettes, fr., casta-
gnolla, špan., vz Kastanětty.

Castel, vz Kastel.

Castelau, vz Kastelan.

Cášan, a, m., Aachner. Šm.

Cášský, cáský, von Aachen.

Catamenie, vz Katamenie.

Cataplasma = kašovitý obkladek. Vz
Kram. Slov.

Catarrakt, vz Katarrakt.

Catarrh = katarrh.

Catastrofa, vz Katastrofa.

Cátati, nass machen, anfeuchten. — co:
ránu, oči. U Olom. Sd.

Catgut, u, m. = struna k podvazování
cev krevních. Vz Slov. zdrav.

Catholicon, vz Katholikon.

Cátka, y, f. = nádoba na mléko. Mor.
Sk.

Causti-cum, ka, n. = leptadlo.

Cauterium actuale = žehadlo; c. po-
tentiale = leptadlo Vz Slov. zdrav.

Cavage (kaváž), e, f. = plat ze skladu
kupeckého zboží, skladné a také mzda za
práci při tom. Kh.

Cavalcada, vz Kavalkada.

Cavatina, y, f. = ariosní věta volnějšího
pohybu ve formě písně držena. Mlt.

Cavyk. To je c-ku pro nic za nic! Fta.
— Cavyky = okolky. Jaké pak c-ky s tou
lazarovinou? Lpř. Dělá s ním cavyky; Bez
c-ků nic neudělá. Us. Kšá., Olv., Msk., Bkř.
Bez dlouhých c-ků, ohne langen Process,
ohne weiteres. Us. Dch.

-ce: kolce, kladívce, polence, světidélce.
Brt. D. 150. -ce koncovkou slov zdrobně-
lých. Vz Bž. 234. Obojrodá na -ce mají
v dativu -i: vůdci, svůdci. Bž. 86. Jména
svátků na -ce: hromnice, hromnic. Bž. 98.
Cf. také Bž. 230., 233. — Instrum. pl. má
starší tvar -cemi, jehož i nyní užívati lze.
Brt. -ce koncovka gt. sg. místo -ete: prasa
(prase) — prasce, těla (tele) — tělce. Vz
-enec. Us. místy na jihovýchod. Mor. Osv.
1884. 57. (Brt.). — Co do času ukazuje se
přechod od strč. slabiky cě k pozdější ce ve
14. a na začátku 15. stol. V Ž. kl. (14. stol.)
píše se pravidelně srdcě, cělý, cěsta, obráncě,
příjemcě, rcěte, ale výjimkou vedlé toho
také příjemce. GB. Hl. 101.

Ce = tě. Slov.

Ceba, y, f., der Schlauch. Slov. Ssk.

Cebek, bku, m., u ševce, die Fummel.
Šm.



	1114

	Carcinoma = rakovina. Čs. lk. Carcinosa, y, f. = rakovina. Čs. lk. Carda, y, f., das Mädchen, Mensch. To je stará c. U Místka. Škd. — C., y, m. C. Václav. Tk. IV. 724., V. 42., 75., VI. 9., 196 Tk. Žk. 150. C. z Petrovic. Vz Sdl. Hr. 369. Dr. C. Vojt. Vz S. N. Cardati (se) = cmírati se. U Olom. Sd. Cardialgie, e, f. = bolesť srdeční. Carditis, zánět srdce. Cárek, rku, m. = malá jizba. Na Val. Vck. Carchegi-us, a, m. C. Jan. 1614. Vz Jg. H. 1. 540. — C. Mart. 1602. Vz Jg. H. I. 2. vyd. 540. Caří = cařský. C. purpur. Kká. K sl. j. 141. Caricin, a, o = cařičin. Šlechetné srdce caricino. Slov. Zbr. Lžd. 182. Caries, lat. = hniloba. Cařihrad. Cař znamená rus. císaře a sul- tána. Mkl. Etym. 28. Cárik, a, m. = cař. Slov. Zdá se, že sám c. nemá žiadnej (nadejel Zbr. Lžd. 209. Carion, a, m. C. Václ. 1614. Jg. H. 1. 2. vyd. 540. Cárka, y, f, Zarch, ves u Žatče. Blk. Kfsk. 290. Carminativa = léky plyny ze střev vy- puzující. Vz S. N. Carmoisin, vz Karmazin, Karmín, S. N. Carnallit, u, m. (= vodnatý chlorid ho- řečnatodraselnatý), obyčejně kysličníkem že- lezitým červeně zbarvený. Krč. G. 58. Carnin, u, m.: C₇ H₈ N₄ O₃. Vz Šfk. Poč. 523. Carnon, carnix, u, m. = keltická trouba. Vz KP. II. 311. Carok, u, m. = prieprava v maštali, kde seno držia. Slov. (gemer.). Rr. Sb. Carolid-es, a, m., 1579.—1612. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 43., Jg. H. 1. 540. Cárovna = cárevna. Cárovnice, e, f. = žena sem tam chodící, žádného stání nikde nemající. U Kostelce nad Orl. Ktk. Carpus = zápěstí. Carraghen = karraghen. Carreův stroj v lučbě. Vz Šfk. Poč. 51., 59. Cárstvovati = (jako cař) vládnouti. Pu stota a tišina cárstvuje okolo. Phld. III. 3. 301. Už cárstvoval mesiac. Zbr. Lžd. 4. — Hrbň. Rkps. Cartel, vz Kartel. Carthamin, u, m.: C₁₄H₁₆O₇. Vz Šfk. Poč. 588., Kram. Slov. Cartle, Zartlesdorf, ves u Kaplice. Cf. Sdl. Hr. III. 301. Carton, vz Karton. Cas. Také na Slov. Ssk. Cásati čím. Cásal jsem jeho knírem. Kos. Mnou psové budou c. Lpř. Sl. I. 42. — koho zač. Děvče cásalo psa za uši. Kmk. — se = tancovati. Anka, poď se c. Mor. Knrz. Casca, y, f. = krátký, volný kabátec bez šosů. Us. na Poličsku. Kšá. Cascarilla, y, f., hořský prostředek. Slov. zdrav. Casna, y, f. = poběhlice. Zábřehu. Kck. Casnoch, a, m. = sápavý člověk. Cf. Cá-	savý. Mor. Vck. — C. = člověk, který vlastní vinou nechodí v slušném oděvu. Na Hané. Bkř. — C. = nestálý člověk. U Nezamyslic. Bkř. Casnovati = cásati, tahati, smýkati. Slov. Ssk. Mor. Brt., Bkř., Knrz., Ktk., Kčr. Kráva na řetězu sebou (se) casnovala. Šd. = se s kým. Brt. D. 202. Casnucha, y, m. kdo se rád rve, cas- nuje, rváč, der Raufer. U Prostěj. Dch. Cásnutý = trknutý, napilý. Je c-tý. Us. na Mor. a ve Slez. Šd., Brt. D. 202. Casný také nedočkavý, chtivý. Lpř, Jv. Cassinický. C. čáry (sfaerické). Vnč. 46., 97. Castagnetta, it., castagnettes, fr., casta- gnolla, špan., vz Kastanětty. Castel, vz Kastel. Castelau, vz Kastelan. Cášan, a, m., Aachner. Šm. Cášský, cáský, von Aachen. Catamenie, vz Katamenie. Cataplasma = kašovitý obkladek. Vz Kram. Slov. Catarrakt, vz Katarrakt. Catarrh = katarrh. Catastrofa, vz Katastrofa. Cátati, nass machen, anfeuchten. — co: ránu, oči. U Olom. Sd. Catgut, u, m. = struna k podvazování cev krevních. Vz Slov. zdrav. Catholicon, vz Katholikon. Cátka, y, f. = nádoba na mléko. Mor. Sk. Causti-cum, ka, n. = leptadlo. Cauterium actuale = žehadlo; c. po- tentiale = leptadlo Vz Slov. zdrav. Cavage (kaváž), e, f. = plat ze skladu kupeckého zboží, skladné a také mzda za práci při tom. Kh. Cavalcada, vz Kavalkada. Cavatina, y, f. = ariosní věta volnějšího pohybu ve formě písně držena. Mlt. Cavyk. To je c-ku pro nic za nic! Fta. — Cavyky = okolky. Jaké pak c-ky s tou lazarovinou? Lpř. Dělá s ním cavyky; Bez c-ků nic neudělá. Us. Kšá., Olv., Msk., Bkř. Bez dlouhých c-ků, ohne langen Process, ohne weiteres. Us. Dch. -ce: kolce, kladívce, polence, světidélce. Brt. D. 150. -ce koncovkou slov zdrobně- lých. Vz Bž. 234. Obojrodá na -ce mají v dativu -i: vůdci, svůdci. Bž. 86. Jména svátků na -ce: hromnice, hromnic. Bž. 98. Cf. také Bž. 230., 233. — Instrum. pl. má starší tvar -cemi, jehož i nyní užívati lze. Brt. -ce koncovka gt. sg. místo -ete: prasa (prase) — prasce, těla (tele) — tělce. Vz -enec. Us. místy na jihovýchod. Mor. Osv. 1884. 57. (Brt.). — Co do času ukazuje se přechod od strč. slabiky cě k pozdější ce ve 14. a na začátku 15. stol. V Ž. kl. (14. stol.) píše se pravidelně srdcě, cělý, cěsta, obráncě, příjemcě, rcěte, ale výjimkou vedlé toho také příjemce. GB. Hl. 101. Ce = tě. Slov. Ceba, y, f., der Schlauch. Slov. Ssk. Cebek, bku, m., u ševce, die Fummel. Šm.