Předchozí (1113)  Strana:1114  Další (1115) |
|
|||
1114
|
|||
|
|||
Carcinoma = rakovina. Čs. lk.
Carcinosa, y, f. = rakovina. Čs. lk.
Carda, y, f., das Mädchen, Mensch. To
je stará c. U Místka. Škd. — C., y, m. C. Václav. Tk. IV. 724., V. 42., 75., VI. 9., 196 Tk. Žk. 150. C. z Petrovic. Vz Sdl. Hr. 369. Dr. C. Vojt. Vz S. N. Cardati (se) = cmírati se. U Olom. Sd.
Cardialgie, e, f. = bolesť srdeční.
Carditis, zánět srdce.
Cárek, rku, m. = malá jizba. Na Val. Vck.
Carchegi-us, a, m. C. Jan. 1614. Vz Jg.
H. 1. 540. — C. Mart. 1602. Vz Jg. H. I. 2. vyd. 540. Caří = cařský. C. purpur. Kká. K sl. j.
141. Caricin, a, o = cařičin. Šlechetné srdce
caricino. Slov. Zbr. Lžd. 182. Caries, lat. = hniloba.
Cařihrad. Cař znamená rus. císaře a sul-
tána. Mkl. Etym. 28. Cárik, a, m. = cař. Slov. Zdá se, že sám
c. nemá žiadnej (nadejel Zbr. Lžd. 209. Carion, a, m. C. Václ. 1614. Jg. H. 1.
2. vyd. 540. Cárka, y, f, Zarch, ves u Žatče. Blk.
Kfsk. 290. Carminativa = léky plyny ze střev vy-
puzující. Vz S. N. Carmoisin, vz Karmazin, Karmín, S. N.
Carnallit, u, m. (= vodnatý chlorid ho-
řečnatodraselnatý), obyčejně kysličníkem že- lezitým červeně zbarvený. Krč. G. 58. Carnin, u, m.: C7 H8 N4 O3. Vz Šfk. Poč.
523. Carnon, carnix, u, m. = keltická trouba.
Vz KP. II. 311. Carok, u, m. = prieprava v maštali, kde
seno držia. Slov. (gemer.). Rr. Sb. Carolid-es, a, m., 1579.—1612. Vz Tf.
H. 1. 3. vyd. 43., Jg. H. 1. 540. Cárovna = cárevna.
Cárovnice, e, f. = žena sem tam chodící,
žádného stání nikde nemající. U Kostelce nad Orl. Ktk. Carpus = zápěstí.
Carraghen = karraghen.
Carreův stroj v lučbě. Vz Šfk. Poč. 51., 59.
Cárstvovati = (jako cař) vládnouti. Pu
stota a tišina cárstvuje okolo. Phld. III. 3. 301. Už cárstvoval mesiac. Zbr. Lžd. 4. — Hrbň. Rkps. Cartel, vz Kartel.
Carthamin, u, m.: C14H16O7. Vz Šfk.
Poč. 588., Kram. Slov. Cartle, Zartlesdorf, ves u Kaplice. Cf.
Sdl. Hr. III. 301. Carton, vz Karton.
Cas. Také na Slov. Ssk.
Cásati čím. Cásal jsem jeho knírem. Kos.
Mnou psové budou c. Lpř. Sl. I. 42. — koho zač. Děvče cásalo psa za uši. Kmk. — se = tancovati. Anka, poď se c. Mor. Knrz. Casca, y, f. = krátký, volný kabátec bez
šosů. Us. na Poličsku. Kšá. Cascarilla, y, f., hořský prostředek. Slov.
zdrav. Casna, y, f. = poběhlice. Zábřehu. Kck.
Casnoch, a, m. = sápavý člověk. Cf. Cá-
|
savý. Mor. Vck. — C. = člověk, který vlastní
vinou nechodí v slušném oděvu. Na Hané.
Bkř. — C. = nestálý člověk. U Nezamyslic. Bkř. Casnovati = cásati, tahati, smýkati. Slov.
Ssk. Mor. Brt., Bkř., Knrz., Ktk., Kčr. Kráva na řetězu sebou (se) casnovala. Šd. = se s kým. Brt. D. 202. Casnucha, y, m. kdo se rád rve, cas-
nuje, rváč, der Raufer. U Prostěj. Dch. Cásnutý = trknutý, napilý. Je c-tý. Us.
na Mor. a ve Slez. Šd., Brt. D. 202. Casný také nedočkavý, chtivý. Lpř, Jv.
Cassinický. C. čáry (sfaerické). Vnč. 46.,
97. Castagnetta, it., castagnettes, fr., casta-
gnolla, špan., vz Kastanětty. Castel, vz Kastel.
Castelau, vz Kastelan.
Cášan, a, m., Aachner. Šm.
Cášský, cáský, von Aachen.
Catamenie, vz Katamenie.
Cataplasma = kašovitý obkladek. Vz
Kram. Slov. Catarrakt, vz Katarrakt.
Catarrh = katarrh.
Catastrofa, vz Katastrofa.
Cátati, nass machen, anfeuchten. — co:
ránu, oči. U Olom. Sd. Catgut, u, m. = struna k podvazování
cev krevních. Vz Slov. zdrav. Catholicon, vz Katholikon.
Cátka, y, f. = nádoba na mléko. Mor.
Sk. Causti-cum, ka, n. = leptadlo.
Cauterium actuale = žehadlo; c. po-
tentiale = leptadlo Vz Slov. zdrav. Cavage (kaváž), e, f. = plat ze skladu
kupeckého zboží, skladné a také mzda za práci při tom. Kh. Cavalcada, vz Kavalkada.
Cavatina, y, f. = ariosní věta volnějšího
pohybu ve formě písně držena. Mlt. Cavyk. To je c-ku pro nic za nic! Fta.
— Cavyky = okolky. Jaké pak c-ky s tou lazarovinou? Lpř. Dělá s ním cavyky; Bez c-ků nic neudělá. Us. Kšá., Olv., Msk., Bkř. Bez dlouhých c-ků, ohne langen Process, ohne weiteres. Us. Dch. -ce: kolce, kladívce, polence, světidélce.
Brt. D. 150. -ce koncovkou slov zdrobně- lých. Vz Bž. 234. Obojrodá na -ce mají v dativu -i: vůdci, svůdci. Bž. 86. Jména svátků na -ce: hromnice, hromnic. Bž. 98. Cf. také Bž. 230., 233. — Instrum. pl. má starší tvar -cemi, jehož i nyní užívati lze. Brt. -ce koncovka gt. sg. místo -ete: prasa (prase) — prasce, těla (tele) — tělce. Vz -enec. Us. místy na jihovýchod. Mor. Osv. 1884. 57. (Brt.). — Co do času ukazuje se přechod od strč. slabiky cě k pozdější ce ve 14. a na začátku 15. stol. V Ž. kl. (14. stol.) píše se pravidelně srdcě, cělý, cěsta, obráncě, příjemcě, rcěte, ale výjimkou vedlé toho také příjemce. GB. Hl. 101. Ce = tě. Slov.
Ceba, y, f., der Schlauch. Slov. Ssk.
Cebek, bku, m., u ševce, die Fummel.
Šm. |
||
|
|||
Předchozí (1113)  Strana:1114  Další (1115) |