1118

Celluloid, u, m. Vz Kv. 1879. č. 1. str.
124.

Cellulosa, y, f. (C₁₂H₁₀O₁₀), tělo rost-
linné, skládá se z bunic čili cellulí. Vz Šfk.
557., Buňka, Šf. Poč. 137., 517., Slov. zdrav.,
Rosc. 22., S. N.

Celna, samota u Sadské a na Smíchově.

Celnářský, Zöllner-.

Celné, ého, n. = clo. Slov. Ssk. Daň i c.
brali sú. BO. — C, Zöllney, ves u Ústí n.
Orl. Cf. Sdl. Hr. II. 268., 269.

Celní, vz Celný.

Celnice = budova, v níž se clo odvádí.

Celnictví. Nz.

Celníček, čka, m., plantago lanceolata,
rostl. Mor. Neor.

Celničný, Zollhaus-. C. útraty, poplatky.
Nz.

Celnina, y, f., das Zellgewebe. Slov. Loos.
Ssk. Vz Sklípkatina.

Celnosť, i, f., die Vortreffliclikeit. Šm.

Celný. C. dům, 1579., jednota, der Zoll-
verein (smlouva mezi sousedními státy, kterou
se celní úřady na hranici mezi nimi ruší,
za to však po hranicích společného území
clo na společný účet vybírá. S. N.), pomezí,
-granze, zemiště, -gebiet, Nz., svazek, -ver-
band, zákonodárství, závaží, -gewicht, list,
lístek, -bolette, deklarace, listina, -dokument,
faktura, -faktura, Šp., jednání, -verfahren,
hranice. S. N. XI. 59.— C. Jan. Tk. II.
300., V. 237.

Celo. Celo, za celo = jistě, zajisté. Hr.
ruk. 79., 83. a j. Ni na cělě ni odpolu; Za
cělo mé poznánie bylo tvú světlostí čilo
Pravn. 1615, 1642. Já ve svém smutku
v cele se ožalím. Koll. Zp. II. 223.

Celodenní činnosť, práce, pochod, jízda,
výlet. Us.

Celodomec, mce, m., der Ganzhäusler. Šm.

Celoduň, ě, f. = celidon. Rk.

Celohodinný, ganze Stunden dauernd.
C. namáhání. Pdl.

Celokov, u, m., Gauzmetall, n. Rk.

Celokrajný. Nz., Slb. XL. C. pokraj.
Kk. Br. 25. Vz Celý.

Celoměsíčný, ganzmonatlich. Stč. Zem.
521.

Celonoční svítilna. Us.

Celoobéť. i, f., židovská oběť. Tč. exc.

Celoobrat, u, m., ganze Drehung. Km.

Celoodění, n. Oblecte se v c. boží; Proto
vezměte c. boží. Sš. II. 139.

Celoorudí, n. = celooruží. Sš. II. 140

Celooruží, n. = celoodění. Oblecte se
v c. boží. Sš. II. 140.

Celopal, u, m. = obět beránka božího
přinésti v c. Sš. Sk. 217.

Celoročně, ganzjährig. Us., Sim. 174.,
Stč. Alg. 98.

Celosrdečnosť, i, f., die Aufrichtigkeit.
Bern.

Celosrdečný, aufrichtig. Šm., Bern.

Celosť. Že ty peníze v celosti dodal
NB. Tč. 83. Nečistota, ješto odjímá panenskú
c. Št. Kn. š. 72. (285., 291., 305.). Díl, který
se nesjednává se svou c-stí. CJB. 279.

Celostranný, ganzseitig. Dch.

Celostupňový. C. tonorod. Zv. Přír. kn.
I. 16.

Celosvět, u. m., die ganze Welt.

Celosvětský, ökumenisch. C. sbor cír-
kevní. Lik.

Celot, u, m. = celování. Kaln. 201.

Celotaktní, ganztaktig. C. pausa, die
Taktpause. Hud.

Celotisk, u, m. = stereotypný tisíc, Ste-
reotypendruck. Nz.

Celotnosť, die Totalität. Šf. Rozpr. 33.

Celoton, u, m., der Ganzton. Šm., Loos.

Celotoní, tonový, diatonisch. Šm., Loos.

Celotonství, n., die Enharmonie. Šm.

Celototožný, ganzidentisch. Šm.

Celotovar, u, m., das Ganzfabrikat. Nz.

Celotýdenní, ganzwöchentlich. Lum.

Celoučký = celičký. Us.

Celous, u, celouš, e, m. = polibek. Rk.

Celování, n = líbání. Kká., Němc., Hdk.,
Výb. II. 3.

Celováreční, zum ganzen Gebräu ge-
hörig. Rk.

Celovati, asi v polovici 14. stol. nahra-
zeno slovem líbati. Jir. Cf. Mkl. Etym. 28.
— co, koho. Št. Kn. š. 101. Mé obrázky
celují. Žk. 259. Jal se je c. BO. Padše okolo
hrdla Pavlovi celovachu jeho. ZN. — co
komu: ruku. Us. Pdl. — se s kým Hr.
rk. 435. — jak. S velikým pláčem je ce-
loval. Pass. mus. 370. Judáši, lstivě mě ce-
luješ. Hr. rk. 231. — čím. C. někoho ústy.
Výb. II 3. — kde (čím). V tváři celuje
tě (měsíc) sladko stříbrnou svou září. Kyt.
1876. 78. A celují se v jezeru dvé dálky
nekonečné. Kká. Š 36.

Celovec, vce, m. Tk. II. 513.

Celovitosť, i, f, die Ganzheit, Unver-
sehrtheit. Šm , Loos.

Celovitý, aus einem ganzen Stücke. Ssk.,
Loos.

Celovládnosť, i, f., die Allgewalt. Šm.

Celovládný, unumschränkt herrschend.
Šm.

Celovykrojený, ganzausgeschnitten. C.
střílna. NA. III. 161.

Celozdraví, n. = úplné zdraví, óAok^-h«.
A víra dala jemu c. to přede všemi vámi.
Sš. Sk. 38.

Celozemský déšť, der Landregen. Nz.

Celožilný, ganznervig. Presl. C. list, jehož
žíla od spodiny až do konce běží, tak u
mechů, naopak mizložilný. Rst. 402.

Celpret, u, m., Schenktisch? (Šenkéřka)
nad c-tem tu sedíc. Rokyc. Postilla. Mus.
1879. 204.

Celsi-us, a, m. C rozdělil (r. 1742.) vzdá-
lenost bodu mrazového od varového na 100°.
(Réaumur na 80°). Vz KP. II. 335., Schd.
I. 100., S. N.

Celský klášter, Tk. IV. 449., hrabě. Ib.
709.

Celstvo, a, n. = celnictví, das Zollwesen.
Pronajmou ti c. Sš. L. 179.

Celt. u, m. = náčiní na způsob širokého
dláta. Vc. Prav. 1. 179.

Celta, y, f. = calta. Slov. Ssk.

Celtati = bryndati, šplýchati. Dej pozor,
celtáš, rozceltáš to všecko! Us. u Strun-
kovic. Rjšk.
Celtavý, seifig. Slov. Ssk.
Celtice, e, celtička, y, f.,das Zeltlein. Ssk.



	1118

	Celluloid, u, m. Vz Kv. 1879. č. 1. str. 124. Cellulosa, y, f. (C₁₂H₁₀O₁₀), tělo rost- linné, skládá se z bunic čili cellulí. Vz Šfk. 557., Buňka, Šf. Poč. 137., 517., Slov. zdrav., Rosc. 22., S. N. Celna, samota u Sadské a na Smíchově. Celnářský, Zöllner-. Celné, ého, n. = clo. Slov. Ssk. Daň i c. brali sú. BO. — C, Zöllney, ves u Ústí n. Orl. Cf. Sdl. Hr. II. 268., 269. Celní, vz Celný. Celnice = budova, v níž se clo odvádí. Celnictví. Nz. Celníček, čka, m., plantago lanceolata, rostl. Mor. Neor. Celničný, Zollhaus-. C. útraty, poplatky. Nz. Celnina, y, f., das Zellgewebe. Slov. Loos. Ssk. Vz Sklípkatina. Celnosť, i, f., die Vortreffliclikeit. Šm. Celný. C. dům, 1579., jednota, der Zoll- verein (smlouva mezi sousedními státy, kterou se celní úřady na hranici mezi nimi ruší, za to však po hranicích společného území clo na společný účet vybírá. S. N.), pomezí, -granze, zemiště, -gebiet, Nz., svazek, -ver- band, zákonodárství, závaží, -gewicht, list, lístek, -bolette, deklarace, listina, -dokument, faktura, -faktura, Šp., jednání, -verfahren, hranice. S. N. XI. 59.— C. Jan. Tk. II. 300., V. 237. Celo. Celo, za celo = jistě, zajisté. Hr. ruk. 79., 83. a j. Ni na cělě ni odpolu; Za cělo mé poznánie bylo tvú světlostí čilo Pravn. 1615, 1642. Já ve svém smutku v cele se ožalím. Koll. Zp. II. 223. Celodenní činnosť, práce, pochod, jízda, výlet. Us. Celodomec, mce, m., der Ganzhäusler. Šm. Celoduň, ě, f. = celidon. Rk. Celohodinný, ganze Stunden dauernd. C. namáhání. Pdl. Celokov, u, m., Gauzmetall, n. Rk. Celokrajný. Nz., Slb. XL. C. pokraj. Kk. Br. 25. Vz Celý. Celoměsíčný, ganzmonatlich. Stč. Zem. 521. Celonoční svítilna. Us. Celoobéť. i, f., židovská oběť. Tč. exc. Celoobrat, u, m., ganze Drehung. Km. Celoodění, n. Oblecte se v c. boží; Proto vezměte c. boží. Sš. II. 139. Celoorudí, n. = celooruží. Sš. II. 140 Celooruží, n. = celoodění. Oblecte se v c. boží. Sš. II. 140. Celopal, u, m. = obět beránka božího přinésti v c. Sš. Sk. 217. Celoročně, ganzjährig. Us., Sim. 174., Stč. Alg. 98. Celosrdečnosť, i, f., die Aufrichtigkeit. Bern. Celosrdečný, aufrichtig. Šm., Bern. Celosť. Že ty peníze v celosti dodal NB. Tč. 83. Nečistota, ješto odjímá panenskú c. Št. Kn. š. 72. (285., 291., 305.). Díl, který se nesjednává se svou c-stí. CJB. 279. Celostranný, ganzseitig. Dch. Celostupňový. C. tonorod. Zv. Přír. kn. I. 16.	Celosvět, u. m., die ganze Welt. Celosvětský, ökumenisch. C. sbor cír- kevní. Lik. Celot, u, m. = celování. Kaln. 201. Celotaktní, ganztaktig. C. pausa, die Taktpause. Hud. Celotisk, u, m. = stereotypný tisíc, Ste- reotypendruck. Nz. Celotnosť, die Totalität. Šf. Rozpr. 33. Celoton, u, m., der Ganzton. Šm., Loos. Celotoní, tonový, diatonisch. Šm., Loos. Celotonství, n., die Enharmonie. Šm. Celototožný, ganzidentisch. Šm. Celotovar, u, m., das Ganzfabrikat. Nz. Celotýdenní, ganzwöchentlich. Lum. Celoučký = celičký. Us. Celous, u, celouš, e, m. = polibek. Rk. Celování, n = líbání. Kká., Němc., Hdk., Výb. II. 3. Celováreční, zum ganzen Gebräu ge- hörig. Rk. Celovati, asi v polovici 14. stol. nahra- zeno slovem líbati. Jir. Cf. Mkl. Etym. 28. — co, koho. Št. Kn. š. 101. Mé obrázky celují. Žk. 259. Jal se je c. BO. Padše okolo hrdla Pavlovi celovachu jeho. ZN. — co komu: ruku. Us. Pdl. — se s kým Hr. rk. 435. — jak. S velikým pláčem je ce- loval. Pass. mus. 370. Judáši, lstivě mě ce- luješ. Hr. rk. 231. — čím. C. někoho ústy. Výb. II 3. — kde (čím). V tváři celuje tě (měsíc) sladko stříbrnou svou září. Kyt. 1876. 78. A celují se v jezeru dvé dálky nekonečné. Kká. Š 36. Celovec, vce, m. Tk. II. 513. Celovitosť, i, f, die Ganzheit, Unver- sehrtheit. Šm , Loos. Celovitý, aus einem ganzen Stücke. Ssk., Loos. Celovládnosť, i, f., die Allgewalt. Šm. Celovládný, unumschränkt herrschend. Šm. Celovykrojený, ganzausgeschnitten. C. střílna. NA. III. 161. Celozdraví, n. = úplné zdraví, óAok^-h«. A víra dala jemu c. to přede všemi vámi. Sš. Sk. 38. Celozemský déšť, der Landregen. Nz. Celožilný, ganznervig. Presl. C. list, jehož žíla od spodiny až do konce běží, tak u mechů, naopak mizložilný. Rst. 402. Celpret, u, m., Schenktisch? (Šenkéřka) nad c-tem tu sedíc. Rokyc. Postilla. Mus. 1879. 204. Celsi-us, a, m. C rozdělil (r. 1742.) vzdá- lenost bodu mrazového od varového na 100°. (Réaumur na 80°). Vz KP. II. 335., Schd. I. 100., S. N. Celský klášter, Tk. IV. 449., hrabě. Ib. 709. Celstvo, a, n. = celnictví, das Zollwesen. Pronajmou ti c. Sš. L. 179. Celt. u, m. = náčiní na způsob širokého dláta. Vc. Prav. 1. 179. Celta, y, f. = calta. Slov. Ssk. Celtati = bryndati, šplýchati. Dej pozor, celtáš, rozceltáš to všecko! Us. u Strun- kovic. Rjšk. Celtavý, seifig. Slov. Ssk. Celtice, e, celtička, y, f.,das Zeltlein. Ssk.