1122

Cerhenky, pl., f., Cerhinek, ves u Velimě.
S. N. X. 121., 125., Blk. Kfsk. 145.

Cerhovice, dle Budějovice, Cerhowitz,
ves u Zbirova. C. od Cerhy. Pal. Rdh. I.
134., Blk. Kfsk. XVIII., 73., S. N.

Cerhovský. C. hora u Zbirova. Krč. —
C. Pavel. Vz Blk. Kfsk. 966., 989.

Cerin, u, m. = rozpustná čásť vosku. Cf.
Myricin. Vz Šfk. 483., Schd. I. 385.

Cerisa, y, f. = třešňové barvivo. Prm.

Cerit, u, m. = smíšenina křemanů cerer-
natého, lanthanatého a didymnatého. Vz Šfk.
216., S. N.

Ceřiti. Vz Mkl. Etym. 299. Tam von má
priestor žebrota, tam dá sa jej, oč zuby cerí.
Phld. IV. 12.

Ceřitý. C. soli, Ceroxydsalze, kysličník,
Cerydoxyd, n. Nz.

Ceri-um, lépe: cereri-um, a, n. (Ce.; od
Cerery) nerost. Vz Šfk. 2l5., Šfk. Poč. 305.,
Schd. I. 263., KP. IV. 304., S. N.

Cérka, y, f. = 1. děvče; 2. cizí holka.
Na Zlínsku. Brt.

Cérkám, u, m., bylina. Na Zlinsku. Brt.

Cerkeu = církev. V Krkonš. Kb.

Cerkulář, e, m. = cirkulář. V Krkonš.
Kb.

Cerkytly, dle Dolany, Cerkytl, ves u Po-
ličky.

Cernatý kysličník, das Ceroxydul; c. soli,
Ceroxydulsalze. Nz., Šfk. 215.

Cerný, vz Dcerný.

Cerograne, e, f. = malování na vosku.

Cerony, dle Dolany, osada u Uher. Hra-
diště. Šd.

Ceroplastika, y, f. = hotovení obrazů
z vosku. S. N.

Ceroten, u, m, látka z vosku. Vz Šfk.
508., S. N.

Cerotový. C. kyselina. Vz S. N.

Cerotylnatý. Hydrat kysličníku c-ho,
Cerotylalkohol. Nz.

Cerotylový alkohol, Cerotylalkohol. Nz.

Cerovina, y, f. = ceřina. Ssk.

Cerovo, a, n., der Zerreichenwald. Slov.

Cerroni Jan Petr, †1826. Vz Bačk. Písm.

I. 270.

Certifikat, u, m., Vz S. N.

Certifikator, a, m. = ručitel, jistitel, po-
tvrzovatel, der Gewährsmann. Kh.

Certifikovati = certifikatem potvrditi,
zjistiti. Kh.

Cerumen = ušní maz. Slov. zdrav.

Cerussa, y, f., prostředek olovnatý. Vz
S. N., Slov. zdrav.

Cerussit, u, m. = běloba. Bř. N. 194,
Šfk. Poč. 316., S. N.

Ceruza, y, f. = tužka, Bleistift. Slov.
Hdž. Šlb. 83. Já vyňav c-su z listovničky.
Koll. III. 274.

Cervant-es, a, m. Bž. 122.

Cervelát = mozečnice, Press-, Knackwurst,
z vlas. cervelatta. Dch., Šp.

Cerveli Nivara, kněz. 1738. Vz Jg. H. 1.

2. vyd. 540., Jir. Ruk I. 122.

Cervet, u, m. = servít, ubrousek. U Rož-
nova. Kld. I. 130.

Ceryl-on, a, m., cerylon, brouk. C. mršní-
kovitý, c. nisteroides, zploštělý, c. depla-
natum. Kk. Br. 147.

Cerylový. C alkohol. Vz S. N.

Ces = přes. Slov. Slav. C. lavičku pre-
viesť (ošáliti). Němc. VII. 123. Ide on, ide
ces vršky, ces doliny. Dbš. Sl. pov. I. 429.
Keď já puodem ces ten šírý svet. Koll.
Zpěv. II. 266. Šol ces hory. Místy na jiho-
vých. Mor. Brt. Lecí (letí) slavíček ces
javorníček. Sš. P. 175.

Ceskno = teskno. Slov. Sl. ps. 290.

Cesmína, ilex, die Stechpalme. C. europ-
ská, i. aquifoliurn (a) ježatá, echinatum, ß)
strakatá, variegatum); bobkolistá, i. cas-
sione; dávivá, i. vomitaria; paraguayská, i.
paraguayensis. Rstp. 300., Slb. 374., Schd.
H. 304., Kk. 233., S. N. V. 181., XI. 231 .,
Ves. IV. 50., Odb. path. a ther. III. 661. —
C. = česovina, quercus ilex, die Stecheiche.
Sl. les., Jg.

Cesminovitý. C. rostliny, ilicineae: sud-
ličník, keratec, cesmína, zimoplod. Rstp.
299., 295., Kk. 233., Slb. 374., Odb. path.
a ther. III. 661.

Cesnák, u, m. = česnek, allium. Slov.
Ssk., Hdž., Šlb. 84., Němc. IV. 415.

Cesnákovať, mit Knoblauch anmachen.
Slov. Loos.

Cesnákovitý, knoblauchartig. Slov. Loos.

Cesnákový, Knoblauch-. Slov. Loos.

Cesse, vz S. N.

Cěsť = tesť. Cstě svého, zastr. Půh. I.
366.

Cesta (cěd = choditi. Bž. 229.). Cf. Mkl.
Etym. 29. — C. = místo, kudy se chodí n.
jezdí. C. písečná, Sand-, soumarská, Saum-,
domácí či sousedská, Vicinal-, zemitá, Erd-,
z opruží, Faschinen-, vozná, Leit-, Fuhr-,
vedlejší, Neben-, smyková, smykavka, Ries-,
tažná, Zieh-, mazavá (kluzký smyk), Schmier-,
vlečná, Schlepp-, oklikovatá, Krumm-, od-
vozní, k vyvážení dříví, Holzabfuhr-, obecní,
Gemeinde-, mezní, Gränz-, polní, Feld-, jí-
zdecká, Reit-, soukromá, Privat-, Sl. les.,
dobrá jako zvon, Brt., c. dolinou, údolím,
Thal-, Čsk., ke hřbitovu, Hell-, Dch., krytá
(pruh země mezi kontrescarpou a přední
předprsní), gedeckter W., NA. III. 145.,
pro jízdu a chůzi, Fahr- u. Gehweg, Zpr.
arch., ubitá, široká. Bart. Cesty národů čin-
ných, vz KP. I. 63. C. objevná, die Ent-
deckungsreise. Mourek. C. do Říma = mléčná.
Mor. Brt. D. 202. Nastupuje na cestu do
Říma (= otěhotněla). Us. Cesty opravovati.
Vz Sdl. Hr. I. 92., Cor. jur. L. XXVI. Cesty,
silnice, stezky nikdá se nepromlčují. Cor.
jur. F. XXXVII. C-u někomu zameziti,
zkrátiti; podél, podlé cesty jíti; stavba, síť,
okraj cest, právo na cestu. Sl. les. Co tam
budeš dělati? Pojedeš jednu cestu tam a
druhou zpět (domů = marně, zůstaň tedy
raději doma). Us. Cesta ta má rovný směr.
Us. Pdl. Je mi to z cesty (nezastavím se
tam a p.). Us. Tomu se daří obchod, c.
k němu se ani netrhne. Us. Kšť. Znám tu
cestu, ale pouze po notě (jenom jsem o ní
slyšel). Us. Bačk. Vyšívání na lomenou cestu.
Mor. Na tych křižných cestách hrob mně
vykopajte, do něho mia dajte; Jeli cestú
i necestú, kadem lidi nechodijú; A já tobě
v cesto vendo a dám tobě hoběnko; K Brnu
je cestečka, od Brna chodníček, už se nena-



	1122

	Cerhenky, pl., f., Cerhinek, ves u Velimě. S. N. X. 121., 125., Blk. Kfsk. 145. Cerhovice, dle Budějovice, Cerhowitz, ves u Zbirova. C. od Cerhy. Pal. Rdh. I. 134., Blk. Kfsk. XVIII., 73., S. N. Cerhovský. C. hora u Zbirova. Krč. — C. Pavel. Vz Blk. Kfsk. 966., 989. Cerin, u, m. = rozpustná čásť vosku. Cf. Myricin. Vz Šfk. 483., Schd. I. 385. Cerisa, y, f. = třešňové barvivo. Prm. Cerit, u, m. = smíšenina křemanů cerer- natého, lanthanatého a didymnatého. Vz Šfk. 216., S. N. Ceřiti. Vz Mkl. Etym. 299. Tam von má priestor žebrota, tam dá sa jej, oč zuby cerí. Phld. IV. 12. Ceřitý. C. soli, Ceroxydsalze, kysličník, Cerydoxyd, n. Nz. Ceri-um, lépe: cereri-um, a, n. (Ce.; od Cerery) nerost. Vz Šfk. 2l5., Šfk. Poč. 305., Schd. I. 263., KP. IV. 304., S. N. Cérka, y, f. = 1. děvče; 2. cizí holka. Na Zlínsku. Brt. Cérkám, u, m., bylina. Na Zlinsku. Brt. Cerkeu = církev. V Krkonš. Kb. Cerkulář, e, m. = cirkulář. V Krkonš. Kb. Cerkytly, dle Dolany, Cerkytl, ves u Po- ličky. Cernatý kysličník, das Ceroxydul; c. soli, Ceroxydulsalze. Nz., Šfk. 215. Cerný, vz Dcerný. Cerograne, e, f. = malování na vosku. Cerony, dle Dolany, osada u Uher. Hra- diště. Šd. Ceroplastika, y, f. = hotovení obrazů z vosku. S. N. Ceroten, u, m, látka z vosku. Vz Šfk. 508., S. N. Cerotový. C. kyselina. Vz S. N. Cerotylnatý. Hydrat kysličníku c-ho, Cerotylalkohol. Nz. Cerotylový alkohol, Cerotylalkohol. Nz. Cerovina, y, f. = ceřina. Ssk. Cerovo, a, n., der Zerreichenwald. Slov. Cerroni Jan Petr, †1826. Vz Bačk. Písm. I. 270. Certifikat, u, m., Vz S. N. Certifikator, a, m. = ručitel, jistitel, po- tvrzovatel, der Gewährsmann. Kh. Certifikovati = certifikatem potvrditi, zjistiti. Kh. Cerumen = ušní maz. Slov. zdrav. Cerussa, y, f., prostředek olovnatý. Vz S. N., Slov. zdrav. Cerussit, u, m. = běloba. Bř. N. 194, Šfk. Poč. 316., S. N. Ceruza, y, f. = tužka, Bleistift. Slov. Hdž. Šlb. 83. Já vyňav c-su z listovničky. Koll. III. 274. Cervant-es, a, m. Bž. 122. Cervelát = mozečnice, Press-, Knackwurst, z vlas. cervelatta. Dch., Šp. Cerveli Nivara, kněz. 1738. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 540., Jir. Ruk I. 122. Cervet, u, m. = servít, ubrousek. U Rož- nova. Kld. I. 130. Ceryl-on, a, m., cerylon, brouk. C. mršní- kovitý, c. nisteroides, zploštělý, c. depla- natum. Kk. Br. 147.	Cerylový. C alkohol. Vz S. N. Ces = přes. Slov. Slav. C. lavičku pre- viesť (ošáliti). Němc. VII. 123. Ide on, ide ces vršky, ces doliny. Dbš. Sl. pov. I. 429. Keď já puodem ces ten šírý svet. Koll. Zpěv. II. 266. Šol ces hory. Místy na jiho- vých. Mor. Brt. Lecí (letí) slavíček ces javorníček. Sš. P. 175. Ceskno = teskno. Slov. Sl. ps. 290. Cesmína, ilex, die Stechpalme. C. europ- ská, i. aquifoliurn (a) ježatá, echinatum, ß) strakatá, variegatum); bobkolistá, i. cas- sione; dávivá, i. vomitaria; paraguayská, i. paraguayensis. Rstp. 300., Slb. 374., Schd. H. 304., Kk. 233., S. N. V. 181., XI. 231 ., Ves. IV. 50., Odb. path. a ther. III. 661. — C. = česovina, quercus ilex, die Stecheiche. Sl. les., Jg. Cesminovitý. C. rostliny, ilicineae: sud- ličník, keratec, cesmína, zimoplod. Rstp. 299., 295., Kk. 233., Slb. 374., Odb. path. a ther. III. 661. Cesnák, u, m. = česnek, allium. Slov. Ssk., Hdž., Šlb. 84., Němc. IV. 415. Cesnákovať, mit Knoblauch anmachen. Slov. Loos. Cesnákovitý, knoblauchartig. Slov. Loos. Cesnákový, Knoblauch-. Slov. Loos. Cesse, vz S. N. Cěsť = tesť. Cstě svého, zastr. Půh. I. 366. Cesta (cěd = choditi. Bž. 229.). Cf. Mkl. Etym. 29. — C. = místo, kudy se chodí n. jezdí. C. písečná, Sand-, soumarská, Saum-, domácí či sousedská, Vicinal-, zemitá, Erd-, z opruží, Faschinen-, vozná, Leit-, Fuhr-, vedlejší, Neben-, smyková, smykavka, Ries-, tažná, Zieh-, mazavá (kluzký smyk), Schmier-, vlečná, Schlepp-, oklikovatá, Krumm-, od- vozní, k vyvážení dříví, Holzabfuhr-, obecní, Gemeinde-, mezní, Gränz-, polní, Feld-, jí- zdecká, Reit-, soukromá, Privat-, Sl. les., dobrá jako zvon, Brt., c. dolinou, údolím, Thal-, Čsk., ke hřbitovu, Hell-, Dch., krytá (pruh země mezi kontrescarpou a přední předprsní), gedeckter W., NA. III. 145., pro jízdu a chůzi, Fahr- u. Gehweg, Zpr. arch., ubitá, široká. Bart. Cesty národů čin- ných, vz KP. I. 63. C. objevná, die Ent- deckungsreise. Mourek. C. do Říma = mléčná. Mor. Brt. D. 202. Nastupuje na cestu do Říma (= otěhotněla). Us. Cesty opravovati. Vz Sdl. Hr. I. 92., Cor. jur. L. XXVI. Cesty, silnice, stezky nikdá se nepromlčují. Cor. jur. F. XXXVII. C-u někomu zameziti, zkrátiti; podél, podlé cesty jíti; stavba, síť, okraj cest, právo na cestu. Sl. les. Co tam budeš dělati? Pojedeš jednu cestu tam a druhou zpět (domů = marně, zůstaň tedy raději doma). Us. Cesta ta má rovný směr. Us. Pdl. Je mi to z cesty (nezastavím se tam a p.). Us. Tomu se daří obchod, c. k němu se ani netrhne. Us. Kšť. Znám tu cestu, ale pouze po notě (jenom jsem o ní slyšel). Us. Bačk. Vyšívání na lomenou cestu. Mor. Na tych křižných cestách hrob mně vykopajte, do něho mia dajte; Jeli cestú i necestú, kadem lidi nechodijú; A já tobě v cesto vendo a dám tobě hoběnko; K Brnu je cestečka, od Brna chodníček, už se nena-