1123

vrátí švarný šohajíček; Cesto, cesto, cesto
rozmilá, po tobě chodiť radosť byla; V nebi
hvězdy vysoko sú, v světě cesty široko sú.
Sš. P. 156., 181., 192., 247., 589., 601., 774.
Mau som já frajerku pri ceste pri hradskej,
ta nemala páru v stolici nongradskej. Koll.
Zpěv. I. 71. Pobral mi mému člověku na
svobodnej cestě dobytek. Půh. I. 187. Na-
učiti někoho božím cestám; Aby cěst střiehli,
cěsty opravovali. Št. Kn. š. 92., 126., 155.
Kto ma tako světlá zraky, by mohl ty cěsty
poznati? Alx. (Anth. 3. vyd. 33.). Maria, jsi
všech bludných c. jistá. Výb. II. 25. Půjdu
s tebou na kus cesty. Us. Cestou se dáti;
Všemi c-mi, auf Weg und Steg; Tou cestou
se ještě nechodilo; Cestou kráčeti; Jest to
ještě na dalekých cestách, es hat noch seine
guten Wege; Na dobrou c-u uhoditi; Na
c-u se dáti, sich auf den Weg machen; C-u
rovnati; Liška běhá jen křivými c-mi. Dch.
Cestou spravedlnosti kráčeti. Lpř. Cestou
jíti k črtu. Smil v. 397. Jeli cestú i necestú,
až přijeli k tomu mostu. Sš. P. 156. A c-u
ke mně jim ukaž. Mst. v. 228. Zlému v cestu
vjíti. V. Poutník svou cestou šel; Ďábel
podál z cesty vystoupil. Pass. mus. 355.,
359. Ti tři c-y znáti pilno. Alx. Pro ne-
přátely mé oprav před tobú cěstu mú. Ž.
wit. 5. 9. Buoh přikázal mi, abych vedl vás
v jeho cestách; Sblúditi s pravé cesty;
Chodili sme dosti po nesnadných cestách a
božie cesty neuměli sme. Št. Kn. š. 1., 24.
Odešel na c-u všech lidí (umřel). Tkč. Drž
se nové cesty a starého přítele. Hkš., Bž.
Lépe jest z cesty se vrátiti, nežli špatnou
cestou do konce jíti. Tč. Svobodnému vůle
a jdoucímu c.; Cesta slávy na ledu stojí;
Utíkajícímu jedna cesta a honícímu sto. Bž.
C. mu nestačí (Vz Opilý). Sn. Za cesty
(příznivé, za pohody, bei günstigem Wetter)
ti jíti. Us. Pk. Za cesty sluší drev utrhnouti.
C. M. 260. Je tam, až se cesta (bláto) na
nohy nabírá. U Rychn. — R. 29. shora oprav
Skoda v Škoda. O c. v starší době vz Zř.
zem. Jir. U. 30., Q. 22., L. 44. — Světlo
šíří se rovnou cestou, lépe; rovnou drahou,
rovným směrem. Brs. 2. vyd. 91. — C. =
chůze, jízda. C. za štěstím; Na cestách býti,
auf Reisen sein; Vem si to pro jistotu
s sebou na cestu, však to uneseš. Us. Dch.
Já jsem prála, kdo ví, na kterou cestu to
nebude dobré. Us. Vk. C. po moři. Us. Do-
hlédací, dozorčí c, Inspektions-, Šp., rondová,
Rondenweg, Čsk., přehlédací, Revisionsreise,
c. o prázdninách, Ferialreise. Sl. les. Na
cestu bez peněz nesnadno. Čr. C-u člověka
mladého z. Alx. Vódce c-y byl jsi před
ním. Ž. wit. 79. 10. Aby ostřiehali tebe na
všech tvých cestách. Ž. kl. Vrátí-li se kdo
z cesty polovičné, zle se mu bude dařiti.
Kld. C. je nohoum příjemna, když srdce
jde s nimi. Hnš. Pocestnému c. nestojí; Napřed
se nebe ptej, potom se v cestu dej; Na cestu
nepospíchej, dříve rozpočítej; Peněz a opatr-
nosti na cestě nikdy nezbývá. Prov. Bž. Ve-
selý na cestě tovariš za dobrý kočár stojí. Hkš.
C. = prostředek atd. "Iofiev, ov yác fioi ďo-
xtei fiV&oio teltvri] tTjáé y' bdm v.cavéeód-cu.

Hom. II. IX. 625. C-y pospoje, Verkehrs-
wege. Dch. S cesty (z míry) mluviti = po-

mateně. U Opavy. Klš. U Kr. Hrad. Kšť.
U Žamb. Msk. Mor. Sk. C-ou úřední, disci-
plinarní. Šp. Cesty proti tomu rozličné vy-
mýšleti. Bart. Nepřestali hledati a přemýšleti
cest, kudy by mohli...; Příčiny i cesty k ně-
čemu vymýšleti. Čr. Doplňování knihovny
cestou knihkupeckou. Mus. 1880. 384. Že
člověk jest hřešil a nenie, čím by odčinil,
nemá jiné cesty, jedné aby trpěl. Hus I. 299.
— Pozn. Někdy lze slovo cesta vynechati
a užívá se ho tedy přebytkem: Převzíti něco
cestou postoupení (= postoupením) atd. Vz
Slov. I. 129. b. ř. sh. 4. a Brt. S. 3. vyd.
177. 2. — Cestička, jíž rozdělují se na hlavě
vlasy. Us. Hrts. — C. = ližina, cestka, stezka
u pily, der Lagerbaum. Šp. — C. = les
u Louček. Pk.

Cesták, a, m. = předchůdce, der Vorläu-
fer. C. Kristův. Sml.

Cestařiti, il, ení, Strasseneinräumer sein.
Šm.

Cestářský. C. kámen, náčiní. Us.

Cestina, y, f. = cesta. Hore dolinečkú c.
vyložená, pověz mi, cérečko, budeš-i moja
žena. Pk. Pš. 24.

Cestinka, vz Cesta.

Cestitel, e, m. = cestovatel. Ziak., Koll.
I. 92., 271. Cf. Cestník.

Cestiti. — kam jak. V tomto městě
s těkavostí stejnou k druhému chrámu ce-
stíme. Koll. I. 107.

Cestka, y, f., vz Cesta.

Cestné, ého, n. = daň lovčímu z cesty
za dříví z lesa vezené. Jir.

Cestní, -ný. C. mýto. S. N. XI. 74. Kva-
siechu po trudu cěstném (labor itineris). BO.

Cestník, a, m. = cestovatel, der Reisende,
Wanderer. Dch., Ssk. A takť chleba Krista
nejedie, jenž jest chléb posilující c-kóv, jenž
táhnú k životu věčnému. Hus I. 333. — C,
u, m. = sloup na rozcestí, ručičky, der Weg-
weiser. Obt., Loos.

Cestnosť, i, f., die Viabilität. Rk., Loos.

Cestný, vz Cestní.

Cesto, a, n. = těsto. Slov. Ssk.

Cestojev, u, m., der Wegweiser. Sm., Loos.
Vz Cestník.

Cestoměr, hodometer, der Wegmesser.
Nz., Čsk., Mj. 71., Sl. les., Šp. Vz Pedometr.

Cestopis = spis vypravující o tom, co
kdo na svých cestách viděl a zkusil. S. N.
Vz Sbn. 938., Jg. Slnosť. 94., S. N., Vor.
St. 178. a násl.

Cestopisectví, n. Pdl.

Cestopisný, Reisebeschreibungs-. Cestop.
obrázky. Mus 1880. 152.

Cestovací frekvence. Kaizl. 317.

Cestovati jak. Kdo chce šťastně c, musí
čtyry měšce vzíti, první naplněný zdravím,
druhý zlatem, třetí dobrým společníkem,
čtvrtý trpělivostí. Exc. Tč.

Cestovka, y, f. = cestovní knížka, das
Wanderbuch. Šm.

Cestovné, ého, n., das Reisegeld. Dch.

Cestovní útraty, potřeby, učitel, láhev,
Dch., náklad, úhrnek, Reisepauschale, Sl.
les., kufr, vak, vůz, náčiní. Us. Pdl. C. spo-
lečnost. Dch.

Po cestovnicku, reisemässig. Dch.

Cestovničí = cestovníku příslušící. Hlč.

360*