1127

Cia. Strnad cia či skalní, emberiza cia,
der Kripper. Sl. les.

Ciarky, pl., f., das Schafstallgitter. Slov.
Ssk.

Ciacha, y, f. = cejch. Na Slov. Loos.

Ciachovačka = cejchovačka. Na Slov.
Loos.

Ciachovať = cejchovati. Na Slov. Loos.

Ciachovní = cejchovní. Na Slov. Loos.

Ciachovnice, e, f., der Forst-, Waldham-
mer; das Stempel-, Brandeisen. Slov. Loos.

Cíb, cíbik, u, m. = cibulné stebielko, die
Zwiebelröhre. Slov. Rr. Sb., Ssk,

Ciba, y, f. = kuře. Cf. Cipa. Us. u Rakov.,
v Řenčově.

Cibati = cibrovati, cupati, drobným kroč-
kem běžeti. Dyž si chtěl jiť se mnum, to
cibaj (cibruj). Slez. Na Mor.: cupaj, cupej.
Šd. K aj si zasej cibaj (běhal)? Slez. Šd
Cf. Brt. D. 202.

Cibeba. Cf. Rstp. 245., Kk. 233., KP. V.
191.

Cibébňa, ě, f. = cibeba. Slov. Loos.

Cíbek, ulpa. Sv. ruk. 313. Pípek, jiní
řiekají cíbek, proti komu učiní, ten svému
bratru řieká racha. Hus II. 286.

Cíbel, e, cíblik, u, m. = mužský plodící
úd, penis urethra, die Harnröhre. Slov. Ssk.,
Rr. Sb. C. dolem proděný, hypospadia, ho-
rem otevřený, epispadia. Nz. lk. Zánět cí-
bele, proříznutí cíbele, urethrotomia. Ib. Prů-
duch c-le, -kanal, ústí c-le, -mündung. Ib.
Zúžení, poranění c-e. Vz Čs. lk. VII. 6.,
196., IX. 123., 343., X. 110.

Cíbelný. C. hlíva, bulbus urethrae. Nz.
lk. C. sval, auclerator urinae, vystřikovač
moče. Vz S. N. X. 5.

Cíbelopochvový. C. píštěl, Harnröhren-
scheidenfistel. Nz. lk.

Cíbelový, urethralis, Harnröhren-, Ure-
thral-. C. kámen, kleště, šev, urethrorapia,
řez, Harnröhrenschnitt. Nz. lk.

Cibet, u, m. = lojovitá, voňavá šťáva od
cibetek vylučovaná. Ves. IV. 133., Schd. II.
400., Kram. Slov., Mllr. 112.

Cibetka, viverra zibetha, die Zibethkatze.
Frč. 391., Schd. II. 400. C. pravá či asijská,
vivera zibetha indica, štíhlá, v. gracilis, Lin-
sang. Brm. I. 2. 23 , 26, 28., Ves. IV. 134.
Cf. S. N.

Cibetkovice, e, f. = cibetková kůže, das
Zibethfell. Šp.

Cibi. Na cibi cibi cibi! Volání na husy.
Mor. Brt. Cf. Ciba.

Cíbí, n. = zelená nať cibulová, česneková
a p. Na Slovácku. Brt. D. 202.

Cíbik, vz Cíb.

Cíblik = cíbel. Slov. Rr. Sb.

Cibok = cíbek. Sv. ruk. 313.

Ciborovitý. C, rostliny, cupereae: šášina,
šáchor. Vz Rstp. 1694., 1702.

Cibošek, šku, m. = špička dýmky, ko-
stěný násadec. U Fryšt. Džl.

Cibotín, a, m., Saibendorf, ves u Něm.
Brodu.

Ciboušov, a, m., Ziebisch, ves u Klá-
šterce. PL.

Cíbr, u, m. = čábr. Mkl. Etym. 36.

Cibra, y, f. = fena. V Podluží na Mor.
Brt. L. N. II. 13.

Cibrovati = cibati. Slez. Šd., Brt. D.
202. — C. = kuranzen, hart behandeln. Po-
čkej, já tě budu jinak c. U Olom. Šd. U Li-
tovle. Kčr.

Cibula, y, f. = kráva barvy cibulové. Mor.
Brt. — C, y, m., os. jm. — C, y, f., ci-
bulka, cibulína, cibulňaika = hruška. Mor.
Brt.

Cibuláč, e, m., der Zwiebelapfel. Rk.

Cibulák, u, m., druh brambor. Us. Pdl.

Cibulář. Er. P. 387. — C., jablko. Mor
Brt.

Cibulařiti, il, ení, mit Zwiebel handeln.
Šm.

Cibulatý = pukatý, zwiebelig, bulbosus
a) skutečnou cibulí opatřený, b) chlupy c-té
u chmelu, dýně, pili bulbosi. Rst. 402., Slb.
XLI. C. zemče. Dch.

Cibule (na Ostrav. cebula. Tč.), bulbus.
Nz. Cf. Mkl. Etym. 27., Rstp. 402., 62., 87.,
279. C. mořská (skyla), ocúnová, Zeitlosen-
zwiebel, Nz. lk., velká bílá, krvavěčervená
španělská, žlutá, bleděčervená strassburská,
tmavočervená remžská, madeirská, tripolská,
sečka, allium fistulosum, Dlj. 20., perlová,
Včk., erfurtská, hollandská, žitavská, sa-
zečka, Us. Pdl., hořká, coloquintida. Byl.
15. stol., Sal. 238. Cf. Slb. 198., FB. 19,,
Schd. II. 174., 269., Kk. 21., 125., Rstp. 1589.,
619., 1592., 1590., Čl. 147., KP. III. 271., Čl.
Kv. 125., Kram. Slov., Rosc. 5., 110., S. N.,
Mllr. 10. C. Mořská. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.
IV. 126., Mllr. 95. C. vtahuje prý ze vzduchu
do sebe všecku nákazu, zahání bradavice,
věští suchý a vlhký rok; kdo ji sází, nesmí
mluviti. Vz o tom v Sbtk. Rostl. 298.—299.
Cib cib cibulenka, mak mak makulenka (ma-
kověnka), dyž sem mala bévala, v panenky
sem hrávala. Sš. P. 757. C. pečená, nalo-
žená, nadívaná, vařená. Us. Omáčka s ci-
bulkou. Us. C-lu plela, oči si třela, smutně
naříkala; A jdi na pole, nařež cibule, pod
oči si namaž, aby neřekli, že ho neráda máš.
Sš. P. 664. Přišel k nám panáček, měl čer-
vený fráček, když jsme ho slíkali, nad ním
jsme plakali; Sedí panna na vrátkách o de-
síti kabátkách, je jí zima, až je siná (cibule).
Brt. v Km. 1886. 703. — C., druh hrušek
a jablek. Mor. Brt., Kčr.

Cibulečka = cibule.

Cibulenka, y, f. = cibule.

Cibulička, y, f. = cibule. — C. = čes.
tanec. Škd.

Cibulíny, pl., f., hrušky. Mor. Brt.

Cibulisko, a, n., das Zwiebelfeld. Loos. —
C. = špatná cibule.

Cibulitý, zwiebelartig. Šm., Loos.

Cibulka, y, f., vz Cibule. — C., samota
u Smíchova. — C-ky = druh brambor. Us.
Pdl. — C., y, m. C. Isaiáš, český bratr.
† 1582. Vz Tf. H. l. 3. vyd. 56., Jir. Ruk. I.
122., Šb. Děj. řeči 232.— C. Jos., kněz,
nar. 1796. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 540, S. N.

Cibulkovitý = cibulatý. C. pupeny, pa-
cibulky, Axillarzwiebeln. Sl. les.

Cibulkový, Zwiebel-. C. omáčka. Us.

Cibulňačka, y, f. = cibula (hruška). Mor.
Brt.

Cibulnatý, Zwiebel-, zwiebelartig. Ssk.