1128

Cibulní hlíza, bulbotuber, die Zwiebel-
knolle. Sl. les. Cibule celistvá či hutná, jejíž
vnitřní sukničky srostlé v hmotu stejnorodou,
hutnou, pevnou, venek obklíčen sukničkami
vyschlými tuhými, u ocunu, šafránu. Rst. 402.

Cibulnice, e, f. = jitrnice, do níž se dává
cibule, die Zwiebelwurst. Šd. — C., Zwiebel-
händlerin. Slov. Loos.

Cibulnička, y, f. = cibulnice. Šd.

Cibulník, a, m., der Zwiebelhändler. Vz
Tk. II. 371., 380.

Cibulobezdrák, u, m., cepites, der Zwie-
belachat. Šm.

Cibulohlavý, zwiebelköpfig. Presl. Větve
oddenkové, cibulí ukončené: česnek deva-
terník, ostrohranný. Rst. 402.

Cibulohlíza, y, f., vz Cibulní (v dod.)

Cibulopupen, u, m. = pukopupen, pa-
pučík, die Knospenzwiebel. Sl. les. Vz Rst.
402., 88.

Cíbulovati, zwiebeln. — C. = čapati.
Vz toto. Na to zase tanec proměňují a ci-
bulují či čapají t. j. k zemi při něm přise-
dají. SŠ. P. 757.

Cibulovina, y, f., der Zwiebelstoff, -ge-
halt. Šd.

Cibulovitý = cibulatý. C. pupeny či pa-
pučky, bulbilli, die Zwiebelknospen. Sl. les
C. lupen, bulbogemma, die Zwiebelknospe.
Nz. lk., Rst. 402.

Cibulovský Lukáš, hud. skladatel v 17.
stol. Vz S. N.

Cibulový = cibuli náležející. Rst. 402.
C. barva, Us. Pdl., med s octem c-vým, oxy-
mel Scillae, Meerzwiebelsauerhonig. Nz. lk.

Cibunka, y, f. = lichotné jm. husí. Mor.
Brt. Cf. Cibi.

Cibu-ka. Ci kohútik, ci ci ci cibuška,
cip cip cip (vola se na husy. Vz Cib.)! Slov.
Dbš. Sl. pov. VI. 50.

Cic. Pol (polib) nás cic, pol bábu cic (ji-
nak: Pol nás šos, kapsu)! Na Plaště a Klat.
BPk. — C. Cic koza (volá se na kozy)! Sl.
ps. Šf. H. 155.

Cicada Jan (Koleda), vz Cikada.

Cicál, a, m., der Säugling. Šm.

Cicati = cecati.

Cicatrisace, e, f. = zjizvení. Slov. zdrav.

C catý. C. kráva. Mor. Kld.

Cícek, cku, m. Cícky, púziky či búziky,
púzalky, púčky sú prvý jarný kvet rakyty
i vrby. Slov. Sb. sl. ps. I. 188. Na Sloven-
sku chodívají děvčata o květnou neděli s ci-
ckami t j. s vrbovými proutky, na kterých
jsou cicky (kočičky). Vz více v Sbtk. Rstl.
136.

Cicer, vz Cicour.
Cíceřiti, rieseln. Cícerí voda. Slov. Hdž.
Šlb. 7.

Cicero, státník 106.—43. př. Kr. Cf. Sbn,
471., 596., 827., S. N. — C. písmo. Vz KP.
I. 334.

Cicerone (čičerone) sluje v Italii ten vo-
dič, který cizincům v uměleckých skladech
památnosti a starožitnosti ukazuje a vy-
světluje. Koll. II. 245.

Cicí, n., cicínek, nku, m. = cic, cec, die
Brust. Chtěl bys ještě cici (v dětské mluvě).
Us. Šd.

Cicík, u, m., die Zitze, Brustwarze.

Cicimek obecný, číšník, zizyphus vul-
garis. Sl. les. Cf. Rstp. 303., Slb. 494.

Cicínek, vz Cicí.

Cicinka, y, f. = cíbel. Slov. Rr. Sb.

Cicisbeo (čičisbeo), a, m., vlas. = domácí
přítel, jenž paní do divadla, do kostela atd.
doprovází; často = miláček ženského po-
hlaví. Hvls., Koll. I. 167., II. 245. Vz S. N.

Cickrajov, a, m., ves na Mor. u Dačic,
Sitzgras. Vz Žer. Záp. II. 123.

Cicky, pl., m. = druh nejsprostších vin-
ných hroznů, zrna jsoa podlouhlá, Schweins-
trauben. Na Ostrav. Tč.

Cicla, y, m. a f. = tlachal, tlachalka. Us.
u Bělohr. Bf.

Ciclati = tlachati. U Bělohr. Bf.

Cicmoš, e, m. = cmulák. Rr. Sb.

Cicon, u, m. = cecek. — C, a, m., der
Zärtling. Šm.

Cicor, vz Cicour.

Cicorečka, y, f = cicorenka, věnečenka,
corona ferrae, coronilla varia, coronopus,
Korn-, Kron-, Vogelwicke. Mllr. 36.

Cicorek = cicour. Krv c-rkem sa vyvalí.
Hol. 117. Cicorky leje sa mu pot z čela.
Rr. Sb.

Cicorenka, y, f., vz Cicorečka.

Cicoš, e, m., der Säugling. Ssk.

Cicrna = cizrna. Mllr. 33.

Cicula, y, f., glatte Kuh. Slov. Ssk.

Cicúr, vz Cicour.

Cicurkati = cicrkem téci. Bern.

Cicúš, e, m. = kocour. S.ov. Ssk.

Cicúška, y, f. = cica, kočka. Slov. Ssk.

Cicúškať sa = zdobiti se. S ov. Ssk.

Cicúšky = jaburátka, barátka, vrbové
kočičky. Rr. Sb.

Cicvár, také na Zlinsku. Brt. Cf. Kk. 135.,
Kram. Slov., S. N.

Cicvárový, vz Cicvár, Mllr. 17. C. kořen.
Mllr. 11.

Ciček, čku, m. = cicour. Ssk Číčkom
leje sa mu pot z čela. Sb. sl. ps. I. 88.,
Dbš. Sl. pov. IV. 26.

Cíděný; -ěn, a, o, gereinigt, geputzt. Us.
— čím.

Cider, dru, m. = jablečnice, jablečník,
nápoj ze šťávy jabłek a hrušek vínu po-
dobný. Vz Kram. Slov., S. N.

Cidevant (sidvan,), fr. = před tím. Rk.
C. lvovská primadonna. Kutn.

Cidice = Čitice.

Cídicí pomáda, die Putzpomade, dvířka
v komíně, Dch., koudel, vlna, příze. Wld.

Cídič, der Putz-, Probirhobel. Skv. C. u
ručnice, der Putzstock. Čsk.

Cídička, y, f., die Reinigerin, Sichterin.
Rk., Loos.

Cidilna, y, f. = místo, kde se cídí. C.
prádla, die Wäscheapprêtur (als Lokal). Dch.

Cíditel, ciditel, e, m., der Reiniger, Putz-
mann. Dch.

Ciditi co: chrám. BO. O původu vz Cuda.

Cídítko, a, n. = cídidlo. C. na knoflíky,
die Knopfgabel. Čsk.

Cídivo, a, n. = čím se cídí, das Reinigungs-
mittel. Us. Pdl.

Cídka, y, f. = cedák. Slov. Ssk.

Cidlík, u, m. = cíček. Krv cidlíkom tiekla.
Slov. Dbš. Sl. pov. I. 518.