1129

Cidlina. Dal. 97. Cf. S. N. — C. = ple-
chové náčiní, jímž zvl. koláři pořízem ořezaná
kola hladí. U Bělohr. Bf. — C, ves u Lom-
nice v Jičín. PL. Vz Blk. Kfsk. 777.

Cidlinský, ého, m., vz Janda.

Cidně, züchtig. Dch.

Cidnosť, i, f. = cudnosť, die Züchtigkeit.

Cid-, vz ci-, cud- (cidzí, cudzí atd.). Bern.

Cídžka, y, f., das Leihtuch. Ssk.

Cie, Co, Comp., ve slohu kupeckém =
Compagnie. Kh.

Cien = tien, tín, stín. Slov. Rr. Sb.

Cieň, ě, f. = síň. Slov. Ssk.

Ciena, y, f. = kolen. Slov. Hdž. Šlb. 85.,
Kr. Sb. U domků bývají cieny (kůlničky
na hospodářské nářadí). Pokr. Pot. II. 288.
Nehnevaj sa, že ti cieňu pred kuchyňský
oblok vystavil. Phld. III. 531.

Ciertaž, e, f., die Linie, Gränzlinie. Slov.
Loo8.

Cifer, u, m. Rozum Dora! Cífer horí!
Rr. Sb.

Ciferní, -ný, zifferig. Jedno-, dvou-, tří-,
čtyř-, pěti-, n-ciferný; (n+-l) zifferig, n-a-
jednociferný, n-plus-jednociferný; (n+2)zif-
ferig, n-a-dvouciferný, n-plus-dvouciferný;
(n—1) zifferig, n-méně-jednociferný, n-minus-
jednociferný; (n—2)zifferig, n-méně-dvou-
ciferný, n-minus-dvouciferný atd.; vielzifferig,
mnoho- n. několikaciferný; gleichviel-, toli-
kéžciferný; -zifferige Zahl, Periode, -ciferné
číslo, občíslí, n. číslo, občislí o jedné cifře,
o dvou, o třech, ... o n-cifrách, o n-a-jedné
cifře, o n-a-dvou cifrách, o n-méně-jedné
cifře. o n-méně-dvou cifrách atd. Nz.

Cifinda, y, f. = špatná káva. U N. Brodu
Rč., Otv.

Cifirinda, y, f. = špatná káva. Us. Rgl

Cifkati = brechati. Slov. Ssk.

Cifra = číslice, jest písemné znamení ur-
čitého čísla. S. N. C. latinská, arabská, de-
setinná (desetinka). Šim. 8, 70. — C. =
ozdoba vyšívaná, malovaná a p. Brt. D.
202., Ssk., Slov. III. 297., IV. 433. Mal sem
nohavice s ciframa. Koll. Zp. II. 361. Volci
do cifry = stejné barvy, výšky atd. Kelč.
Brt. D. 202. — C. = jm. feny. Mor. Brt. —
C, y, m. C Jan. Tk. III. 456., 521., V. 133.

Cifričkář, e, m., der Stutzer. Slov. Šm.,
Loos.

Cifričkářský, Stutzer-. Šm.

Cifričkářství, n., die Stutzerei. Šm.,
Loos.

Cifrovanec, nce, m. = cifričkář. Šm.

Cifrování, n. = vyšívání, okrasa. Jiho-
vých. Mor. Brt., Hdk. C. 377. Cf. Cifrovati.

Cifrovaný; -án, a, o = květy vyšívaný,
ozdobený. Jihových. Mor. a Slov. Slav. C.
ručníky, Hdk. C. 25., šněrovačka. Hdk. Mám
črievičky vystrúhané z dreva lipového, pěkně,
krásně c-né podlé gusta mého. Koll. Zp. I.
23.

Cifrovati = zdobiti. Vdova dům buduje,
kolem ho cifruje. Mor. Sš. P. 140. C. sa =
zdobiti se, šňořiti se. Zátur. Ty si naučena
len lahko žíť, vždy sa len c-vať, nič něrobiť.
Sl. ps. 368. Rada pijem, rada jem, rada sa
i cifiujem. Koll. Zp. I. 134. — se k čemu.
Zrada k uvítaniu sa cifruje. Kyt. 1876. 27.
— C. = tančiti, Tanzfiguren machen. Ty

nohy, co tak pěkně c-ly, už sa táhnú jako
motúr. V Podluží na Mor. Brt. L. N. II. 66.
V neděli pacholci nerádi dlúho klamiá (čučá,
trčá) v maštali, radši idú cifrovat do šenku.
Ib. Brt. A tie naše pekné kozy len si tak
cifrujú, šípky, trnky, len si tak zobkajú. Sl.
sp. 14.

Cifrovnička, y,f., die Putzmacherin. Slov.
Ssk.

Cifrovník, u, m. = ciferník; der Putz-
macher.

Cifrula, y, f. = strojna, která se ráda
zdobí. Slov. Hdž. D. 7.

Cifruvaný = cifrovaný. Slov. Dbš. Sl.
pov. I. 86.

Cigaja, e, f. = vlna. Slov. Ssk.

Cigán, a, m. = cikán. Mor. a Slov. Rozumí
tomu, jako c. pluhu. Brt. Darmo c-na myješ.
Mš. Sl. 147. Bola jedna hodina zpoludnia,
cigáni nám už v bruchu vyhrávali (už jsme
byli hladovi). Lipa 266. — C. = zpronevě-
řilec, taškář, filutář, lhář. Mor. a Slov. Brt.

— C., os. jm. C. Mikul. Tov. 129. — C.,
psí jm. — C., u, m., druh červených bram-
borův a jablek. Mor. Brt. Vck.

Cigána, y, f. = lež. Slov.

Cigáňa, ěte, n. = cikáně. Mor. Brt. D.

Cigánča, ete, n. = cikáně. Bol čierný ako
c. Slov. Cžkž. II. 197. Slez. Tč. Dažď pršal,
mrholilo, c. sa narodilo. Koll. Zp. II. 121.

Cigánčina, y, f., die Zigeunersprache.
Slov. Hdž. Čít. 227.

Cigánečka, y, f. = mladá cikánka. O c-čko
má milá, přičaruj ty mně šohaja. Sš. P. 661.

Cigániti = lháti, šiditi, klamati. Ve Slez.,
na Mor. a Slov. Necigaň. Brt. Ale beda mu,
jestli cigáni. Němc. IV. 140.

Cigánka, y, f. = cikánka. Sš. P. 661.,
533 Kde c, tam je krádež. Koll. Zp. I. 63.

— C. = ovce černá okolo huby. Mor. Brt.
Ciganov, a, m., osada u Zlina.
Cigánský = cikánský, Zigeuner. Čiernie

oči panskie, ale sú cigánskie; a moje sú
sivie, každýmu sú milie. Šf. Sl. ps. I. 70.
C. rosa = první slabý mráz, der erste ge-
linde Frost. Val. Vck. — C. = lhářský,
klamný. Na Slov.

Cigánstvo, a, n. = cikáni. — C. = lež,
klam. Slez., mor. a slov. Žije z c-stva Brt.
Ale to nešťastné e. zavše ho odvrátilo. Dbš.
Sl. pov. VIII. 44.

Cigány, pl., m. = modravé brambory. Mor.
Brt., Bka., Vck. — C., druh jablek. Mor.
Brt. v Osv. 1884. 50.

Cigarnice, e, f. = cigarovka. Šm.

Cigaro = podlouhlý svitek tabákových
listů ku kouření. Kram. Slov. Vz S. N.

Cigorie = cikorie. Slez. Tč.

Cigun, a, m. = cikán; lhář. Slez. Tč.

Cigunka, y, f. = cikánka; lhářka. Slez.
Tč.

Cíha, y, f. = vřeteno. Slov. Ssk. Vrtí sa
ako cíha. Mt. S. I. 98., Sb. sl. ps. I. 98.,
Dbš. Sl. pov. I. 130.

Cíhati = bíti; hltavě jísti. — komu. Ten
mu jich nacíhal (naložil). Mor. Knrz. — kam.
Ten to do sebe cíhá (hází). Ib. Knrz.

Cihel', hlu, m. = cihla. Slov. Ssk.

Cihelka = uhelná cihla. Vz Briketa. Hř.
6. — C., mlýn u Křelovic.