Předchozí (1130)  Strana:1131  Další (1132) |
|
|||
1131
|
|||
|
|||
Cik-cak = sem tam. Zoral to pole cik
cak. Us. Kšť. Cikhaj, e, m., Cikhay, ves ve Žďárecku
na Mor. Cikla, y, f., cakile, der Meersenf, rostl.
Slb. 690., Mllr. 23. Ciknouti, vz Cikati. U Ronova. Rgl. Na
Mor. Džl. Cíko, a, n = maso (v dětské řeči). Slov.
Neslobodno holé c. predávati. Dbš. Obyč. 137. — C., a, m. = pijan. Slov. Rr. Sb. Cikor, u, m., das Rieseln. Vz Cicour.
Ssk. Cikorie dlouhá, magdeburská. Us. Pdl.
Vz Kram. Slov. 58. (Cichorka), Mllr. 33. Cikorka, y, f. = cikorie Us.
Cikota, y, m. C. z Perknířova. Blk. Kfsk.
LXXXIX. Cikúta, y, f. = bolehlav. Slov. Bern.
Cíl, vz Mkl. Etym. 29. K tomu cíli a
konci. Mus. 1880. 339. Poslední cíl bytostí Hlv. 264. Požitek buď cílem každé snahy. Čch. Bs. 63. Položilť jest Buoh c. žádosti tělesné jakožto i moři; C. člověka jest nad- přirozený. Št. Kn. š. 90., 251. — Č. = terč. Daleko za cíl hoditi (nadsaditi) Km. Za cíl koho ostaviti. Kom. Vždy chce seděti na okénci jako cílem se učiníc, aby na ni každý hleděl. Št. Kn. š. 102. — C. = úmysl atd. Předmět a c. žádosti. Dk. Vše k tomu cíli ode mne mluveno, aby . . . Ler. — C, os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1292. Cila, y, f. = Caecilie. Ssk.
Cilbes, u, m. = limba, pinus cembra, Zir-
belkiefer. Mllr. 79. Cilbestřice, e, f. = cilbes.
Cilda, y, f. = Cecilie. Prk
Cilia, e, m. Č. Šimon. Tk. V. 113.
Ciliarní sval. Dk. P..57.
Cilifinda, v, f. = špatná káva. U Klat.,
Plzně. Prk., BPk. Cilink! kling! Rk.
Cíliti. — co komu. Před ním nebožka
Dorota někdy mluvila, že plášť i jiné všecko cílila Anničce, bratranici své (odkázati chtěla). NB. Té. 196. — kam. Ty snad myslíš, že nevím, kde a kam ty ciluješ. Koll. Zp. II. 303. Cílní, Ziel-. Šm.
Cilovati, den Termin bestimmen. Šm.
Cílovník = průhledník, přícilník, měřítko,
das Absehen (am Gewehr), Visir, der Diopter. Čsk. Cimazín, u, m. = nejaká látka na šaty.
Val. Brt. Cimbál. Vz KP. II. 300., Kram. Slov.,
Cymbál, S. N., Mkl. Etym. 29. Prodám ovce, kupím krávu, dám peníze do clu; Muzika mu hrála do bílého rána, dal synek muzice tolar do c-la; Dal si udělat z řepy c., tak sobě cingal, z cibule paličky. Sš. P. 534., 598., 683. — C. = široký límec v zadu na halenách obyvatelův Uher. Brodu a Uher. Hradiště. Brt. v Osv. 1884. 31. Kdo takovou halenu nosí, slove cimbalistou; střapkář, kdo nosí na c-lu střapec. Sbtk. Krat. h. 147. — C, a, m., alter Kerl. U Místka. Škd. Cimbale, e, n., samota u Semil.
Cimbálek, lku, m. = malý cimbál (hu-
dební nástroj). Zahréte mně na husle, také |
na c, a ve staré na baso, pokud držím žbánek.
Sš. P. 616. — C, cotyledon, das Nabelkraut, rostl. Slb. 564. Cimbalisko, a, n. = špatný cimbal.
Cimbálista, y, m., pl. sté = kdo hraje
na cimbál. C. pořád zhusta na svůj cimbal pere, dyž mu do ňé často hází, po straně se směje. Sš. P. 617. — C. = halenář. Vz Cimbal (límec). Cimbální, Cimbel-.
Cimbálnice, e, f., die Cymbelschlägerin. Šm. Cimbálnička, y, f. = nolana, rostl. C.
modrá, n. grandiflora. Dlj. 48. Cimbálník, a, m. = cimbálista, kdo na
cimbál hraje. Bern. Sá. — C. os. jm. Mor. Šd. Cimbati, zalen. U Místka. Škd. Cimbej
to sem = dej to sem. Ib. Tč. Cimbolek, lku, m. = střapec. Val. Brt.
D. 202. Cimbrlať = zvoniti. U Chocně. Ktk.
Cimbule, e, f., der Spielkragen (auf den
Schiffen ein Reif). Šm. Cimbulkový. C. železo, Speichringeisen,
n. Šm. Cimbulky, pl., f., Naben-, Speichringe.
Šm. Cimbura, y, f. = cimbuří. Slov. Ssk.
Címburať, i, f. A slaď jeho mlieka pije
už dúškom c. zbujnelá. Čkžk. II. 151. Cimbuří římské. Vz Vlšk. 66., 70. C. =
zubatý vrch hradní zdi, jehož skuliny ku střílení sloužily, kdežto jeho vyvýšeniny střelce chránily. Kram. Slov., S. N. Cimbuřiště, ě, n., der Mauerkranz. Pl.
Cimburk, a, m. Tov. 129. Ctibor z C-ka
(Tovačovský), asi 1437.—1494. Vz Tk. IV. 724., Žer. Záp. I 236., Tř. H. 1. 3. vyd. 57., 58., Jg. H. 1. 2. vyd. 541., Jir. Ruk. I. 126., Sbn. 299., 648., 720., 779., Šb. Děj. řeči, 2. vyd. 233., S. N. Z C-ka Jan. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 541. Z. C-ka. Vz Sdl. Hr. I. 54., 61., 177., II. 219., IV. 369. Cimbuřovitý = podobu cimbuří mající,
mauerkranzartig. NA. 1. 62. Címě, ě, f. = cimín. Šm.
Cimelie, z řec. = poklady, slovou v ar-
chivech nejvzácnější rukopisy, unica. S. N. XI. 359. Cimelka, y, f. = malá kuželka, jíž hoši
holemi a kamením pohybují. U Nové Vsi v Kruml. Bauer. Ciment. — C. = plecháč. Na Slovácku.
Brt. Cf. Cénka. Vyklopili (vypili) náhle ci- menty. Sk. Črty. 9. — C. = skořice, cinna- momum. Dh. 93. Cimentní sazba, der Cimentirungstarif.
Dch. Cimentovací úřad římský. Vz Vlšk. 64
Cimentovaný; -án, a, o, zimentirt. C.
závaží. Pdl. Címer, u, m., das Wappen. Slov. Ssk.,
Bern. Na vosku címer zemanský pečatú tlačiť neosoží, jak nechceš cností zemanských mať. Slov. Tč. Kokusový pokáls c-rom; Strie- borný pohár s vrytým c-rom. Sl. let. I. 326., 327. Cf. Mkl. Etym. 29. Címerní, Wappen-, C. knížka. Slov.
Bern. |
||
|
|||
Předchozí (1130)  Strana:1131  Další (1132) |