1131

Cik-cak = sem tam. Zoral to pole cik
cak. Us. Kšť.

Cikhaj, e, m., Cikhay, ves ve Žďárecku
na Mor.

Cikla, y, f., cakile, der Meersenf, rostl.
Slb. 690., Mllr. 23.

Ciknouti, vz Cikati. U Ronova. Rgl. Na
Mor. Džl.

Cíko, a, n = maso (v dětské řeči). Slov.
Neslobodno holé c. predávati. Dbš. Obyč.
137. — C., a, m. = pijan. Slov. Rr. Sb.

Cikor, u, m., das Rieseln. Vz Cicour.
Ssk.

Cikorie dlouhá, magdeburská. Us. Pdl.
Vz Kram. Slov. 58. (Cichorka), Mllr. 33.

Cikorka, y, f. = cikorie Us.

Cikota, y, m. C. z Perknířova. Blk. Kfsk.
LXXXIX.

Cikúta, y, f. = bolehlav. Slov. Bern.

Cíl, vz Mkl. Etym. 29. K tomu cíli a
konci. Mus. 1880. 339. Poslední cíl bytostí
Hlv. 264. Požitek buď cílem každé snahy.
Čch. Bs. 63. Položilť jest Buoh c. žádosti
tělesné jakožto i moři; C. člověka jest nad-
přirozený. Št. Kn. š. 90., 251. — Č. = terč.
Daleko za cíl hoditi (nadsaditi) Km. Za cíl
koho ostaviti. Kom. Vždy chce seděti na
okénci jako cílem se učiníc, aby na ni každý
hleděl. Št. Kn. š. 102. — C. = úmysl atd.
Předmět a c. žádosti. Dk. Vše k tomu cíli
ode mne mluveno, aby . . . Ler. — C, os.
jm. Vz Blk. Kfsk. 1292.

Cila, y, f. = Caecilie. Ssk.

Cilbes, u, m. = limba, pinus cembra, Zir-
belkiefer. Mllr. 79.

Cilbestřice, e, f. = cilbes.

Cilda, y, f. = Cecilie. Prk

Cilia, e, m. Č. Šimon. Tk. V. 113.

Ciliarní sval. Dk. P..57.

Cilifinda, v, f. = špatná káva. U Klat.,
Plzně. Prk., BPk.

Cilink! kling! Rk.

Cíliti. — co komu. Před ním nebožka
Dorota někdy mluvila, že plášť i jiné všecko
cílila Anničce, bratranici své (odkázati chtěla).
NB. Té. 196. — kam. Ty snad myslíš, že
nevím, kde a kam ty ciluješ. Koll. Zp. II.
303.

Cílní, Ziel-. Šm.

Cilovati, den Termin bestimmen. Šm.

Cílovník = průhledník, přícilník, měřítko,
das Absehen (am Gewehr), Visir, der Diopter.
Čsk.

Cimazín, u, m. = nejaká látka na šaty.
Val. Brt.

Cimbál. Vz KP. II. 300., Kram. Slov.,
Cymbál, S. N., Mkl. Etym. 29. Prodám ovce,
kupím krávu, dám peníze do clu; Muzika
mu hrála do bílého rána, dal synek muzice
tolar do c-la; Dal si udělat z řepy c., tak
sobě cingal, z cibule paličky. Sš. P. 534.,
598., 683. — C. = široký límec v zadu na
halenách obyvatelův Uher. Brodu a Uher.
Hradiště. Brt. v Osv. 1884. 31. Kdo takovou
halenu nosí, slove cimbalistou; střapkář,
kdo nosí na c-lu střapec. Sbtk. Krat. h. 147.
— C, a, m., alter Kerl. U Místka. Škd.

Cimbale, e, n., samota u Semil.

Cimbálek, lku, m. = malý cimbál (hu-
dební nástroj). Zahréte mně na husle, také

na c, a ve staré na baso, pokud držím žbánek.
Sš. P. 616. — C, cotyledon, das Nabelkraut,
rostl. Slb. 564.

Cimbalisko, a, n. = špatný cimbal.

Cimbálista, y, m., pl. sté = kdo hraje
na cimbál. C. pořád zhusta na svůj cimbal
pere, dyž mu do ňé často hází, po straně
se směje. Sš. P. 617. — C. = halenář. Vz
Cimbal (límec).

Cimbální, Cimbel-.
Cimbálnice, e, f., die Cymbelschlägerin.
Šm.

Cimbálnička, y, f. = nolana, rostl. C.
modrá, n. grandiflora. Dlj. 48.

Cimbálník, a, m. = cimbálista, kdo na
cimbál hraje. Bern. Sá. — C. os. jm. Mor.
Šd.

Cimbati, zalen. U Místka. Škd. Cimbej
to sem = dej to sem. Ib. Tč.

Cimbolek, lku, m. = střapec. Val. Brt.
D. 202.

Cimbrlať = zvoniti. U Chocně. Ktk.

Cimbule, e, f., der Spielkragen (auf den
Schiffen ein Reif). Šm.

Cimbulkový. C. železo, Speichringeisen,
n. Šm.

Cimbulky, pl., f., Naben-, Speichringe.
Šm.

Cimbura, y, f. = cimbuří. Slov. Ssk.

Címburať, i, f. A slaď jeho mlieka pije
už dúškom c. zbujnelá. Čkžk. II. 151.

Cimbuří římské. Vz Vlšk. 66., 70. C. =
zubatý vrch hradní zdi, jehož skuliny ku
střílení sloužily, kdežto jeho vyvýšeniny
střelce chránily. Kram. Slov., S. N.

Cimbuřiště, ě, n., der Mauerkranz. Pl.

Cimburk, a, m. Tov. 129. Ctibor z C-ka
(Tovačovský), asi 1437.—1494. Vz Tk. IV.
724., Žer. Záp. I 236., Tř. H. 1. 3. vyd. 57.,
58., Jg. H. 1. 2. vyd. 541., Jir. Ruk. I. 126.,
Sbn. 299., 648., 720., 779., Šb. Děj. řeči, 2.
vyd. 233., S. N. Z C-ka Jan. Vz Jg. H. 1.
2. vyd. 541. Z. C-ka. Vz Sdl. Hr. I. 54., 61.,
177., II. 219., IV. 369.

Cimbuřovitý = podobu cimbuří mající,
mauerkranzartig. NA. 1. 62.

Címě, ě, f. = cimín. Šm.

Cimelie, z řec. = poklady, slovou v ar-
chivech nejvzácnější rukopisy, unica. S. N.
XI. 359.

Cimelka, y, f. = malá kuželka, jíž hoši
holemi a kamením pohybují. U Nové Vsi
v Kruml. Bauer.

Ciment. — C. = plecháč. Na Slovácku.
Brt. Cf. Cénka. Vyklopili (vypili) náhle ci-
menty. Sk. Črty. 9. — C. = skořice, cinna-
momum. Dh. 93.

Cimentní sazba, der Cimentirungstarif.
Dch.

Cimentovací úřad římský. Vz Vlšk. 64

Cimentovaný; -án, a, o, zimentirt. C.
závaží. Pdl.

Címer, u, m., das Wappen. Slov. Ssk.,
Bern. Na vosku címer zemanský pečatú tlačiť
neosoží, jak nechceš cností zemanských mať.
Slov. Tč. Kokusový pokáls c-rom; Strie-
borný pohár s vrytým c-rom. Sl. let. I. 326.,
327. Cf. Mkl. Etym. 29.

Címerní, Wappen-, C. knížka. Slov.
Bern.