1132

Címernictví, n., die Wappenkunde. Slov.
Bern.

Címerník, a, m. = herold, der Wappen-
träger. Slov. Bern.

Cimice, Zimitz, ves u Sušice.

Cimín, u, m., címě, ě, f., cinnamomum,
Zimmet, m. Šm.

Cimpr, campr. Je to na c. c (zcela ro-
zedrané atd.); Rozsekal ho na c. c, Einen
in die Pfanne hauen. Dch.

Cimprláček, čku, m. = křiváček, malý
valašský nožíček, kudla. Slez. Šd., Laš. Brt.
D. 202.

Cimra, camra, y, f. = nimravá ženská,
kuňka. U Jilemn. Ktk.

Cimrhanzl, a, m. C Tom., prof. v Plzni,
nar. 1840., spis. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 181.

Cimrovati = s chutí jísti. U Kyjova.

Cimruky, dle Dolany. C. Malé a Velké,
Klein-, Gross-Ziegenruck, vsi u Kašperských
Hor. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1201., Sdl. Hr. I. 7.

Cin. Vz Cin cin.

Cín. Cf. Mkl. Etym. 29. Blackzinn oprav
v Blockzinn. C. k pájení, das Löthzinn, Šp.,
zrnitý, das Kornzinn. Sl. les. Cf. S. N., Šfk.
299., Včř. Z. I. 70., Br. N. 208., Schd. II.
55., Šfk. Poč. 307., Schd. I. 349., KP. IV.
171., Kram. Slov.

Cina, y, f. = cín. Slez. Tč.

Cinadr, u, m., cinadra, y, f., das Fisch-
bäuschel. Ssk. Aby (jed) v c. vsul, kdyžby
pánu štiku dal jésti. Pč. 38.

Cinánek, nka, m. = činčálek, hezounký
(v dětské řeči). Kšá.

Cíňaný = cíněný. Slez. Cf. Cina. Tč.

Cínař. Vz Tk. II. 376., 381.

Cináreň, f. = cinárna. Slov. Ssk.

Cínatý. C. soli, Zinnoxydulsalze, chlorid,
Zinnchlorid, hydrát, Zinnhydrooxydul, ky-
sličník, Zinnoxydul. Sl. les.

Cincať = píti (v dětské řeči). U Nové
Kdyně. Rgl.

Cin cin! Poslyš, jak to cinká! Er.

Cincur, a, m., bombylius, die Rüssel-
fliege. Šm.

Čincúr, u, m. = cancor; cicour. Slov.
Ssk.

Cínčitý sirník. Zl. klasy 1856. č. 13.

Cinda, y, cindač, e, m. = louda. U Ji-
lemnice.

Cindati se = loudati se s čím. U Jilem-
nice.

Cinečnatoammonatý chlorid, sůl spá-
jecí, das Löthsalz. Sl. les.

Cinečnatý. Tak slovou sloučeniny cinku.
Km. (nový běh) II. 206. C. křemičitan, kal-
mín hranolový, das Kieselzinkerz, Kiesel-
galmei. Sl. les.

Cíněnka, y, f. = lžíce ciněná i plechová.
Val. Brt. D. 203.

Cingáč, e, m. = cingiláč, cangač. Ssk.

Cingačka, y, f. = cengačka. Ssk.

Cingadlo, a, n. = cengadlo. Ssk.

Cingálek, lka, m. = kdo se pořád sem
tam čingá, der Herumschlemper. Mor. Šd.

Cingár, u, m. = jablko. Mor. Brt.

Cingarka, y, f. = zvoneček. Slov. Bern.
Cingati. — jak. Ja sem krav Neviděl,
enom sem jich slyšel, jak pěkně c-ly, jakby
husle hrály. Sš. P. 102.

Cingavý = cengavý. Ssk.

Cingeb, gbu, m. = bombolec. Slov. Bern.

Cingélať = cinkati — kde. Zvonek ve
zvonici cingélá: cingélom. Brt. D.

Cingier, u, m., der Eiszapfen. Slov. Ssk.

Cingiláč, cingáč, cinkáč, e, m. = malý
zvon. Slov. Rr. Sb.

Cinglet, u, m. = zvonění umíráčkem. Vz
násl. C. mu zvonili. U Uh. Hrad. Tč.

Cingletati komu = umíráčkem zvoniti
(Cf. Cinglet), das Zügenglöcklein läuten.
U Uh. Hrad. Tč.

Cingot, u, m. = cengot. Slov. Ssk.

Cingrle, e, n. C. = obroušená sklíčka,,
z nichž se závěsné svícny skládají. U Chocně.
Ktk.

Cinchonicin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
626., Šfk. Poč. 578.

Cinehonidin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
626., Šfk. Poč. 578.

Cinchonidinný síran. Nz. lk.

Cinchonin, u, m. C₄₀H₂₄N₂O₂, das Cin-
chonin, praeparat chininový. Vz Slov. zdrav.,
S. N., Šfk. 626., Šfk. Poč. 577.

Cinchoninný síran, cinchoninum sulphu-
ricum. Nz. lk.

Cinchonka, y, f., die Chinarinde. Rk.

Cíničitan, u, m. C. sodnatý, zinnsaures
Natrium. Sl. les. C-ny, zinnsaure Salze. Nz.
Vz Šfk. Poč. 308.

Cíničitý, Zinn-. C. kyselina, Zinnsäure,
kysličník, -oxyd, Nz., chlorid, -chlorid. Sl.
les.

Cinifadl, u, m. = cinifál, druh révy.
V Podluží. Brt.

Cinifálový, Gutedel-. Šm. C. víno.

Cinišpánové z Heršláku. Vz Sdl. Hr. II.
301.

Cink. Str. 133. 6. ř. sh. smaž polokov.
Cf. Včř. Z. I. 10., Bř. N. 208. V 10. ř. sh.
přidej: Vz Drye, Eso. A on ji (truhličku)
vylámal a vzal z nie k prosbě tej své šve-
kruše dva cinky, medenčku a konvičku.
NB. Tč. 143, — C, a, m. C. Mikuláš. Vz
Tk. III. 182 , 245. — C. Alois Sudimír. 1839.
Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 541.

Cinka, y, f., u truhlářů, die Zinke. Šm.

Cinkáč, e, f. = kovový peníz. Budou-li
c-či, budou také posluchači. Lpř., Č. M.
162.

Cinkal, a, m. = cinkač. Rk.

Cinkání, n., das Geklingel, Schellen. C.
peněz, rolniček. Us. Dch., Pdl.

Cinkatec, tce, m. = co cinká (žertem).
Vz Sbth. Kr. h. 29.

Cinkati. — koho cinknouti = udeřiti.
U Zábřehu, Prostěj. a j. Vch., Kčk. — oč.
Láhev cinkla o podlahu. Hrts.

Cinkava, y, f. = vápencová hornina. Frč.
G. 70.
Cinkit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 198.

Cinko, a, m. = mladý kôň. Slov. Ssk.
Cinkograf, a, m. Us. Vz násl.

Cinkografie, e, f. Vz KP. I. 401., IV.
542.

Cinkotina, y, f., u mysliv., das Zitken-
gehörn. Šm.

Cinkovka, y, f., vz Cinkový.
Cinkovna, y, f., das Zinnwerk. Rk., Loos.



	1132

	Címernictví, n., die Wappenkunde. Slov. Bern. Címerník, a, m. = herold, der Wappen- träger. Slov. Bern. Cimice, Zimitz, ves u Sušice. Cimín, u, m., címě, ě, f., cinnamomum, Zimmet, m. Šm. Cimpr, campr. Je to na c. c (zcela ro- zedrané atd.); Rozsekal ho na c. c, Einen in die Pfanne hauen. Dch. Cimprláček, čku, m. = křiváček, malý valašský nožíček, kudla. Slez. Šd., Laš. Brt. D. 202. Cimra, camra, y, f. = nimravá ženská, kuňka. U Jilemn. Ktk. Cimrhanzl, a, m. C Tom., prof. v Plzni, nar. 1840., spis. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 181. Cimrovati = s chutí jísti. U Kyjova. Cimruky, dle Dolany. C. Malé a Velké, Klein-, Gross-Ziegenruck, vsi u Kašperských Hor. PL. Cf. Blk. Kfsk. 1201., Sdl. Hr. I. 7. Cin. Vz Cin cin. Cín. Cf. Mkl. Etym. 29. Blackzinn oprav v Blockzinn. C. k pájení, das Löthzinn, Šp., zrnitý, das Kornzinn. Sl. les. Cf. S. N., Šfk. 299., Včř. Z. I. 70., Br. N. 208., Schd. II. 55., Šfk. Poč. 307., Schd. I. 349., KP. IV. 171., Kram. Slov. Cina, y, f. = cín. Slez. Tč. Cinadr, u, m., cinadra, y, f., das Fisch- bäuschel. Ssk. Aby (jed) v c. vsul, kdyžby pánu štiku dal jésti. Pč. 38. Cinánek, nka, m. = činčálek, hezounký (v dětské řeči). Kšá. Cíňaný = cíněný. Slez. Cf. Cina. Tč. Cínař. Vz Tk. II. 376., 381. Cináreň, f. = cinárna. Slov. Ssk. Cínatý. C. soli, Zinnoxydulsalze, chlorid, Zinnchlorid, hydrát, Zinnhydrooxydul, ky- sličník, Zinnoxydul. Sl. les. Cincať = píti (v dětské řeči). U Nové Kdyně. Rgl. Cin cin! Poslyš, jak to cinká! Er. Cincur, a, m., bombylius, die Rüssel- fliege. Šm. Čincúr, u, m. = cancor; cicour. Slov. Ssk. Cínčitý sirník. Zl. klasy 1856. č. 13. Cinda, y, cindač, e, m. = louda. U Ji- lemnice. Cindati se = loudati se s čím. U Jilem- nice. Cinečnatoammonatý chlorid, sůl spá- jecí, das Löthsalz. Sl. les. Cinečnatý. Tak slovou sloučeniny cinku. Km. (nový běh) II. 206. C. křemičitan, kal- mín hranolový, das Kieselzinkerz, Kiesel- galmei. Sl. les. Cíněnka, y, f. = lžíce ciněná i plechová. Val. Brt. D. 203. Cingáč, e, m. = cingiláč, cangač. Ssk. Cingačka, y, f. = cengačka. Ssk. Cingadlo, a, n. = cengadlo. Ssk. Cingálek, lka, m. = kdo se pořád sem tam čingá, der Herumschlemper. Mor. Šd. Cingár, u, m. = jablko. Mor. Brt. Cingarka, y, f. = zvoneček. Slov. Bern. Cingati. — jak. Ja sem krav Neviděl, enom sem jich slyšel, jak pěkně c-ly, jakby husle hrály. Sš. P. 102.	Cingavý = cengavý. Ssk. Cingeb, gbu, m. = bombolec. Slov. Bern. Cingélať = cinkati — kde. Zvonek ve zvonici cingélá: cingélom. Brt. D. Cingier, u, m., der Eiszapfen. Slov. Ssk. Cingiláč, cingáč, cinkáč, e, m. = malý zvon. Slov. Rr. Sb. Cinglet, u, m. = zvonění umíráčkem. Vz násl. C. mu zvonili. U Uh. Hrad. Tč. Cingletati komu = umíráčkem zvoniti (Cf. Cinglet), das Zügenglöcklein läuten. U Uh. Hrad. Tč. Cingot, u, m. = cengot. Slov. Ssk. Cingrle, e, n. C. = obroušená sklíčka,, z nichž se závěsné svícny skládají. U Chocně. Ktk. Cinchonicin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 626., Šfk. Poč. 578. Cinehonidin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 626., Šfk. Poč. 578. Cinchonidinný síran. Nz. lk. Cinchonin, u, m. C₄₀H₂₄N₂O₂, das Cin- chonin, praeparat chininový. Vz Slov. zdrav., S. N., Šfk. 626., Šfk. Poč. 577. Cinchoninný síran, cinchoninum sulphu- ricum. Nz. lk. Cinchonka, y, f., die Chinarinde. Rk. Cíničitan, u, m. C. sodnatý, zinnsaures Natrium. Sl. les. C-ny, zinnsaure Salze. Nz. Vz Šfk. Poč. 308. Cíničitý, Zinn-. C. kyselina, Zinnsäure, kysličník, -oxyd, Nz., chlorid, -chlorid. Sl. les. Cinifadl, u, m. = cinifál, druh révy. V Podluží. Brt. Cinifálový, Gutedel-. Šm. C. víno. Cinišpánové z Heršláku. Vz Sdl. Hr. II. 301. Cink. Str. 133. 6. ř. sh. smaž polokov. Cf. Včř. Z. I. 10., Bř. N. 208. V 10. ř. sh. přidej: Vz Drye, Eso. A on ji (truhličku) vylámal a vzal z nie k prosbě tej své šve- kruše dva cinky, medenčku a konvičku. NB. Tč. 143, — C, a, m. C. Mikuláš. Vz Tk. III. 182 , 245. — C. Alois Sudimír. 1839. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 541. Cinka, y, f., u truhlářů, die Zinke. Šm. Cinkáč, e, f. = kovový peníz. Budou-li c-či, budou také posluchači. Lpř., Č. M. 162. Cinkal, a, m. = cinkač. Rk. Cinkání, n., das Geklingel, Schellen. C. peněz, rolniček. Us. Dch., Pdl. Cinkatec, tce, m. = co cinká (žertem). Vz Sbth. Kr. h. 29. Cinkati. — koho cinknouti = udeřiti. U Zábřehu, Prostěj. a j. Vch., Kčk. — oč. Láhev cinkla o podlahu. Hrts. Cinkava, y, f. = vápencová hornina. Frč. G. 70. Cinkit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 198. Cinko, a, m. = mladý kôň. Slov. Ssk. Cinkograf, a, m. Us. Vz násl. Cinkografie, e, f. Vz KP. I. 401., IV. 542. Cinkotina, y, f., u mysliv., das Zitken- gehörn. Šm. Cinkovka, y, f., vz Cinkový. Cinkovna, y, f., das Zinnwerk. Rk., Loos.