1133

Cinkový. Zinken-, oprav v: Zink-. C.
pilka, cinkovka, die Schliessäge, zeleň, das
Zinkgrün. Sl. les.

2. Cinky. Cinky, břinky, podkověnky.
Pk. Ps. 30. — Cinky, linky, kling klang!
Rk.

Cinnabarit, u, m. = rumělka. Bř. N.
228., Krč. G. 457.

Cinnamcin, u, m. = beztvárný styracin.
Vz Šfk. 530., Šfk. Poč. 551.

Cinnamyl, u, m. = skořicová silice. S. N.

Cinnamylan, u, m. C-ny, cinnamylsaure
Salze. Nz.

Cinnamylový aldehyd, Cinnamylwasser-
stoff, m.

Cinobr. Vz KP. IV. 700.

Cinoš, e, m. = kůň barvy plesnivé. Mor.

Brt.

Cínov, a, m. (Čínov, Schinau), ves v Ža-
tecku. Vz Blk. Kfsk. 99.

Cinovačka, y, f., vz Kleště.

Cínování, n., das Verzinnen. C. železa.
Mj. 19. Vz KP. IV. 177., Kram. Slov., Čs.
lk. VI. 31., S. N.

Cinovaný; -án, a, o, verzinnt. C. tru-
bice olověná. Us. Pdl.

Cinovatel, e, m., der Zinner, Verzinner.
Loos, Šp., Ssk.

Cínovec = kassiderit. Vz Schd. I. 349.,
KP. IV. 172., S. N., Bř. N. 194., 195., Šfk.
Poč. 308.

Cínovy (Cínov) Dolejní a Hořejní, vsi
v Boleslavsku. Vz Blk. Kfsk. 803., 844.

Cint hubený = velmi hubený. Na cint
hubený. U N. Bydž. Mý.

Cinta, y, f. = cinták, junger Lecker. —
C. = špatný člověk. To je c! U Třebonína.
Olv.

Cintáček, vz Cinták.

Cinták, a, m. = cinta, junger Lecker.
Beh.

Cintálek, lka, m., o dětech majících po
ústech zbytky od nápoje, der Milchbart.
Dch.

Cintanina, y, f. = šplochtanina, das Ge-
pantsche. Dch.

Cintanosť, i, f., die Affektation. Rk.,
Loos. Vz Cintati.

Cintaný, affektirt. Rk., Loos. Vz Cin-
tati.

Cintati, geifern; na Slov. také koket-
tiren, zimperlich thun. Loos. — C, pant-
schen. Necintej (nevylévej vody ze štoudve).
Us. Dch.

Cintavosť, vz Cintlavosť.

Cintavý, cintlavý = lepý, štíhlý, dünn,
schlank, Slov. Bern.; zierlich; empfindlich.
Loos. Koll. Zp. I. 397. Tam znie, drum-
blička, ten šum tvoj cintlavý, kde si duša
dušu obímá, pozdraví. Ntr. V. 59., Sldk. 70.

Cinter. Také na jihovýchod. Mor. Brt.
A ren gbelský c. kolem malovaný, leží tam
Michálek pěkně pochovaný; A my márne
ciriter zas, v kterém leží tento ras. Sš. P.
166 , 621. V martinskom cintoríne lipka
zelená, tancujú mládenci, všetcia sú pod
percí, muzika im hrá. Sl. ps. 237.

Cintlavosť, i, f. = leposť, štíhlosť, zte-
pi/osť, die Schlankheit, Dünne, Slov. Bern.;
die Zierlichkeit, Empfindlichkeit. Loos.

Cintlavý, vz Cintavý.

Cintor, u, m. = cinter. Slov. Ssk.

Cintovati se. U N. Kdyně, u Domažl.
Rgl., Němc., Jrsk.

Cinůvka, y, f., hruška. Mor. Brt.

Cinvald, a, m., Zinnwald. C. Český, ves
v Teplicku; C. Saský, mě. v Sasku. Vz
S. N.

Ciny, ciny. Bol som gajdoš, čo gajdoval
za groš, a to všetko ciny ciny, od dzedziny
do dzedziny. Sl. spv. IV. 140.

Cinže. Z lidí činže bral a je šacoval.
Půh. II. 195. C. hospodáři náležitá předně
zaplatiti se měla. Vz Cor. jur. G. XXXII.

Cinžovati = daň, úroky bráti. List. hrad.
1495. Tč.

Cip. Na cip, cip! (Volání na slepice). Vz
Slepice. Mor. Brt.

Cíp, u, m., ulice na Starém Městě v Praze.
Vz Tk. II. 212, 248. — C. geom. Vz
Jdn. Geom. II. 45.

Cipa. Cf. Ciba.

Cípal, a, m. C. hlavatý, mugil cephalus,
ryba. Vz Frč. 296.

Cipán, a, m. = druh ryb prsoplýtevných,
kaprovitých. Škd.

Cípatosť, i, f., Zipfigkeit, f. Šm.

Cípatý. C. křídla motýlí. Stn. I. 13.

Cípavka, y, f., eine Schafgattung. Šm.

Cípčati = syčeti, sípati. Slov. Hostinská
nevládala už ani kričať a len tak čiepala
ako kurčä, keď omdlieva. Dbš. Sl. pov. III.
63.

Cípel, vz Cíp.

Ciperia, ciperja, e, f. Kvítí c. jmenované
t. j. polní hřebíčky bílé i červené. Koll. IV.
150. (11. 507.), Waldnelke, Ssk., Pfingstnelke.
Rk.

Ciperka, y, f. = ciperia. Rk.

Cipika, y, f. = tipioka maussache, moučka
ze šťávy z bulev manihotových. Vz Rstp.
1341.

Cipín, a, m., Zippendorf, ves u Krum-
lova. Arch. III. 493., Tk. Žk. 13., Sdl. Hr.
III. 301.

Cipka. Vz Mkl. Etym. 29.

Cipkati = drobným kročkem jako cipka
(kura) kráčeti. Slov. Ssk. Len tak za nami
cipkal. Rr. Sb. — C. = slepice škubati,
rupfen. Slov. Ssk.

Cípkati, cíp cíp schreien. Slov. Ssk.

Cípkatý, langzackig. Šm., Loos.

Cípky, pl., m., dünne Gcwebebretterchen,
linealförmige Bretterchen im Webestuhl. Ssk.

Cipl, a, m. C. Jan. Vz Blk. Kfsk. 967.

Cipla z Kravska. Sdl Hr. IV. 369. —

C. = tepna. Slov. Ssk., Šm.

Ciple = střechýle, rampouchy. Mor. Brt.

D. 203.

Ciplík. — C, vz Cíp.

Ciplíšek, šku, m. = kožíšek. U Jilemn.,
Bezděza. Kol. ván. 74., 75.

Cíplosť, i, f. = cintlavosť. Slov. Bern.

Cíplý = cintlavý. Slov. Bern.

Cípnica, e, cípnička, y, f. = plachta na
trávu, das Grastuch. Mor. (dol.). Brt.

Cípokřídlec, delce, m., acaena, motýl. C.
bezový, a. sambucaria. Kk. Mot. 253.

Cipolek, lku, m = koláč z černé mouky.
Na Slovácku. Mtl.



	1133

	Cinkový. Zinken-, oprav v: Zink-. C. pilka, cinkovka, die Schliessäge, zeleň, das Zinkgrün. Sl. les. 2. Cinky. Cinky, břinky, podkověnky. Pk. Ps. 30. — Cinky, linky, kling klang! Rk. Cinnabarit, u, m. = rumělka. Bř. N. 228., Krč. G. 457. Cinnamcin, u, m. = beztvárný styracin. Vz Šfk. 530., Šfk. Poč. 551. Cinnamyl, u, m. = skořicová silice. S. N. Cinnamylan, u, m. C-ny, cinnamylsaure Salze. Nz. Cinnamylový aldehyd, Cinnamylwasser- stoff, m. Cinobr. Vz KP. IV. 700. Cinoš, e, m. = kůň barvy plesnivé. Mor. Brt. Cínov, a, m. (Čínov, Schinau), ves v Ža- tecku. Vz Blk. Kfsk. 99. Cinovačka, y, f., vz Kleště. Cínování, n., das Verzinnen. C. železa. Mj. 19. Vz KP. IV. 177., Kram. Slov., Čs. lk. VI. 31., S. N. Cinovaný; -án, a, o, verzinnt. C. tru- bice olověná. Us. Pdl. Cinovatel, e, m., der Zinner, Verzinner. Loos, Šp., Ssk. Cínovec = kassiderit. Vz Schd. I. 349., KP. IV. 172., S. N., Bř. N. 194., 195., Šfk. Poč. 308. Cínovy (Cínov) Dolejní a Hořejní, vsi v Boleslavsku. Vz Blk. Kfsk. 803., 844. Cint hubený = velmi hubený. Na cint hubený. U N. Bydž. Mý. Cinta, y, f. = cinták, junger Lecker. — C. = špatný člověk. To je c! U Třebonína. Olv. Cintáček, vz Cinták. Cinták, a, m. = cinta, junger Lecker. Beh. Cintálek, lka, m., o dětech majících po ústech zbytky od nápoje, der Milchbart. Dch. Cintanina, y, f. = šplochtanina, das Ge- pantsche. Dch. Cintanosť, i, f., die Affektation. Rk., Loos. Vz Cintati. Cintaný, affektirt. Rk., Loos. Vz Cin- tati. Cintati, geifern; na Slov. také koket- tiren, zimperlich thun. Loos. — C, pant- schen. Necintej (nevylévej vody ze štoudve). Us. Dch. Cintavosť, vz Cintlavosť. Cintavý, cintlavý = lepý, štíhlý, dünn, schlank, Slov. Bern.; zierlich; empfindlich. Loos. Koll. Zp. I. 397. Tam znie, drum- blička, ten šum tvoj cintlavý, kde si duša dušu obímá, pozdraví. Ntr. V. 59., Sldk. 70. Cinter. Také na jihovýchod. Mor. Brt. A ren gbelský c. kolem malovaný, leží tam Michálek pěkně pochovaný; A my márne ciriter zas, v kterém leží tento ras. Sš. P. 166 , 621. V martinskom cintoríne lipka zelená, tancujú mládenci, všetcia sú pod percí, muzika im hrá. Sl. ps. 237. Cintlavosť, i, f. = leposť, štíhlosť, zte- pi/osť, die Schlankheit, Dünne, Slov. Bern.; die Zierlichkeit, Empfindlichkeit. Loos.	Cintlavý, vz Cintavý. Cintor, u, m. = cinter. Slov. Ssk. Cintovati se. U N. Kdyně, u Domažl. Rgl., Němc., Jrsk. Cinůvka, y, f., hruška. Mor. Brt. Cinvald, a, m., Zinnwald. C. Český, ves v Teplicku; C. Saský, mě. v Sasku. Vz S. N. Ciny, ciny. Bol som gajdoš, čo gajdoval za groš, a to všetko ciny ciny, od dzedziny do dzedziny. Sl. spv. IV. 140. Cinže. Z lidí činže bral a je šacoval. Půh. II. 195. C. hospodáři náležitá předně zaplatiti se měla. Vz Cor. jur. G. XXXII. Cinžovati = daň, úroky bráti. List. hrad. 1495. Tč. Cip. Na cip, cip! (Volání na slepice). Vz Slepice. Mor. Brt. Cíp, u, m., ulice na Starém Městě v Praze. Vz Tk. II. 212, 248. — C. geom. Vz Jdn. Geom. II. 45. Cipa. Cf. Ciba. Cípal, a, m. C. hlavatý, mugil cephalus, ryba. Vz Frč. 296. Cipán, a, m. = druh ryb prsoplýtevných, kaprovitých. Škd. Cípatosť, i, f., Zipfigkeit, f. Šm. Cípatý. C. křídla motýlí. Stn. I. 13. Cípavka, y, f., eine Schafgattung. Šm. Cípčati = syčeti, sípati. Slov. Hostinská nevládala už ani kričať a len tak čiepala ako kurčä, keď omdlieva. Dbš. Sl. pov. III. 63. Cípel, vz Cíp. Ciperia, ciperja, e, f. Kvítí c. jmenované t. j. polní hřebíčky bílé i červené. Koll. IV. 150. (11. 507.), Waldnelke, Ssk., Pfingstnelke. Rk. Ciperka, y, f. = ciperia. Rk. Cipika, y, f. = tipioka maussache, moučka ze šťávy z bulev manihotových. Vz Rstp. 1341. Cipín, a, m., Zippendorf, ves u Krum- lova. Arch. III. 493., Tk. Žk. 13., Sdl. Hr. III. 301. Cipka. Vz Mkl. Etym. 29. Cipkati = drobným kročkem jako cipka (kura) kráčeti. Slov. Ssk. Len tak za nami cipkal. Rr. Sb. — C. = slepice škubati, rupfen. Slov. Ssk. Cípkati, cíp cíp schreien. Slov. Ssk. Cípkatý, langzackig. Šm., Loos. Cípky, pl., m., dünne Gcwebebretterchen, linealförmige Bretterchen im Webestuhl. Ssk. Cipl, a, m. C. Jan. Vz Blk. Kfsk. 967. Cipla z Kravska. Sdl Hr. IV. 369. — C. = tepna. Slov. Ssk., Šm. Ciple = střechýle, rampouchy. Mor. Brt. D. 203. Ciplík. — C, vz Cíp. Ciplíšek, šku, m. = kožíšek. U Jilemn., Bezděza. Kol. ván. 74., 75. Cíplosť, i, f. = cintlavosť. Slov. Bern. Cíplý = cintlavý. Slov. Bern. Cípnica, e, cípnička, y, f. = plachta na trávu, das Grastuch. Mor. (dol.). Brt. Cípokřídlec, delce, m., acaena, motýl. C. bezový, a. sambucaria. Kk. Mot. 253. Cipolek, lku, m = koláč z černé mouky. Na Slovácku. Mtl.