1134

Cipov, u, m. = cipolek, bochňa, pieceň.
Slov. Rr. Sb., Bern., Č. Ct. I. 77.

Cippeli-us, a, m. C. Jos. Leop., děkan,
† 1826. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 541., Jir. Ruk.

I. 126.

Cípr, campr = cimpr, campr. Us. u Ve-
selí n. Luž., u Lomnice a Vltavotýna. Jdr.
Ciprianka, y, f., samota u Klatov.
Cipridka, y, f., cypris, korýš. Vz Schd.

II. 528.

Cipulienka, y, f. = slepička. Cf. Cipka.
Slov. Phld. V. 74.

Cipuška. Hdk. C. 377. — C-ky = ptáci,
kteří se líhnou vidomí a pýřím pokrytí a
opouštějí hnízdo hned: kury, běhavci, ba-
hňáci a ptáci vodní, die Nestflüchter. Vz
Schd. II. 440.

Circa, ciriter, lat. = asi, beiläufig. Kh.

Circenský. C. hry v Římě (od cirku).
Vz S. N.

Circumpolarní = obtočnový. S. N.

Circumscriptive = opisné. Btk.

Circumsice, e, f. = obřízka. Slov. zdrav.

Circus římský. Vz Vlšk. 489.

Círečka, y, f. = říká se malým děvčatům.
Brt.

Ciren, u, m. = pánev, die Sudpfanne.
Šp.

Cirenek, nku, m., die Setz-, Schlämm-
pfanne. Šp.

Cirhan, a, m., samota u Budějovic.

Cirifandel, dlu, m., Cirifandel, eine Trau-
benart. Slov. Bern.

Cirikání, n. = cvrkání. I přemilým sa
na ďál c-ním švrčkov ozývá. Slov. Hol.
313.

Cirkas, u, m. = lehká letní látka z vlny,
bavlny n. lnu. Vz S. N.

Církev. Cf. Mkl. Etym. 28. Jak se sklo-
ňovalo? Vz Pdg. 1886. 170.

Církevnický, zur Pfarre, Kirche gehörig.
Slov. Ssk.

Církevník. Jak to již nejstarší c-ci ne
bez podivení pozorovali. Sš. I. 14. Kdo do
počtu mých c-ků přináležel. Koll. IV. 175.

Církevnoslavský. C. řeč. Koll. III. 93.

Cirklice, e, f. = rejsek, náčiní truhlářské,
das Streichmass. Šand. II. 88.

Cirknice, e, f., Zirknitz, mě. v Krajině.
Vz S. N.

Cirkon, mineral. Vz Bř. N. 186., Schd.
II. 49., Osv. I. 667., KP. III. 188., IV. 304.,
S. N.

Cirkonitý, Cirkonium-. C. kysličník,
-oxyd, soli, Cirkonoxydsalze. Nz.

Cirkoni-um, a, n. = prvek z počtu leh-
kých kovů. Vz S. N., Schd. I. 263.

Cirkonový syenit. Cirkonsyenit. Krč. 238.

Církovice, Zirkowitz, ves u Litoměřic.

Cirkový, Cirkus-, C. hry. Šmb. S. I. 70.

Cirkulační kamna. Zpr. arch. XI. 41.

Cirkulář, vz Oběžný.

Cirkularka, y, f. = kulatá pilka sou-
stružnická, die Cirkularsäge. Hk., Sl. les.

Cirkularní čáry, Vnč. 48., pila (cirku-
larka). Zpr. arch. VII. 28. — C. = oběžný.
C. list. Šm.

Cirkulatka, y, f. = cirkularka. Škd.

Cirkumpolarní hvězdy (točnoblízké). Stč.
Zem. 61.

Cirkus, u i cirku, m., pl. cirkusy (cirky
by nebylo asi srozumitelné). Vz Circus, KP.
I. 123., 411., 8. N.

Církva, y, f. = církev. Slov. Rb.

Církvice, Cirkwitz, ves u Kutné Hory;
Cerkowitz, dvůr u Jankova. PL., Tk. II.
449., 464., III. 36., 40., 45., V. 135., 143.,
Blk. Kfsk. 1116. — C, die Kapelle; der
Götzentempel. Šm., Loos.

Círle, gänseköthiges Erz. Šm.

Cirok, u, m. C. obecný, sorghum vulgare,
die Mohrenhirse. Sl. les. Cf. Rstp. 1713.,
Schd. II. 265., Slb. 176., Kk. 109., S. N.
C. cukrový. Mllr. 100.

Ciroka, y, f., řeka na Slov. C. Ct. II.
352.

Ciroš, e, m. = Cyrill. Brt. D.

Cirrhosa, y, f. = žlutoba, ústroj stvrdlý,
scvrklý. Vz Čs. lk. II. 135., IV. 213., VI.
129., X. 46., S. N.

Ciruša, dle Káča, kravské jm. Mor. Brt.

Ciryfinda, y, f. = špatná káva. U Be-
chyně. Mý.

Cirynk, a, m., Ziering, byla ves v Bu-
děj. Blk. Kfsk. 655.

Ciryš, e, f., das Schusterpech. Slov. Bern.
Cf. Čiriz.

Císař. Cf. Mkl. Etym. 28. Přied ciesař
šel. Pass. 14. stol. C. pro tě nepojede, chu-
dobný tě mine, potom budeš tomu ráda,
kerý pase svině; C. pro tě nepřijede ani
pán od stavu, nevybírej, nepřebírej, tu ti
dávám radu. Sš. P. 297. Ja vy pane císa-
říčku, enom mně dom propustite mojeho
milého! Sš. P. 600. Jde, kam chodí c. pan
pěšky (na záchod). Us. Gth. — C. U císaře
v Praze. Vz Tk. II. 533. — C. Kar., farář,
nar. 1802. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 541.

Císařečka, y, f., samota u Libně.

Císařeves, vsi, f., Kaisersdorf, ves u Ko-
lína.

Císařík, u, m., Kaisersalat, m. — C., a,
m., kleiner Kaiser. Šm.

Císařiti = císařovati. Slov. Ssk.

Císařka. — C. = katmanka císařská, pe-
čárka (houba), amanita caesarea, der Kaiser-
ling. V z Rstp. 1884., Kk. 79., Čl. 37. — C.,
samota u Smíchova.

Císařov, a, m., Kaiserswerth, ves u Pře-
rova.

Císařování, n., die Kaiserregierung. Za
prvých dob c Neronova. Sš. Sk. 292.

Císařovati, als Kaiser regieren. Pal. Děj.
IV. 2. 229., Šmb. S. I. 251., Sš. I. 129. —
nad kým. Koll. I. 302.

Císařovna, y, f. = dcera císařova; císa-
řová, choť císařova. Dal.

Císařovstvo, a, n., imperium. Ž. wit.
85., 16.

Císařový, Kaiser-.

Císařsko-královský, kaiserlich-könig-
lich. C. k. úřad.

Císařský. C. čaj, Ves. IV. 50., katmanka
(vz Císařka), ryzec, agaricus caesareus, der
Herrenpilz, Sl. les., hruška (císařská), Brt.,
cesta (zemská), die Kaiserstrasse. Tč. —
C. Kuchyně, Kaiserküche, ves u . Brandýsa
n. L. — G. Mlýn, Kaisermühle, samota u
Prahy (u Stromovky).