1135

Císařův. Vraťte císařovi, což jest c-vo.
ZN.

Ciselovaný; -án, a, o = ozdobený okra-
sami díla polovypuklého. KB. Vz Ciselo-
vání, S. N.

Ciselovati, ciseliren. Vz Ciselování.

Cisíc = tisíc. V jihových. Mor. Brt.

Cisojan, u, m. (obřez) z circumcisio a
Januarius, pomůcka kalendářská na zapama-
tování všech svátkův i dní svatým zasvě-
cených. Pk. Vz Km. 1880. 726., Jir. Ruk
I. 127., Sbn., 271., S. N.

Cisíc = tisíc. Slov.

Cisknút = tisknouti, tlačiti. Bože, po-
máhej a ty čerce (čerte) ciskni. Slov. Rr.
Sb.

Cisleithan, a, m. = Předlitavan. Šd.

Cisleithanie, e, f = Předlitavsko (Ćechy,
Morava, Slezsko, Halič, Bukovina, Rakousy,
Krajina, Štýrsko, Korutansko, Tyrolsko, Vor-
arlberg, Pomoří, Dalmacie), od r. 1867.

Cisleithanský = předlitavský.

Cisový = tisový. Mor. Sš. P. 378., 623.

Cissoida, y, f., die Cissoide = křivá čára,
která se opisuje vrcholem úhlu pravého,
když jedno rámě jeho neustále paraboly se
dotýká a rámě druhé vrcholem jejím pro-
bíhá. Vz S. N., Vnč. 38.

Cist, cistus, die Cistenrose. C. ledon, c.
ledon; bobkolistý, c. laurifolius; cyprský,
c. cyprius; ladanonosný, c. ladaniferus. Vz
Rstp. 99., S. N.

Cista, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119. —
C. = okrouhlá krabička z bronzu v etrurských
hrobech se nacházející. Vz S. N.

Cistějov, a, m., Zinsensdorf, mě. v Dol.
Rakousích. Sl. let. III. 150.

Cistek, stku, m. = cist. Šm.

Cistela, y, f, cistela, brouk. C. rudonohá,
c. rufipes, myšobarvá, c. murina. Kk. Br.
255.

Cistelovitý. C-tí, cistelides, čeleď brouků.
Kk. Br. 254.

Cistercianka, y, f., die Cistercienserin.
Šm.

Cistercitky. Majotek, ktorý c. opustily.
Sl. let. II. 203.

Cisternový, Cisternen-, Šm.

Cisterský, vz Cisterciák. Opat řádu cister-
ského; c. řád. Arch. V. 524. Cf. Tk. II.
177., III. 643., IV. 5., Sbn. 337., S. N.

Cistokvětý. C. rostliny. Rosc. 146.

Cistovitý. C. rostliny, cistineae; cist,
devaterník. Vz Rstp. 99., Slb. 647., Rosc.
147.

Ciš = totiž, nämlich, zastr. Št. Kn. š. 42.,
246.

Ciška. Vz Výb. I. 338.

1. Cit = cítění. Cf. Mkl. Etym. 257. Cit
pouhý, čistý, Jg. Slnosť. 43, tělesný i du-
chovní, 32., nazíravý, 32., aesthetický, 43.,
krásy, 43., 100., výkonný mravný, 32., smysl-
ný, umný, 32., elegický, 46., tragický. 46.
C. libý, nelibý, smíšený, elegický, mělký,
hluboký, obsažný či plný (kvalitativní, ob-
jektivní), úsobní čí dobný (subjektivní, for-
malný), společenský, idejní, sympathický,
ethický, aesthetický, praktický, látkový,
právní, společenský, těkavý; obsah, přízvuk,
síla, trvání, hloubka citu; c. ukojení, sklamání,

pravdy, krásy, mravného souhlasu, chvály,
mravní hany, vznešenosti; Lid říká c. 1. po-
citu, 2. přízvuku pocitu, 3. přízvuku citu,

4. citu (v pravém smyslu). Dk. P. 119.—142.
C. těkavý, ustálený, látkový. Dk, Aesth.
20., 25. C. vřelý, poetický, milostný, Šmb.

S. I. 477., 488., umělecký, Tš., vlastenecký,
Tf., národní, světský. Vlč. C. slabosti, Vrch.,
pro pravdu, Osv., pro česť, pro právo, pro
samostatnost Šmb. S. I. 478., pro slušnosť,
Mus. 1880. 470., pro krásu a dobro. Us. Pdl.
Síla a živosť citu. Sš. II. 160. Nemá kouska
citu. Us. Hnšk. O citu vz Pal. Rdh. I. 378.

2. Cit, citte = buď ticho, buďte ticho.

Citadella, lépe: cittadella.

Citan, u, m., meum, rostl. Slov. Bartol.
Göm.

Citarní = citerní. Lpř.

Citarnický, den Zitherspieler, das Cither-
spiel betreffend. Lpř.

Citarnictví, n., die Kunst des Cither-
spieles. Lpř.

Citarník, a, m., der Zitherspieler.

Citarodrv, u, m., Geigenholz, n. Šm.

Citarohráč, e, m., der Zitherspieler. Koll.
St. 27.

Citat. O zevrubnosti c-tů vz Vor. St. 83.

Citebnosť a p., vz Citobnosť.

Cítěcí mysl, mohutnosť. Dk. P. 122., 145.

Citedlnosť, citedlný, vz Citelnosť, Ci-
telný.

Citejcov, a, m., Kitlitzdorf, byla ves
v Chebsku. Vz Blk. Kfsk. 635.

Citelně, empfindlich. C. někoho trestati.
Us. Dch.

Citelný. Ad 1. C. nedostatek. Us. Pdl.
Sádlo jest citelnější takhle na maštění (vydá
více omastku). U Dobrušky. Vk. — Ad 2.

— čeho. Bídy lidí jiných c. býti. Sš. I. 126.
Dal nám Bůh toho i požívati i citedlnu býti.
Čr.

Cítěnosť, i, f. = čitelnosť. Slov. Bern.

Cítěný, gefühlt. Hluboce c. Hrts.

Citeř, e, f., Burgersdorf, ves u Trutnova.

Citera. Vz KP. II. 299., Kram. Slov.,
Sdl. Hr. IV. 61., S. N.

Citerák, a, m., der Zitherspieler. Šm.

Citernický = citarnický. Lpř.

Citernictví, n, = citarnictví. Lpř.

Citerník, a, m. = citarník.

Citerový, Cither-.

Cithard, a, m. C. Mat., kněz, 1564. Vz
Jg. H. 1. 541.

Citharoedové řečtí. Vz Vlšk. 172.

Cíticí mohutnosť. Vz Jg. Slnosť. 31.

Citirovati, lépe: citovati.

Cítiti, vz Mkl. Etym. 257. — abs. Toho
srdce už necítí (umřel). Tbz. — co: samotu,
svou vinu, něčích slov útěchu, pravdu vý-
roku. Vrch. Nic necítiti; On ho nemůže ani
c. Us. Dch., Sd. — kde. C. v sobě sílu.
Us. Pdl. Cítil se jako v nebi. Sá. Na svých
prsou cítil její tělo; Cítil slzu v oku, ve
své duši radosť; Cítil v sobě touhu nezná-
mou. Vrch. — co jak. Dokonale něco c.
Dk. Cítí strážníka na půl míle cesty. Sá.

— se. V 22. ř. zd. za Chč. 629. přidej:
Uzřel se přemožen. Pass. Brt. S. 177. c.
praví: Mimo to jsou ještě některá jiná ne-
česká slovesa opisná na př. Cítím se po-