1136

vinen = mám, pokládám za svou povinnosť;
Cítím se povolán = důvěřuji si, tuším si;
Vidim se nucen, pohnut = jsem nucen, po-
hnut, uznávám toho potřebu, nemohu jinak
než. Ale na str. 36. dole jsou podobné frase.
Člověk po takovém kárání okřeje a se cítí.
Ehr. — se v čem. Ve vášni se člověk Ne-
cítí. Dk. P. 128. Kdo se cítí v penězích . . .
Brt.

Cítivý, fühlend. Ssk. C. duše. Hlv. 167.

Cítkov, a, m., Citkow, ves u Heřmanova
Městce. Cf. Sdl. Hr. I. 156., 179., 189.

Citlivka. Cf. Rosc. 45., 168., Mllr. 68., Kk.,
257., Schd. II. 312., Rstp 422, Kram. Slov.

Citlivkavosť, i, f., zarte Empfindlichkeit.
Slov. Ssk.

Citlivkovať, empfindeln. Slov. Ssk., Loos.

Citlivkovitý. C. rostliny, mimoseae: po-
inta, citlivka, obaloš, sucholec, žlazokvět,
naditec, kapinice, daura. Vz Rstp. 346., 421.,
Kk. 257., Rosc. 167.

Citlivkový, Mimosa-, Sinnpflanze-, Fühl-
kraut-. C. kůra, Šp., les. Holub.

Citlivosť. Nz, Mus. 1880. 195. Vz Slov.
zdrav. I. 46., Jg. Sinosť 31. C. stroje, libelly,
areometru, ZČ. I. 23., 294., vah. ZČ. I. 78.,
KP. IL 37·, Mj. 76. Přílišná c. sítnice, hyper-
aesthesia, retinae. Schb.

Citlivůstkářka, y, f., die Empfindliche.
Us. Pdl.

Citlivůstkářský. C. přepjatosť. Hš. Sl.
163.

Citlivůstkářství, n., die Empfindelei. Dk.,
Bdl., Hrts.

Citlivý. C. váhy, Nz., ZČ., Sl. les., libella,
ZČ. I. 295., teploměr, Mj., plocha fotografa,
Kod., srdce. Vlč. — proč: pro Neštěstí sou-
sedovo. Sá. — proti něčemu. Osv. I. 485.

Citmo, nach dem Gefühl. Vše c. rozho-
dovati. Dk. Poet. 70.

Citnatý =citlivý, pocitný, sentimental.
Nz. C. srdce. Koll. III.

Citně. On c. spí (vše hned cítí, pozoruje).
U Dobrušky. Vk.

Citnický = krasocitný, aesthetisch. Slov.
Ssk.

Citnistkovati = citlivkovati. Rk.

Citný, Gefühls-. Ssk. C. sloh, Gemüthsstil,
Hš. Sl. 175., život, Gefühlsleben, srdce. Dch.
Měsíčku, by bylo citného ti zoru. Nrd. Kosm.
p. 36.

Citobník, a, m., der Sentimentalist. Slov.
Loos.

Citobnosť, i, f., die Sentimentalität. Slov.
Loos.

Citobný, sentimental. Slov. Loos.

Citobýl, u, m., biophytum, rostl. C. po-
divný, b, sensitivum, spící, b. dormiens, snící,
b. somnians, stydlivý, b. casta, stydlivkovitý,
b. mimosoides. Vz Rstp. 261.

Citoliby, dle Dolany, Zittolieb, ves u Loun.
Vz Blk. Kfsk. CXLV1IL, 191.

Citoň, ě, m. = nos. Navrhl Ros.

Citonice, dle Budějovice, Edmitz, ves u
Znojma.

Citoraz, e, f., obec v Taborsku. Tk. V.
155., 168, Blk. Kfsk. 878.

Citoslovce = mezislovce. Vz Jg. Slnosť.
59. C. dle něm., lépe: mezislovce. Brs. 2.
vyd. 231. C, jimiž pocit přímého výrazu

dochází, nenáležejí ani ku slovům pojmovým
ani ke tvarovým. Bž. 62., 61.

Citoslovný. C. stupeň mluvy, živel. Dk.
P. 93., 494.

Citosnivosť, i, f., die Gefühlsträumerei.
Šm., Loos.

Citosvět, u, m., die Gefühlswelt. Šm.

Citov, a, m, Zittow, ves u Brodku v Pře-
rovsku ; Cittow, ves u Mělníka. V Citově
u Mělníka prodávají děd za dva groše i s pen-
tličkou. Vz Sbtk. Krat h. 24. — Cf. Tk.
III. 190., V. 220, Blk. Kfsk. 7, 9., 190., Sdl.
Hr. I. 5.

Citovati, lauschen. U Načeradce v Táb.
Krjk.

Citovka, y, f, das Empfindungswort, die
Interjektion. Loos.

Citový. C. žádosť, náruživosť, Dk. P. 146.,
156, žití, nerv. Osv. I. 65, 144, 415.

Citr, u, m. = citroník. Šm.

Citrakonan, u, m, citrakonsaures Salz.
Nz.

Citrán, oprav v: citran.

Citrin. Vz KP. III. 195, S. N.

Citromel, u, m. Čs. lk. III. 229.

Citron. Vz Rstp. 190, Kk. 230, Rosc.
154, S. N, Mllr. 34.

Citronan, u, m., citronsaures Salz. Nz,
Kram. Slov., Vlšk. 115.

Citronařiti, il, ení, Citronenhandel treiben.
Šm.

Citronářka, y, f., die Citronenhändlerin.

Citronát, u, m. = bílý díl kůrky citro-
níku pompele (citrus decumana), naložený
v cukr. Vz Rstp. 191, S. N.

Citroník, u, m, citrus, der Citronenbaum.
C. medský, c. medica (cedrátový, c. m. cedra ;
citronový, c. m. limonium; limetta, c. m.
limetta); c. pomaranč, c. aurantium (c. p.
kalot, c. a. vulgaris; c. p. sladký, c. a. dulcis);
c. pompel, c. decumana. Vz Rstp. 190, Čl.
60.. Kk. 230.

Citroníkovitý. C. rostliny, aurantiaceae:
čtveral, trojčlen, kvasoplod, tlustoslupka,
kubárník, pětol, spuhoplod, oslizák, citroník.
Vz Rstp. 186, Schd. II. 298, Kk. 230, Rosc.
153, S. N.

Citronina, y, f. C. s cukrovou mřížkou
(jídlo). Hnsg.

Citronisko, a, n. = citroniště. Slov. Loos.
— C. = špatný citron.

Citroniště, ě, n, der Citronengarten. Šm.

Citronožlutý, citronengelb. Rk.

Citrovoň, e, f., citrosma = citrovoňka.
C. ježatá, c. muricata. Vz Rstp. 1383.

Citrový = citronový. Slov. Ssk.

Citrul. Také Slov. Ssk., Mllr. 38.

Citrýn. Vz Citrín, Rstp. 190, Bř. N. 184.

Citrýnový. C. barva. Ler.

Cittadella, y, f, vz Citadella.

Cituplný, gefühlvoll. C. pohled. Osv I.
273.

Cituprázdný; -den, dna, dno, gefühllos.
Lpř.

Citvan, ze střlat. zeduarium. Bdl. Cf. Schd.
II. 272, Mkl. Etym. 28.

Cíva (cieva), vz Céva. Sal. 238. Slov. Ssk.

Cívčiť = do sloupků růsti. Slov. Zasiato
zbožia cievči. Hdž. Čít. 138. — C. = roubiti,
pfropfen. Slov. Ssk.