1137

Civěti kde: na dvoře, v pokoji atd. —
odkud: z okna. Us. Pdl. — s kým kde.
Nejsem sova, abych s tebou v noci civěl
(bděl). Us.

Civetka, viverra civetta. Ves. IV. 134.

Civetoyý. C. omáčka (na zvěřinu), Civet-
sauce, f. Šp.

Cíví = ceví. Slov. Ssk.

Civilisační, Civilisations-. C. snahy. Osv.

Civilisatorský, civilisatorissh. O. dílo,
Osv., ruka, Kos. 01. I. 138.

Civilisovaný; -án, a, o, civilisirt C. stát,
národ.

Civili-us, a, m. C. (Dvořák?) Jan, Lom-
nický. 1582. Vz Jg. H. 1. 541., Jir. Ruk. I.
126.

Civilní zákon, ingenieur atd. Us.

Civín, a, m., os. jm.

Cívka. Leje sa ako z cievok. Slov. Zátur.
Má-li někdo průjem, běží z něho jak z cívky.
Na Hané. Bkř. Sere jako po cívce. U Světlé.
Olv. — C. = kolmý sloupec uvnitř závitků
skořápky měkkýšů, stojící ve středu skořápky.
Dud. 4.

Cívkář, e, m., der Spuler. Ssk.

Cívkářka, y, f., die Spulerin, f. Rk.

Cívkati = pomalu jíti. Mor. ßrt. D.

Civkovati, v chirurg., katheterisiren. Rk.

Cívkový stroj. NA. IV. 37.

Cívna, y, f., die Kanne. Slov. Ssk.

Cívnatka =cévnatka. Slov. Ssk.

Cívník, u, m., das Stockgetriebe. Slov.
Ssk.

Cívnouti, vz Civěti.

Cívný, Trieb-, Rohr-, Gefäss-. Slov. Ssk.

Ciz. = C, ein Gestell zum Reinigen der
Flaschen. Sk., KP. V. 184.

Cizáctvo, a, n. = cizinci. Vrch., Osv. I.
162.

Cizák. Nuže my Slovenky, Slovenky zpě-
vavé, šveholme písničku naší matce Slávě.
Ať se tomu c. nepěvavý smeje, hej! jen
Váhu rodák s námi nech si pěje. Ntr. I.
163. My si známe vycinkať, houkne-li však
na nás cizák, bojíme se zapinkať. Hum. list.
1883. č. 40.

Cízerok, rku, m. = ciz (malý). Slov. Že
mu krú skoro cízerkom z tváre padala (ci-
cúrem tekla). Klčk. Zb. III. 57.

Cizí m.: cuzí. Bž. C. m. tjudjí. Gb. Hl.
106., Mkl. Etym. 357. Cizí, ne: cizý. Ht.
Brs. 251. Loos (sloven.) píše: cuzí, cudzí,
Bern. (slov.), cudzí, á, é; v Koll. Znělk. I.
90., 100., II. 39., IV. 23., V. 8., 9., 108. je
cizý a cuzý; v Hr. rk. je cizí a cizý pro-
miscue; Tč. praví v Km. 1886. 644., že cizý
jest slovensko-moravskou zvláštností. Aus
dem Slavischen unerklärlich, wurde mit dem
Goth. thiuda — in Zusammenhang gebracht.
Mkl. aL. 221. Gjuzí souvisí se slovem deutsch
m. diut-isc, tak že znamenalo původně ně-
mecký; později teprve nabylo významu la-
tinského alienus. GP. 152. — C. = přespolní.
Jsem ti c. snad? Vrch. Jel jest do cizích
zemí. Výb. II. 40. Túhať jest každého mezi
ciuzími. Dal. 11. I jeden múdrý neraď se
s cizími. Dal. Jir. 4. — C. = což našeho
není. Jak se s c. věcmi zacházeti mělo ? Vz
Cod. jur. 406. C. jméno si dáti. 81. les. C.
slov se vystříhati; Dětem chutná líp, co jest

c. Dch. Meze přes c. pozemky. Sl. les. C.
směnky. Us. Byl c. všednímu životu; Málo
kdy spatřili cizí tvář. Šml. C. zkušenost.
Dk. P. 1. Přeneščasna c. máti, nemozu jí
vyhověti. Sš. P. 138. Na c. dozor nikdy
nelze spoléhati, poněvadž cizí oko nevidí
široko. Osv. 1855. 2. Kdo chce c-mu, ať na-
staví svého. Wtr. Lidé, c. věci jednajíce,
sobě ustavičné nepokoj činí. Jel. Enc. m.
52. Ciuzie slova. Alx. Vrátiec cizie neb zlé
dobyté. Št. Kn. š. 30, 36. C. vlasy na se
cpáti. Št. Kn. š. 99. Poněvadž tak mrú pyšní
svého zboží chovači, nic chudým nedávajíce,
i kterak mrú ti, kteříž cizie berú? Hus II.
245. Lepší vlastní chudoba nežli c. bohactví;
Snadná věc býti štědrým z cizího; Chutnější
ryba na cizí míse; Chlub se cizím, kdo svého
nemáš; Po cizím chvátil a své z huby ztratil;
Kdo sobě cizí štěstí cukruje, zbytečně své
si zhořčuje. Lpř. Se svým na světlo, s cizím
do kouta, třeba rovně dobré; Jak mluvíš
o cizích, uslyšíš také o svých; V cizích
rukách vždy větší krajíc; Dvě věci žádného
nepřinášejí užitku: cizí peníze počítati a
c. psa krmiti; Cizí vidíš pod lesem a svého
nevidíš pod nosem; Proto jiným hlasem za-
zpíval, že cizího chleba se nazobal; Cizím
volem chleba se nedoořeš; Chvále cizí ve-
čeře otvírej také sám dvéře. Bž. Jaký kdo
jest, to v jeho moci a jak o něm se myslí
a mluví, to v cizí; Před c-mi dveřmi mésti.
Hkš. Svoje svato, c. nejsvětější. Km. Kdo
po cizím baží, svého si neváží. Tč. exc.
Lepší jeden krejcar tvůj nežli c. zlatý. Mor.
Tč. C. věc bývá vždy lepší. Vz Slepice. (Cf.
Sousedově koně majú zlaté oje. Súsedové
slepky majú zlaté pérky. Sš. P. 390.). Z cizí
škody se neraduj; Kdo o c. stojí, o vlastní
se strojí; Najdeš-li kdy c. statek, máš ho
dáti vždy nazpátek. Sb. uč. — od čeho.
Cizí od milosti boží učiněni jsú. Chč. P.
130. a. — čím. Ač byl cizí zlým životem.
Hus II. 225. — Vz Cudzí.

Cizimluv, u, m., u knihtisk., die Gänse-
augen, -füssel. Šm.

Cizina. C. ostří rozum. Us. Chval c-nu,
ale zůstávej doma. Bž., Hkš.

Cizinářství, n., die Fremdthümelei. Šm.

Cizincovati = v cizině meškati. Proto
zde jenom cizincuje. Koll. I. 225. Vz Cizi-
novati.

Cizinec. Vz S. N. Poslušnosť a poddanosť
býť musí, lepšie ale je poslúchať pána svojho
rodu, viery a jazyka nežli zpupným kořiť
sa cudzincom. Zbr. Lžd. 247.

Cizinectví, n. = cizinství. Rk.

Cizinka, y, f. die Fremde. Mus. 1880.
148., Pyp. K. I. 225.

Cizinkyně, ě, f. = cizinka. Šm.

Cizinovati = cizincovati. Sš. Sk. 17.

Cizinství, n., das Fremdenthum Dch.

Cizinstvo, a, n., die Fremden. Šm.

Ciziny, ves v Hradecku. Blk. Kfsk. 414.

Cizislov, u, m. = cizimluv. Šm.

Ciziti se čeho. Štulc. I. 111., Brt. S. 186.
— se čeho čím. Neřestmi a hříchy se Boha
c-me a vzdalujeme. Ev. Mat. 85.

Cizkrajov, a, m , Sitzgras, ves v Dačicku
na Mor.

361