1138

Cizo. Ze slov všelijak na cizo překrouce-
ných. Brt. L. N. II. 40. Chalupa přišla do
ciza. Na Zlinsku. Brt.

Cizo-, vz Cudzo-.

Cizobytný, miethhäuslerisch. Rk. C. rost-
liny = na jiných rostlinách přebývající, aniž
jako cizopasné z nich potravu nessající, jako
jsou mechy, játrovky, lišejníky, řasy. Bst.
402.

Cizodobec, vynech.

Cizohlupec, pce, m., der Fremddümmling.
Šm.

Cizochlupectví, n., die Fremddümmelei.
Šm.

Cizojazyčník, a, m, = kdo cizím jazykem
mluví, fremdzüngig. Šmb. S. I. 75., Sš. Sk.
20.

Cizojazykosť, i, f., Fremdzüngigkeit. Šm.

Cizojazyký = cizojazyčný.

Cizokrajan, a, m. = cisokrajín. Šm., Pl.,
BO , ZN.

Cizokrajín, a, m., der Ausländer. Aby
žádný c. žádného zámku královského nebo
hradu některého nepřijímal. Tov. 15.

Cizokrajinství, n. = cizokrajnosť.

Cizokrajnosť, i, f., die Fremde, das
ausländische Wesen. Šm.

Cizokrajný. ZN. C. ženy, BO., nepřítel,
Šmb. S. II. 87., růže, Čch. Dg. 709., dálka.
Kká. Td. 291., byliny. Mus. 1880. 90. a 489.

Cizokrajský = cizokrajný. Lpř. Sl. I. 31.

Cizolibosť, i, f., die Fremdsucht. Šm.

Cizoložectví, n. = cizoložství.

Cizoložiti. Št. Kn. š. 91. — jak. Že od
choti Krista k ďáblu odstúpil jest, protož
duchovně c-ží a smilní. Hus I.119, — s kým.
C-žil s jeho ženú. Pč. 24.

Cizoložně, ěte, n. Št. N. 139., Kn. š. 92.,
Koll. St. 4., 55. V starém zákoně se mo-
dláři c-ňaty nazývají. Sš. J. 150.

Cizoložník buď muž aneb žena hrdlo
tratí. Cor. jur. M. XXIX., C. XLVII.

Cizoložský, Ehebrecher-. Šm.

Cizoložstvo, a, n., der Ehebruch. C. jest
porušení cizího lože. Cor. jur. M. XXIX. Vz
S. N. C. činiti. ZN., Št. Kn. š. 91., Zř. zem.
Jir. R. 21.

Cizomluv. Vz S. N., Jg. Slnosť. 60.

Cizomluva, y, f. = cizomluv. Vch. Ar. 42.

Cizonárodní barbar. Koll. III. 428.

Cizoobsahý, cizoobsažný, fremdes ent-
haltend. Šm.

Cizopanství, n. = cizí panství, fremde
Grundherrschaft. Na c. se usaditi. List z r.
1617. Zkl.

Cizopasiti, il, ení, schmarotzen. — kde.
Nezelené rostliny c-sí na jiných rostlinách.
SP. II. 98.

Cizopaska nezmarová, trichodina pedi-
culus, prvok. Vz Frč. 20. — C. = rostlina
příživná, na jiných rostoucí a z nich potravu
beroucí. Cf. Cizobytný, Cizopasný. Rstp.
403.

Cizopasnice, e, f. = cizopasná rostlina.

Cizopasník, a, m., hochplanziger Schma-
rotzer. Sl. les. — C. na těle a v těle lid-
ském. Vz Slov. zdrav. I. 46., Čs. lk. I. 7,
34., 93., 176., 224., 271., Brm. 4. 2. 59.

Cizopasný. C. rostliny = na jiných rost-
linách žijící, do nich kořeny svými vzrůsta-

jící a z nich potravu beroucí, Saugepflanzen.
Cf, Čl. Kv. XVIII., Slb. XLI, Kram. Slov.
Vz Cizopaska. C. čmeláci, Brm. IV. 251.,
vkus. Osv. I. 373.

Cizořeč, i, f. = oxymoron. Sš. I. 106.

Cirořečiti, il, ení, eine fremde Sprache
reden. Šm. Cizořečný slovník, das Fremd-
wörterbuch. Sl. les.

Cizorodec, dce, m. = z cizího rodu po-
cházející. Šmb. S. I. 283.

Cizorodosť, i, f. = jinorodosť, die He-
terogenität.

Cizorodý. C. obyvatelstvo, plémě. Šmb.
S. I. 561., 563., přísada. Us. Pdl.

Cizosnubný. Hg. Z říše rostl. 32.

Cizosnubství, n., die Allogamie. Hg.
Z říše rostl. 32.

Cizostranec, nce, m., Fremder, Auslän-
der, m.

Cizostranný, aus einer fremden Gegend.
Šm.

Cizostředec, dce, m., der Chyastolith. Šm.

Cizotáctví, n., die Fremdthümelei. Dch.

Cizoták, a, m. = cizotář. Dch.

Cizotářství, n., die Fremdsucht. Rk.

Cizotina. Duše c-nami nasycená po vlast-
ním touží. Koll. III. 109.

Cizotobažník, a, m. = kdo po cizím baží.
Koll. III. 401.

Cizotvárný, fremdartig. Šp.

Cizoústý = cizojazyčný. Šd.

Cizovládný, fremdherrschaftlich. Rk.

Cizovlastec, stce, m., der Fremdländer.
Šm.

Cizozákonnosť, i, f., die Heteronomie.
Nz.

Cizozemcový, fremdländisch. C. pole,
boj c-vého množstva. BO.

Cizozemec, mce, m. C-cův způsob. Dal.
184. Blázen jest, ktož c-cě dobrým súdí. Ib.
37., 51. Češte své, ač i krastavo, nedaj
v své c-ciu, česká hlavo. Ib. 11. Mně c-ců
nadal. NB. Tč. 245. Král miloval ženy c-ce.
Bj. C-ců v radu nevňad. Smil v. 487. — Vz
„Cudzozemec " O jejich právech a povinno-
stech v starší době vz Zř. Zem. Jir. 447. a
689., Žer. Záp. II. 182., Cor. jur. 405.

Cizozemí, n. = cizina. Šm.

Cizozemka, y, f, die Ausländerin. Proch.

Cizozemní = cizozemský. C. lid vojen-
ský. Dač. 209.

Cizozvučný, fremdklingend. Lpř. Sl.

Cizoženština, y, f., die Ausländerin. Koll.
I. 357.

Cizrle, e, f. = cizrna. Zrna zlatá tak ve-
liká jako c. aneb vikev. V. (Jir. exc).

Cizrna, y, f., cicer, Kichern, Kichererbse.
Cf. Mkl. Etym. 116. C. obecná, c. arietinuin.
Vz Rstp. 393., Kk. 230., S. N., Mllr. 33.,
Korn,

Cizrní, cizrnový, Kicher-. Šm.

Cizrník, u, m. = cizrna. Slb. 522.

Cizrnový, vz Cizrní.

Cizura, y, f., v miner., die Casalie. Sl.
les. Cizury = odřezky od mince, Abschnitte
von der Münze.

Cižkrajice. Vz Sdl. Hr. III. 301.

Cižkrajov, a, m. Vz Sdl. Hr. IV. 78.,
157.