1139

Cja = tě. V jihových. Mor. Brt.

Cjeňa = stodola pro seno, vozy a hospo-
dářské nářadí, die Sennerhütte. Koll. IV. 16.

Cjenký = tenký. Také cjenké (děvy) jako
trsci ohýbajú sa mi v hrsci. Sš. P. 363.

Ck. Za Ht. přidej: Zv. 104. Ck mění se
na Hrozenkovsku na Mor. před i a ě v ci:
tureccí. Brt.

Ckáti, vz Mkl. Etym. 30.

Cketa = sketa. Smil v. 1422. V MV. ne-
pravá glossa. Pa.

Cklivý. Mkl. Etym. 369.

Cknúť, vz Cekati. Ssk.

Cknutí, n., das Mucken, Mucksen.

Clam, a, m., rod hraběcí pocházející z Ko-
rutanska. Hrabě Clam Gallas, hr. Clam z Mar-
tinic. Vz S. N.

Classifikace, vz Klassifikace.

Clausula, y, f., vz Klausula.

Clausura, y, f., vz Klausura.

Clav-us, u, m., lat. = kuří oko.

Cklo, a, n. = sklo. Dajte si ju aj za c.,
môžete sa na ňu dívat. Sš. P. 273.

Cknutí, n. O. z D.

-cky: nechtúcky (nechtě), nevědúcky (ne-
věda), hvízdajúcky (hvízdaje). Val. Vck.

-cký. Cf. také Gb. Hl. 103. a 104.

Cl. = centilitr.

Cláček, čku, m. = podkovák (hřebík).
U Chrud. Brv.

Clairvoyance, e, f. vz Slov. zdrav. 1. 47.

Clarinetto, vz Klarinet.

Clarissime, titul doktora práv. Sb. uč.

Clausthalit, u, m. = seléník olovnatý, ne-
rost. Bř. N. 211.

Claviatura, vz Klaviatura.

Clavicula, lat. = kličková kost

Clearing-house = úpravna, das Regu-
lirungshaus, dům, kde velkokupci, zvl. pe-
něžníci a banky své dluhy a pohledávky
vyrovnávají a upravují. Skř.

Clelie, e, f. = druh křivé čáry. Krč. 110.

Climax, vz Klimax.

Clitoris, vz Klitoris.

Clivo. Ssk. Aby ti za mnou c. nebylo.
Dbš. Sl. pov. I. 157. Vz Clivý.

Clivosť, i, f. = samotnosť, die Einsam-
keit. Slov. Bern.

Clivý = samotný, einsam. Tak mi je tu
clivo, locus hic videtur mihi esse solus (de-
sertus), dieser Ort scheint mir einsam, es
ist mir hier so einsam. Vz Clivo. Slov. Bern.

Clo. C. z něm. Vz Mkl. Etym. 29. V druhé
ř. tohoto článku polož hranici státu m.: cestě
C. mezizemské, Zwischenzoll, z cukru, zem-
ské, Landes-, vývozné, Ausfuhrs-, Šp., vltav-
ské, zpáteční či vratné, Rück-, žitné, Schiffer-
zoll auf der Elbe bei Leitmeritz, průvozní,
Durchfuhrs-, zbraňovací, Prohibitiv-. Sl. les.
C, kteréž není od starodávna, nemá bráno
býti; Kdož kolivěk c. drží, mají z práva
cesty opravovati. Nál. 156., 214. Cla, mýta
na zemi nebo na vodách vysaditi sobě ne-
môž bez zvláštní milosti a obdarování krá-
lovského. Zř. F. 1. A. XX. 0 clech v starší
době vz Cor. jur. L. XI., XII., XIII., XV.,
XVI., Zř. zem. Jir. A. 12., 20., R. 31., K. 51.,
S. 4., Tk. II. 533. O c. římských vz Vlšk.
289., 295., 296., 72.

Cloaca, vz Kloaka.

Clombílati = kombílati. Na již. Mor. Šd.

Clomějšek, šku, m., das Kinderbrot. Šm.

Clómek, mku, m. = záhonek. VTišňovsku.
Brt.

Clona. Vz Mkl. Etym. 307. C. větví,
mhly; Věků c. padá přede mnou. Vrch. C.
mraků, noci, Kká. K sl. j. 10., 155. Bryčky
mizí v páry cloně. Kká. Td. 186. C. pře-
tvářky, řasná. Čch. Dg. 486., 487.

Cloniti, cf. Záclona.

Clonoš, e, m., Zollmeister, m. Slov. Ssk.

Clota = slota. Mkl. Etym. 308.

Cloumati se kudy: po ulicích (zdlouha
jíti). Sbtk.

Ćlysoir (klysoár) = druh klystýrky, již
nemocný sám sebe klysterovati může. Vz
S. N.

Clysopompa, y, f., druh klystýrky. Vz
S. N.

Cm. = centimetr.

Cma, y, f. = tma. Slov. Ve Slez. ťma,
ćma. Šd.

Cmágati, mit vollem Munde küssen. Slov.
Ssk.

Cmachtati se = točiti, vrtěti se, sich dre-
hen. Val. Vck.

Cmantrati = rozpíclati, rozpantlati, roz-
kramařiti. U N. Kdyně. Rgl.

Cmar, u, m., vz Cmer.

Cmarový, Buttermilch-. Ssk.

Cmavý = tmavý. Slov. Na Ostrav. Tč.

Cmer, také v Hrozenkovsku na Mor. Brt.
Už muožeš gazdovať jako v cmare hustom.
Koll. Zp. I. 255., Sl. spv. 121. Trčí ako
mucha v cmare (když počerná ženská je
v bílých šatech). Slov. Zátur.

Cmerka, y, f. = cmour, kal másla, který
se při rozpouštění másla na dně nádoby
usazuje, der Buttersatz. Mor. Včr., Šd. Vz
Cmor, Cmour.

Cmerkati = srkati. Val. Brt. D. 203.,
Slov. Ssk.

Cmiera, y, f., vz Brza. Slov. Ssk.

Cmín, a, m., samota u Milína.

Cmíral, vz Cmírač.

Cmíravý, zitzelweise Dch.

Cmírda, y, m. a f. = kdo cmírdá. U N.
Kdyně. Rgl.

Cmírdati = cmírati. U N. Kdyně. Rgl.

Cmiter, u, m. = cinter, hřbitov. Na Slov.
Němc. VII. 29. To je c. a v ňom spočívať
budeme. Sl. ps. 331. V prosried cmitera
slepec sedává. Č. Čt. II. 144., Btt. Sp. 116.
Dávno odprevadil z domu deti do c-ra. Čjk.
115.

Cínoch, cmok, a, m. = špinavá, ucouraná
ženská. Vz Cmok. Mor. Tč.

Cmok, a, m. = zlý noční duch, který
ženské pokouší. Na Ostrav. Tč. Hledí jako
c. = vzdorovité. Brt. Vz Smok. — C , u, m.,
der Zunderknollen. Ssk.

Cmokati = cicati. Slv. Rr. Sb. Cf. Cmú-
lati.

Cmor, u, m. = cmour, cmerka. U Hostýna.
Zmšk.

Cmoud. Mkl. Etym. 329.

Cmoulati, zutzeln. Loos.

Cmour = rantoška, cmor, cmerka, cmourka.
Šp.

361*



	1139

	Cja = tě. V jihových. Mor. Brt. Cjeňa = stodola pro seno, vozy a hospo- dářské nářadí, die Sennerhütte. Koll. IV. 16. Cjenký = tenký. Také cjenké (děvy) jako trsci ohýbajú sa mi v hrsci. Sš. P. 363. Ck. Za Ht. přidej: Zv. 104. Ck mění se na Hrozenkovsku na Mor. před i a ě v ci: tureccí. Brt. Ckáti, vz Mkl. Etym. 30. Cketa = sketa. Smil v. 1422. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Cklivý. Mkl. Etym. 369. Cknúť, vz Cekati. Ssk. Cknutí, n., das Mucken, Mucksen. Clam, a, m., rod hraběcí pocházející z Ko- rutanska. Hrabě Clam Gallas, hr. Clam z Mar- tinic. Vz S. N. Classifikace, vz Klassifikace. Clausula, y, f., vz Klausula. Clausura, y, f., vz Klausura. Clav-us, u, m., lat. = kuří oko. Cklo, a, n. = sklo. Dajte si ju aj za c., môžete sa na ňu dívat. Sš. P. 273. Cknutí, n. O. z D. -cky: nechtúcky (nechtě), nevědúcky (ne- věda), hvízdajúcky (hvízdaje). Val. Vck. -cký. Cf. také Gb. Hl. 103. a 104. Cl. = centilitr. Cláček, čku, m. = podkovák (hřebík). U Chrud. Brv. Clairvoyance, e, f. vz Slov. zdrav. 1. 47. Clarinetto, vz Klarinet. Clarissime, titul doktora práv. Sb. uč. Clausthalit, u, m. = seléník olovnatý, ne- rost. Bř. N. 211. Claviatura, vz Klaviatura. Clavicula, lat. = kličková kost Clearing-house = úpravna, das Regu- lirungshaus, dům, kde velkokupci, zvl. pe- něžníci a banky své dluhy a pohledávky vyrovnávají a upravují. Skř. Clelie, e, f. = druh křivé čáry. Krč. 110. Climax, vz Klimax. Clitoris, vz Klitoris. Clivo. Ssk. Aby ti za mnou c. nebylo. Dbš. Sl. pov. I. 157. Vz Clivý. Clivosť, i, f. = samotnosť, die Einsam- keit. Slov. Bern. Clivý = samotný, einsam. Tak mi je tu clivo, locus hic videtur mihi esse solus (de- sertus), dieser Ort scheint mir einsam, es ist mir hier so einsam. Vz Clivo. Slov. Bern. Clo. C. z něm. Vz Mkl. Etym. 29. V druhé ř. tohoto článku polož hranici státu m.: cestě C. mezizemské, Zwischenzoll, z cukru, zem- ské, Landes-, vývozné, Ausfuhrs-, Šp., vltav- ské, zpáteční či vratné, Rück-, žitné, Schiffer- zoll auf der Elbe bei Leitmeritz, průvozní, Durchfuhrs-, zbraňovací, Prohibitiv-. Sl. les. C, kteréž není od starodávna, nemá bráno býti; Kdož kolivěk c. drží, mají z práva cesty opravovati. Nál. 156., 214. Cla, mýta na zemi nebo na vodách vysaditi sobě ne- môž bez zvláštní milosti a obdarování krá- lovského. Zř. F. 1. A. XX. 0 clech v starší době vz Cor. jur. L. XI., XII., XIII., XV., XVI., Zř. zem. Jir. A. 12., 20., R. 31., K. 51., S. 4., Tk. II. 533. O c. římských vz Vlšk. 289., 295., 296., 72.	Cloaca, vz Kloaka. Clombílati = kombílati. Na již. Mor. Šd. Clomějšek, šku, m., das Kinderbrot. Šm. Clómek, mku, m. = záhonek. VTišňovsku. Brt. Clona. Vz Mkl. Etym. 307. C. větví, mhly; Věků c. padá přede mnou. Vrch. C. mraků, noci, Kká. K sl. j. 10., 155. Bryčky mizí v páry cloně. Kká. Td. 186. C. pře- tvářky, řasná. Čch. Dg. 486., 487. Cloniti, cf. Záclona. Clonoš, e, m., Zollmeister, m. Slov. Ssk. Clota = slota. Mkl. Etym. 308. Cloumati se kudy: po ulicích (zdlouha jíti). Sbtk. Ćlysoir (klysoár) = druh klystýrky, již nemocný sám sebe klysterovati může. Vz S. N. Clysopompa, y, f., druh klystýrky. Vz S. N. Cm. = centimetr. Cma, y, f. = tma. Slov. Ve Slez. ťma, ćma. Šd. Cmágati, mit vollem Munde küssen. Slov. Ssk. Cmachtati se = točiti, vrtěti se, sich dre- hen. Val. Vck. Cmantrati = rozpíclati, rozpantlati, roz- kramařiti. U N. Kdyně. Rgl. Cmar, u, m., vz Cmer. Cmarový, Buttermilch-. Ssk. Cmavý = tmavý. Slov. Na Ostrav. Tč. Cmer, také v Hrozenkovsku na Mor. Brt. Už muožeš gazdovať jako v cmare hustom. Koll. Zp. I. 255., Sl. spv. 121. Trčí ako mucha v cmare (když počerná ženská je v bílých šatech). Slov. Zátur. Cmerka, y, f. = cmour, kal másla, který se při rozpouštění másla na dně nádoby usazuje, der Buttersatz. Mor. Včr., Šd. Vz Cmor, Cmour. Cmerkati = srkati. Val. Brt. D. 203., Slov. Ssk. Cmiera, y, f., vz Brza. Slov. Ssk. Cmín, a, m., samota u Milína. Cmíral, vz Cmírač. Cmíravý, zitzelweise Dch. Cmírda, y, m. a f. = kdo cmírdá. U N. Kdyně. Rgl. Cmírdati = cmírati. U N. Kdyně. Rgl. Cmiter, u, m. = cinter, hřbitov. Na Slov. Němc. VII. 29. To je c. a v ňom spočívať budeme. Sl. ps. 331. V prosried cmitera slepec sedává. Č. Čt. II. 144., Btt. Sp. 116. Dávno odprevadil z domu deti do c-ra. Čjk. 115. Cínoch, cmok, a, m. = špinavá, ucouraná ženská. Vz Cmok. Mor. Tč. Cmok, a, m. = zlý noční duch, který ženské pokouší. Na Ostrav. Tč. Hledí jako c. = vzdorovité. Brt. Vz Smok. — C , u, m., der Zunderknollen. Ssk. Cmokati = cicati. Slv. Rr. Sb. Cf. Cmú- lati. Cmor, u, m. = cmour, cmerka. U Hostýna. Zmšk. Cmoud. Mkl. Etym. 329. Cmoulati, zutzeln. Loos. Cmour = rantoška, cmor, cmerka, cmourka. Šp. 361*