Předchozí (1140)  Strana:1141  Další (1142) |
|
|||
1141
|
|||
|
|||
krámy vystrčili. V. Líti pivo do sebe co do
sudu. Chč. 450. Horký co var. V., Pass. Vy- hýbá se práci co čert kříži. Č. Dělá se be- ranem, ale trká co kozel. Jg. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran. Č. — Brs. 2. vyd. 92. doporučuje jako, ma však co za dobré tam, kde srovnání netýká se vlastno- sti, nybrž počtu, stupně: Přeje mu, co pes kočkám. Us. Má řeči co vody. Us. Vz Jak, Jako. — Ad 16. Ach ouve, co mi mdlo a těžko. BN. — Ad 18. Oves je těžký, snopa je co zvihať. Us. Brt. Ja co je ten starý vdovec drdlavý, co by moje modré oči pla- kaly!; Ach Bože můj, co to bolí! Sš. P. 198., 380. — Ad 19. Čeho jsem se, milý, čeho dočekala?; Po čoms mia, má milá, po čoms mia poznala? Čich (čí) pak je to děvčička, co ma černy vočička?; Čím je lúka krásná? či tú konvalijú či pannú Marijú? Sš. P. 333., 572., 639., 789. Čie sa to ovečky na tom grúně pasú? Sl. spv. 43. Čemuž mi jest ta masť? však raněna nejsem. NB. Tč. 278. Čo koho do toho, kdo miluje koho, miluj že ma diovča, neboj sa nikoho. Koll. Zp. I. 101. Mají-li ti mládenci pro ten krádež na smrť odsúzeni býti aneb če v tom za právo jest. NB. Tč. 1. — Ad 20. Co za. Co to za ptačka? Sš. P. 484. Čo je to za věc? Slov. Bern. S nom. Rád bych věděl, co on je za jeden (co je zač)? Kld. 258. Ach co je to za slavíček, co tak pěkně zpívá? Sš. P. 602. A co je to za hu- sar? tři sta mužů srazí sám! Brt. P. 68. Ach co je to za rybička, nemá hlavy ani líčka! Pís. mor. Brt. Neviem, odkad jest, co jest za člověk. NB. Té. 150. Co jsou to za růže? Co je to za růže, zdaleka mi voní. Brt. Anth 69., Sš. P. 253. Co jest to k hříchu za to- varyš? 1746. Dl. — Brt. v D. praví ještě: Co za jest jako jedním slovem, jehož pád se řídí slovesem: Čo sú to za páni? Co si to za roba, když takového břemena neuneseš? Co's to oblékła za sukňu! Cf. Brt. v Km. II. 291. — Brs. 2. vyd. 95. této vazby ne- doporučuje. Vz tam. — Ad 22. = proč. Ale paní K-vá, co k Vám nejdu? Us. Vk. Co bych sa já rozpletala?; Nepřijdu, děvucho, až jutro. Pošvarný synečku, čemu to?; Čemu jsi se oženil?; Šohajku švarny, čemu ne- ořeš? či ci volky ustavaju či sam němožeš? Sš. P 113., 405., 479., 517. Čomu, ty panno, nezpíváš, čomu se na nás len dziváš? Koll. Zp. I. 61. Čemus nepřišel a my tebe čekali až blíž k nešporám. NB. Tč. 175. V té pří- čině nebylo matky co litovati. V. — Ad 22. Uvozuje jako ,kdy, když, kdykoli, dokud, pokud, jak1 věty časové děje současného. Co mudřec mudroval, hloupý hrad opanoval. Co kousek uhnala, to struček urvala. Sš. P. 378. Po čímkolvěk živa budem, vždycky teba lúbiť budem. Sl. spv. 143. — Ad 24. Chtě zvěděti, lida co je; Což nepřátel bylo; Což sú zla na mě zvedli; Což se bě pohan zhubilo; Což bylo kde prázných kútov. Alx. Výb. I. 148. 6., 149. 2 , 159. 22., 163. 20., 163. 33. Než co sě stalo přísuduov před tímto senmem, to jdi před se. Půh. I. 209. — 25. Věty účelné uvozují se v řeči prosto- národní též co by. Běžel, co by se dostal z lesa (= aby). Brt S. 3. vyd. 132. Svitaj, Bože, svitaj, co by skůr mrkalo, co by mého |
věku skůrej ubývalo; Podaj, milá, šátek
jinší, co by byla škoda menší; Koníčku můj, stupaj na most, co bych přišel k milé na noc. Sš. P. 250., 182., 460. Tara dana, dana, nechcem já Adama, ale já chcem Janka, čo budem zemianka. Koll. Zp. I. 76. Dej koni ten podzubek vybrati, co by krev poznal. Db. Dajte mi někoho, co by mňa tam za- vedl; Dvě hodiny dobře mosí íť, co by došel; Dal sem chasníčkovi jabko, co by sa s ním zahrával. Brt. D. — 26. Ve větách výsled- ných. Sám nevěděl, kolik má peněz, co byl takový boháč (takový byl boháč, že nevěděl); Francek sa potil, co pracoval (pracoval, až se potil); Hneď zamdlela, co sa lekla; Ne- može prodať téj chalupy, co tak o ty pe- níze je taková tvŕza; Ležel jak zabitý, co byl tak opilý; Voda potokem tékla, co pršalo. Brt. D. — 27. Ve větách podmíneč- ných. Co mu trochu vybiješ, to mu neuškodí; Ai co sa ožéním, rodičé možú se mnú byť. Brt. v D. Kup mi radši pentličky, co si svážem ručičky (abychom si svázali, ať jimi..). Sš. P. 391. Čoby bol svet papier a more atrament, ver' by nespísali srdiečku funda- ment. Sl. spv. 120. Něbudu tu chodiť, co by se tu mělo zlato, stříbro rodiť. Sš. P. 522. — 28. Ve větách připouštěcích. Dyž v naší dolině mlha vystúpi, co bude ráno jak krásně, do večera pršať mosí. Brt. D. — Str. 141. a. ř. 28. zd. za namítati přidej: Z hrobu stav na nebesích se vítěz ukázal (= co vítěz, co vynecháno). Hus III, 5. — Str. 141. b. ř. 13. sh. za Mš. přidej: Brs. 2. vyd. 92. doporučuje spojky jako, jakožto m. co. Vz tam. — Str. 141. b. ř. 36. zd. za: darem. Us. přidej: On dělal u Kočího za tovaryše. Us. Vk. Já půjdu za tebou za vojačku. Er. P. 106. — Str. 142. a ř. 16. sh. za Brt. přidej: Vz Brt. S. 3. vyd. 17. 7. pozn., 64. 6. pozn., 66. pozn. 2., Brs. 2. vyd. 93. — Str. 142. b. ř. 15. sh. za Brt. přidej: Každý se svými věcmi činiti má. Kom. S velikými pány má co činiti. Kom. Má-li kdo v městě co činiti. Jg. Strany, které při úřadě co činiti mají. 1658. Er. — Pozn. K infinitivu na slovese míti závislému často zbytečně a chybně přičiňuje se co vedlé jiného akkusativu. Co zde má co či- niti? Měli mnoho co vypravovati. S tím ne- mám nic co činiti. Pán se mnou nic neměl co činiti. Brt. S. 3. vyd. 105. 3. pozn. 3. Cf. Brs. 2. vyd. 94. — Str. 142. b. ř. 15. zd. za jižních Čech přidej: a Moravy (Brt. D.). — Co jest nesprávné v obratu : místo co. Místo co byste pracovali, správné: místo abyste pracovali. Brs. 2. vyd. 94. Co. = Compagnie, ve slohu kupeckém. Us.
Kb. -co = -ko, přípona, kopýtco. Mor. Brt. D.
Coadjutor, a, m. = pomocník. Vz S. N.
Coagulum, lat. = sraženina.
Coak, vz Kok.
Coblenz, e, m., mě. Bž. 119.
Coca, gt. coky, f., thé. Vz Slov. zdrav.
I. 47., Čs. lk. II. 254., IX. 261. Cocain, u, m. Cs. lk. II. 294.
Cocek, čku, m. = užívání slova co, kde
němč. má als. Ten má samé cočky. Šd. Vz Co. |
||
|
|||
Předchozí (1140)  Strana:1141  Další (1142) |