1145

Crčení, n. C. deště. Vz Crčeti. Sá. Vz
Mkl. Etym. 28.

Crčkem. Teče to c. Us. Vz Crčok.

Crčok, čka, m., die Weindrossel. Slov.
Ssk. Vz Crh. — C., čku, m., das Rieseln.
Slov. Ssk.

Creas (krés, krís), u, m., plátno tkané
z příze a bílené. Hk.

Crednerit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 200.

Crême celeste = bílá masť z velrybího
tuku.

Cremor tartari = vinný kámen. Vz Šfk.
Poč. 492., Schd. 1. 386., Slov. zdrav., S. N.

Creň, ě, f. = ciren. Šp.

Creosot, u, m. Vz Slov. zdrav.

Crep, u, m. = látka, der Crêpe, Krepp,
krauser Flor.

Crepon, u, m. = křížová vlněná látka.
Kram. Slov., S. N.

Crepový. C. látky na záslony. Us.

Crescendo, lat. (krešendo) = <. znamená,
že ton n. celá řada tonů znenáhla sesilovati
se má. Mlt.

Cretianism-us, u, m. = mínění, že Bůh
duši každého člověka zvlášť stvořil. Btk.
Vz Slov. zdrav. 49.

Cretik-us, u, m., kretik, amphimacer:
- u —, chválený.

Crhačka, y, f., das Klapperwerk. Šm.

Crhati, zirken, klirren, tröpfelnd giessen,
sickern. — se s čím, im Kleinen o. sehr
wenig nach und nach verkaufen. Śm.

Crhavý, zirkend, klirrend, rieselnd. Šm.

Crhonice, dle Budějovice, Cerhonitz, ves
u Čimelic, vz Blk. Kfsk. 650.; v Čáslavsku.
Ib. 571.

Crhot, u, m., Tröpfeln, Rieseln, n. Šm.

Crhov, a, m., Cerhof, vsi u Šimberka a
u Olešnice; mlýn u Pardubic.

Crinit-us, a, m. C David z Hlaváčova,
písař, 1531.—1586. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 43.,
Jg. H. 1. 2. vyd. 541. — C. Sigm., farář.
1614. Vz Jg. H. 1. 541.

Crinolina, vz Krinolina.

Crk. Crk, crk! dělá voda, když teče po
krapkách z dírky a padá do vody. Tč.

Crkalka, y, f. = kráva, co jenom crká,
málo mléka dojí. Mor. Šd. Vz Crpať, Cr-
pulka.

Crkané, ě, f., ves. Arch. V. 539., Sdl.
Hr. 1. 39., 205.

Crkati, vz Mkl. Etym. 28. — komu
čeho. Crkni mi vína (trochu nalij). Us. Vck.,
Brr.

Crkavý, zirkend, rieselnd.

Crkoliti, schwirren, singen (Lerche). Slov.
Ssk.

Crkroliti, il, ení = crkoliti. Šm.

Crla, y, m., os. jm. Šd.

Crlík, a, m., os. jm. NB Tč. 165.

Crnkati, klimpern. Peníze crnkají. Posp.

Crnoliti = crkati. Slov. Sak.

Crnorliti = crnoliti. Šm.

Cronstedtit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
162.

Crotonový olej. Vz Slov. zdrav.

Croup, u, m. = záškrt, mázdřivka. Vz
S. N.

Croupier (krupjé), m. = slepý společník,
ein stiller Compagnon, ein unbekannter Theil-

nehmer eines Geschäftes. Kh. C. = pomoc-
ník držitele hry zvl. hazardní. S. N.

Crpať = cirpati, crkati, málo mléka do-
jiti, wenig melken. Kráva, co enom crpe,
to je taká crpulka (cirpulka. Vz Crkalka).
Slez. Šd., Brt. D. 203.

Crpeček, čku. m. = kapka, troška. Slez.
Šd. Brt. D. 203.

Crpkati = po kapkách přelévati, tröpfeln.
Cf. Crkati, Val. Vck.

Crpulka, y, f., vz Crpať.

Crt. = courant; kupecky. Kh.

Crucifix, vz Krucifix

Cržať = revať. Slov. Ssk.

Csardas (čardaš), e, m., maďarský tanec.
Kutn.

Ct. = courant; kupecky. Kh. — Ct. =
conto, Cto. Ct. = conto corrent; kupecky.
Kh. — Ct. = centnéř.

Cť. V infinitivě mění se kť, hť v cť na
Frenštátsku až po Kozlovice inkl., na Stram-
bersku a Příborsku: pecť, tecť, mocť, tlucť;
jinde všude v c: pec, těc, moc, tluc, jenom
ve Frydlandě toto cť mění se v sť: pesť,
tisť, śist, mosť, tlusť. Brt. D. V Čech. v ct:
pect, tect atd.

Cťata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

-ctě. -tka, -dka, -čka mění se v dat. a
lok. v turč. stolici v -ctě: matka, mactě.
Koll. IV. 105.

Ctěna, y, f., os. jm. Pal. Rdh I. 119.

Ctené ves, vsi, f., od Ctěny. Pal. Rdh.

I. 136. Cf. Ctiněves, S. N.

Ctěnice, dle Budějovice, Ctienitz, ves
u Brandejsa n. L. C. od Ctěna. Pal. Rdh.
L 134. Cf. Tk. II. 422., 465., 490., IV. 170.

Ctětín, a, m., ves u Nasavrk. Cf. Štětín.

Cti = testi. Vz Tesť.

Ctí m.: tstí od nom. tesť, f., tchýně. GP.

Ctiboh, a, m., der Gottverehrer. Bern.
C, Deicola, os. jm. Šd.

Ctibor. Dal. 184., Tk. I. 175., 179., V.
118., 123. — C. Jos., prof., nar. 1826. Vz
Tf. H. 1. 3. vyd. 185., 186., Šb. Děj. řeči.

2. vyd. 233. — C. Jan Kbelský, měšťan,
1650. Vz Jir. Ruk. I. 129., Blk. Kfsk. 1293.

Ctiboř, e, f., vsi u Vlašimě u Počátek.

Ctiborovský dvůr u Mníška.

Ctič, e, m., der Verehrer. Ssk.

Ctihájný, ehrenrettend. Šm. C. holubice.
Koll. I. 392.

Ctihodný. Před c-ným snímej a hrdého
(pyšného) si nevšímej. Hkš., Bž. exc.

Ctichtivosť, i, f., Ehrbegierde. Šm.

Ctichtivý, ehrbegierig.

Ctichutný = ctichtivý. Šm.

Ctík, a, m-, os. jm. Pal Rdh. I. 119.

Ctilakotnosť, i, f., die Ehrsucht. Nz.,
Ssk.

Ctilakotný; -ten, tna, o, ehrsüchtig. Nz.

Ctilisko, a, n. = ctiliště. Slov. Loos.

Ctiliště, ě, n., Verehrungsort, m. Celé
město bylo jediným c-štěm a obětištěm.
Sš. Sk. 203.

Ctiměřice, dle Budějovice, Ctiměřitz,
ves u Ml. Boleslavě.

Ctimilenství, n., die Ehrliebe. Dch.

Ctimilovný, ehrliebend.

Ctimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Ctimírovo Vesce. Tk. 1. 87.