Předchozí (1144)  Strana:1145  Další (1146) |
|
|||
1145
|
|||
|
|||
Crčení, n. C. deště. Vz Crčeti. Sá. Vz
Mkl. Etym. 28. Crčkem. Teče to c. Us. Vz Crčok.
Crčok, čka, m., die Weindrossel. Slov.
Ssk. Vz Crh. — C., čku, m., das Rieseln. Slov. Ssk. Creas (krés, krís), u, m., plátno tkané
z příze a bílené. Hk. Crednerit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 200.
Crême celeste = bílá masť z velrybího
tuku. Cremor tartari = vinný kámen. Vz Šfk.
Poč. 492., Schd. 1. 386., Slov. zdrav., S. N. Creň, ě, f. = ciren. Šp.
Creosot, u, m. Vz Slov. zdrav.
Crep, u, m. = látka, der Crêpe, Krepp,
krauser Flor. Crepon, u, m. = křížová vlněná látka.
Kram. Slov., S. N. Crepový. C. látky na záslony. Us.
Crescendo, lat. (krešendo) = <. znamená,
že ton n. celá řada tonů znenáhla sesilovati se má. Mlt. Cretianism-us, u, m. = mínění, že Bůh
duši každého člověka zvlášť stvořil. Btk. Vz Slov. zdrav. 49. Cretik-us, u, m., kretik, amphimacer:
- u —, chválený. Crhačka, y, f., das Klapperwerk. Šm.
Crhati, zirken, klirren, tröpfelnd giessen,
sickern. — se s čím, im Kleinen o. sehr wenig nach und nach verkaufen. Śm. Crhavý, zirkend, klirrend, rieselnd. Šm.
Crhonice, dle Budějovice, Cerhonitz, ves
u Čimelic, vz Blk. Kfsk. 650.; v Čáslavsku. Ib. 571. Crhot, u, m., Tröpfeln, Rieseln, n. Šm.
Crhov, a, m., Cerhof, vsi u Šimberka a
u Olešnice; mlýn u Pardubic. Crinit-us, a, m. C David z Hlaváčova,
písař, 1531.—1586. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 43., Jg. H. 1. 2. vyd. 541. — C. Sigm., farář. 1614. Vz Jg. H. 1. 541. Crinolina, vz Krinolina.
Crk. Crk, crk! dělá voda, když teče po
krapkách z dírky a padá do vody. Tč. Crkalka, y, f. = kráva, co jenom crká,
málo mléka dojí. Mor. Šd. Vz Crpať, Cr- pulka. Crkané, ě, f., ves. Arch. V. 539., Sdl.
Hr. 1. 39., 205. Crkati, vz Mkl. Etym. 28. — komu
čeho. Crkni mi vína (trochu nalij). Us. Vck., Brr. Crkavý, zirkend, rieselnd.
Crkoliti, schwirren, singen (Lerche). Slov.
Ssk. Crkroliti, il, ení = crkoliti. Šm.
Crla, y, m., os. jm. Šd.
Crlík, a, m., os. jm. NB Tč. 165.
Crnkati, klimpern. Peníze crnkají. Posp.
Crnoliti = crkati. Slov. Sak.
Crnorliti = crnoliti. Šm.
Cronstedtit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
162. Crotonový olej. Vz Slov. zdrav.
Croup, u, m. = záškrt, mázdřivka. Vz
S. N. Croupier (krupjé), m. = slepý společník,
ein stiller Compagnon, ein unbekannter Theil- |
nehmer eines Geschäftes. Kh. C. = pomoc-
ník držitele hry zvl. hazardní. S. N. Crpať = cirpati, crkati, málo mléka do-
jiti, wenig melken. Kráva, co enom crpe, to je taká crpulka (cirpulka. Vz Crkalka). Slez. Šd., Brt. D. 203. Crpeček, čku. m. = kapka, troška. Slez.
Šd. Brt. D. 203. Crpkati = po kapkách přelévati, tröpfeln.
Cf. Crkati, Val. Vck. Crpulka, y, f., vz Crpať.
Crt. = courant; kupecky. Kh.
Crucifix, vz Krucifix
Cržať = revať. Slov. Ssk.
Csardas (čardaš), e, m., maďarský tanec.
Kutn. Ct. = courant; kupecky. Kh. — Ct. =
conto, Cto. Ct. = conto corrent; kupecky. Kh. — Ct. = centnéř. Cť. V infinitivě mění se kť, hť v cť na
Frenštátsku až po Kozlovice inkl., na Stram- bersku a Příborsku: pecť, tecť, mocť, tlucť; jinde všude v c: pec, těc, moc, tluc, jenom ve Frydlandě toto cť mění se v sť: pesť, tisť, śist, mosť, tlusť. Brt. D. V Čech. v ct: pect, tect atd. Cťata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
-ctě. -tka, -dka, -čka mění se v dat. a
lok. v turč. stolici v -ctě: matka, mactě. Koll. IV. 105. Ctěna, y, f., os. jm. Pal. Rdh I. 119.
Ctené ves, vsi, f., od Ctěny. Pal. Rdh.
I. 136. Cf. Ctiněves, S. N.
Ctěnice, dle Budějovice, Ctienitz, ves
u Brandejsa n. L. C. od Ctěna. Pal. Rdh. L 134. Cf. Tk. II. 422., 465., 490., IV. 170. Ctětín, a, m., ves u Nasavrk. Cf. Štětín.
Cti = testi. Vz Tesť.
Ctí m.: tstí od nom. tesť, f., tchýně. GP.
Ctiboh, a, m., der Gottverehrer. Bern.
C, Deicola, os. jm. Šd. Ctibor. Dal. 184., Tk. I. 175., 179., V.
118., 123. — C. Jos., prof., nar. 1826. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 185., 186., Šb. Děj. řeči. 2. vyd. 233. — C. Jan Kbelský, měšťan,
1650. Vz Jir. Ruk. I. 129., Blk. Kfsk. 1293. Ctiboř, e, f., vsi u Vlašimě u Počátek.
Ctiborovský dvůr u Mníška.
Ctič, e, m., der Verehrer. Ssk.
Ctihájný, ehrenrettend. Šm. C. holubice.
Koll. I. 392. Ctihodný. Před c-ným snímej a hrdého
(pyšného) si nevšímej. Hkš., Bž. exc. Ctichtivosť, i, f., Ehrbegierde. Šm.
Ctichtivý, ehrbegierig.
Ctichutný = ctichtivý. Šm.
Ctík, a, m-, os. jm. Pal Rdh. I. 119.
Ctilakotnosť, i, f., die Ehrsucht. Nz.,
Ssk. Ctilakotný; -ten, tna, o, ehrsüchtig. Nz.
Ctilisko, a, n. = ctiliště. Slov. Loos.
Ctiliště, ě, n., Verehrungsort, m. Celé
město bylo jediným c-štěm a obětištěm. Sš. Sk. 203. Ctiměřice, dle Budějovice, Ctiměřitz,
ves u Ml. Boleslavě. Ctimilenství, n., die Ehrliebe. Dch.
Ctimilovný, ehrliebend.
Ctimír, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.
Ctimírovo Vesce. Tk. 1. 87.
|
||
|
|||
Předchozí (1144)  Strana:1145  Další (1146) |