1147

Cucátko, a, n., vz Cucadlo.

Cucavý. Má rozum jako c. house (žer-
tem = žádného nemá). U N. Bydž. Kšť.

Cucek. Na cucky něco roztrhati (na
kousky), rozmlátiti, rozbiti atd. Us. Bkř.,
Jdr. Je na cucky. Vz Opilý. — C. = cumel.
Ve Slez. Tč.

Cuckatý, klumpig, voll Fucken. Loos.

Cuckovina, y, f. = látka z cucků, špatná.

Cuclav (Sudislav), ě, f., Cuclau, ves u Ko-
stelce n. O. Vz Blk. Kfsk. 44.

Cuclavice, dle Budějovice, Zutzlawitz,
ves u Vimberka.

Cuclavosť, i, f., die Saugkraft. Ssk.

Cucol, u, m. = cuclík. Slov. Ssk.

Cud. Lidský cud. Msn. Or. 34. — C =
čistota. Šf. Vz Bdl. Obr. 106., 108. — C. =
div, das Wunder. Vz Čud. Cudy se dějú
včile. Na Ostrav. Tč. — C. = křik durdění
se. U Přrova. Frt., Blý.

Cuda = soud zemský. Poněvadž soud ob-
viněného o-, po-, napravil, očistil, ocídil.
Perwolf. — Cud, cuda, cúditi, cudný, koř.
cud, souvisí se skr. sudh, purificari, lustrari.
Mz. v Listech filolog. VII 25. C. = soud,
při kterém se právo zemské rozsuzovalo;
Rozdíl mezi cudou a župním soudem. Vz
Kn. drn. XVI., XVII., 127., S. N. — C. =
slota, nehoda, metelice, boží dopuštění, ne-
čas, nepohoda, škaredé počasí. To je tam
dnesaj cuda, Unwetter. Ve Slez. a na Mor.
Šd., Brt. D. 203. — To sú nějaké cudy a
łomy (křiky). Brt. D. 203.

Cuďák, u, m. = déšť. Val. Vck.

Cudař. Poději oprav v: později. Vz S. N.
— C. = kdo studné cúdí (čístí). Val. Brt.
D. 203.

Cudařský, Landrichter-; Brunnenreini-
ger-.

Cudati, cudovati = plísniti, zurechtwei-
sen, auszanken, einen Verweis geben. Slez.
Šd., Vck. — komu, se s kým. Vck., Brt.
D. 203.

Cudenica, e, f. = vymýtěný kus lesa,
mýtina. Slov. Němc. VII. 58. Vidím jednu
c-cu v hore. Pójdeš na tu c-cu, skopeš mi
ju a stromovja nasadíš. Dbš. Sl. pov. I. 39.
(IV. 65.).

Cúdica, e, f. = síto, das Sieb. Slov. Ssk.

Cudič, e, m. = soudce; čistitel. Slov.
Ssk.

Cúdidlo, a, n., Putzmittel, n. Slov. Ssk.

Cúditi = cíditi, čistiti, reinigen. Vz o pů-
vodu cuda. Mor. a Slov. Mtl., Kd. — co:
obilí, potok, studni. Tč., Brt. — co kam.
Šuhajova máti (obilí) do mlýna cúdila, za
dobrú nevěstu Bohu sa modlila Koll. Zp.
I. 211. — čím. A dy mne muž budi, tu
mne kyjem cudi: Staň mrcho leniva. Sš.
P. 485. — se. Kráva sa cúdí (čistí po ote-
lení). Mor. Brt. D. 203.

Cudně = stydlivě. C. oči klopiti. Us.
Pdl.

Cudnota, y, f. = cudnosť. Msn. Or. 11.,
Loos.

Cudný = podivný. Vz Cud, Cudok, Cuda,
Mkl. Etym. 157.— C. voda, Ordalienwasser,
n. Ssk.

Cudok, dka, m. = cudný, podivný člověk,
der Wunderling. Slez. Sd.

Cudovati, vz Cudati.

Cudrny = kudrny. Slov. Ssk.

Cudrovice, dle Budějovice, Zuderschlag,
ves u Prachatic.

Cudzár, a, m. = cudzí, cizí. C. nemá
toho srdca, čo ty. Slov. Rr. Sb.

Cudzeň, f. = cizina. Slov. Rusia, duša.
moja! Spomeň, že ti bratia mrú a ty v c.
nevěrnú leješ ducha, zlato, krú! Hrbň. Jsk.

Cudzený = cizí. Ešte nezná (sirota), kde
ho dáka c-ná čaká pohova. Zátur. Šd.

Cudzý, cudzí = cizí. Mor. a slov. Môj
milý je v cudzom kraji, v cudzom kraji,
najcudzejšom, daj Bože, aby prišou. Sl. spv.
182. Dali sce mia za cudzého člověka; Cudzá
žena smrc hotová; Tichúčko, lahúčko s cud-
zýma ženami, aby si nehŕkal po městě pu-
tama. Sš. P. 443., 503., Sl. ps. 261. Cudzé
dluhy vyhledávati. Sl. let. V. 253. Cudzie
nežiadaj, svoje neopusť. Slov. Zátur.

Cudzieť = cizeti. Ssk.

Cudzilina, y, f., fremdartiges Element.
Učení (lidé) c-mi presitění. Slov. Phld. II.
3. 96.

Cudzina, y, f. = cizina. Slov. Kto má
céry, má rodinu; kto má synov, má c-nu
(zaťovia sú lepší ako nevěsty). Zátur. —
Ssk.

Cudzinárstvie, n., die Fremdthuerei.
Slov. Loos., Ssk.

Cudzincovať, in der Fremde sein. Slov.
Loos., Ssk.

Cudzinec = cizinec. Slov. Ssk.

Cudzinský = cizinský. Slov. Ssk.

Cudzinstvie, n. = cizinství. Slov. Ssk.

Cudzinstvo, a, n., die Fremde. Ssk.

Cudziti = ciziti. Slov. Ssk.

Cudzobažník, a, m., der Fremdsüchtige.
Ssk.

Cudzodruh, a, m., der Mitfremdling. Ssk.

Cudzochotárnik, a, m. = přespolní, člo-
věk ze sousední osady. Slov. Rr. Sb.

Cudzojazyčník, a, m., der Fremdspra-
chige. Ssk.

Cudzojazyčný, fremdsprachig. Ssk.

Cudzokrajan, a, m. = cizozemec. Ssk.

Cudzokrajinský, ausländisch. Ssk.

Cudzokrajný, aus einer anderen Gegend.
Ssk.

Cudzolož, e, f., fremdes Bett. Slez. Ssk.

Cudzoložec, žce, m. = cizoložec. Ssk.

Cudzoložiti = cizoložiti. Ssk.

Cudzoložnä, ete, n. = cizoložně. Ssk.,
Loos.

Cudzoložnica, e, f = cizoložnice. Ssk.

Cudzoložnictvo = cizoložnictvo. Slov.
Ssk.

Cudzoložniti = cizoložiti. Slov. Ssk.

Cudzoložný = cizoložný. S!ov. Ssk.

Cudzoložstvie = cizoložství. Slov. Ssk.

Cudzomiestný, fremdörtlich. Loos.

Cudzomluv = cizomluv. Slov. Ssk.

Cudzopanský = cizopanský. Slov. Ssk.

Cudzopasník = cizopasník. Slov. Ssk.

Cudzopasný = cizopasný. Slov. Ssk.

Cudzoreč, i, f., fremde Sprache. Slov.
Ssk.

Cudzorečník = cudzojazyčník. Ssk.

Cudzorečný = cudzojazyčný. Ssk.

Cudzorodný = cizorodý. Ssk.



	1147

	Cucátko, a, n., vz Cucadlo. Cucavý. Má rozum jako c. house (žer- tem = žádného nemá). U N. Bydž. Kšť. Cucek. Na cucky něco roztrhati (na kousky), rozmlátiti, rozbiti atd. Us. Bkř., Jdr. Je na cucky. Vz Opilý. — C. = cumel. Ve Slez. Tč. Cuckatý, klumpig, voll Fucken. Loos. Cuckovina, y, f. = látka z cucků, špatná. Cuclav (Sudislav), ě, f., Cuclau, ves u Ko- stelce n. O. Vz Blk. Kfsk. 44. Cuclavice, dle Budějovice, Zutzlawitz, ves u Vimberka. Cuclavosť, i, f., die Saugkraft. Ssk. Cucol, u, m. = cuclík. Slov. Ssk. Cud. Lidský cud. Msn. Or. 34. — C = čistota. Šf. Vz Bdl. Obr. 106., 108. — C. = div, das Wunder. Vz Čud. Cudy se dějú včile. Na Ostrav. Tč. — C. = křik durdění se. U Přrova. Frt., Blý. Cuda = soud zemský. Poněvadž soud ob- viněného o-, po-, napravil, očistil, ocídil. Perwolf. — Cud, cuda, cúditi, cudný, koř. cud, souvisí se skr. sudh, purificari, lustrari. Mz. v Listech filolog. VII 25. C. = soud, při kterém se právo zemské rozsuzovalo; Rozdíl mezi cudou a župním soudem. Vz Kn. drn. XVI., XVII., 127., S. N. — C. = slota, nehoda, metelice, boží dopuštění, ne- čas, nepohoda, škaredé počasí. To je tam dnesaj cuda, Unwetter. Ve Slez. a na Mor. Šd., Brt. D. 203. — To sú nějaké cudy a łomy (křiky). Brt. D. 203. Cuďák, u, m. = déšť. Val. Vck. Cudař. Poději oprav v: později. Vz S. N. — C. = kdo studné cúdí (čístí). Val. Brt. D. 203. Cudařský, Landrichter-; Brunnenreini- ger-. Cudati, cudovati = plísniti, zurechtwei- sen, auszanken, einen Verweis geben. Slez. Šd., Vck. — komu, se s kým. Vck., Brt. D. 203. Cudenica, e, f. = vymýtěný kus lesa, mýtina. Slov. Němc. VII. 58. Vidím jednu c-cu v hore. Pójdeš na tu c-cu, skopeš mi ju a stromovja nasadíš. Dbš. Sl. pov. I. 39. (IV. 65.). Cúdica, e, f. = síto, das Sieb. Slov. Ssk. Cudič, e, m. = soudce; čistitel. Slov. Ssk. Cúdidlo, a, n., Putzmittel, n. Slov. Ssk. Cúditi = cíditi, čistiti, reinigen. Vz o pů- vodu cuda. Mor. a Slov. Mtl., Kd. — co: obilí, potok, studni. Tč., Brt. — co kam. Šuhajova máti (obilí) do mlýna cúdila, za dobrú nevěstu Bohu sa modlila Koll. Zp. I. 211. — čím. A dy mne muž budi, tu mne kyjem cudi: Staň mrcho leniva. Sš. P. 485. — se. Kráva sa cúdí (čistí po ote- lení). Mor. Brt. D. 203. Cudně = stydlivě. C. oči klopiti. Us. Pdl. Cudnota, y, f. = cudnosť. Msn. Or. 11., Loos. Cudný = podivný. Vz Cud, Cudok, Cuda, Mkl. Etym. 157.— C. voda, Ordalienwasser, n. Ssk. Cudok, dka, m. = cudný, podivný člověk, der Wunderling. Slez. Sd.	Cudovati, vz Cudati. Cudrny = kudrny. Slov. Ssk. Cudrovice, dle Budějovice, Zuderschlag, ves u Prachatic. Cudzár, a, m. = cudzí, cizí. C. nemá toho srdca, čo ty. Slov. Rr. Sb. Cudzeň, f. = cizina. Slov. Rusia, duša. moja! Spomeň, že ti bratia mrú a ty v c. nevěrnú leješ ducha, zlato, krú! Hrbň. Jsk. Cudzený = cizí. Ešte nezná (sirota), kde ho dáka c-ná čaká pohova. Zátur. Šd. Cudzý, cudzí = cizí. Mor. a slov. Môj milý je v cudzom kraji, v cudzom kraji, najcudzejšom, daj Bože, aby prišou. Sl. spv. 182. Dali sce mia za cudzého člověka; Cudzá žena smrc hotová; Tichúčko, lahúčko s cud- zýma ženami, aby si nehŕkal po městě pu- tama. Sš. P. 443., 503., Sl. ps. 261. Cudzé dluhy vyhledávati. Sl. let. V. 253. Cudzie nežiadaj, svoje neopusť. Slov. Zátur. Cudzieť = cizeti. Ssk. Cudzilina, y, f., fremdartiges Element. Učení (lidé) c-mi presitění. Slov. Phld. II. 3. 96. Cudzina, y, f. = cizina. Slov. Kto má céry, má rodinu; kto má synov, má c-nu (zaťovia sú lepší ako nevěsty). Zátur. — Ssk. Cudzinárstvie, n., die Fremdthuerei. Slov. Loos., Ssk. Cudzincovať, in der Fremde sein. Slov. Loos., Ssk. Cudzinec = cizinec. Slov. Ssk. Cudzinský = cizinský. Slov. Ssk. Cudzinstvie, n. = cizinství. Slov. Ssk. Cudzinstvo, a, n., die Fremde. Ssk. Cudziti = ciziti. Slov. Ssk. Cudzobažník, a, m., der Fremdsüchtige. Ssk. Cudzodruh, a, m., der Mitfremdling. Ssk. Cudzochotárnik, a, m. = přespolní, člo- věk ze sousední osady. Slov. Rr. Sb. Cudzojazyčník, a, m., der Fremdspra- chige. Ssk. Cudzojazyčný, fremdsprachig. Ssk. Cudzokrajan, a, m. = cizozemec. Ssk. Cudzokrajinský, ausländisch. Ssk. Cudzokrajný, aus einer anderen Gegend. Ssk. Cudzolož, e, f., fremdes Bett. Slez. Ssk. Cudzoložec, žce, m. = cizoložec. Ssk. Cudzoložiti = cizoložiti. Ssk. Cudzoložnä, ete, n. = cizoložně. Ssk., Loos. Cudzoložnica, e, f = cizoložnice. Ssk. Cudzoložnictvo = cizoložnictvo. Slov. Ssk. Cudzoložniti = cizoložiti. Slov. Ssk. Cudzoložný = cizoložný. S!ov. Ssk. Cudzoložstvie = cizoložství. Slov. Ssk. Cudzomiestný, fremdörtlich. Loos. Cudzomluv = cizomluv. Slov. Ssk. Cudzopanský = cizopanský. Slov. Ssk. Cudzopasník = cizopasník. Slov. Ssk. Cudzopasný = cizopasný. Slov. Ssk. Cudzoreč, i, f., fremde Sprache. Slov. Ssk. Cudzorečník = cudzojazyčník. Ssk. Cudzorečný = cudzojazyčný. Ssk. Cudzorodný = cizorodý. Ssk.