Předchozí (1146)  Strana:1147  Další (1148) |
|
|||
1147
|
|||
|
|||
Cucátko, a, n., vz Cucadlo.
Cucavý. Má rozum jako c. house (žer-
tem = žádného nemá). U N. Bydž. Kšť. Cucek. Na cucky něco roztrhati (na
kousky), rozmlátiti, rozbiti atd. Us. Bkř., Jdr. Je na cucky. Vz Opilý. — C. = cumel. Ve Slez. Tč. Cuckatý, klumpig, voll Fucken. Loos.
Cuckovina, y, f. = látka z cucků, špatná.
Cuclav (Sudislav), ě, f., Cuclau, ves u Ko-
stelce n. O. Vz Blk. Kfsk. 44. Cuclavice, dle Budějovice, Zutzlawitz,
ves u Vimberka. Cuclavosť, i, f., die Saugkraft. Ssk.
Cucol, u, m. = cuclík. Slov. Ssk.
Cud. Lidský cud. Msn. Or. 34. — C =
čistota. Šf. Vz Bdl. Obr. 106., 108. — C. = div, das Wunder. Vz Čud. Cudy se dějú včile. Na Ostrav. Tč. — C. = křik durdění se. U Přrova. Frt., Blý. Cuda = soud zemský. Poněvadž soud ob-
viněného o-, po-, napravil, očistil, ocídil. Perwolf. — Cud, cuda, cúditi, cudný, koř. cud, souvisí se skr. sudh, purificari, lustrari. Mz. v Listech filolog. VII 25. C. = soud, při kterém se právo zemské rozsuzovalo; Rozdíl mezi cudou a župním soudem. Vz Kn. drn. XVI., XVII., 127., S. N. — C. = slota, nehoda, metelice, boží dopuštění, ne- čas, nepohoda, škaredé počasí. To je tam dnesaj cuda, Unwetter. Ve Slez. a na Mor. Šd., Brt. D. 203. — To sú nějaké cudy a łomy (křiky). Brt. D. 203. Cuďák, u, m. = déšť. Val. Vck.
Cudař. Poději oprav v: později. Vz S. N.
— C. = kdo studné cúdí (čístí). Val. Brt. D. 203. Cudařský, Landrichter-; Brunnenreini-
ger-. Cudati, cudovati = plísniti, zurechtwei-
sen, auszanken, einen Verweis geben. Slez. Šd., Vck. — komu, se s kým. Vck., Brt. D. 203. Cudenica, e, f. = vymýtěný kus lesa,
mýtina. Slov. Němc. VII. 58. Vidím jednu c-cu v hore. Pójdeš na tu c-cu, skopeš mi ju a stromovja nasadíš. Dbš. Sl. pov. I. 39. (IV. 65.). Cúdica, e, f. = síto, das Sieb. Slov. Ssk.
Cudič, e, m. = soudce; čistitel. Slov.
Ssk. Cúdidlo, a, n., Putzmittel, n. Slov. Ssk.
Cúditi = cíditi, čistiti, reinigen. Vz o pů-
vodu cuda. Mor. a Slov. Mtl., Kd. — co: obilí, potok, studni. Tč., Brt. — co kam. Šuhajova máti (obilí) do mlýna cúdila, za dobrú nevěstu Bohu sa modlila Koll. Zp. I. 211. — čím. A dy mne muž budi, tu mne kyjem cudi: Staň mrcho leniva. Sš. P. 485. — se. Kráva sa cúdí (čistí po ote- lení). Mor. Brt. D. 203. Cudně = stydlivě. C. oči klopiti. Us.
Pdl. Cudnota, y, f. = cudnosť. Msn. Or. 11.,
Loos. Cudný = podivný. Vz Cud, Cudok, Cuda,
Mkl. Etym. 157.— C. voda, Ordalienwasser, n. Ssk. Cudok, dka, m. = cudný, podivný člověk,
der Wunderling. Slez. Sd. |
Cudovati, vz Cudati.
Cudrny = kudrny. Slov. Ssk.
Cudrovice, dle Budějovice, Zuderschlag,
ves u Prachatic. Cudzár, a, m. = cudzí, cizí. C. nemá
toho srdca, čo ty. Slov. Rr. Sb. Cudzeň, f. = cizina. Slov. Rusia, duša.
moja! Spomeň, že ti bratia mrú a ty v c. nevěrnú leješ ducha, zlato, krú! Hrbň. Jsk. Cudzený = cizí. Ešte nezná (sirota), kde
ho dáka c-ná čaká pohova. Zátur. Šd. Cudzý, cudzí = cizí. Mor. a slov. Môj
milý je v cudzom kraji, v cudzom kraji, najcudzejšom, daj Bože, aby prišou. Sl. spv. 182. Dali sce mia za cudzého člověka; Cudzá žena smrc hotová; Tichúčko, lahúčko s cud- zýma ženami, aby si nehŕkal po městě pu- tama. Sš. P. 443., 503., Sl. ps. 261. Cudzé dluhy vyhledávati. Sl. let. V. 253. Cudzie nežiadaj, svoje neopusť. Slov. Zátur. Cudzieť = cizeti. Ssk.
Cudzilina, y, f., fremdartiges Element.
Učení (lidé) c-mi presitění. Slov. Phld. II. 3. 96. Cudzina, y, f. = cizina. Slov. Kto má
céry, má rodinu; kto má synov, má c-nu (zaťovia sú lepší ako nevěsty). Zátur. — Ssk. Cudzinárstvie, n., die Fremdthuerei.
Slov. Loos., Ssk. Cudzincovať, in der Fremde sein. Slov.
Loos., Ssk. Cudzinec = cizinec. Slov. Ssk.
Cudzinský = cizinský. Slov. Ssk.
Cudzinstvie, n. = cizinství. Slov. Ssk.
Cudzinstvo, a, n., die Fremde. Ssk.
Cudziti = ciziti. Slov. Ssk.
Cudzobažník, a, m., der Fremdsüchtige.
Ssk. Cudzodruh, a, m., der Mitfremdling. Ssk.
Cudzochotárnik, a, m. = přespolní, člo-
věk ze sousední osady. Slov. Rr. Sb. Cudzojazyčník, a, m., der Fremdspra-
chige. Ssk. Cudzojazyčný, fremdsprachig. Ssk.
Cudzokrajan, a, m. = cizozemec. Ssk.
Cudzokrajinský, ausländisch. Ssk.
Cudzokrajný, aus einer anderen Gegend.
Ssk. Cudzolož, e, f., fremdes Bett. Slez. Ssk.
Cudzoložec, žce, m. = cizoložec. Ssk.
Cudzoložiti = cizoložiti. Ssk.
Cudzoložnä, ete, n. = cizoložně. Ssk.,
Loos. Cudzoložnica, e, f = cizoložnice. Ssk.
Cudzoložnictvo = cizoložnictvo. Slov.
Ssk. Cudzoložniti = cizoložiti. Slov. Ssk.
Cudzoložný = cizoložný. S!ov. Ssk.
Cudzoložstvie = cizoložství. Slov. Ssk.
Cudzomiestný, fremdörtlich. Loos.
Cudzomluv = cizomluv. Slov. Ssk.
Cudzopanský = cizopanský. Slov. Ssk.
Cudzopasník = cizopasník. Slov. Ssk.
Cudzopasný = cizopasný. Slov. Ssk.
Cudzoreč, i, f., fremde Sprache. Slov.
Ssk. Cudzorečník = cudzojazyčník. Ssk.
Cudzorečný = cudzojazyčný. Ssk.
Cudzorodný = cizorodý. Ssk.
|
||
|
|||
Předchozí (1146)  Strana:1147  Další (1148) |