1148

Cudzosť = cizosť. Ssk.

Cudzostranný = cudzokrajný; z jiné
strany. Ssk.

Cudzota = cizota. Slov. Ssk. Aby nikdy
šiju nepoddali mociam c-ty. Hdž. Rkp.

Cudzotárství, n., die Fremdenthumsucht.
Ssk.

Cudzozeme, e, f. = cizina. Ssk.

Cudzozemčina, y, f. = cizí řeč. Ssk.

Cudzozemčiti, il, en, ení, zum Ausländer
machen. Slov. Loos.

Cudzozemec, mce, m = cizozemec. C.
vždy len c. Za nesvojím pánom hrnie sa vždy
hladovitých množstvo inostrancov. A takíto
chcú potom všetok tuk zeme zhltnúť, vy-
stierajú ruky po najvyšších lakome hodno-
sťach, vypínajú sa nad domorodcov, uvád-
zajú cudziu reč i mravy, upravují zem na
cesty blúdne, cudzím, nie jej zámerom pro-
spěšné. Zbr. Lžd. 247.

Cudzozemie, n. = cudzozemsko. Slov.
Ssk.

Cudzozemný = cizozemský. Slov. Ssk.

Cudzozemsko = cizozemsko. Slov. Ssk.

Cudzozemskosť, i, f., ausländisches We-
sen. Ssk.

Cudzozemský = cizozemský. Ssk.

Cúf! volá se na tažný dobytek, aby coufl.
U Jižné. Vrů. — C., u, m., der Rücktritt.
Slov. Ssk.

Cúfati = coufati. Slov. Ssk.

Cúfavý, der oft weicht. Loos.

Cúflý, zurückgezogen. Loos.

Cúhati = hltavě jísti. Do sebe c. Mor.
Brt., Vck. Cf. Džgáti, Práti. — C. = kouleti.
Fazole do galka. Brt. D. 203. Vz násl.

Cúhnouti, hnul a hl, ut, utí = udeřiti,
einen Schlag geben. — koho čím. Jdi,
nebo tě těma trhákama cúhnu. Slez. a mor.
Šd., Škd.

Cuchaňa, ě, f. = rozcuchaná, nepořádná
ženská, eine Schlampe. Val. Vck., Brt. D.
203.

Cuchanec, nce, m. = cuchánek. U Olom.
Sd.

Cuchánek, nku, m. = ulomené n. poho-
zené drobty jídla, das Nachessen, Uiberreste
von Speisen. Jísti c-ky. Us. u Olom., u Li-
tovle. Sd., Kčr.

Cuchanka, y, f., vz Cuchanina. Cucha-
niny tolik co pohrabiny; svázané povřísly
slovou matenky, matenice, svinoutky, c-ky.
U Hořic. Hk.

Cúchati = couchati. Slov. Ssk.

Cuchatý, zerzaust. Šm., Loos.

Cúchel, chlu, m. = otep slámy. U Jaro-
měře. Ktk. — C. = hrsť lnu (při tření).
U Chocně. Ktk.

Cuchonová Regina. Blk. Kfsk. 1097.

Cuchta = kování vah vozových, na něž
se zavěšuje rozporka, kroužek pojící roz-
porku s vahadlem. U Klatov, Strunkovic,
Loučimě, v Kunvald. Hů., Rjšk.,Psčk., Msk.
Váhy vozové složeny jsou z berce, cuchet
a praslíků (přeslíků). Na Slov.

Cuchtalka, y, f. C křídlatá, das Flägel-
zweckeisen (ein eiserner Bügel in den Glas-
hütten). Šm.

Cuchtiti, cuchtovati = bíti, Val., Vck.;
cvičiti. Šm., Bern.

Cuka, y, f., der Sperrkegel beim Web-
stuhl. Šp.

Cukati komu čím. Písnička tak mlaskně
skočná, že až Petru nohou cuká. Nrd. Bll.
37. — Cukl si = napil se, nahnul si. Dal mu
cuknouti, einen Schluck machen. V Chrud.
a v Rychn. Brv.

Cukel, kla, obyč. pl. cukle = pantofel
s dřevěnou podešvou. Cf. Nejšle. Na Ostrav.
Tč.

Cukerky, pl., f. = bonbons. Slez. Tč.,
Šm.

Cukerna, y, f., die Zuckerbäckerei. Tč.,
Šm.

Cukernatý = cukrnatý. Šm.

Cukerní, Zucker-. C. mlýnek (v cukro-
varu), Us. Pdl., daň, Dch., papír, forma, Wh.,
chléb.

Cukernice, e, cukernička, y, f., die Zucker-
dose, -büchse. Mz. Mkl., Jrsk.

Cukerník, u, m. = cukrář. Slez. Tč.

Cukl, e, m. = dřevák, der Holzschuh.
V Příbora. Ženu cuklem pral. Kol. ván.
Mtl. Vem ty cukličky na své nožičky. Sš
P. 587.

Cuklín, a, m., něm. Zuklin, ves u Ka-
šperských Hor.

Cukmandl, a, m., Zuckmantel, vsi v Lito-
měřicku a Pražsku. V z Blk. Kfsk. 1293., Tf.
Odp. 293.

Cukmanský Beneš. Tk. IV. 637., 677.,
V. 70., 86., 87., VI. 131.

Cuknštein, a, m. Zuckenstein, ves v Buděj.
Blk. Kfsk. 223., Sdl. Hrd. III. 116., 252.-254.,
257., 259., IV. 267.

Cukor, kru, m. = cukr. Slov. Ssk., Loos.

Cukorady, ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk.
779.

Cukorka, y, f. = cukorok, bonbon. Slov.
Ssk.

Cukorok, rku, m., vz Cukorka.

Cukr. Na Slov. cukor, kru. m. — Koakový
oprav v: kvakový. C. = prvek rostlin svou
sladkostí od jiných prvků se lišící a přidaným
kvasem líh dávající. Rostl. I. 142. C. = uhlo-
hydraty chuti sladké, rozpustné ve vodě a
líhu a rozkládající se kvašením s kvasnicemi
na líh a kyselinu uhličitou. Schd. I. 400.
C. = sladidlo, které z cukrnatých rostlin-
ných šťav se vylučuje a jako drobně kry-
stallovaná hmota obyč. v homolích se pro-
dává. Vz Kram. Slov. Cf. S. N., Mkl. Etym.
30. C. v hůlkách, Stangenzucker, Dch., léko-
řicový či z kořene lékořicového, Süssholz-,
Glycyrrhizin, slizký, Schleim-, bílý (melis),
ke kryti, Deck-, vápenatý (cukran, Zucker-
kalk), ovocný, Fracht- (vz Šfk. Poč. 512.,
Schd. I. 402.), rozpuštěný a roztavený,
Schmelz-, masný (z masa, das Inosit), drob-
kový, Krümmel-, normalní či pravidelný,
Normal-, přeměněný (invertní, Invert-), po-
larisačni, polarisirend, z bramborového sy-
ropu, Kartoffelsyrup-, teplem zahnědlý (ka-
ramel, der Karamel), sosnový, der Pinit-,
pektinový, Pektin-, jasný, hnědý, tmavý,
modravý, hranitelný, pálený, zrnatý, hrubo-,
drobnozrný, vlhký, suchý, olejnatý, připálený,
kvasitelný, gährungsfähig, krupicový, smrad-
lavý, skelnatý, beztvarný, přičmoudlý, vy-
točený, řeřabinový, der Sorbit, vyvařený,



	1148

	Cudzosť = cizosť. Ssk. Cudzostranný = cudzokrajný; z jiné strany. Ssk. Cudzota = cizota. Slov. Ssk. Aby nikdy šiju nepoddali mociam c-ty. Hdž. Rkp. Cudzotárství, n., die Fremdenthumsucht. Ssk. Cudzozeme, e, f. = cizina. Ssk. Cudzozemčina, y, f. = cizí řeč. Ssk. Cudzozemčiti, il, en, ení, zum Ausländer machen. Slov. Loos. Cudzozemec, mce, m = cizozemec. C. vždy len c. Za nesvojím pánom hrnie sa vždy hladovitých množstvo inostrancov. A takíto chcú potom všetok tuk zeme zhltnúť, vy- stierajú ruky po najvyšších lakome hodno- sťach, vypínajú sa nad domorodcov, uvád- zajú cudziu reč i mravy, upravují zem na cesty blúdne, cudzím, nie jej zámerom pro- spěšné. Zbr. Lžd. 247. Cudzozemie, n. = cudzozemsko. Slov. Ssk. Cudzozemný = cizozemský. Slov. Ssk. Cudzozemsko = cizozemsko. Slov. Ssk. Cudzozemskosť, i, f., ausländisches We- sen. Ssk. Cudzozemský = cizozemský. Ssk. Cúf! volá se na tažný dobytek, aby coufl. U Jižné. Vrů. — C., u, m., der Rücktritt. Slov. Ssk. Cúfati = coufati. Slov. Ssk. Cúfavý, der oft weicht. Loos. Cúflý, zurückgezogen. Loos. Cúhati = hltavě jísti. Do sebe c. Mor. Brt., Vck. Cf. Džgáti, Práti. — C. = kouleti. Fazole do galka. Brt. D. 203. Vz násl. Cúhnouti, hnul a hl, ut, utí = udeřiti, einen Schlag geben. — koho čím. Jdi, nebo tě těma trhákama cúhnu. Slez. a mor. Šd., Škd. Cuchaňa, ě, f. = rozcuchaná, nepořádná ženská, eine Schlampe. Val. Vck., Brt. D. 203. Cuchanec, nce, m. = cuchánek. U Olom. Sd. Cuchánek, nku, m. = ulomené n. poho- zené drobty jídla, das Nachessen, Uiberreste von Speisen. Jísti c-ky. Us. u Olom., u Li- tovle. Sd., Kčr. Cuchanka, y, f., vz Cuchanina. Cucha- niny tolik co pohrabiny; svázané povřísly slovou matenky, matenice, svinoutky, c-ky. U Hořic. Hk. Cúchati = couchati. Slov. Ssk. Cuchatý, zerzaust. Šm., Loos. Cúchel, chlu, m. = otep slámy. U Jaro- měře. Ktk. — C. = hrsť lnu (při tření). U Chocně. Ktk. Cuchonová Regina. Blk. Kfsk. 1097. Cuchta = kování vah vozových, na něž se zavěšuje rozporka, kroužek pojící roz- porku s vahadlem. U Klatov, Strunkovic, Loučimě, v Kunvald. Hů., Rjšk.,Psčk., Msk. Váhy vozové složeny jsou z berce, cuchet a praslíků (přeslíků). Na Slov. Cuchtalka, y, f. C křídlatá, das Flägel- zweckeisen (ein eiserner Bügel in den Glas- hütten). Šm. Cuchtiti, cuchtovati = bíti, Val., Vck.; cvičiti. Šm., Bern.	Cuka, y, f., der Sperrkegel beim Web- stuhl. Šp. Cukati komu čím. Písnička tak mlaskně skočná, že až Petru nohou cuká. Nrd. Bll. 37. — Cukl si = napil se, nahnul si. Dal mu cuknouti, einen Schluck machen. V Chrud. a v Rychn. Brv. Cukel, kla, obyč. pl. cukle = pantofel s dřevěnou podešvou. Cf. Nejšle. Na Ostrav. Tč. Cukerky, pl., f. = bonbons. Slez. Tč., Šm. Cukerna, y, f., die Zuckerbäckerei. Tč., Šm. Cukernatý = cukrnatý. Šm. Cukerní, Zucker-. C. mlýnek (v cukro- varu), Us. Pdl., daň, Dch., papír, forma, Wh., chléb. Cukernice, e, cukernička, y, f., die Zucker- dose, -büchse. Mz. Mkl., Jrsk. Cukerník, u, m. = cukrář. Slez. Tč. Cukl, e, m. = dřevák, der Holzschuh. V Příbora. Ženu cuklem pral. Kol. ván. Mtl. Vem ty cukličky na své nožičky. Sš P. 587. Cuklín, a, m., něm. Zuklin, ves u Ka- šperských Hor. Cukmandl, a, m., Zuckmantel, vsi v Lito- měřicku a Pražsku. V z Blk. Kfsk. 1293., Tf. Odp. 293. Cukmanský Beneš. Tk. IV. 637., 677., V. 70., 86., 87., VI. 131. Cuknštein, a, m. Zuckenstein, ves v Buděj. Blk. Kfsk. 223., Sdl. Hrd. III. 116., 252.-254., 257., 259., IV. 267. Cukor, kru, m. = cukr. Slov. Ssk., Loos. Cukorady, ves v Jičínsku. Vz Blk. Kfsk. 779. Cukorka, y, f. = cukorok, bonbon. Slov. Ssk. Cukorok, rku, m., vz Cukorka. Cukr. Na Slov. cukor, kru. m. — Koakový oprav v: kvakový. C. = prvek rostlin svou sladkostí od jiných prvků se lišící a přidaným kvasem líh dávající. Rostl. I. 142. C. = uhlo- hydraty chuti sladké, rozpustné ve vodě a líhu a rozkládající se kvašením s kvasnicemi na líh a kyselinu uhličitou. Schd. I. 400. C. = sladidlo, které z cukrnatých rostlin- ných šťav se vylučuje a jako drobně kry- stallovaná hmota obyč. v homolích se pro- dává. Vz Kram. Slov. Cf. S. N., Mkl. Etym. 30. C. v hůlkách, Stangenzucker, Dch., léko- řicový či z kořene lékořicového, Süssholz-, Glycyrrhizin, slizký, Schleim-, bílý (melis), ke kryti, Deck-, vápenatý (cukran, Zucker- kalk), ovocný, Fracht- (vz Šfk. Poč. 512., Schd. I. 402.), rozpuštěný a roztavený, Schmelz-, masný (z masa, das Inosit), drob- kový, Krümmel-, normalní či pravidelný, Normal-, přeměněný (invertní, Invert-), po- larisačni, polarisirend, z bramborového sy- ropu, Kartoffelsyrup-, teplem zahnědlý (ka- ramel, der Karamel), sosnový, der Pinit-, pektinový, Pektin-, jasný, hnědý, tmavý, modravý, hranitelný, pálený, zrnatý, hrubo-, drobnozrný, vlhký, suchý, olejnatý, připálený, kvasitelný, gährungsfähig, krupicový, smrad- lavý, skelnatý, beztvarný, přičmoudlý, vy- točený, řeřabinový, der Sorbit, vyvařený,