1151

Curek, rku, m. = cicerek. Slov. Bern.

Curetina, y, f. = dcera. Slov, Němc. I.
293.

Cuřidlo, a, m. C Tobiáš. Blk. Kfsk. 1094.

Curie římská. Vz Vlšk. 490.

Curiosum, vz Kuriosum.

Curka = cerka. Slov.

Curkavosť, i, f., spritzende Beschaffen-
heit, Šm.

Curnaj, e, m. = křik, lomoz, bitka. Slov.
Dob. (Göm.)

Curriculum vitae, lat. = popis vlast-
ního života. S. N.

Curtius Jiří, prof. a filolog, učil roku
1849.—1855. filologii v Praze. Jeho žáky
v první době byli: Achtner, Český, Dvo-
řákové, Franta, Gotthard, Hanačík, dr. Kaw-
ka, Klumpar, Kopecký, Kořínek, Kosina,
Kott, Kříž, Krob, Kvíčala, Lepař, Lissnerové,
Madiera, Pechánek, Riss, Rožek, Schreier,
Týn, Uhlíř, Vaníček, Vrabec, Žahourek a j.
— Naroz. 20/4. 1820. v Bukovci, † r. 1885.
v Lipsku.

Curúček, čku, m. = crk, crkot. Voda
c-kem teče. Mor. Ktz.

Curukať, rückwärts fahren. Slov. Ssk.

Cuska. y, f. = halena. V Oravě na Slov.
Pokr. Pot. II. 258.

Cutchareový. C. omáčka, die Cutcha-
reesauce. Šp.

Cúvati = couvati. Slov. Ssk.

Cúvka, y, f. = kování uprostřed rozporky.
U Hořic. Hk.

Cuzák, a, m. = cizí, přistěhovalý člověk.
Slovo tuto mívá druhdy příznak opovrže-
nosti, když některý c. na úkor domorodců
něco podniká, bohatne atd. Val. Vck.

Cuzí. Ž. wit. 143. 7., 17. 46., 68. 9.

Cuzina, y, f. = cizina. Slov. Koll. Zp.
II. 367. — C. Co tá c (= cizinec) u nás
chce? Na již. Mor. Brt. L. N. II. 99.

Cuzo , vz Cizo-, Cudzo-.

Cuzoložec, žce, m. = cizoložník. Ž. wit.
49. 18.

Cuzozemec, mce, m. = cizozemec. Ž. wit.
59. 10., 86. 4. Půjdu-li do světa, budu c,
ešče tam potraćim svůj panenský věnec. Sš.
P. 515. — Koll. Zp. I. 30.

Cuž = což. Ostrav. Tč.

Cvachna, y, f. = ušpiněná ženská. Slov.
Rr. Sb.

Cvachta, y, f. = cachta, veliké bláto.
U Rychn. Brv.

Cvakati. Dotknul se kliky cvakající.
Kká. Td. 230. — čím. Někdo cvak' dveřmi.
Dch. — kdy. Při tom jí zuby c-ly. Sá. —
jak. Kohoutek (ručnice) tiše cvakne. Kká.
Td. 170.

Cvakavý, klappernd. C. podkova. Kos.
Ol. I. 94.

Cvaky, pl., m.= klinčoky (karafiaty) po-
měrně s velikými hlávkami. Slov. Rr. Sb.

1. Cval, vz Mkl. Etym. 30. Cvalem proti
němu hnal. Abr. Létům ani cvalem neutečeš.
Bž. exc.

Cvalangovati, hin und her laufen. Slov.
Ssk.

Cválati kam (na čem). V čelo houfce
mladík cválá. Kká. K sl. j. 176. K slávě
cválá na svém koni v šero večerní; Na ko-

moni k vísce pro daň cválá. Kká. K sl. j.
158., 13.
Cválavý. C. koně. Koll. III. 398.
Cvalek, vz Cval, 2. Na Slov. cvalok, lku.
Ssk.

Cvalníček, čku, m., sedum acre, der
Mauerpfeffer. Slez Tč., Slb. 567.
Cvaloš, e, m. = cvalač. Slov. Ssk.
Cvalot, u, m. = cval. Keď c. paryp trocha
ztichol. Slov. Phld. V. 63.
Cvalovati = cválati. Ostrav. Tč.

Cvalový = cvalný. Slov. Ssk.

Cvalý = cvalem. Na jihových. Mor. Brt.

Cvancor, u, m. = cancor. Slov. Ssk.

Cvaňhal, a, m., vz Cvaňha.
Cvanhovací válec. Vz Cvanhovati. NA.
IV. 175.

Cvanhovati co: železo = čtyrhranným
dělati? NA. IV. 175. Cf. Cvanha.

Cvankať = pomalu, nesměle jíti. Mor.
Brt. D. 203.

Cvargať, pantschen, sudeln. Slov. Bern.

Cvečeček, čku, m., vz Zvek.

Cveček, vz Cvek.

Cvečkovati = cvečky pobiti. — co : boty.

Cvek. Vz Mkl. Etym. 30. Stříbrné pod-
kovy a zlaté cvečečky. Sš. P. 254.

Cvendžať, klirren. Slov. Ssk. Utekal,
len mu tak päty cvendžaly. Mt. S. I. 97.

Cvendžení, n. = hučení, fičení, řinčení.
Slov. Nastalo v ucho podivné c. Slov. Lipa
II. 367.

Cvendžeti, el, ení = řinčeti, hučeti, fičeti.
Slov. To mu jatagan cvendží. Sldk. 64. Zvŕca
kyjom, len tak povetrie cvendží. Mt. S. I.
112. Jako to cvendží. Kosci kujú kosy?
Sldk. 147.

Cveng, u, m. = cinkot, das Geklirre.
Cveng, škripot, řehot .... Slov. Phld. III.
1. 6., IV. 14, Sldk. 90.

Cvengati = cinkati, řinčeti, klirren. Nôž
pohodený cvengnul. Slov. Phld. III. 1. 40.

Cverna Také v Podluží na Mor. Brt.
Ušijem ti šaty z kvetu makovýho, ty my
napřaď cverny z dažďa májovýho. Sl. spv
132. C-ny či nitě. Koll. Zp. I. 409.

Cvernář, e, m. = nitař, Zwirnhändler,
n. Slov. Ssk.

Cvernářství, n. = nitařství. Slov. Bern.

Cvernička, y, f., vz Cverna. Slov. Koll.
Zp. I. 170.

Cvernový, Zwirn-. C. kolovrat, uzel.
Slov. Bern.

Cvicareň, mě, f. = cvičírna. Slov. Bern.

Cvičebna, y, f. = místnost, kde se cvičí.
Us.

Cvičebný. C tábor, Dch., kniha. Us. Pdl.

Cviček, čku, m., Zwickel, m. Šm., Bern.

Cvrčel, a, m. = cvíčala. Slov. Ssk.

Cvičelišťo, n. = cviciliště. Slov. Ssk.

Cvičená, é, f. Dal ho na c-nou. Us. Vk.

Cvičenec, nce, m. = káznice. Šp. — C.,
der Geübte, Lehrling. Loos.

Cvičení ústní, písemní, Us., jezdecké,
Lpř. Sl. I. 57., těla, vz KP. I. 420.—430.,
414., ve zbrani, ohybů, v brigadě. Čsk.
Ustavičné c. čadského vojáka činí. Ler.
Dětství bez učení, mladosť bez c., mláde-
nectví bez studu dělá velkou ostudu. Bž.
exc.