Předchozí (1153)  Strana:1154  Další (1155) |
|
|||
1154
|
|||
|
|||
Cyprin, u, m., nerost. Vz Bř. N. 173.
Cypřiš, vz Cypres. C. obecná, cupressus
sempervirens; bílá, c. thyoides. Vz Rstp. 898., 1429., Čl. 166., Sbtk. Rostl. 42., Schd. II. 274., Kk. 99., 103., Kram. Slov., Rosc. 102., Mllr. 38., 104. Cypříšovitý. C. rostliny, cupresseae:
zerav, cupres (cipříš), tisovec. Vz Rstp. 1427., Kk. 102., Rosc. 101. Cypřišsko, a, n. = Cyprus. Hmn. 1418.
Cyprský, vz Cyprus.
Cypr-us, u, m., rostl. C. planý, ajuga
pyramidalis. Bartol. (Göm.). Cyrdik, a, m. Hrabě z C-ka. Dal. 150.
Cyrek, rka, m , vůdce vojska na hradě
Děvínu. 1248. Cf. Koll. I. 144., II. 195. Cyrijk, a, m. Nač by's se Cyrijko při-
krýval? Sš. P. 552. Cyrilka, y, f., snad nejstarší kostelíček
p. Marie velehradský na Mor., kde prý sv. Methoděj umřel. Tč. Cyrill, a, m. = Crha Vz KP. I. 302.,
Tk. I. 8., Sbn. 102., 105., 318., 389., Kram. Slov., S. N. Pannonské legendy o sv. C-u a Methoději vz v Listech filolog. VII. 155., 157.—158. Cyrillan, a, m., pl. -né = členové Jed-
noty svato-cyrillské či zpěváckého spolku církevního v Čech. a na Mor. Šd. |
Cyrillice, vz Kyrillice.
Cyrillský, cyrillisch. C. písmo (řecko-
slovanské). Anth. I. 3. vyd. V. Cyrill-us Jan Třebízský, český bratr,
† 1632. Vz Jg. H. 1. 542., Jir. Ruk I. 129. Cyrilov, a, m., Cyrilhof, ves u Vel. Mezi-
říčí. Cyrndorf, u, m., mě Dal. 148.
Cyroš, e, m. = Cyrill. Mor. Škd.
Cyr-us, a, m. C Matěj, čes. br., † 1618.
Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 542., Jir. Ruk. I. 130., Šb. Děj. řeči. 2. vyd. 233. — C. Kašpar, Blk. Kfsk. 31., 482. Cysta = boubel. Čs.lk.
Cisticercus = měchořep. Slov. zdrav.
Cistin, u, m., v lučbě, Cystin, n. Nz.,
S. N. Cystoovari;um, a, n. = koule v břiše a
vodnatelnosť. Čs. lk. IX. 143. Cystosarcoma, z řec., rak zvl. ve va-
ječníku (měchýřkovitá narostlina). S. N. Cystotomie, e, f. = proříznutí měchýře,
aby se z něho močokam vyndal. Vz S. N. Czso. Strčes. a strpol. psané czso: ne-
meczsky atp. neznělo s c, nýbrž čs. Listy filolog. VII. 156. Czystonýty, zastr. Kazal gye c. przied
sebu swleczy. Pass. 14. stol. Mus. 1883. 110. Vz Čistonitý. |
||
|
|||
Č.
|
|||
|
|||
Dle toho, kde se náležité nastrojení mlu-
videl článkovacích v ústech vykonává čili kde se která hláska článkuje, jest č podnebnicí sykavou hustší; dle toho, jaký je proud, za kterého se která hláska článkuje, jest č sou- hláskou temnou; č článkuje se za proudu netržitého, tedy jest souhláskou trvací; vzhle- dem k složitosti jest č souhláskou jedno- duchou, která však smíšením dvou jiných (= tš) vznikla, jest tedy smíšeninou; vzhle- dem k měkkosti a vlivu měkčícímu jest č souhláskou měkkou. Vz Gb. Hl. 19.—22. — Str. 153. a. ř. 30. sh. za Ht. přidej. Gb. Hl. 102. — Č. se střídá s: s, š, št. Vz S, Š, Št. — S ť: niči = niti. V Klinkovicích. Brt. D. — Č = přípona (č = čb, čjb. Bž. 234., Mkl). Přidej: Jednoslabičná jména podržují samo- hlásku dlouhou: práč, rváč, štváč. Brs. 2. vyd. 225. — Str. 153. b. ř. 3. h. místo nebo po- lož: jiná. — O č- souhláskách vz Mkl. aL. 291. atd. a Vm. Mikl. Hlásk. 36 a násl. — Cf. S. N., Listy filolog. VIII. 159. (z čeho složeno). Ča, hojča = v pravo! velení volům, aby
na pravo zabočili. Mor. (dol., Kop.). Šd., Brt. Čá (čí?) to devenka to žitko veje na humne?
Sl. p. 214. -ča: synča = synek atd. Vz -čat.
Čaba, y, f. = huba, das Maul. Val. Vck. --
|
Č. = místní jm. na Slov. Pokr. Pot. II. 232.,
Phld. I. 1. 65. — Č., vz Caba. Blk. Čabák, u, m. = dřevo, palaestra, jíž choši
tlukou špačka. Mor. Vck., Brt. D. 203. Čabalák, u, m. = malý chlapík, strašák
v zelí. Na Hané. Bkř. Čaban, a, m. = ovčák. Mor. Bkř. — Č.,
podolischer Ochs. Šm. Čabanka, podolische Kuh, Šm., walachi-
sches Schaf. Ssk. Čabati, čabnouti = tepati, srážeti. — co
odkud: ovoce se stromu. Na Val. Vck. — čím: kamenem. Vck. — Brt, D. 203. Čabatý = rozčepýřený, jeřabatý. Ta husa
je č., něco jí je. U Kr. Hrad. Kšť. Čabel, zašlá ves v Tábor. Blk. Kfsk. 442.,
Sdl. Hrd. IV. 369. Čabelecký, ého, m., os. jm. Č. Jan ze
Soutic. Tk. VI. 346. Čabelice, samota u Kácova.
Čabelický ze Soutic, čes. panský rod.
Vz S. N., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. I. 253., III. 190.—197. Čabelka, y, f., samuTábora a u Bubenče.
Čábelna, y, f., samota u Pardubic.
Čabice, míst. jm. Sdl. Hr. I. 218.
Čabišová, é, f., Čabischau, ves u Klin-
kovic ve Slez. |
||
|
|||
Předchozí (1153)  Strana:1154  Další (1155) |