1157

Čajírna, y, f. = čajárna. Šm.

Čajka, angl. Lugger, zvl. druh lodi na
Dněpru a Dunaji. Kpk. V Podluží na Mor.
= loďka z desek zbitá. Vz Člun. Brt., Hrb.
Cf. S. N. — Č. = čejka. Slov. Ssk., Koll. I.
289.

Čajkár, a, m. = čajkista. Slov. Ssk.

Čajkista = čejkista. Loos.

Čajko, a, m., rauchfarbiger Mensch. Slov.
Ssk.

Čajkovice, dle Budějovice, městečko u Ho-
donína. Vz S. N.

Čajnička, y, f. = konvička, sklenička,
šálek na čaj. Šd.

Čajovina, y, f., der Theestoff. Mour.

Čajovnice = čajnice.

Čajovník, thea chinensis. Sl. les. Cf. Čl.
25., Kk. 229. Č. novozealandský, S N. Xl.
499., bílý, Rstp. 586., zelený, t. viridis, hnědý,
t. bohea, přímovětevnatý, t. stricta. Vz Ves.
IV. 49., 50., Slov. zdrav. I. 49.—50., Rosc.
148.

Čajovníkovitý. C. rostliny, ternstroe-
miaceae, theestrauchartig: Čajovník. Vz Kk.
229.

Čajovský, vz Čaja. — Č., os. jm. Žer.
Záp. II. 182.

Čajový. Č. růže. Pdl.

Čajsi, vz Čajdok. — Č., pronom., irgend
eine. Slov. Ssk.

Čajvák, a, m. = hvizdar, svist polský,
aretomys bobac. Slov. Phld. IV. 267.

Čak = však. Slov. Ssk. Čak? nicht wahr?
Slov. Ssk.

Čák, a, m., os. jm., vulgo Matouš Tren-
čanský, pán Slovenska. 1275.—1319. Vz Pokr.
Pot. I. 138.—139.

Čáka = naděje, die Hoffnung. Sv. ruk.
239., N. Rada 1157., Ž. wit. 38.8. O původu
vz Mkl. Etym. 30. Č. smrti, respectus mortis
Ž. wit. 72. 4. Čaku k něčemu míti. Dal. 61.,
112. K lepšímu čáky nemaje. Žk. 394. Má
k spasení čáku. Št. Kn. š. 68. Již nebude
míti muž k ní v světě čáky, ani ona k muži.
Hus I. 464. V tvé milosti svou čáku za-
kládám ; Nesmyslní, kdož vojska vidouc,
hned z toho k vítězství sobě čáku berou.
Kom. Má čáku v prvním vstání z mrtvých.
ZN. Které jest to doufáme, v němžto čáku
jmáš. BO. Neb když v čem bude povada,. ..
nenie, kdo čáky přidada. Alx. Anth. I. 3.
vyd. 37. Proto juž k dietkám čáky nebieše;
Do toho dietěte č. dobrá bieše. Dal. 151.,
190. Pro čáku věčné odplaty; Všeho dobrého
v něm čáku jmajíc; Byla by č., že by . . .
Št. Kn. š. 35., 108., 140. — Č. = čako. Vz
S. N. Dno, vydutina čáky, orel, prým, růže
na čáku; Čáku v smek! Csako ab! Čáku
posaď! Csako auf! Čsk. — Č. = šiška (na
stromě), der Zapfen. Sl. les.

Čakací = čekací. Slov. Ssk.

Čakač, e, m. = čekač, čekatel. Mor. a
slov. Tč., Šd.

Čakačka, y, f. = čekačka, čekatelka. Tč.,
Phld. III. 434. — Č. = čekáni, das Warten

Slov. Ssk. — Č. = čekání nepozvaných lidí
u okna při hudbě svatební, až budou moci
tančit Poďme na č-čku! Slez. Šd. Ostrav.
Tč. Č. = čekání ve mlýně, až přijde na po-
řádek, aby zasypal a mlel. Keď príde k nemu
ženička z dediny (do mlýna) na č-čky, tu . ..
Phld. III. 433.

Čakalňa, ě, f. = čekárna, das Wartzimmer.
Slov. Phld.

Čakan. Sl. spv. 173. Vz S. N., Kram.
Slov. 72. — Č., der Schrämhammer, Spitz-
hammer, die Spitzhaue. Šp. — Č. = punc,
die Punze. Č. na čípky, Punze für Tampons,
dutý, die Hohlpunze. Šp. — Č. = flétna, jíž
se jako hole užívá. Mlt. — Č., a, m. =
hříbě na vysokých nohách. V Heřmani. Olv.

Čakaná, é, f. = čekaná. Rr. Sb.

Čakaňa, é, f. = čekárna. Slov. Ssk.

Čakané, n., das Wartgeld. Slov. Sak.

Čakanec = čekanec. Rr. Sb., Loos., Ssk.

Čakánek, nku, m. = jesenec malý, želez-
nice, charpa čekánek, centaurea scabiosa.
Vz Rstp. 931., S. N.

Čakaněný; -ěn, a, o = ciselovaný, ciselirt.
Č. práce, die Ciselirarbeit. Šp., Loos.

Čakánev, nve, f., das Prägeisen (in den
Münzen). Šm.

Čakanica, e, f., die Kandidatin. Slov.

Ssk.

Čakaniště, ě, n., das Stanzenbrett (bei
Blumenschmückern).

Čakaniti, il, ěn, ěný, ciseliren. Loos.,
Ssk.

Čakanka, Cichorium, der Wegwart, rostl.
Č. obecná, c. intybus; č. stěrbák, c. endivia.
Vz Rstp. 946., Čekanka. Kram. Slov. 72. —
Č. = čekaná, Anstand, m. Slov. Ssk.

Čakankovitý. č. rostliny, cichoraceae :
drabušice, kapusta, kosatka, svinízel, po-
blekla, čakanka, prasenník, plevnatec, pam-
pališka, smetanka, kozí brada, šadíbrada,
klepucha, hadí mord, horyč, locika, radyk,
pleska, smetanník, skarda, mlečík, mléč,
jestřábník, podhoryč, mlečivec. Vz Rstp.
856., 944.—960.

Čakanlivý, geduldig, erwartend, erwar-
tungsvoll. Loos, Ssk.

Čakanok, nku, m. = malý čakan. Slov.
Ssk.

Čakanov, a, m. Tk. III. 36., 46.

Čakanoví, u., das Bunzzeug. Rk.

Čakanovitý, streitkolbenartig. Loos.

Čakanstvo, a, m., die Anwartschaft, Kan-
didatur. Loos, Ssk.

Čákař, e, m., der Czakomacher. Rk.

Čakáreň = čekárna. Slov. Loos, Ssk.

Čakatel, e, m. = čakanec. Slov. Ssk.

Čakatelstvie, n. = čekatelství. Ssk.

Čakati. Vz Čekati, Mkl. Etym. 30. GR.,
BN., BO. a j. Sv. ruk. Na Slov. Koll. I.
345.

Čákati = cákati, spritzen. Mor. a Slez.
Vck., Šd., Tč. Vz Čáknouti.



	1157

	Čajírna, y, f. = čajárna. Šm. Čajka, angl. Lugger, zvl. druh lodi na Dněpru a Dunaji. Kpk. V Podluží na Mor. = loďka z desek zbitá. Vz Člun. Brt., Hrb. Cf. S. N. — Č. = čejka. Slov. Ssk., Koll. I. 289. Čajkár, a, m. = čajkista. Slov. Ssk. Čajkista = čejkista. Loos. Čajko, a, m., rauchfarbiger Mensch. Slov. Ssk. Čajkovice, dle Budějovice, městečko u Ho- donína. Vz S. N. Čajnička, y, f. = konvička, sklenička, šálek na čaj. Šd. Čajovina, y, f., der Theestoff. Mour. Čajovnice = čajnice. Čajovník, thea chinensis. Sl. les. Cf. Čl. 25., Kk. 229. Č. novozealandský, S N. Xl. 499., bílý, Rstp. 586., zelený, t. viridis, hnědý, t. bohea, přímovětevnatý, t. stricta. Vz Ves. IV. 49., 50., Slov. zdrav. I. 49.—50., Rosc. 148. Čajovníkovitý. C. rostliny, ternstroe- miaceae, theestrauchartig: Čajovník. Vz Kk. 229. Čajovský, vz Čaja. — Č., os. jm. Žer. Záp. II. 182. Čajový. Č. růže. Pdl. Čajsi, vz Čajdok. — Č., pronom., irgend eine. Slov. Ssk. Čajvák, a, m. = hvizdar, svist polský, aretomys bobac. Slov. Phld. IV. 267. Čak = však. Slov. Ssk. Čak? nicht wahr? Slov. Ssk. Čák, a, m., os. jm., vulgo Matouš Tren- čanský, pán Slovenska. 1275.—1319. Vz Pokr. Pot. I. 138.—139. Čáka = naděje, die Hoffnung. Sv. ruk. 239., N. Rada 1157., Ž. wit. 38.8. O původu vz Mkl. Etym. 30. Č. smrti, respectus mortis Ž. wit. 72. 4. Čaku k něčemu míti. Dal. 61., 112. K lepšímu čáky nemaje. Žk. 394. Má k spasení čáku. Št. Kn. š. 68. Již nebude míti muž k ní v světě čáky, ani ona k muži. Hus I. 464. V tvé milosti svou čáku za- kládám ; Nesmyslní, kdož vojska vidouc, hned z toho k vítězství sobě čáku berou. Kom. Má čáku v prvním vstání z mrtvých. ZN. Které jest to doufáme, v němžto čáku jmáš. BO. Neb když v čem bude povada,. .. nenie, kdo čáky přidada. Alx. Anth. I. 3. vyd. 37. Proto juž k dietkám čáky nebieše; Do toho dietěte č. dobrá bieše. Dal. 151., 190. Pro čáku věčné odplaty; Všeho dobrého v něm čáku jmajíc; Byla by č., že by . . . Št. Kn. š. 35., 108., 140. — Č. = čako. Vz S. N. Dno, vydutina čáky, orel, prým, růže na čáku; Čáku v smek! Csako ab! Čáku posaď! Csako auf! Čsk. — Č. = šiška (na stromě), der Zapfen. Sl. les. Čakací = čekací. Slov. Ssk. Čakač, e, m. = čekač, čekatel. Mor. a slov. Tč., Šd. Čakačka, y, f. = čekačka, čekatelka. Tč., Phld. III. 434. — Č. = čekáni, das Warten	Slov. Ssk. — Č. = čekání nepozvaných lidí u okna při hudbě svatební, až budou moci tančit Poďme na č-čku! Slez. Šd. Ostrav. Tč. Č. = čekání ve mlýně, až přijde na po- řádek, aby zasypal a mlel. Keď príde k nemu ženička z dediny (do mlýna) na č-čky, tu . .. Phld. III. 433. Čakalňa, ě, f. = čekárna, das Wartzimmer. Slov. Phld. Čakan. Sl. spv. 173. Vz S. N., Kram. Slov. 72. — Č., der Schrämhammer, Spitz- hammer, die Spitzhaue. Šp. — Č. = punc, die Punze. Č. na čípky, Punze für Tampons, dutý, die Hohlpunze. Šp. — Č. = flétna, jíž se jako hole užívá. Mlt. — Č., a, m. = hříbě na vysokých nohách. V Heřmani. Olv. Čakaná, é, f. = čekaná. Rr. Sb. Čakaňa, é, f. = čekárna. Slov. Ssk. Čakané, n., das Wartgeld. Slov. Sak. Čakanec = čekanec. Rr. Sb., Loos., Ssk. Čakánek, nku, m. = jesenec malý, želez- nice, charpa čekánek, centaurea scabiosa. Vz Rstp. 931., S. N. Čakaněný; -ěn, a, o = ciselovaný, ciselirt. Č. práce, die Ciselirarbeit. Šp., Loos. Čakánev, nve, f., das Prägeisen (in den Münzen). Šm. Čakanica, e, f., die Kandidatin. Slov. Ssk. Čakaniště, ě, n., das Stanzenbrett (bei Blumenschmückern). Čakaniti, il, ěn, ěný, ciseliren. Loos., Ssk. Čakanka, Cichorium, der Wegwart, rostl. Č. obecná, c. intybus; č. stěrbák, c. endivia. Vz Rstp. 946., Čekanka. Kram. Slov. 72. — Č. = čekaná, Anstand, m. Slov. Ssk. Čakankovitý. č. rostliny, cichoraceae : drabušice, kapusta, kosatka, svinízel, po- blekla, čakanka, prasenník, plevnatec, pam- pališka, smetanka, kozí brada, šadíbrada, klepucha, hadí mord, horyč, locika, radyk, pleska, smetanník, skarda, mlečík, mléč, jestřábník, podhoryč, mlečivec. Vz Rstp. 856., 944.—960. Čakanlivý, geduldig, erwartend, erwar- tungsvoll. Loos, Ssk. Čakanok, nku, m. = malý čakan. Slov. Ssk. Čakanov, a, m. Tk. III. 36., 46. Čakanoví, u., das Bunzzeug. Rk. Čakanovitý, streitkolbenartig. Loos. Čakanstvo, a, m., die Anwartschaft, Kan- didatur. Loos, Ssk. Čákař, e, m., der Czakomacher. Rk. Čakáreň = čekárna. Slov. Loos, Ssk. Čakatel, e, m. = čakanec. Slov. Ssk. Čakatelstvie, n. = čekatelství. Ssk. Čakati. Vz Čekati, Mkl. Etym. 30. GR., BN., BO. a j. Sv. ruk. Na Slov. Koll. I. 345. Čákati = cákati, spritzen. Mor. a Slez. Vck., Šd., Tč. Vz Čáknouti.