Předchozí (1157)  Strana:1158  Další (1159) |
|
|||
1158
|
|||
|
|||
Čakavosť, i, f., das Warten. Loos, Ssk.
Čákavý, geduldig, wartend, gern wartend.
Loos, Ssk. Zrak môj ťa najde č-vý. Slov. Ppk. I. 58. Čakert, a, m. Č. Tobiáš, kněz, prof. a
spisov. 1669.—1748. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. v. 542., Jir. Ruk. I. 131. Čáknouti, vz Čákati. Tak ta voda čákne
ven! U Uh. Hrad. Tč. Čáko, a, n., vz Čáka.
Čakoni, národ. Koll. II. 214., I. 149.
Čákov, a, m., Čakow, ves u Benešova;
Gross-Čekau, ves u Budějovic; Č. Malý, Čákovec, Klein-Čekau, ves tamtéž. PL. Vz Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. III. 301. Čaková, é, f., Ebersdorf, ves na Krnovsku
ve Slez., v Uhřích. Šd. Čákovec, vz Čákov. — Č. z Bohušic,
strčes. rodina vládycká. Vz S. N. X. 134., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. III. 301. Čakovice, dle Budějovice, Čakowitz, vsi
u Pelhřimova, u Štětí a u Jílového; Gross- Čakowitz, ves u Zdib; Č. Malé, Klein-Ča- kowitz, Čakowiček, ves u Kostelce nad Lab. PL. Jak chytali pytláci z Malých Čakovic zajíce bez prachu a broků. Vz Sbtk. Krat. h. 25. — Cf. S. N. X. 135., Tk. I. 78., 82., 412., III. 644., Tf. Odp. 287., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. IV. 369. Čákovitý, csakoförmig. — Č., zapfen-
tragend. Č. stromy, Koniferen. Sl. les. Vz Čáka (šiška). Čákovský, vládycká rodina. Vz S. N.
X. 135. Vz Čachovský. Blk. Čakvár, a, m., místní jm. v Uhřích. Šd.
Čalanda, y, m., os. jm. Žer. Záp. I. 38.
Čale = čehý. A Č., Bodor, hejsa Sivoň'
popoháňal voly. Slov. Dbš. Sl. pov. III. 69. Čálka (čárka), y, f. = dlouhý chléb solí
a kmínem posypaný. U N. Kdyně. Rgl. Čalojevice, pl., ves. Arch. V. 563.
Čaloud, a, m. Č. Jan Jiří. Žer. Záp. I. 134. Čaloun dřevený, vz Prm. III. č. 16. Místa
pěknými čalouny ozdobená. Vod. O římských č. vz Vlšk. 97. — Cf. Kram. Slov. 72. — Č. černý, tapetum nigrum, v oku, eine Schichte schwarzen Pigmentstoffes an der innern Seite der Choroidea. Nz., Šv. 61. Čalouněný; -ěn, a, o, tapeziert. C. ná-
bytek. Dch. Čalouní, n,, die Tapeterie. Rk., Loos,
Ssk.
Čalounice, e, f., die Tapecirerin. — Č.
obecná, megachile, gemeiner Blattschneider. Brm. IV. 264. Čalounictví, vz Čalouník.
Čalouníkovitý.Čalouníkovití, mygalidae,
die Tapecirspinnen. Nz. Čalounitý. Č-té rostliny, die Teppich-
pflanzen. Dch. Čalovice, dle Budějovice, také Čaďalovice,
Čelajovice, Čelejovice, Čalowitz, ves u So- botky. Vz Blk. Kfsk. 789. |
Čalún = čaloun. Ssk., Loos.
Čalústí, n. = čelesno, das Ofenloch. Slez.
Šd. Čamajda, y, f. = čuhajda. U Olom. Sd.
Čamara, y, f. = šňůra. V Podluží na
Mor. Na svatbu a o větších slavnostech obleče si ještě červený kabát modrým ole- movaný a čamarami obšitý. Brt. L. N. II. 24., Ssk. — Č. = dlouhý šněrovaný slovanský kabát. Us. Tč. Č. = šněrovaný kabát o jedné řadě knoflíků s nízkým stojatým n. ležatým límcem. S. N. X. 135. Cf. Mkl. Etym. 30. To se k sobě hodí jako é. a cylindr (klo- bouk vysoký). Us. Gth. Ten se strojí jak č. (velmi pěkně). Val. Vck. Čámati, začámati se = mnoho mluviti.
V Bohuslavsku na Mor. Neor. Cf. Čámnouti.
Čamblák, a, m. = ein Krummfuss, Grät- schler. Slov. Bern., Ssk.
Čamblavý, krummfüssig, grätschelnd.
Slov. Bern., Ssk. Čambor, a, m., os. jm. Šd.
Čambrlati = ve vodě se máchati. Vz Čabrňati. Mor. Vck. Čamburyna, čamburina, y, f. Vz Zmítač.
Čamčeti = nepěkně jísti, mlaskati. V Bo- huslavsku na Mor. Neor. Čamčovina, y, f. = nezralé, nezdravé jídlo.
V Bohuslavsku na Mor. Neor.
Čamek, mka, m. Č. či chápan petiprstý,
ateles pentadactylus, der Tschamek. Brm. I. 174. - Č., os. jm. Mor. Šd. Camlat, u, m., byssinum. Dán jest jemu,
aby se přikryl, č. stkvúcí bielý, neb č. spra- vedlnosti svatých jesti. Apoc. 19. 8. ZN. Čamlatový. Č. šuba (ženský oblek). 16.
stol. Wtr. Vz Čamlat. Čámnouti, nul, utí = plnou hrstí sáhnouti,
mit voller Hand hineingreifen. — kam: do cukru. Mor. Šd. Cf. Čámati. Čamour, a, m., der Schmutzteufel. Šm.
Čampala, y, f. = glajda. Laš. na Mor.
Brt. Vz Čampati sa. Čampalena, y, f. = děvče, které se čampá.
Mor. Tč. Čampati sa = čachrať, pomalu jíti, lang-
sam, mühsam gehen, waten (im ausgetretenen Wasser o. im Kothe). Na již. Mor. Tr., Šd. Ten čampala, kde sa tam čampá! Brt. D. 203. Čampnóť = stoupnouti. — komu kam.
Kráva mně čampla na noho. V Bohuslavsku na Mor. Neor. Čampule, e, f. = rulík, vrkoč. U Domažlic.
Kšá. U N. Kdyně. Rgl., Psčk. — Č. = dřevo rezané do kužele, hračka detská. Postaví se na kámen a děti jedno po druhém ze svých met ji odrážejí. U Bechyně. Mý. U N. Kdyně. Rgl. — Č. = hra tímto dřevem. Rgl. Cf. Čampulík. Čampulík, u, m. = svině, kus dřeva, jejž
pastevci při hře téhož jména holemi odhá- nějí na jamkách kol chlívka stojíce, aby ji pastucha do chléva nevehnal. Us. Rjšk. Cf. Čampule. |
||
|
|||
Předchozí (1157)  Strana:1158  Další (1159) |