1159

Čamrda. Oprav koštěný v kostěný. Č. do
lampičky na křížku. Dch. Běhá jako č. Jrs.
— Č. = zmítač. Jg. — Čamrdka, jm. feny.
Mor. Brt.

Čamrdář, e, m. = kdo dělá čamrdy. Dáti
tě č-ři, na čamrdy (říkají o hubeném, který
jest jen kosť a kůže). Us.

Čamrdka, vz Čamrda,

Čamrdovati = jako čamrda běhati, rychle.
Ten staroch ještě č-duje, U Žamb. Dbv.

Čamrhoun, u, m. = dětská hračka. Mj.
9., Kk. Fys. 14.

Čamrouditi se = škarediti se. U Chru-
dimě. Zl.

Čamrva, y, f. = drobizeň. Slov. Ssk.

Čamský, dvůr u Mníška.

Camší, n. = haraburdí. Laš. Brt. D. 203.

Čamtati = chlemtati (jako prase). Vsacko.
Vck.

Čamúr, a, m., der Schmutzhammel. Slov.
Ssk.

-čan. Ale Sparťan, Theban, Afričan lépe
než Spartán, Thebán, Afrikán.

Čáň, ě, m., os. jm. Šd., Vck.

Čana, y, f. = kočka. Val. Brt.

Čána, vz Čánidlo.

Čananý = činaný, hezký (v dětské řeči).
Mor. Mtl., Brt, Šd. Ve Slez. Tč. Kdo stojí
(poslouchá) za sťanú (stěnou), učuje čaňanou.
Slez. Tč.

Čanča = činčí, pěkná věc (v dětské mluvě).
Hle č.! Mor. Šd.

Čančaný = čananý (v dětské mluvě).
Mor. Šd., Škd.
Čančara, y, m., os. jm. Šd.
Čančaráček, čku, čančarák, u, čančá-

rek, rku, m. = kousek koudele. Hledí, aby
ji špuňkem (kouskem koudele) či čančarákem
udeřiti mohla po hubě; Hrávají také děvy
na čančaráčka či čančaráška, čenčábra; Ne-
chce-li čančarákem plesknuta býti; Čanča-
rara! Kdo se tomu čančarášku bude rechotati,
šplechotati, ten ho bude chtěti. Já se mu
neřechocu, nešplechocu, ani ho na sebe ne-
chcu. SS. P. 764.

Čančarášek, šku, m. = čančaráček.

Čančarati = mokvati. A jak ten čanča-
ráček čančará. Sš. P. 764.

Čančí = činčí, čanča (v dětské řeči). Mor.
Brt., Šd.

Čančina = čana.

Čančořík, a, m = rehek zahradní. Brm.
II. 2. 141.

Čandalský, ého, m., os. jm. Žer. Záp.
II. 182.

Čandor, a, m., čavera = rozcuchaná roba.
Brt. D. 204.

Čandrati = šplechtati. — čím : vodou.
Slez. Šd.

Čandrůvka, y, f. Č-ky = druh jablek.
Mor. Brt., Bkř.

Čangal, u, m. Č-ly = dlouhé, neohrabané
nohy (posměšně). Val. Brt., Vck.

Čánidlo, a, n. = čana, čahoun. Prk. Přísp.

22.

Čaník, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

Čanka, y, m, os. jm. Arch. III. 491.,
Sdl. Hr. I. 48., 55.

Čánka, y, f., ves u Opočna. Jak tam
znamenali poledne? Vz Sbtk Krat. h. 25.—
Tk. III. 55., Blk. Kfsk. 682.

Čankavosť, i, f. = klamavosť. Slov.
Bern.

Cankavý = liebkosend, zudringlich, Slov.
Ssk.; klamavý, falešný. Slov. Bern.

Čankovice, dle Budějovice, Čankowitz,
ves u Chrudimě. Arch. V. 540., Blk. Kfsk.
280., 443., Sdl. Hr. I. 253.

Čanovice, dle Budějovice, Čanowitz, ves
u Smečna. Tk. III. 130.

Čantoryje, e, f., hora u Těšína. Té.

Čap, u, m. čapy jsou 4 litinové desky,
jimiž jest v ohništi hamerném oheň obstaven.
Č. struskový. NA. IV. 163. — Č. U čapu,
samota u Radotína.

Čáp, ciconia. Č., ibis. V MV. nepravá
glossa. Pa. Cf. Šrc. 58. Č. obecný (bílý),
popelavý, hnědý, sedlozobý, mycteria sene-
galensis. Holub. Cf. Schd. II. 468., 431.,
Frč. 347., S. N., Kram. Slov. 72. Č. u ka-
luže klapá. Kká. Td. 177. Č. nosí děti. Vz
Sbtk. Výkl. 27. Chytili čápa (narodilo se jim
dítě) Us. Kšť. Lítá jim č. kolem stavení
(čekají rodinu). Us. Msk. Blaze dítěti, dokud
vidí čápa lítati (dokud myslí, že č. děti při-
náší). U Žamb. Dbv. Když zima přijde, zvědíť
čápi, co jsou v létě klektali. Bž. Člověk
není č., aby svět čistil. Pk. Pověry o čápech
vz v Mus. 1883. 487. — 365 ptáku, 52 čápů,
12 kurotví a 3 vejce snesli (365 dní, 52
neděl, 3 boží hody). Mor. Brt. — Č. =
holubí jméno. Mor. Brt. — Č. = škraloup
na smetaně. To je čápů na kávě; Jí ráda
čápy. V Počátecku. Jdr. — Č., os. jm. Mus.
1880. 491. Č. Jan. Blk. Kfsk. 475., 968.—
Č., hrad u mě. Dubé. Vz S. N. — U Čápů
v Praze. Tk. II. 533.

Čapa, y, f. = kopka sena. Val. Brt. —
Č. = tenký, ploský kámen. Slov. Rr. Sb. —
Č = noha, tlapa, vlastně kravská noha.
Bkř., Brt. D. 204.

Čapací tanec. Lpř. Sl. II. 12.

Čapáč, e, m. = čapatý člověk. Šd. Cf.
Čapar.

Čápačka, y, f. = ťápačka. Slez. Šd.
Čapadlo, a, n. = podjezd k vodě pod
nábřežím. Stat. př. kn. 1877. 99.

Čapák, u, m. = čapatý hrnec, dole široký,
nahoře užší, nízký. Mor. Bkř., Brt., Šd., Vck.
— Č. = čapaté, veliké, sladké jablko. Na
Zlínsku. Brt.

Čapalák, a, m. = ťapala. Vz Bačalák.

Čapaňa, ě, f. = čepaň, střep, Scherbe, f.
Slez. Šd., Brt. D. 204.

Čápar, u, m. = značný kus vlny s ovce
ustřižený. Val. Vck., Brt. D. 204. U Místka.
Škd. — Č., a, m. = čapatý chlap, čapáč.
Brt.