1161

Čaptati = těžce, nemotorně, kolíbavě cho-
diti, schwerfällig gehen. Ssk. Malé děti
čaptají. Ostrav. Tč. Čapce śe ta čaptula,
Laš. Brf. D. 204. — kde. Ve vodě, v blátě
dítě rádo čapce. Ib. Tč. — Č. = bolavé
místo lékem natírati. Laš. Brt. D. 204.

Čaptavý = kdo čaptá, čapták, schlendernd.
Vz Čaptati. Ssk. Č. krok. Ostrav. Tč. Čo
nového? Zabil krivý č-ho (žertová odpověď).
Slov. Zátur.

Čaptula, y, m. a f. = kdo čaptá. Vz
Čaptati.

Čaptuška, y, f., ein kleines Frauenzimmer,
das kurze Schritte macht. U Místka. Škd.

Čapula, y, f. = slepice ráda čapící. Vz
Čapěti. Slez. Šd. — Č. = malá ženská.
Vaj. Vck.

Čapulka, y, f., mitrula, rostl. Vz Rstp
1927. — Č. = malá čapula. Slez. Šd.

Čapura, y, f. = čepčisko, z čapka. Strhli
mu s hlavy tú č-ru. Mt. S. I. 55.

Čapuška, y, f. = čapušnatá husa, která
má veliké tlapky. Vz Čapa (noha). Slov. Rr.
Sb.

Čapy, pl., f., vz Čapa (noha).

Čápy, dle Dolany, Schaab, ves u Pod-
bořan. Cf. Pšov.

Cár, u, m., vz Čáry, 2.

Čara, vz Čary, 1., Mz. v List. filolog. VII.
28., Čarati.

Čára = každý tah způsobený barvicím
n. ostrým nástrojem; v měřictví = prostorná
veličina jednoho rozměru, kterou lze mysliti
jakožto meze plochy nebo jako stopu po-
hybujícím se bodem způsobenou. Vz S. N.
Č. třepenatá, fransichter Strich, úhlopříčná,
Diagonale, Nz., operační, obranná, ústupní
(ligne de retraite), rozvitá (čelí;, formační,
zbrojní, táborní, ohenní, důstojnická, štábní,
plukovní, zavazadelní, proviantní, konní, bri-
gádní, dělová, muničních vozů, střelní, ohro-
žená, baštovaná, kapitalní (vystupující úhel
bašty půlící), odporu nejkratší, těžištní, smí-
šemá, NA. III. 78., 80., 84., 86., 143., 144.,
148., 163., 166., V. 1., Čsk., věčného sněhu,
stejnotlaké č., Halleyovy (dříve: isogony),
střídavě tečkovaná (—. — .), Stč. Zem.
545., 574., 666., 753., č. složek, Kräftepolygon,
č. výslednic, Seilpolygon, Gelenkpolygon,
pólová, ohybu, momentu setrvačností, č. sil
posouvacích, součtová ohlížení, Šln. I. 4.,
5., 7., 13., 21.—23., 51., obalová, stejné svě-
tlosti (intensivní), lomená, pomocná, po-
vrchová, Mantel-, řídící, Leit-, tvořící, er-
zeugende L., Jrl. 202., 344., 419., stejnolehlé,
-pisné, -hledné, Jd. Geom. II. 17., vodní
(v parním kotlu), Wasser-, výhřevy, Feuer-,
desetinná (ve starších spisech místo dese-
tinné tečky), Šim. 18., 70., čáry rovinné,
algebraické, anallagmatické, bicirkularní,
cassinické, cirkularní, Descartesovy, expo-
nentialní, klenbové, logarithmické, obalené,
rationalní, reciproké, semicirkularní, tran-
scendentní, trigonometrické, unikursalní,
zvratné či inversní, prostorové, asympto-
tické, bikvadratické, geodetické, konturové,
křivosti, kubické, meridialní, nejkratšího
spádu, největšího spádu, rovnoběžné, stej-

ného spádu, strikční, tečné, všeobecné, kru-
hové (soustředné, výstředné), 3., 4., 5. a vyš.
řádů, Vnč., ohybu, tlaková či centralní, Pek.
68., 77., 189.; č. Frauenhofrovy (vz Šfk.
Poč. 247.), spektralní (vz ib. 245.), uzavřené,
molekularní, ZČ. III. 103., I. 184., 250., he-
liová, Čs. math. X. 181., ohybu či pružnosti,
elastische L., sil posouvajících, podporná
zdí, Widerstandslinie der Mauer, Stütz-,
tlaku, Druck-, zatížení, Belastungs-, Pcl. 7.,
33., 42., 44., 45., čáry kotové, Coten-, Šanda,
šermu, uzlové, KP. I. 535., 555., II. 288.,
trasovaná, tracirte L., osná, Achsel-, palu,
palná, Feuerlinie im Gefechte, čelní, Front-,
spojovací, Kommunikations-, rovnací, Rich-
tungs-, ramenní, Schulter-, vrazu, Stoss-,
harcovnická, Tirailleur-, povozová (zavaza-
delní), Train-, stráže parkové, L. der Park-
wache, č. zvídek, Vedetten-, přestupovací,
Rochat-, rozvinu, Čsk., bezúhlá, úhelnatá,
Jd. Geom. II. 21., pomezní, pohraniční, re-
gulační, Kř. Stat. 4., 108., seče, Schlag-,
Škd., indukatorní, athmosferická, vzducho-
prázdnoty, Zpr. arch. IX. 12., 22., pokrajní
(na motýlích křídlech), Kk., hmotná, mathe-
matická (jen myšlená), Us., krásy, rohatá,
vlnitá, přetržená, haditá, půvabu, Dk. Aesth.
163., l65., paždná, podpaždná, Axillar-, dráhy,
Bahn-, kuželová, konisch, šroubová, Schrau-
ben-, sedlová, antiklinisch, růstu dříví, Holz-
vegetations-, krychlená, Kubik-, středová,
Mittel-, neckovitá, Mulden-, severní, Nord-,
zraková, Visir-, rozluční, rozhranní, Scheide-,
svislá, Vertikal-, oddělovací, Scheidungs-,
stejné teploty (rovnoteplice), Isothermen-,
v prostoru, L. im Raume, lizová či lizovka,
Schalm-, horní či svrchní, Ober-, tečkovaná,
punktirte L, vytýčená, ausgetreckt, libo-
volná, beliebige L., Sl. les., plavní, Dch.,
dopravní, Kaizl. 141., taktová, Zv. Přír. kn.
I. 9., ponoru (lodi), železniční, upravovací,
Regulirungs-, pod níž se poznámky tisknou
(v knize), Us. Pdl. To už patří pod čáru.
Jde rovnou čarou. Vz Opilý. Čáru vytýčiti.
— Č. v bot. = obruba přeúzká dolů běžícím
krajem listovým u třezalky provrtané, nebo

chlupy (instr.) na nažkách odolenu největ-
šího. Rst. 403. — Čárka = čálka. U N. Kdyně.

Rgl., Psčk.

Čarabaňa, ě, f. = hloupá ženská. Val. Vck.

Čarabuňa, ě, f. = Morana, Smrť. Mor.
Vynašejí nastrojenou v šaty černé č-ňu a na
dub pověsivše po ní házejí. U Příbora. Sš.
P. 770.

Čaraga, y, f. = rozkřičená hus. Cf. Ča-
ragati. Mor. Brt.

Čaragati = štěbetati, kejhati. Hus kejhá,
gagoce, čaragá atd. Vz Hus. Mor. Brt. D.
204. Dlho ešte č-li spolu ležiac v posteliach.
HVaj. BD. I. 94.

Čaragovať, vz Čaragati.

Čaranec, nce, m. = znak, kde bylo čá-
ráno. Mor. Brt. D.

Čarap, u, m., die Kamasche. Slov. Ssk.

Čarapár, a, m., der Kamaschenträger.
Slov. Ssk. Č. = italský vojín s černými
punčochami. Kld. I. 147. Na Slov. = pěší
vojín, der Infanterist. Bern. Vz Čarap.