Předchozí (1160)  Strana:1161  Další (1162) |
|
|||
1161
|
|||
|
|||
Čaptati = těžce, nemotorně, kolíbavě cho-
diti, schwerfällig gehen. Ssk. Malé děti čaptají. Ostrav. Tč. Čapce śe ta čaptula, Laš. Brf. D. 204. — kde. Ve vodě, v blátě dítě rádo čapce. Ib. Tč. — Č. = bolavé místo lékem natírati. Laš. Brt. D. 204. Čaptavý = kdo čaptá, čapták, schlendernd.
Vz Čaptati. Ssk. Č. krok. Ostrav. Tč. Čo nového? Zabil krivý č-ho (žertová odpověď). Slov. Zátur. Čaptula, y, m. a f. = kdo čaptá. Vz
Čaptati. Čaptuška, y, f., ein kleines Frauenzimmer,
das kurze Schritte macht. U Místka. Škd. Čapula, y, f. = slepice ráda čapící. Vz
Čapěti. Slez. Šd. — Č. = malá ženská. Vaj. Vck. Čapulka, y, f., mitrula, rostl. Vz Rstp
1927. — Č. = malá čapula. Slez. Šd. Čapura, y, f. = čepčisko, z čapka. Strhli
mu s hlavy tú č-ru. Mt. S. I. 55. Čapuška, y, f. = čapušnatá husa, která
má veliké tlapky. Vz Čapa (noha). Slov. Rr. Sb. Čapy, pl., f., vz Čapa (noha).
Čápy, dle Dolany, Schaab, ves u Pod-
bořan. Cf. Pšov. Cár, u, m., vz Čáry, 2.
Čara, vz Čary, 1., Mz. v List. filolog. VII.
28., Čarati. Čára = každý tah způsobený barvicím
n. ostrým nástrojem; v měřictví = prostorná veličina jednoho rozměru, kterou lze mysliti jakožto meze plochy nebo jako stopu po- hybujícím se bodem způsobenou. Vz S. N. Č. třepenatá, fransichter Strich, úhlopříčná, Diagonale, Nz., operační, obranná, ústupní (ligne de retraite), rozvitá (čelí;, formační, zbrojní, táborní, ohenní, důstojnická, štábní, plukovní, zavazadelní, proviantní, konní, bri- gádní, dělová, muničních vozů, střelní, ohro- žená, baštovaná, kapitalní (vystupující úhel bašty půlící), odporu nejkratší, těžištní, smí- šemá, NA. III. 78., 80., 84., 86., 143., 144., 148., 163., 166., V. 1., Čsk., věčného sněhu, stejnotlaké č., Halleyovy (dříve: isogony), střídavě tečkovaná (—. — .), Stč. Zem. 545., 574., 666., 753., č. složek, Kräftepolygon, č. výslednic, Seilpolygon, Gelenkpolygon, pólová, ohybu, momentu setrvačností, č. sil posouvacích, součtová ohlížení, Šln. I. 4., 5., 7., 13., 21.—23., 51., obalová, stejné svě- tlosti (intensivní), lomená, pomocná, po- vrchová, Mantel-, řídící, Leit-, tvořící, er- zeugende L., Jrl. 202., 344., 419., stejnolehlé, -pisné, -hledné, Jd. Geom. II. 17., vodní (v parním kotlu), Wasser-, výhřevy, Feuer-, desetinná (ve starších spisech místo dese- tinné tečky), Šim. 18., 70., čáry rovinné, algebraické, anallagmatické, bicirkularní, cassinické, cirkularní, Descartesovy, expo- nentialní, klenbové, logarithmické, obalené, rationalní, reciproké, semicirkularní, tran- scendentní, trigonometrické, unikursalní, zvratné či inversní, prostorové, asympto- tické, bikvadratické, geodetické, konturové, křivosti, kubické, meridialní, nejkratšího spádu, největšího spádu, rovnoběžné, stej- |
ného spádu, strikční, tečné, všeobecné, kru-
hové (soustředné, výstředné), 3., 4., 5. a vyš. řádů, Vnč., ohybu, tlaková či centralní, Pek. 68., 77., 189.; č. Frauenhofrovy (vz Šfk. Poč. 247.), spektralní (vz ib. 245.), uzavřené, molekularní, ZČ. III. 103., I. 184., 250., he- liová, Čs. math. X. 181., ohybu či pružnosti, elastische L., sil posouvajících, podporná zdí, Widerstandslinie der Mauer, Stütz-, tlaku, Druck-, zatížení, Belastungs-, Pcl. 7., 33., 42., 44., 45., čáry kotové, Coten-, Šanda, šermu, uzlové, KP. I. 535., 555., II. 288., trasovaná, tracirte L., osná, Achsel-, palu, palná, Feuerlinie im Gefechte, čelní, Front-, spojovací, Kommunikations-, rovnací, Rich- tungs-, ramenní, Schulter-, vrazu, Stoss-, harcovnická, Tirailleur-, povozová (zavaza- delní), Train-, stráže parkové, L. der Park- wache, č. zvídek, Vedetten-, přestupovací, Rochat-, rozvinu, Čsk., bezúhlá, úhelnatá, Jd. Geom. II. 21., pomezní, pohraniční, re- gulační, Kř. Stat. 4., 108., seče, Schlag-, Škd., indukatorní, athmosferická, vzducho- prázdnoty, Zpr. arch. IX. 12., 22., pokrajní (na motýlích křídlech), Kk., hmotná, mathe- matická (jen myšlená), Us., krásy, rohatá, vlnitá, přetržená, haditá, půvabu, Dk. Aesth. 163., l65., paždná, podpaždná, Axillar-, dráhy, Bahn-, kuželová, konisch, šroubová, Schrau- ben-, sedlová, antiklinisch, růstu dříví, Holz- vegetations-, krychlená, Kubik-, středová, Mittel-, neckovitá, Mulden-, severní, Nord-, zraková, Visir-, rozluční, rozhranní, Scheide-, svislá, Vertikal-, oddělovací, Scheidungs-, stejné teploty (rovnoteplice), Isothermen-, v prostoru, L. im Raume, lizová či lizovka, Schalm-, horní či svrchní, Ober-, tečkovaná, punktirte L, vytýčená, ausgetreckt, libo- volná, beliebige L., Sl. les., plavní, Dch., dopravní, Kaizl. 141., taktová, Zv. Přír. kn. I. 9., ponoru (lodi), železniční, upravovací, Regulirungs-, pod níž se poznámky tisknou (v knize), Us. Pdl. To už patří pod čáru. Jde rovnou čarou. Vz Opilý. Čáru vytýčiti. — Č. v bot. = obruba přeúzká dolů běžícím krajem listovým u třezalky provrtané, nebo chlupy (instr.) na nažkách odolenu největ-
šího. Rst. 403. — Čárka = čálka. U N. Kdyně. Rgl., Psčk.
Čarabaňa, ě, f. = hloupá ženská. Val. Vck.
Čarabuňa, ě, f. = Morana, Smrť. Mor.
Vynašejí nastrojenou v šaty černé č-ňu a na dub pověsivše po ní házejí. U Příbora. Sš. P. 770. Čaraga, y, f. = rozkřičená hus. Cf. Ča-
ragati. Mor. Brt. Čaragati = štěbetati, kejhati. Hus kejhá,
gagoce, čaragá atd. Vz Hus. Mor. Brt. D. 204. Dlho ešte č-li spolu ležiac v posteliach. HVaj. BD. I. 94. Čaragovať, vz Čaragati.
Čaranec, nce, m. = znak, kde bylo čá-
ráno. Mor. Brt. D. Čarap, u, m., die Kamasche. Slov. Ssk.
Čarapár, a, m., der Kamaschenträger.
Slov. Ssk. Č. = italský vojín s černými punčochami. Kld. I. 147. Na Slov. = pěší vojín, der Infanterist. Bern. Vz Čarap. |
||
|
|||
Předchozí (1160)  Strana:1161  Další (1162) |