1162

Čarati = zaměňovati, slov., dle Mz. v List.
filolog. VII. 28. z maď. scere. Cf. Mkl. Etym.
30.

Čarbačka, y, f., das Kritzeln. Slov. Ssk.

Čarbáčka, y, f., schlechte Schreibeiin.
Slov. Ssk.

Čarbák, a, m., schlechter Schreiber,
Schmierer. Slov. Bern., Ssk.

Čarbanina, y, f. = škrábanina, das Masch-
werk. Č. veršičkářská. Bdl. Č. a škrábanina.
Phld. I. 1. 60.

Čarbati. Snad také: drážditi, poštívati.
Časopis nectný v řeči Němce začal proti
Čechům č. s názvem: Bohemia pro Bohemce.
Koll. I. 347.

Čárčička, y, f. = malá čárka. Vz Čára.

Čarda, y, f. = v maďarských pustinách
stavení o samotě. Posp. Nechže nejdou tam
do tej č-dy, nebo tam se zlí lidé nalézají.
Koll. IV. 186.

Čardáš, e, m., vz Czardas.

Čárečka, y, f. = čárčička. Us. Brt.

Čárenie, n., das Hexen. Slov. Ssk.

Čarevič, e, f., forma ruská, česky cářovic.
Gb. Hl. 54.

Čárina, y, f. = čárka v měřictví, částka
palce. Slov. Phld. II. 4. 115.

Čariti, il, en, ení = vyměňovati, aus-
tauschen. Cf. Čara, Čary. Slov. Němc. VII.
268., IV. 428., Hdk. C. 377. Mladosť mla-
dosťou se čarí. Kyt. 1876. 17. — komu.
Keď si vy č. neumiete. Koll. Zp. I. 210. —
co zač. Tu mluvu milozvučnou za nepěknou
čaří. Hdk. C. 108. — Č. = čarovati, hexen.
Slov. Ssk.

Čárkání, n., die Schraffirung. Kv. 1842.

Čárkatý = čárkovaný. Rk.

Čárkokrovečník, a, m., grammoptera,
brouk. C. skvrnorohý, g. maculicornis; bledo-
žlutý, g. livida; hnědavý, g. lurida; hladký,
g. laevis; červenonohý, g. rufipes; červeno-
rohý, g. ruficornis. Kk. Br. 359.

Čárkovací ústav, die Rastrir-Anstalt. Dch.

Čárkovaný; -án, a, o = čárkami nazna-
čený, gestrichelt. Č. oblouk, Mj., papír,
písmeno (d', s'). Dk., ZČ. Jednou, třikrát č.
(v hudbě). Hud. C. krovky. Kk. Br. 6. Č. ku-
rovec, vz Kurovec; dřevokaz, vz Dřevokaz.

Čárkovatel, e, m., der Linirer. Dch.

Čárkovati, stricheln, schraffiren. Jrl. 419.,
Sl. les., Čsk. — co: plochu, NA. V. 111.,
písmena: a', a". Šim.

Čárkovitopodlouhlý list. Pdl.

Čárkovitý list = od spodu až ku konci
stejně široký, jehož oba kraje jsou rovno-
čárné jako u trav, linealisch. Čl. Kv. XVIII.
Cf. Slb. XLI., list. 403.

Čárkovka, y, f., das Zitterthierchen; č.
žaludeční, vibrio utriculus, der Schlauch-
wurm. Sl. les.

Čárkovna, y, f. = čárkovací ústav. Vz
Čárkovací.

Čárkový = zšíří čárky, linienbreit. Rst.
403.

-čárkový. Dvoj-, troj-, čtyřčárkový. Rst.

Čarmarečník, a, m., der Händler. Slov.

Čarmo, täuschend, zauberisch. Rk., Loos.,

Ssk.

Čarnatý = čarami tenkými barvenými
opatřený, gestrichelt, linirt. Rst. 403.
Čárnička, y, f., graphis, die Schriftflechte.
Č. psaná, g. scripta, lišejník. Vz Rst. 1841.,
Sl. les.

Čarničkovitý. Č. rostliny, graphideae:
klikonoška, kreskovec, čárnička. Vz Rstp.
1830., 1840.

Čárník, u, m. = zednické pravítko s roz-
dělením centimetrovým. U N. Bydž. Kšť —
Č., das Lineal. Šm.

Čarnovský Sigm. 1660. Vz Jg. H. 1. 2. v.
542.

Čarný. Čarné očka taročkovo (trnkové),
sladké gamby šuhajkovo, ked me večar po-
bočkaly, do rana mi šmakovaly. Sl. spv.
198. Ku mně chlapci, ku mně, čarné očka
u mně. Koll. Zp. I. 72.

Čárný, Zauber-. Č. hody. Kká. Td. 171.

Čaroblahý = čarovně blahý. Pl.

Čaroděj, magus. V MV. nepravá glossa.
Pa.

Čarodějka, y, f. = čarodějnice. Us.

Čarodějně, zauberisch. Šml.
Čarodejnešin, a, o = čarodejničin. Slov.
Č. zámek. Dbš. Sl. pov. I. 549.

Čarodějnice = žena, která dle domnění
pověrčivých lidí pomocí ďáblovou působí
věci nadpřirozené lidem škodíc. Vz S. N.,
Kram. Slov. 72. U Opavy: střiha, Pk., na
Slov.: striga, v Podluží na Mor.: bosorka,
bobonice, újemnice. Vz o nich v Obzoru
(v Brně) 1883.132.—133. Cf. Bosorka a Sbtk.
Rostl. 27., 50., 99., 123., 164., 186., 188.,
189., 282., 283., 297., 315., 321., 322., 334.,
Mus. 1853. 469.

Čarodějnictví. Pokuta č. Vz Corp. jur.
IV. 3. O. II.

Čarodějník, magus, hariolus, BO., in-
cantans, Ž. wit. 57. 6., incantator. BO. Aby
nižádný z vás č-kuov nehledal. Sv. ruk. 323.
Vz Čarodějnice, S. N., Kram. Slov. 72., Mkl.
Etym. 30.

Čarodějnosť, i, f., das Zauberwesen. Šm.

Čarodějný. Č. síla, slovo, Pdl., šťáva,
Nrd. Bld. 8., obrázek, Koll. III. 128., vý-
stup. Ib. III. 53.

Čarodějský, vz Čarodějný.

Čarodějství. Vz Sbn. 414.

Čaroděnice, e, f. = čarodějnice. Výb. II.
38., Vck.

Čarodeník, a, m. = čarodějník. Us. Šd.

Čarodeňský = čarodějský. Č. čarodenica.
Slez. Šd.

Čarodynica = čarodějnice. Ostrav. Tč.

Čarodyník = čarodějník. Ostrav. Tč.

Čaroháj, e, m., der Zauberhaia. Čch.
Petrkl. 39.