11G6

-čásko, přípona: chlapčásko. Brt.

Časladóra, y, f. C. bílá, druh révy.
V Podluží. Brt.

Čáslav, ě, f, Vz Boleslav (stran skloňo-
vání). Gt. Č-vě. Tč. U Č-vi vyhrnul se mu
vstříc veliký dav lidu. Pal. Děj. V. 2. 405.
Gt. Č-vi také v Pal. Rdh. I. 130. Dampil
ležení nedaleko Č-vě zarazil; Matiáš přijel
do Č-vě. Dač. 247., 353. Č. bývala prkenná,
slula koňmi, náhrobkem Žižkovým a vyso-
kou věží a na posvícení v Č-vi netrefíš,
přijdeš brzo n. pozdě. Vz Sbtk. Krat. h.
25. Cf. S. N., také S. N. X. 135., Sdl. Hr.
IV. 199., Tk. I. 189., 348., II. 361 , III. 171 ,
IV. 724., V. 127, 199., VI. 346., Tk. Ž.
220., Tf. Odp. 386., Blk. Kfsk. 1293. — Č.,
Čáše, něm. Čiašel, ves v Litom. Blk. Kfsk.
291.— Č., a, m., os. jm. Mus. 1880. 451.
Č. z Podolí. Vz S. N. X. 136., Blk. Kfsk.
1293., Sdl. Hr. IV. 369.

Časlava, y, f., samota u Nového Města
v Brněnsku.

Časlavice, dle Budějovice, Časlawitz, ves
u Třebíče. Jde nás jako Časlavských (Ča-
slavických) = mnoho, poněvadž Časlavští
chodí na trh do Třebíče pohromadě. Sbtk.
Krat. h. 152.

Čáslavka hruška. Vz Rstp.516., Sdl. Hr.
II. 275.

Čáslavky, pl., f., Časlawek, vsi u Jaro-
měře a u Smiřic. PL , Arch. V. 569.—570.

Čáslavsko, a, n., Čáslawsko, ves u Čech-
tic. — Č. = krajina. Vz Sdl. Hr. I. 253.

Čáslavský, Časlauer. Č. župa, kraj. Vz
S. K, Tk. 1. 81., 336.—527., IV. 142., 207 ,
VI. 346., Tk. Ž. 90. — Č., osob. jm. 16. stol.
Mus. 1884. 436 , Tk. V. 237. — Č. Frant.
1670. Jg. H. 1. 2. v. 542., Jir. Ruk. I. 133.
— Č. Pav. Blk. Kfsk. 1075.

Časně. Ad 1. Umí č. (ad tempus) mlu-
viti i mlčeti, začíti i přestati. Reš. Dal č.
zprávcům úmluvy. Zř. F. 1. C. XVII. To č.
v radě oznam. Kol. — Ad 2. Č. ráno k dílu,
to dá prospěch, sílu, die Morgenstunde hat
Gold im Munde. Dch.

Časník, u, m., navrženo v Tatrance I. místo
časopis. Vz Bačk. Pís. 1. 225., Mus. 1834.
460. Das Zeitbuch. Rk., Loos.
Časno, a, n. = časnosť. Pl.

Časnopolsko, a, n., Schönfeld, ves u
Hlinska.

Časnosamčí, vz Jinočasý.

Časnosamičý, vz Jinočasý.

Časnosť ad 1. Doveď, pane, doveď mě
po této 6-sti do nebe. Sš. P. 66. Pán Bůh
mu dej slávu věčnou po té č-sti. Koll. I.
415. — Č., die Zeitlichkeit. Obrátili by tu
věčnosť (platu) netoliko v č., ale také v nic,
kdyby se pokut bránie nestrašili. Vš. Jir.
214.

Časný = netrvalý. Č. hoře, Osv. V. 635,.
trest. Mž. 121. Na této své pouti časné.
Mž. 108. Č. (počasné) platy. Šp. Bóh věčný
jest s námi člověkem časným; Č. zbožie.
Hus II. 24., 23. Listové věční, časní. CJB.
419. — Č. — ranný. Č. mráz. Sl. les. Od

č-ho rána až do pozdního večera. Šmb. S.
II. 216. — Č. = zralý, dospělý, zkušený, peri-
tus. Alan jest byl mistr časný. Sv. ruk. 1.

Časoblud, u, m., Anachronismus, m. Ssk.

Časobyt, u, m., der Zwischenraum. Šm.,
Loos.

Časočet, čtu, m. = časopočet, die Zeit-
rechnung. Stalo se to roku . . našeho časo-
čtu. Šim. 20.

Časodoba. Vz Jg. Slovn. 16.

Časodobný. V myslích jednotlivých lidí
a jich č-ých vývinů. Hš. Sl. 29.

Časohadactví, n. = časoprava. Rk.

Časohled, u, m. = časohlídka. Rk., Loos.

Časohlídka, y, f., das Horoskop. Šm.

Časojevný. Č. rovnice, die Zeitgleichung,
která udává rozdíl mezi pravým a průměr-
ným polednem. Stč. Zem. 108.

Časoměr. Vz Stč. Zem. 300., Kram. Slov.
73.

Časoměrec, rce, m. = časoměřič. Dk.
Poet. 349. Kdo pak odolá přízvučníci čili
časoměrci? Koll. I. 230.

Časomerie, n., die Prosodie. Slov. Loos.,
Ssk.

Časomerný. Č. stroj. Stč. Zem. 301.,
krásno (rhythmické). Dk. Aesth. 201. Vz
Jg. Slovn. 75.

Časoměrství, n. = chronometrie, die Zeit-
masslehre. Stč. Zem. 108., Nz., Ssk.

Časomíra, y, f. = měření času, die Zeit-
messung, das Zeitmass. Hud. Jako mlatci
rovnou časoměrou (gleicher Takt) cepů
v humně bijí na snopy. Koll. I. 342. —
Č. v mluvnici = měření slabik podlé času,
das Silbenmass. Vz Gb. Hl. 46., Vor. P. 13.,
Kvantita, S. N. II. 302.—304., Listy filolog.
VIII. 243., 256., Jg. Slovn. 11.

Časomorce, e, m., der Zeittödter. Šm.

Časomorný, zeitverderbend. Mus. 1880.
276. Č. zábava. Dk.

Časopis m. časBpisB. Bž. 8. Č. = tisko-
pis v jistých obdobách, denně, týdně, mě-
síčně atd. vycházející. Obírá-li se denními
událostmi, sluje noviny; věcmi-li vědeckými,
list vědecký (odborný); zábavu-li, list belle-
tristický. Vz Kram. Slov. 73. Č-sy doby nové
předbřeznové, vz Bač. Pís. I. 223., 225.-260.
Č. Čes. musea. Ib. I. 312., Bačk. Vysk. 27.
Č. Matice moravské. Vz Bačk. Výsk. 27.
Č-sů názvy. Ib. 26., 27. Č. kat. duchoven-
stva. 1b. I. 315. O sloven. časopisech napsal
článek Rybička ve Světozoru 1861. 257.-259.
Ostatně vz Novina.

Časopisecký = novinářský, Zeitungs-.
Č. lokálka. Hrts.

Časopisectvo, a, n. = časopisectví, za-
městnání mající za účel vydávání časopisů.
Us., Mus. 1880. 276., Tf. H. 1. 3. vyd. 204.

Časopisna, y, f., das Zeitungsbureau. Šp.

Časopisný = novinářský, Zeitungs-. Č.
list, zpráva. J. tr., Mus. 1880. 57. Č. litera-
tura. Phld. I. 1. 14.

Časopočetní, Zeitrechnungs-, Šm.



	11G6

	-čásko, přípona: chlapčásko. Brt. Časladóra, y, f. C. bílá, druh révy. V Podluží. Brt. Čáslav, ě, f, Vz Boleslav (stran skloňo- vání). Gt. Č-vě. Tč. U Č-vi vyhrnul se mu vstříc veliký dav lidu. Pal. Děj. V. 2. 405. Gt. Č-vi také v Pal. Rdh. I. 130. Dampil ležení nedaleko Č-vě zarazil; Matiáš přijel do Č-vě. Dač. 247., 353. Č. bývala prkenná, slula koňmi, náhrobkem Žižkovým a vyso- kou věží a na posvícení v Č-vi netrefíš, přijdeš brzo n. pozdě. Vz Sbtk. Krat. h. 25. Cf. S. N., také S. N. X. 135., Sdl. Hr. IV. 199., Tk. I. 189., 348., II. 361 , III. 171 , IV. 724., V. 127, 199., VI. 346., Tk. Ž. 220., Tf. Odp. 386., Blk. Kfsk. 1293. — Č., Čáše, něm. Čiašel, ves v Litom. Blk. Kfsk. 291.— Č., a, m., os. jm. Mus. 1880. 451. Č. z Podolí. Vz S. N. X. 136., Blk. Kfsk. 1293., Sdl. Hr. IV. 369. Časlava, y, f., samota u Nového Města v Brněnsku. Časlavice, dle Budějovice, Časlawitz, ves u Třebíče. Jde nás jako Časlavských (Ča- slavických) = mnoho, poněvadž Časlavští chodí na trh do Třebíče pohromadě. Sbtk. Krat. h. 152. Čáslavka hruška. Vz Rstp.516., Sdl. Hr. II. 275. Čáslavky, pl., f., Časlawek, vsi u Jaro- měře a u Smiřic. PL , Arch. V. 569.—570. Čáslavsko, a, n., Čáslawsko, ves u Čech- tic. — Č. = krajina. Vz Sdl. Hr. I. 253. Čáslavský, Časlauer. Č. župa, kraj. Vz S. K, Tk. 1. 81., 336.—527., IV. 142., 207 , VI. 346., Tk. Ž. 90. — Č., osob. jm. 16. stol. Mus. 1884. 436 , Tk. V. 237. — Č. Frant. 1670. Jg. H. 1. 2. v. 542., Jir. Ruk. I. 133. — Č. Pav. Blk. Kfsk. 1075. Časně. Ad 1. Umí č. (ad tempus) mlu- viti i mlčeti, začíti i přestati. Reš. Dal č. zprávcům úmluvy. Zř. F. 1. C. XVII. To č. v radě oznam. Kol. — Ad 2. Č. ráno k dílu, to dá prospěch, sílu, die Morgenstunde hat Gold im Munde. Dch. Časník, u, m., navrženo v Tatrance I. místo časopis. Vz Bačk. Pís. 1. 225., Mus. 1834. 460. Das Zeitbuch. Rk., Loos. Časno, a, n. = časnosť. Pl. Časnopolsko, a, n., Schönfeld, ves u Hlinska. Časnosamčí, vz Jinočasý. Časnosamičý, vz Jinočasý. Časnosť ad 1. Doveď, pane, doveď mě po této 6-sti do nebe. Sš. P. 66. Pán Bůh mu dej slávu věčnou po té č-sti. Koll. I. 415. — Č., die Zeitlichkeit. Obrátili by tu věčnosť (platu) netoliko v č., ale také v nic, kdyby se pokut bránie nestrašili. Vš. Jir. 214. Časný = netrvalý. Č. hoře, Osv. V. 635,. trest. Mž. 121. Na této své pouti časné. Mž. 108. Č. (počasné) platy. Šp. Bóh věčný jest s námi člověkem časným; Č. zbožie. Hus II. 24., 23. Listové věční, časní. CJB. 419. — Č. — ranný. Č. mráz. Sl. les. Od	č-ho rána až do pozdního večera. Šmb. S. II. 216. — Č. = zralý, dospělý, zkušený, peri- tus. Alan jest byl mistr časný. Sv. ruk. 1. Časoblud, u, m., Anachronismus, m. Ssk. Časobyt, u, m., der Zwischenraum. Šm., Loos. Časočet, čtu, m. = časopočet, die Zeit- rechnung. Stalo se to roku . . našeho časo- čtu. Šim. 20. Časodoba. Vz Jg. Slovn. 16. Časodobný. V myslích jednotlivých lidí a jich č-ých vývinů. Hš. Sl. 29. Časohadactví, n. = časoprava. Rk. Časohled, u, m. = časohlídka. Rk., Loos. Časohlídka, y, f., das Horoskop. Šm. Časojevný. Č. rovnice, die Zeitgleichung, která udává rozdíl mezi pravým a průměr- ným polednem. Stč. Zem. 108. Časoměr. Vz Stč. Zem. 300., Kram. Slov. 73. Časoměrec, rce, m. = časoměřič. Dk. Poet. 349. Kdo pak odolá přízvučníci čili časoměrci? Koll. I. 230. Časomerie, n., die Prosodie. Slov. Loos., Ssk. Časomerný. Č. stroj. Stč. Zem. 301., krásno (rhythmické). Dk. Aesth. 201. Vz Jg. Slovn. 75. Časoměrství, n. = chronometrie, die Zeit- masslehre. Stč. Zem. 108., Nz., Ssk. Časomíra, y, f. = měření času, die Zeit- messung, das Zeitmass. Hud. Jako mlatci rovnou časoměrou (gleicher Takt) cepů v humně bijí na snopy. Koll. I. 342. — Č. v mluvnici = měření slabik podlé času, das Silbenmass. Vz Gb. Hl. 46., Vor. P. 13., Kvantita, S. N. II. 302.—304., Listy filolog. VIII. 243., 256., Jg. Slovn. 11. Časomorce, e, m., der Zeittödter. Šm. Časomorný, zeitverderbend. Mus. 1880. 276. Č. zábava. Dk. Časopis m. časBpisB. Bž. 8. Č. = tisko- pis v jistých obdobách, denně, týdně, mě- síčně atd. vycházející. Obírá-li se denními událostmi, sluje noviny; věcmi-li vědeckými, list vědecký (odborný); zábavu-li, list belle- tristický. Vz Kram. Slov. 73. Č-sy doby nové předbřeznové, vz Bač. Pís. I. 223., 225.-260. Č. Čes. musea. Ib. I. 312., Bačk. Vysk. 27. Č. Matice moravské. Vz Bačk. Výsk. 27. Č-sů názvy. Ib. 26., 27. Č. kat. duchoven- stva. 1b. I. 315. O sloven. časopisech napsal článek Rybička ve Světozoru 1861. 257.-259. Ostatně vz Novina. Časopisecký = novinářský, Zeitungs-. Č. lokálka. Hrts. Časopisectvo, a, n. = časopisectví, za- městnání mající za účel vydávání časopisů. Us., Mus. 1880. 276., Tf. H. 1. 3. vyd. 204. Časopisna, y, f., das Zeitungsbureau. Šp. Časopisný = novinářský, Zeitungs-. Č. list, zpráva. J. tr., Mus. 1880. 57. Č. litera- tura. Phld. I. 1. 14. Časopočetní, Zeitrechnungs-, Šm.