1169

dětí (či od: Částek?) = mnoho. Us. u Kr.
Hrad. Kšť. — Č. Ferd. 1698. Vz Jg. H. 1. 2.
v. 542., Jir. Ruk. I. 132.

Cástkoton, u, m. Dk. Aesth. 231.

Častkov, a, m., Časkau, ves u Sušice.
Tk. I. 432., III. 117., V. 128., Žer. Záp. I.
262., Sdl. Hr. I. 138.

Částkov, a, m., Častkow, vsi u Nasavrk
a Uher. Brodu; Schossenreut, ves u Tachova.
PL., Arch. III. 500., Blk. Kfsk. 264.

Částkovaný; -án, a, o = částkový, ein-
zelnweis. J. tr.

Částkovice, dle Budějovice, Částkowitz,
ves u Telče. — Č., ves v Táborsku. Vz Blk.
Kfsk. 900., Sdl. Hr. IV. 369.

Častobit, a, m., ein oft geschlagener. Šm.

Častobor, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Castoboř, e, m., dvůr u Sedlčan.

Častobyl, a, m., häufiger Besucher. Šm.

Častohodice, dle Budějovice, Častohotitz
u Mor. Budějovic.

Častochov, a, m. V Č-vě jest prý pravý
obraz panny Mane a tam všichni Slezáci
putují. Tč.

Častokrátež, e, f., die Häufigkeit. Slov.
Ssk.

Častolár, a, m., os. jm. Mus. 1880. 108.,
Blk. Kfsk. 1293.

Častolav, a, m , os. jm. Pal. Rdh. I. 119.,
Děj. I. 2. 471.

Častolovice, dle Budějovice, Častolowitz,
městečko u Kostelce nad Orl. Vz S. N., Sdl.
Hr. I. 253., II. 275., III. 226, 271., IV. 10.

Častoň, ě, m., os. jm. Tk. I. 61.

Částoň, ě, f., veichtia, die Weichtie, rostl.
Č. protiběhavečná, v. antidisenterica, bar-
vířská, v. tinctoria. Vz Rstp. 1055.

Častonice, dle Budějovice, Častonitz, vsi
u Sušice a u Křivoklátu. Arch. III. 500.

Častonín, a, m., ves u Pelhřimova. Vz
Blk. Kfsk. 1171., Sdl. Hr. IV. 276.

Často psaný. Č. království české, kupitelé.
Zř. F. I. A. II., Tov. 94.

Častoráz = častokrát. Slov. Ssk.

Častorázy = častokrát. Slov. Ssk.

Častorodný, oft gebärend. Šm.

Častotice, dle Budějovice, Častotitz, ves
u Náměště.

Častotlivosť, i, f., die Veröfterung. Šm.

Častotlivý, oftmalig, oft wiederkehrend.
Č. nemoc. Ostrav. Tč. — Koll. St. 477., Ssk.

Častotně = často. Č. někom choditi. Ostrav.

Tč.
Častotný = častotlivý. Slov. Ssk.

Častování hostí. Mus. 1880. 446. Vz Če-
stování.

Častovati. Čestovati posud na Slov, be-
wirthen. — koho čím. Srb je pitou vlídně
č-val. Koll. I. 266. Č. koho jídlem, pitím.
Vlč. — kdy. Č. koho vínem při svatbě.
Us. C-val ho cestou (bavil ho). U Žamb. Dbv.
— jak. Č-li je dyněmi a slaninou po ma-
ďarsku. Koll. I. 243. Č. někoho skvěle, Mus.

1880. 457., hlupákem (hlupáků mu nadávati).
U Solnice a j.

Častovec, vce, m. Č. Karel. Vz Blk. Kfsk.
429.

Častoveň, vně, f, die Traiteurie. Slov.
Ssk.

Častovoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Častrov, a, m., Častrow, ves u Pelhři-
mova. Vz S. N. X. 136., Blk. Kfsk. 850.,
Sdl Hr. IV. 369.

Častrovice, dle Budějovice, Častrowitz,
dvůr u Vlašimě. Vz S. N. X. 136., Blk. Kfsk.
1293. (ves zašlá).

Častulík, a, m., os. jm. Šd.

Častuvať = častovati. Slov. Ssk.

Častý. Takový bohatec jest tak častý
jako zvěřina v ráji. Reš. Malý dar milejší,
když je častější. Tč.

Časy, vz Čas. -- Č., dle Dolany, ves
u Pardubic. Vz Sdl. Hr. I. 253.

Čaša, e, f. = číše. Slov. Phld. V. 49.

Čáše, vz Čáslav.

Čaška, y, f. = malá čaša, eine kleine
Schale. Rgl., Lpř. Sl. 1. 474.

Čašnica, e, f. = číšnice. Slov. Loos.

Čašnictvo, a, n. = číšnictvo. Slov. Loos.

Čašník, a, m. = číšník. Slov. Loos.

Čašovitý = číšovitý. Slov. Loos.

Čašový = číšový. Slov. Loos.

Čašula, y, f., etwas Schalenartiges; der
Kelch an der Eichel. Slov. Loos.

-čat, -čate, na Mor. zdrobnělina druhého
stupně = -ek ( ec), -ka, -ko + jat: synča,
psíča, jalovča, košulča, světidélča. Vz Brt.
D. 150.

Čát, u, m. v Šáryši = každá hrubá tráva
na lukách; v Gemersku: čátina. Dbš.

Čata, y, f. = četa. Slov. V jeho čate som
stál. Sldk. Mart. 8. — Chlpk. Sp. 166., 205.

-čate, vz -čat.

Čátina, y, f., vz Čát.

Čatlovka, y, f. = murárská varechā.
Slov. Rr. Sb.

Čatovati. — proti komu. Proti Turkům
často č-li. Koll. Zp. II. 422. — s kým
kde. S Husmi a sliepkami v dědinách ča-
tují. Ib. 2. 423.

Čauš = Čouš, ves v Žatecku. Blk. Kfsk.
1149.

Čava, y, f. = velbloud. Mor. Šd., Sd.,
Bkř. — C. = škaredá, protivná, nepříjemná
ženská, ein hässliches, widerwärtiges Weib.
Mor. Brt., Vck., Bkř., Skd. Ja jdi ty čavo!
Co mně je po té čavě! Us. Šd.

Čavajda, y, f., os. jm. Slov. Šd.

Čavera, y, f., vz Čandor.

Čavotání havranov. Hol. 210.

Čavotati = štěbetati. Slov. Bern.

Čavotavec, vce, m., der Schwätzer. Slov.
Bern., Ssk

Čavotavosť, i, f., die Schwatzhaftigkeit.
Slov. Bern., Ssk.

363