1182

Čeřitosť, i, f., die Krausigkeit. Šm.

Čeřitý v bot. = vlnkovitý (Čl. Kv.), zplo-
šený po kraji mající řasy tupé, jako listy
rdesta kadeřavého. Rst. 404., Čl. Kv. XVIII.

Čerkáč, e, m., lysimachia vulgaris, rostl.
Let. Mr. S. VIII. 1. 33.

Čerkasy, vz S. N.

Čerkati, čerknouti, knul a kl, utí = ščer-
kati, štěrkati, chřestěti, chrastiti, řinčeti,
rasseln. Slov. Čerknúť východňoslovenský
výraz miesto: brnknúť si pohármi. Rr. Sb. —
čím kde. Ostrôžkami po ulici čerkali. Dbš.
Sl. pov. I. 514. Keď na mojich nohách čen-
čiare č-kali. Chlpk. Sp. 184. Ostrožkami ne-
čerkaj. Sb. sl. spv. II. 1. 31. Šak jej budú
zvoniť hlasnými zvonami a mne budú čerkať
ostrými mečami. Sb. sl. sp. II. 1. 102.

Čerkes, a, m. = darebák, lump. U Pře-
rova. Bkř. — Čerkesové. Vz Šf. Strž. I. 48.

Čerkovna, y, f. Č. Voršila. Žer. Záp. I.
18.

Čerkovský ze Zahrádky. Vz Blk. Kfsk.
1294.

Čermáček, vz Čermák.

Čermák. Vz Rehek zahradní, Brm. II. 2
141., Kram. Slov. 74. — Č., os. jm. Č. Jarosl.
Vz Slavín I. 80. Č. Ant, nar. 1776. Vz Bačk.
Pís. I. 265., Jg. H. 1. 2. v. 543., Šb. H. 1.
2. v. 234. — Č. Jan Ondř. 1654. Vz Jg.
H. 1. 2. v. 543. — Č. Bohusl., básník a úřed-
ník při univ. knihovně. O jiných Č. vz v S.
N., Blk. Kfsk. 1294.

Čerma, y, f., něm. Tschirm, ves v Opavsku.

Čermakovice, dle Budějovice, Čerma-
kowitz, ves u Mor. Krumlova.

Čermenky, pl., Tschirmkau, ves v prus.
Slez. Šd.

Čermetice, ves zašlá. Blk. Kfsk. 950.

Čermice, Čermíky v Žatecku. Tf. Odp.
287., Blk. Kfsk. 1100.

Čermík, a, m., ves. Arch. V. 527.

Čermíky, Čermníky, dle Dolany, něm.
Černik, ves u Čes. Brodu; něm. Čermich,
ves u Kadaně. Tk. I. 409., Tf. Odp. 266.,
Blk. Kfsk. 1294.

Čermná, é, f. Č. Česká, Böhmisch-Čerma,
také Č. Tamchynova, ves u Náchoda. S. N.
XI. 365. Č. Veliká, Gross-Čerma, ves u Ko-
stelce nad Orl. Č. Malá, Klein-Čerma, vsi
u Náchoda a Kostelce nad Orl. S. N. XI.
356. Něm. Čermna, ves u Hostinného. Něm.
Tschirm, ves u Staňkova. Něm. Leukers-
dorf, ves u Ústí nad Labem. Něm. Roth-
wasser, ves v Chrudimsku. Vz S. N. II. 498.,
X. 150., Blk. Kfsk. 1294., Sdl. Hr. II. 276.

Čermný = červený, roth. Č. moře. Vz
Mkl. Etym. 33.

Čermucha, y, f. = střemcha. Vz Mkl.
Etym. 33.

Čerň, die Schwärze. Vz Šfk. 41. Č. špa-
nělská, Rstp. 1400., ebenová, Prm. IV. 153.,
sandová na kůži, Prm. III. č. 15., kostěná
(kosti žířené, spodium), Šp., lampová, Mj.
34., ultramarínová, Ktzr., anilinová, das Anilin-
schwarz, Šp., měděná. Bř. N. 167. — Kram.

Slov. 74. Č. z kostí, platinová, rhodiová,
rutheniová, železná. Vz Šfk. Poč. 137., 363.,
368., 370., Schd. I. 305., KP. IV. 135., 274.
Č. psací u Řím. a Řeků. Vz Vlšk. 229., 284.

Černá, vz Černý.

Černák, u, m., der Schwärzling (unbrauch-
barer, schwarzer Kran); Morion (ein Edel-
stein). Šm., Loos.

Černakov, a, m., jm. potoku a mlýnu na
Slov. Koll. II. 507., Černakovský potok.
Koll. IV. 97.

Černání, n., das Schwarzwerden. Č. vína.
Vz KP. V. 183., Šk.

Čerňanský Jan. 1709.; Č. Sam. 1759.
Vz Jg. H. 1. 2. v. 543., Šb. Děj. ř. 2. v. 234.,
Jir. Ruk. I. 133.—134.

Černastosť, i, f., die Schwärzlichkeit.
Slov. Ssk.

Černastý = černavý. Mor. a Slov. Brt.,
Hol. 193.

Černata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 119.

Černati se. Hory se černajú, lúky zele-
najú; Zdálo se mně, zdálo, že sa od hor
mračí, a to se černajú šohajovi oči. Sš. P.
552., 415. — kde. Na ploše té se černal
had. Kká. K sl. j. 29.

Černatosť, i, f. = černastosť, náčernosť. Us.
Černatý = černastý, černavý. Us.

Černava = mrákava, tuča, tuče. Hdk.
C. 377, Sl. les. Také u Dobrušky. Vk. Hore
dolinami č. sa valí; ni je to č., ale sú hu-
sáři. Koll. Zp. I. 363; Sl. ps. Šf. II. 119.
Jde mrákava, čierňava sä valí. Hdž. Čít. 155
— Č., myslivna u Mělníka.

Černavě, schwärzlich. Č. lesklý, kovový,
modrý. Kk. Br. 21., 23., 26.

Černavka, y, f., die Brunette. Rk. —
Č., schwarze Kuh. Rk. — Č., samota u Ml.
Boleslavě.

Černce = Černice, Černitz, ves u Zavle-
koma.

Černčí, n., Tschimsch, ves u Medonos.

Černčice, dle Budějovice, Černčitz, ves
u Nov. Města nad Metují. PL. Vz S. N.,
Tk. III. 35., 44., V. 237., Tk. Ž. 185., Blk.
Kfsk. 1294, Sdl. Hr. II. 256.

Černčický z Kácova, panská rodina. Vz
S. N. X. 151., Sdl. Hr. II. 276., IV. 369.

Černčín, a, m. = Černčice.

Černě obhalený. Lpř. Sl. I. 40. Příliš č.
vidíš. Šml. I. 46.

Černec, rnce, m., v pravoslavné církvi =
mnich· světský kněz bělec. S. N. — Č. =
Černýš, obec.

Černěhnědý, schwarzbraun. Sm.

Černěkovice, pl., ves. Arch. V. 550.

Černěnka, y, f., nigrities, Nz., lk., pity-
riasis nigra. Odb. path. III. 115. Č. zlá, bös-
artige Melanose. Nz. lk.

Černěnkový, melanotisch. Nz. lk.

Černěšice, míst. jm. Tk. I. 41, IV. 295.

Černet, a, m. = bělotice, kachna čubatá,
figula cristata, die Reiherente. Pdy.