1190

Čertovina, y, f., Teufelei. Kká. Td. 325.

— Č., samota u Hlinska; Teufelskratschen,
samota u Náchoda. PL. Na č-ně n. Na
Jesuitsku = čásť Plotišť ve Hradecku (pa-
třila jesuitům). Kšť.

Čertovka, y, f., ein Teufelsweib; eine
böse Sache. Šm., Ssk. — Č., hospoda u
Mělníka; samota u Klatov. PL., BPk.

Čertovna, y, f. Č. Voršila. Žer. Záp. I.
106., 121.

Čertovský, Teufels-. Ty čerte č.! — Č.
mlýn, Teufelsmühle, u Unoště.

Čertový. Č. pazúr, astrogalus glycyphilos.
Slov. Rr. Sb. Č. koleso = č. člověk, šelma.
Slov. Rr. Sb. Č. hrušky, der Weissdorn.
U Příbora. Mtl. Včilej mne vodíš č-vú cestú.
Sš. P. 532. Kde jste do č-véj chvíle (tak
dlouho) ? Mor. Brt. D. 204. — Č. Brázda,
Teufelsfurche, samota u Uhlíř. Janovic; Č.
Stolice, samota u Čimelic. PL.

Čertův. Čertovo motovidlo (louč na obou
koncích opálená). Nedělej čertův motovidlo.
U Kral. Hrad. Kšť. Čertovo kopyto z toho
čouhá (je to podezřelé). Dch. Čertova
podobizna = chromý. U Světlé. Olv. Čer-
tovy koláčky = plody zaječího slezu. Ve
vých. Čech. Jir. Č. zub, bylina. Sbtk. Rostl.
52., 285. Čertovo patě — hřib, kovář, bole-
tus luridu8, der Judenpilz, -schwamm. Sl. les.
Čertovo žebro. Sbtk. Rostl. 88., 89. Čertovo
oko, calliopsis bicolor. Rr. Sb. Čertův spár
či čpár = vlačeha, vidlák, spárek, sv. Jana
pás, medvědí lapa, moří noha, jelení skok
či růžek, plavuň vidlička, lycopodium cla-
vatum, der Bärlapp. Vz Rstp. 1771., Sbtk.
Rostl. 52. Čertovo žito, der Wachtelweizen.
Čertovo mléko. Vz Sbtk. Rostl. 259. Č. lejno

— pryskyřice ločidla čertova lejna, assa
foetida, rostl. Vz Rstp. 739., 740, Kk. 198.,
KP. IV. 597., Schd. I. 407., Rst. 404. 41.—
S. N, Mllr. 46. Č. čpár = křídlatka prst-
natá, pteroceras lambis, měkkýš břicho-
nožec. Vz Frč. 242. — Č. Svatba, vz Čer-
tovica, S. N. — Č. Jezero v Šumavě. Čechy
I. 18., S. N. — Č. Kameny = ohromila ska-
liska vyzovských Karpat. Km. — Č. Rokle
u Vyskočilky u Prahy. Krč. — Č. Důl,
Geiersgraban, ves u Rychnova. PL. — Č.
Mlýn. Sdl. Hr. II. 174.

Čertý = čertí, čertův. Kvítek z čertého
rebra. Hol. 356. Vz Čertův.

Čertyně, ě, f., Čertin. ves u Krumlova.
Blk. Kfsk. 274., Sdl. Hr. III. 302.

Červ, črv. Vz List. filolog. VII. 111.,
Mkl. Etym. 33. V MV. nepravá glossa. Pa.
ČrBvB vermis z červb, skr. krmi. Vz Mkl.
aL. 273. Slov. červiak, červiaček, červiačik.

— Ř. 31. zdola za 221. přidej: Č. kroužko-
vití, rournatí, střebaví. Vz Schd. II. 529.,
530. — Schd. II. 506., 528., Kk. Br. 10. Č.
kroužkovití, štětinatí, rournatí, hadí. Vz
Frč. 74., 76, 78., 79., Brm. IV. 2. 70., 75.
(67.). Č. písečný. Schd. II. 529. Č. vlásko-
vití, nematoides, tasemnicovití, cystoidea,
vermes taenioformes. Nz. Cf. S. N., Kram.
Slov. 75. Č. hrachový, millis, der Bohnen-
egel. Sl. les. — Ib. 3. ř. z dola za Jg. při-
dej : Vetor človeka ako červiačika zadlaviť

môže. Dbš. Úv. 42. Červiačka nohou zni-
vočiti. Sldk. 50. I červíček v tém koreňu,
v kterém sa vyláhne, máva (mívá) sladké
potěšení a k nemu sa táhne. Na Slov. Tč.
Už ho červi žerou (už umřel). Tkč. Shodil
mně jabko jediné a i to bylo červivé; pož-
čaj mně milý nožička, nech já vykrojím
červíčka; Červíci mia sněďá, ptáčkové roz-
nesú. Sš. P. 435., 453. Svíjal sa v prachu
jako červiak. Lipa III. 317. Co č. v máji
nesní, to sud polkne. Poř. Tč. Jáz jsem
červ. Ž. wit. 21. 7. Ješto (tělo) mají v rovu
červie sniesti. Št. Kn. š. 6. Ohledej květinu
vonnou, červ-li se nekryje v ní. Šb. uč. Č.
šlapaný se svíjí; Červík malý velký dub
ztráví ne proto, že tuze kouše, ale že často
točí. Prov. Bž., Lpř. Pověry o červech
jsoucích v lidském těle vz v Mus. 1856.
62. — Č = mladý plod včel. Č. bršený =
včela vyléhlá; Č. krúcený, červ z vajíček
včelích vylezlý. Na Zlinsku. Brt. — Č.
nemoc etc. Č. paznehtní, der Klauenwurm.
Sl. les. Červy zaháněti. Sbtk. Rostl. 316.
Č. = rak v uchu, neduh v psím uchu. Škd.
— Č. zvedající (vyřinutí se tekutiny z úst).
Vz Slov. zdrav. 51. — Č., os. jm. Č. z Bo-
žetína, vz Čer z Božetína.

Červač, e, f. = červi, das Gewürm, col-
lect. Slov. Hdž. Čít- 189. Drobná vtač žije
zo hmyzu a č-če; Živnosťou im sú hmyzy,
červač, chrobač. Ib. 177., 182. Nebudeš mať
blchy, červač a hmyz po celé leto. Sbor.
sl. pies. I. 186.

Červáček, čka, m. Č-kové = hmyzo-
žraví, insectivora, die Insektenfresser. Nz.

Červák, u, m., semeno, endivia. Vz Čer-
vakový. Sal. 63. 23.

Červan, u, m. = červánky. Ranní č. Čch.
Dg. ve Kv. 1884. 360.

Červánka, pl., n. = červánky, die Abend-
röthe. Sl. les.

Červánky. Č. se dělají. Dch. Ranní č.—
jasno, večerní č. — déšť. Pran. Tč. Vz Zá-
pal, Zápala, Schd. I. 136. S. N.
Červánkový, Morgenroth-, Abendroth-.
Čch. Petrkl. 46., Kká. K sl. j. 172. Č. nach,
Vrch., zoře, Osv. VI. 595., zlato. Osv. VI.
598.

Červavěti = červivěti. Slov. Ssk.

Červavý = červivý. Slov. Ssk.

Červcový = nachově zbarvený, purpur-
färbig. Kk. Br. 18. — Č., Kochenille-. Č.
lázeň, extrakt, červeň, -roth, vodička, -tink-
tur, mok. Šp.

Červcožrout, a, m., coccidula, brouk. Č.
štítkovitý, c. skutellata. Vk.

Červec = kočenilla, coccionella, die Ko-
chenill. Šp. Vz Mkl. Etym. 33. Červci,
coccidae. C. nopalový, coccus cacti (KP.
IV. 712.); fíkový, c. lacca; růžový, c. rosae;
dubový, c. ilicis, Eichenschildlaus. Vz Frč.
135. Č. lakový, c. lacca. Rstp. 1369., Schd.
II. 521., I. 403., S. N., Kram. Slov. 75. Č.
révový, c. vitis. KP. V. 171., Čes. vin. 1883.
43.; ananasový, c. bromeliae, Ves. IV. 246.;
lískový, c, coryli, die Haselschildlaus, Sl.
les.; kermesový. pravý. Schd. II. 521. —