1205

Čír, u, m. = haluša, fučka, nenie polievka,
ale sa varí tak, že sa do vriacej (vroucí)
vody zasype múka a habarkou ináč tre-
parkou sa roztrepe, až ostane hustou, pak
sa jie s mliekem alebo maslom, slaninou
rozpraženou, tak že jiediaci ku troche ha-
luše vždy priberie na ližičku mlieka alebo
masti. Jestli sa múky málo zasypalo, tedy
povstane iné jedlo vulgo múka rečené (Lipt.
Orava); to je riadke a zamieša sa s mlie-
kem, slaninou alebo brindzou. Zátur. Cf.
Pokr. Pot. I. 110., Zátěrka. Č. = moučná
kaše. V jihových. Mor. Brt. L. N. II. 117.

Čiraník, u, m., podiceps, der Steissfuss.

Čirek, vz Mkl. Etym. 36. Č., querquedula
crecca, anas crecca, auch das Grauentchen,
Sl. les., S. N , Schd. II. 445.; modrý, quer-
quedula (pterocyanea) circia, die Knäckente.
Sl. les., Frč. 343. Č. srpoperý, q. falcata,
die Sichelente. Sl. les. — Č., samota u Vim-
berka.

Čirik, a, m. = vrabec. Slov. Rr. Sb.

Čirikati. Vz Mkl. Etym. 36. Vrabec či-
riká. Hdž. Šb. 33., Sb. sl. ps. I. 93.

Čirikot, u, m., das Gezwitscher. Slov.
Ssk.

Čirink, u, m., das Gezwitscher. Cf. Či-
řinkati. Slov. Hdž. Čít. 134.

Čiřinkati = šviřinkati. Cf. Čiřikati. Pězga
(pěnice) v zahradě čiřinká. Ostrav. Tč.

Číriš, vz Čiriz (v dod.).

Čířiti, il, en, ení = čistiti, reinigen. Nz.
lk. — Č. = číhati. Dávno na to číří. U Kr.
Hrad. Kšť. — Č. se = smáti se. Děvče čí-
řilo se mi do očí. Mor. Hrb.

Čiriz, Loos má: Číriš, e, m., maď. csiriz,
Ssk.: čiriš, čiriz. Vz Čiryž.

Čirkovsko, a, n., ves zašlá v Bolesl.
Blk. Kfsk. 534.

Čírlánky, pl., m. = slejšky z černé mouky.
U Loučimě. Psčk.

Čirn Petr z Čirna. Blk. Kfsk. 1149.

Čirný = černý. Slov. A ja tebe, vranka,
nescem, čirné nohy máš. Sl. ps. 267.

Čiročirý. Č. noc = tmavá. Kos. v Km.
1884. 674.

Čiročlověcký, reinmenschlich. Sš. Sk.
211.

Čiroděsný, sehr furchtbar. Č. noc. Msn.
Or. 73.

Čirota, y, f. = čirosť. Rk., Loos.

Čirotmavý, stockfinster. Šm.

Čirování, n., die Läuterungskunst. Šm.

Čirovati, läutern. Šm., Loos.

Čirůvka = russula, houba. Č. vrhavka,
r. emetica, agaricus emeticus, der Brech-
täubling, Sperteufel; bukovka, r. hetero-
phylla; ďubkatá, r. srobiculata, a. srobicu-
latus, der Erdschieber; kravská, r. tormi-
nosa, agaricus torminosus, der Giftreitzger,
Birkenreitzger, ryzec buňatý či kravský či
ovčí; červená, r. rubra, agaricus ruber; mo-
řivá, r. necator, a. necator; nepatrná, r.
victa, a. victus; leptavá, r. blennia, a. blen-
nius; č. ryzec, r. deliciosa, a. deliciosus;

bělomléká, r. insulsa, a. insulsus; bělopý-
řistá, r. pubescens, a. pubescens; žlutomléká,
r. zonaria, a. zonarius; syrovátková, r. gy-
naecogala, a. gynaecogalus; plsťnatá, r. to-
memtosa, a. tomemtosus; ryšavá, r. rufa, a.
rufus, lactarius rufus; ukoptěná, r. fuligi-
nosa, a. (lactarius) fuliginosus; palčivá, r.
pyrogala, a. (lactarius) pyrogalus, der Brenn-
reitzger; modromléčná, r.violascens, a. viola-
scens; č. peprník, r. piperata, a. piperatus;
lučná, r. pratensis, a. praetensis; panenská, r.
virginea, a. virgineus; hřebíčková, r. orea-
des, a. oreades; č. palička, r. esculenta, a.
esculentus; zajahavá, r. galericulata, a. g-tus;
královská, r. tuber regium; tlustonožná, r.
sajor caju, a. s. c.; č. hlíva, r. ostreata, a.
o-tus; masovka, r. saligna, a. s-nus; vějířo-
vitá, r. flabelliformis, a. fl.; svraskavá, r.
stiptica, a. s-cus; májovka, r. prunula, a.
p-lus, der Maischwamm; jelení, r. plutea, a.
pluteus; smrdutá, r. foetens; žlutavá, r.
ochroleuca. Vz Rstp. 1894.—1903., Sl. les.,
Schd. II. 258., Odb. path. III. 856.—857.

Čirý, vz Mkl. Etym. 343. Č. led, Mour.,
blaho, Čch. Petrkl. 47., les, Tk. Č. 6., prin-
cip, principium purum, Psp., skutečnost,
Osv. 1. 265., zlato. Koll. Zp. II. 380. V čirém
(=širém. Brt. D. 204.) poli forman stojí;
Dyž tě mám Turku dáť, pohanu č-mu; Ja-
níčku, tys č. zbojník, víš ty k horám každý
chodník; Sedává v lesi nebo v čirém poli.
Sš. P. 7., 125., 134., 467. — Č. = bez barvy.
Č. nerost. NA. V. 472.

Čiryčáry. Se všemi krasopisnými č-rami
napsaná jména. Koll. III. 270. — Č. = bez-
významné škrábaniny. Us. Ktk.

Čiryš, e, m. = maz ševcovský, Schuster-
kleister. Vz Čiriz (v dod.). Čižmára ja ne-
chcem, hledí hrdo žíti, to lepí č-šem, co by
měl sešiti. Koll. Zp. II. 225.

Čís, u, m. = veliký kus pole. To je č.
řípy! U Roudn.

Čiscec = čistec, stachys recta. Slov. Rr.
Sb.

Čísek, vz Čís.

Číselně, in Zahlen. Stč. Alg. 88. Č. něco
vyjádřiti. Stč. Zem. 8.

Číselní, vz Číselný.

Číselník smaltový, emailový, Email-. Šp.

Číselnosť, i, f., die Zählbarkeit. Ssk.
Střední č. Stats. 1871. 96. Č. poměru. Dk.
P. 44.

Číselný. Č. položka, der Zifferansatz, vy-
měření, ziffermässige Ausmittlung, oprava,
zifferrm. Richtigstellung, písmo, die Ziffer-
schrift, J. tr., zkouška, zifferm. Prüfung, Šp.,
převaha, numerisches Uibergewicht, Dch.,
jméno (číslovka), Bž. 61., promítání, kottirte
Projektion, výstřednosť, numerische Excen-
tricität, Jrl. 423., 426., výraz, Pdl., data,
veličina, udání. Stč. Zem. 162., 226. C. sub-
stantiva na Mor.: dvoják, troják atd. (úl);
prvák, druhák (roj); paták (peníz); sedmina,
devina a p.; dvojnice, trojnice etc. (mlácení
ve dvou etc.). Vz Brt. D. 146.—147.

Číslení, n. = čtení a psaní čísel, die
Numeration. Č. desetní, dexadické. Nz.