1206

Číslice. Jakostní č., Qualitäts-, tvořítková
kmenná, Vollholzigkeitsfaktor, Schaftform-
zahl, poměrná, Verhaltnisszahl, redukční,
Reduktionszahl; č. spádnosti, der Abholzig-
keitsfaktor. Sl. les Č. jednička a jednotka,
dvojice a dvojka, trojice a trojka, čtverka,
pětka atd. Bž. 146. Cf. Kram Slov. 76.

Číslicový. Č. počtářství. Stč. Alg. 3.

Čísličko, a, n., eine kleine Zahl. Bkr.

Čísliční, Ziffer-. Šm., Ssk.

Čísliště, ě, n., das Zifferblatt, Šm.

Čísliti. — co: hříchy. Sš. IL 62. — se
s kým jak. Tudy se ovšem spolu s nimi
za jedno číslovati mohl. Sš. II. 179.

Číslnický, Münzmeister-. Šm.

Číslnictví, n., die Münzkunde. Šm.

Číslník, a, m., der Münzmeister, Münzer.
Šm.

Číslo. Dle Mkl. aL. z čbt-tlo, í náhradou
za t. V čit-tlo, ttl změnilo se v stl, t se vy-
sulo a zbylo sl: čittlo — čistlo — číslo. Gb.
Hl. 107. Cf. Mkl. Etym. 38. Č. = to, čím
se vyjadřuje, kolik jedniček celá veličina
obsahuje. Blř. Str. 18G. a. ř. 19. sh. proměň
prvočísla v: kmenná. Str. 186. b. ř. 15. zd
za Brt. přidej: Cf. Km. II nový běh 142.
Allgemeine Zahl, num. universalis, čísl o
všeobecné ; besondere, singularis, zvláštní;
bestimmte, determinatus, číslo určité; un-
bestimmte, indeterminatus, neurčité; be-
kannte, cognitus, známé; unbekannte, in-
cognitns, neznámé; benannte, concretus, č.
jmenné n. pojmenované; (číslo jmenované =
genannte, d. i. ausgesprochene, erwähnte
Zahl, gleich viel ob benannt o. unbenannt);
unbenannte, abstractus, bezejmenné, nepo-
jmenované: gleichbenannte o. gleichnamige
Zahlen, num. homonymi, čísla stejnojmenná,
čísla stejného jména; ungleichbenannte o.
ungleichnamige, heteronymi, nestejnojmenná,
rozdílno- (různo-), nestejného, rozdílného
jména; ungleichnamige Zahlen einerlei Gat-
tung, rozdílnojmenná čísla druhu jednoho;
gleichartige Zahlen, num. homogenei, čísla
stejnorodná, čísla rodu stejného; ungleich-
artige, heterogenei, rozdílnorodná (různo-),
rodu rozdílného; absolute Zahlen, čísla ab-
solutná, prostá; entgegengesetzte Zahlen,
num. oppositi, čísla protivná; beziehungs-
weise bejahend, positivus, číslo napospol
kladné, č. positivně; beziehungsweise ver-
neinend, negativus, napospol záporné, ne-
gativné; irrationale Z., číslo neracionalné;
cf. Irrational; Ludolphische Z. (t), číslo lu-
dolfské; vereinzelte Zahlen, z. B. 2, 18, a, b,
čísla ojedinělá, é. jednotlivá; verbundene
Zahlen, num. juncti, z. B. (4 + x)(3 — x) —18,
čísla spojená; einfache Zahlen, num. sim-
plices, überhaupt čísla jednoduchá; im en-
geren Sinn: Prim-, num. primi, čísla prvá,
prvočísla (prvopočty), cf. Primzahl; zusam-
mengesetzte Zahl, 1. num. compositus, číslo
složité, složené; 2. vielfache Zahl, Vielfa-
ches, näml. das Vielfache einer ganzen Z.,
num. multiplex, číslo násobné, násobek, opp.
Primzahl, diff. Produkt; figurirte Z., num.
figuratus, č. dobené, cf. Trigonal-, Tetra-
gonal-, Pyramidalzahlen; ganze Zahl, num.

integer, číslo celé, celistvé; gebrochene, num.
fractus, zlomek, číslo lomené, cf. Bruch;
gegebene, num. datus, číslo dané; gerade
Z., suda n. číslo sudé; ungerade, licha n.
číslo liché; Zahlen aussprechen, čísla čísti,
přečísti, vysloviti. Cf. Numeriren. Nz. Č.
známé, neznámé, obecné (které jakékoli
množství jednic představuje), pouhé, roz-
měrové, smíšené (skládající se z celých čí-
sel a zlomků: 2 ³/₄), spřežité či soujemné
(komplex), pomyslné (imaginär), nesměrné
či nesměřitelné (irrational), směrné, trojúhel-
níkové, pyrimidalní, 5., 6. a více úhelní-
kové, Krampovo, konečné, Šim. 6.—8., 40.,
60., 130., 131., 134., 138., 169., 170., 179.,
78, označené, realné, algebraické, transcen-
dentní, Athen. III. 227., 234., 235, zlaté,
Mj. 486., čtyřspřežné, das Quaternion, Ber-
nujské, Stč. Dif. 120., Claplyronovo, Šln.
II. 51., kmitací, Dk. P. 20., KP. II. 284 ,
obrazcové (vz Obrazcový), poměrné, Ver-
hältniss-, délkové, Längenzahl, Ludolfské,
linearné či rozměrné, Jd. I. 4., 112, IV. 2.,
slučovací, Rm. 4., harmonické, souladné,
Vch. Ar. II. 18., rovnomocné, NA. V. 444.,
souhlasné, einstimmig, Nz., střední, největší,
nejmenší, pořád jdoucí (běžné) č. položky,
č. výnosu, die Ertragszahl, oddělení, die
Abtheilungsnummer. Sl. ls. Č. brejlí (dálka
ohniska čoček jejich). Mj. Toto jest č. Da-
vidových hodin: Č. let (numerus); Množství
bez čísla; Vy mě dáte 30 loktuš a též číslo
sukní. BO. V číslech obnášeti, sich bezif-
fern. Dch. Nalezne smluv bez čísla. 15. stol.
Mému smutku nebylo čísla. Sv. ruk. 167.
Že tuto zemiu bez čísla zbavichu každého
dobra. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd. 33.). C.
plechu (dle tloušťky). NA. IV. 176. — Str.
186. b. ř. 10. zd.. za V. přidej : Cf. Brt. S.
3. vyd. 30. — Č. = umění, známosť, zna-
losť, výklad, věda. A ty velmi viece blúdíš
sama od pravého čísla. Kat. 1318. Je sě
hlasy číslem přehlédati. LS. To jest: Ra-
dovan každý hlas n. dřevce ohlédal a ohlé-
dav všecky podlé většího čísla dřeveň vět-
šinu ustanovil a provolal nebo, je-li číslo =
výklad: Radovan jal se hlasy znalostí (zná-
mek) skoumati, přehlížeti. Bdl. Obr. 132.,
54. Aby rozličné pravenie učil krátkým
číslem. Sv. ruk. 193. Cf. Čísti = vyklá-
dati. Číslo bylé i nebylé = známosť věcí
smyslných i nadsmyslných. Gr. — Č. =
summa, počet. — Č. = cena, mince, ráz,
der Münzfuss. Kaizl 150. Č. zemské, Lan-
desmünze. Šp. Přišel jsem o 50 hř. morav-
ského čísla Půh. I. 163. Vz KP. IV. 288. —
Nemá čísla v kapse, hat keinen Heller in
der Tasche. Jg. Sbr. sp. 1841. 197. — Str.
186. b. ř. 3. sh. za Číslovka přidej: , str.
188. a. — Ib. ř. 24. sh. za Číslovka přidej:
str. 187. b.

Čísloměr, u, m., der Zahlmesser. Ssk.

Číslorušec, šce, m., der Falschmünzer.
Šm.

Čísloslovce, e, n., das Zahlwort. Ssk., Tč.

Čísloslovie, n., die Rechnenlehre. Ssk.

Čísloslovo, a, m. = číslovka. Rozbor č-va.
Vz Šf. III. 615.—651