1207

Číslovací kolo, das Numerirrad, palička,
-schlägel. Sl. les.

Číslování, n, das Numeriren, die Be-
zifferung. Nz. Č. domů, Šim 13., dříví, Sl.
les., dílců na měřítku.

Číslovatel, e, m, der Bezifferer. Ssk.

Číslovati. Nz. — kde jak. Dílce jeho
jsou v témž směru číslovany jako na mě-
řítku. Mj. 6. — co kam. Podruhové k počtu
měšťanů se nečíslují (nečítají). Sš. II. 400.

Číslovce, e, n. = čísloslovce. Ssk.

Číslovka. Vz Šrc. 415.—464., Listy filo-
log. 11. 122. Č-ky jsou slova, jimiž ozna-
čujeme počet osob neb věcí, řadu, která
jim ve prostoru místném nebo časovém dle
hodností jejich atd. přísluší, anebo vytý-
káme jimi i jiné podobné poměry složi-
tosti a to buď určitě nebo vůbec (všeobecně,
neurčitě). Bž. 138. — Str. 188. a. ř. 3. sh.
za Dal.: To sě sta ot narozenie syna bo-
žieho lieta po tisiuci po stu osmého Jir.
Anth. I. 3. vyd. 76. Cf. Bž. 143. — Ib. str.
22. zd. za Číslo přidej: Ale i jednotky před
desítkami dosti zhusta se objevují: 32 let.
Nál. 215. Připojil jsem pečeť svú k listu
o pět a třidceti kop gr. Půh. II. 132. 52
spolků to slove hluk; Provazec rybníkářský
má 22 loket. Hájek. Komorníku právo dáti
32 haléřóv. Kn. rož. 2. Bydliv v núzi viece
než 32 let. Hus I. 44. Cf. Pŕekaza. Naopak:
Met má 32 měřice. 1490. Jak se čtou roz-
ličné číslovky, o tom vz také v Brs. 2 v.
16. — Str. 188. b. ř. 22. sh. za desetkrát
přidej: f) Č. podílné (n. distributiva): po
jednom, po dvou atd. — g) Č. substantivní:
jednotka, dvojka (dvé), trojka (tré) atd. Č.
základní dělíme v jednoduché či prosté
(1—10, sto tisíc, milion) a složené (všecky
ostatní). Bž. 140. — Spojíme-li číslovky
řadové stř. rodu s předložkami po, za, kla-
deme je příslovečně na označenou, po koli-
kráte se co děje. Bž. 144. Č. zlomečné lze
též tvořiti od řadových, spojírne-li je s díl:
třetí díl. Bž. 146. — O č-kách (také strč.)
vz ještě: S. N. (v článku Numeralia, VIII.
673.), Bž. 138.-147., Jir. Nákres 5., 162.-171.,
305., Mus. 1884. 324. a násl. (Jir.), Št III.
615.—651. O č. ve slováckém nářečí na
Mor. vz v Mtc. 1878. 16. a o č. na Mor.
vůbec v Brt. D. 24., 27., 32., 35., 36., 37.,
38., 39., 42., 44., 82., 89., 93., 136.

Číslovna, y, f., die Münzkammer. Šm.,
Loos., Ssk.

Číslový. C. řada, Šim. 6., písmo, die
Zifferschrift, Hud., soustava (spořádání čísel
dle stálého pravidla známkami vyjádřených.
Blř.). Vz S. N.

Čísník, a, m. Č-ci, druh korálů. NA. V. 551.

Čísnouti. — se s čím. Letos sem se s tím
prasetem čísl (ošidil). U Rychn. — Č. =
udeřiti. — koho čím: holí. Mor. Knrz. —
Č. sebou = prudce padnouti. U N. Kdyně.
Rgl. — Č. = tlačiti. Brt. D. 204.

Čísovice, dle Budějovice, Čisowitz, ves
u Mníška.

Čist, u, m. = čistec. Mllr. 98. — Č., die
Reinigung, Raffinirung. Ssk.

Čistá, é, f., městečko u Královic; vsi
u N. Paky a u Bělé. Vz S. N., Tk. I. 89.,
III. 55., Blk. Kfsk. 1296., Sdl. Hr. II. 14.

Čisták, a, m., der Grabenreinmacher in
Pochwerken. Šm. — C, u, m., ein kupferner
Kessel. Šm.

Čistař, e, m , der Alchymist, Raffineur,
Schleussenräumer. Šm., Loos.

Čistařství, n. = alchymie. S. N.

Čistcovitý. Č. rostliny, stachydeae: do-
bronika, jasnota, pitulník, konopice, čistec,
bukvice, chlapina, jablečník, měrnice, srdeč-
ník, sapě, širokalich. Vz Rstp. 1162., 1182.
až 1192.

Čistcový. — Č.= očistcový, Fegefeuer-.
Č. oheň páliti bude dobré. Hus III. 124.,
Št. Kn. š. 276.

Čistě. Č., nový oprav v: Č. nový, funkel-
neu. — Č., rein. Světnice č. vybílená, vymytá.
Šml. I. 51. — Č. = dokonale. Č zvučná
deska. Sl. les. — Č.= panicky. Č. někoho
milovati; Aby z té panny krve mohl se č.
počieti bez poskvrny hřiecha. Št. Kn. š.
40., 19. — Č. = naprosto. Práce č. vědecká,
Us., věc č. obecní, J Lpř., formy č. klas-
sické. Osv. I. 366. Č. matersky, lidsky je-
dnati. Šmil. I. 49. Bůh jest bytosť č. du-
chovná. MH. 7 — Pozn. Brs. 2. vyd. 98.
doporučuje v tomto smyslu: pouze, zhola,
ryze, zcela, naprosto, úplně.

Čistebna, y, f. = místo, kde se látky
(chemické) čistí. Světz.

Čistec = očistec. Št. Kn. š. 20 , 282., 283.
Paklij' se zde nodokál, dokaja sa v č-ci. Ib.21.
Ješto (duše) v kázni božie v čistci jsú. Pass.
mus. 415. — Č. = cín, stannum, zastr. MV.,
BO. Dle Mz. v List. filolog. VII. 33. z čist.
Mars z své moci č. plodí. Sv. ruk. 29. Kdyby
kdo prodal č. za stříbro. Št. Kn. š. 173. —
Č., purgatorium. Št. — Č. = rasovna, eufem.
Bdl. — Č., rostl., herba bona. Byl. 15. stol.
Č., stachys, der Ziest. Cf. Mkl. Etym. 36.
Č. německý, s. germanica, lesní, s. silvatica,
der Mäusepfeffer, bahní, s. palustris, prosty,
s. recta (Bartol. Göm.). Vz Rstp. 1185. Č.
horní, s. alpina, der Ziest. Sl. les. Cf. Schd.
II. 291., Mllr. 98., FB. 62., Čl. Kv. 259.,
Slb. 324. Hlavička ma bolí, pytala sa otca.
Choď, dcerko, do pola, natrhaj si čistca.
Koll. Zp. I. 152. — Č., Čistetz, ves u Be-
nešova. Proč chytali Čistečtí šandrláci slu-
neční paprsky do pytle? Vz Sbtk. Krat. h.
28. — Cf. Tk. III. 50., 51.

Čistecký Martin. Blk. Kfsk. 1016.

Čistějov, a, m., Zistersdorf, ves v Dol.
Rakousích. Šb.

Čistek, stku, m., die Zistrose. Šm.
Čistěna, y, f. = bohyně Vesta. Št. 71. —
Č. = Krasopaní, der Venusplanet. Šm.

Čistění. Č. průtoků, záchodů, Us. Pdl.,
hodin, piana, Šp., dolu, Hř. 7., smyku, das
Auselsen, porostu či dřeviny, die Bestands-
reinigung, Sl. les., parního kotlu, Šim. 66.,
č. se hvězd, vz S. N., Stč. Zem. 252., kůže,
die Hautpflege, Šv. 179., obilí. KP. III. 259.
C. salmiaku, salnytru, stříbra. Vz KP. IV.
4l9., 420., 422. Č. ulic. Tk. II. 346. Č. vody,