Předchozí (1209)  Strana:1210  Další (1211) |
|
|||
1210
|
|||
|
|||
Číšnice, e, f., die Kellnerin, Němc., Us.,
Mundschenkin. Sm. Čísnický, Mundschenk-.
Číšnictví, n. = úřad číšníka. Vz Čéšni-
ctví. Šmb. S. II. 274. Čišník, u, m = důlní čistič. Hr. 7. —
Č., paliurus, der Stechdorn. Č kolcatý, p. aculeatus, rostl. Vz Rstp. 305. Cf. Schd II. 304., Slb. 494. Číšník, a, m Vzdělávací a podpůrný
spolek č-ků pražských Otakar. Šp. Č. Nej- vyšší. Tk. III. 15 , 16. Č. římští a řečtí. Vz Vlšk. 327. — Č. = láčkovec, polyp Č. kvě- tový, cariophyllia cyathus, větevnatý, ocu- lina diffusa, hvězdnatý, astraea pallida, splý- vací, coeloria sinensis, mozkový, diploria cerebriformis, houbový, fungia agariciformis, alpský, cyclolites elliptica, mechový, meru- lina ampliata Vz Frč. 26.—27. Číšňovity. Č. rostliny, calycieae: číšeň.
Vz Rstp. 1830, 1842 Čisný. — Má tenké punčochy, tenké uši,
tenky čišný nos (dobie čichá). Lpř. Číšovák, u, m., die Kelchliechte Sm.
Číšovitý, kelchartig, -förmig, becherför-
mig. Cf. Číškovitý. Č. buňky, die Becher- zellen. Nz. lk. Č. koruna rostlin, Tč , Slb. XLI , hlavice. NA. I. 162. Č. ústroj před- stavující homoli překocenou dutou na zpo dině otevřenou kraje neohnutého Rst. 401. Číšový, Becher-, Kelch-, Schalen-, Mark-.
Šm., Ssk. — Č. (dreňová) dutina. Nz. lk. Čištění, vz Čistění.
Čištěný, vz Čistený.
Číštěves, vsi, f., Čistowes, ves u Smiřic.
Sdl. Hr. 11. 226., 241. Čiští = čistší. Dh. 100.
Číšťovice, dle Budějovice, Čištowitz, ves
u Votic. -čiť, přípona sloves zdrobnělých: drobčiť
(drobným krokem choditi), třepčiť (třepati), bědačiť sa, nuzačiť sa, hubačiť (hubovati), tulačiť sa. Mor. Brt. D. 159. Čítací stroj, die Rechenmaschine. Us.
Pdl. Čítač, e, m. = čtenář. Phld. I. 1. 65.
Čítačka, y, f. = čtenářka. — Č. = čítání,
der Spruch. Na jihových. Mor. Brt. Čítadlo, čitadlo, a, n. = stroj počítací,
der Zähler. Č. kolotání, der Rotationszähler. Sl. les. Č. zdviží, obrátek. Wld., Prm. V. 225 — V.= čítačka, rozečítání, vyčitování přede hrou. Brt. L. N. II. 95. — C. = po- můcka ku vyučovaní čtení úpravy podobné jako počítadlo. Posel z Budče 1878. č. 20 Čítalna, y, f. = čítárna, slez. Šd., slov.
Ssk. Čítalnice, e, f., der Leseverein. Slov
Koll. III. 36, Phld. IV. 281. Čítalný = čítatelný. Prk. Přís. 35.
Čítalý = sečtělý, belesen. Koll. IV. 34.
Čítanečka, y, f., das Lesebüchlein. Sm
Čítání, n., das Lesen, Vorlesen; die Vor-
lesung; das Zählen. |
Čítanice, e, f. = čítačka. Slov Ssk.
Čitánka. Vz S. N. II. 541.—542., Kram.
Slov. 76. Čitánkář, e, m. = kdo dělá čitánky. Us
Čítanlivosť, i, f = čitelnosť, die Bes-
barkeit, Leserlichkeit Slov. Bern.
Čítanlivý = čitelný, lesbar, leserlich. Slov. Bern., Ssk
Čítanosť, i, f die Belesenheit. Slov. Ssk.
Čítaný; -án, a, o, gelesen, vorgelesen; gezählt. Bern. Čítár, a, m. = čtenář. Slov. Bern.
Čítárka, y, f. = čtenářka. Slov. Bern. Čítalel, lépe: čtenář. Pal. Rdh. I. 132. — Č., der Zähler. Vz Zlomek. Stč , Šim.
60., Nz. Čítatelka, y, f. = čtenářka. Vz Čítatel.
Čítatelnosť, i, f., die Lesbarkeit. Rk.
Čítatelný, čítalný, lesbar. Prk. Přisp. 35.
Č. písmo. Vz Písmo. Čítatelství, n., das Vorleseramt. Šm.
Čítatelstvo = čítatelé (čtenáři). Vz Čítatel.
Čítávati, vz Čísti.
Čítavna, y, f — čítárna, das Lesekasino.
Slov. Ssk. Čítavnica, e, f. = čítárna. Slov. Ssk.
Čítavosť, i, f., die Lesesucht, -lust. Šm.,
Loos. Čítavý, lesesüchtig. Šm., Loos
Čite, aor. = numeravit. Vz Listy filolog.
IV. 287., 298. Čitebný, lesenswerth. Slov. Ssk.
Čitedlně. Ad a). Když jsou spasitele č.
při sobě měli; Chléb, víno smyslům č. tuť se požívá Hus II. 192., III. 266. Čitedlnosť = mohutnosť čití, čitnosť,
aiö&nöi^, sensus. Nz. Všecku č. ztratil. Žer. Srdečná č. 15. stol Mnč. R. 62. Živ býti začíná, protože již má v sobě č. Vodn. Tiem činem pěti č-stmi, ješto obecně řiekáme jim pět smyslóv, móž člověk hřešiti smrtelně. Št. Kn. š 244. Čitedlný = cítěn býti mohoucí. Č. bolesti,
Jg., muky. Hus I. 17. — Č. = cítící. — čeho. Byl bíd cizích upřímně č. Mus. 1880. 449. Srdce bíd lidských č. BR. II. 19. Aby jiných (cizích) pokušení mohl býti čitedlen. Ib. 15. a. Jiných starostí ona spolu se mnou č-dlna nebyla. Abr. II. 206. Světa nejsa čitedlen. Pravn. 2095. — Č., leserlich. Vz Četlný. Prk. Přísp. 35, Písmo. Čitelňa, ě, f. = čítárna. Slez. Tč.
Čitelnosť, vz Čitedlnosť.
Čitelný, vz Čitedlný.
1. Číti, strb. čuti, čują, sentire. Praes. čuju,
čuj, aor. čuch, imperft. čujiech, inft. čúti, přech. čuje; cul, a, o. Kmenové ču- udrželo se namnoze bez přehlásky: dial. čuju, bylo čouť. Us. Jg. Čich a čuch. Vz Gb. v Listech filolog. 1883. 448., 132.-133., VII 295.-296., Mz. v List. filolog. VII. 34., Mkl. Etym. 37. — Č. také = slyšeti, hören. Mor., slez. a
slov. — abs. Čuješ-li, hörst du? Tč. Čujte, |
||
|
|||
Předchozí (1209)  Strana:1210  Další (1211) |